Domnívám se, že v informační smršti, kterou na nás Jiří Peterka hrne, se nebralo v potaz, zda podobnou platformu vlastně potřebujeme a k čemu nám případně bude. Podotýkám, že jsem v uplynulých letech nezaznamenal žádnou výraznou aktivitu na straně uživatelské obce – posledním takovým vystoupením byl památný triumvirát Lukačovič, Neff, Zandl v roce 1998 (které lze navíc brát jako vystoupení jedné obchodní skupiny – poskytovatelů obsahu – proti druhé – SPT Telecom).
Od té doby bylo ticho po pěšině. Pokud některé organizace žily, byly zcela neviditelné, což je paradoxní u subjektů, jejichž jedinou pákou na protivníky je mediální síla.
Teprve se vznikem Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet o sobě daly tyto organizace vědět. Dílem proto, že jednání Českého Telecomu v kauze ADSL opět nalilo adrenalin do organismu uživatelů a povstal lidový vůdce (či vůdci), a dílem proto, že etablované skupiny ochránců práv spotřebitelů (jedno zda v oblasti uživatelů pracích prášků, uživatelů Internetu nebo pacientů) vytušily možnost dát pocítit svou sílu v další oblasti.
Fórum pro vytáčený přístup k síti Internet je iniciativou Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který se snaží nalézt shodu mezi kamenem (Český Telecom), nůžkami (alternativní operátoři) a papírem (zástupci uživatelů) v oblasti vytáčeného přístupu k síti Internet. Prakticky tak ČTÚ hledá alibi pro fakt, že nedokázal v této oblasti rozhodnout tak, aby s jeho přístupem souhlasila (či alespoň byla srozuměna) většina zainteresovaných skupin. Vývoj dává prozatím za pravdu škarohlídům (včetně mé maličkosti), kteří tvrdí, že uvedené fórum je zabíjením času pro všechny zúčastněné, ČTÚ ztrácí další část svého nijak vysokého kreditu a v mezidobí celý trh dále přispívá do kasičky Českého Telecomu.
ZUI se samozřejmě snaží prosazovat své požadavky, nicméně při informovaném pohledu zvenčí se zdá, že tyto požadavky jsou partnery více či méně ignorovány. Pro účely zjištění odpovědi na nadpis článku však nejsou výsledky jednání Fóra důležité – ač to zní paradoxně. Fórum je totiž pouze poradním orgánem ČTÚ, který sice může, ale nemusí k výsledkům přihlížet při svém rozhodování.
Domnívám se, že mnohem důležitější je etablování zástupců uživatelů (nemyslím tím konkrétní osoby, ale princip) jako poradního hlasu při rozhodování regulátora či případných dalších arbitrů (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, soudy) v telekomunikační a internetové problematice. Můžeme to také nazvat lobbyingem. Úspěšnost lobby spočívá mimo jiné v síle, kterou je schopna lobbující skupina zorganizovat pro prosazení svých požadavků. Tato síla může být finanční, ale také mediální (dnešní minimální síla ZUI je vidět na tom, kolik z jejích požadavků zatím Fórum akceptovalo). Při ukazování síly má ZUI prozatím velké rezervy – Lupa, Živě ani Mobil, a dokonce ani Neviditelný Pes nejsou zatím státní správou vnímány jako média, která dokáží oslovit velkou část populace.
Pakliže z jednání Fóra vyjde ZUI jako platforma, která prokázala, že má nějakou sílu, kterou se nebojí ukázat, půjde o úspěch, ať již budeme mít „24hodinový, časově neomezený paušál s přerušováním po hodině“ či nikoliv.
A pokud začne být brán názor uživatelů v potaz při rozhodování regulačních orgánů, bude to jedině ku prospěchu věci.
Autor předpokládá, že se k tématu rozvine živá diskuse. Rozhodně očekává výraznou polemiku s názorem, že potřebujeme silné spotřebitelské organizace.