První otázkou je, zda se pro současnou podobu hodí přívlastek širokopásmový – hlavně s ohledem na služby, které člověk do širokopásmového připojení očekává. Jednou z těchto služeb jsou přenosy videa. Zde musíme odpovědět negativně. Rozumná kvalita videa v některém derivátu MPEG-4 (a je jedno, zda se jedná o Windows Media, Real Video nebo QuickTime) se dá očekávat někde kolem šířky pásma 400 Kbit/s. Totéž platí o H.323, kde je problém umocněn asymetričností (videokonference je zkrátka dvoustranná). Je sice pravda, že na 192 Kbit/s se dá postavit slušné vysílání zvuku, ale kvůli rádiu si většina lidí ADSL nepořídí.
Díky technickým parametrům základní služby bude tato sloužit spíše jako platforma pro rychlé a časově neomezené prohlížení webových stránek, případně vybírání poštovních schránek. Samozřejmě nezapomínám na uživatele výměnných systémů, jejichž fungování bude dávkové (večer naklikám stažení filmu, přes noc nechám počítač běžet, ráno zkontroluji stav přenosu, odejdu do školy a po návratu možná bude něco stažené). Velká úleva nastane především hráčům online her, nicméně i tam nikoliv díky šířce pásma, ale díky paušálnímu zpoplatnění služeb.
Zajímavým problémem je otázka přiměřenosti ceny. Pro ISP neskýtá současná podoba krysího závodu příliš důvodů k optimismu. Jejich zisk se při aktuálních nabídkách blíží nule a další vývoj není v jejich rukách. V současné době se byznys točí kolem budoucího podílu na trhu. Koncoví uživatelé (například platforma ZUI) argumentují srovnáním se zahraničím, Český Telecom podobná čísla interpretuje zcela jinak. Někteří alternativci požádali ČTÚ o cenovou regulaci služeb ADSL. Problémem se zabývá i Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
Věc, kterou jsem ovšem nikde nezaznamenal, je posouzení ceny substitutů. Situace na bezdrátovém trhu (zvlášť v oblasti volného pásma 2,4 GHz) je velmi nepřehledná. Lze zde zakoupit nesrovnatelné služby, na kterých jsou napsána stejná čísla a snaží se vypadat totožně. Pro bezdrát se prakticky nemůžeme dobrat reprezentativního zastoupení cen. Připojení přes elektrickou síť v České republice nefrčí, takže i tam se nedostaneme k rozumnému výsledku. Ale máme tu připojení přes kabelovou televizi (například přes společnost UPC). Za službu o kapacitě 128 Kbit/s (dvě třetiny z kapacity nejlevnějšího ADSL připojení) zaplatíme 1000 korun (dvě třetiny poplatku za nejlevnější ADSL připojení). Pravda ovšem je, že za 1480 korun už pořídí klient 320 Kb/s konektivity (skoro dvakrát tolik, co je v cenově odpovídajícím tarifu ADSL). Z veřejných grafů, které síť kabelová síť Mistrál prezentuje na svém webu, vyplývá, že počet klientů není úplně malý a stále roste. Je nabídka ADSL o TOLIK horší?
Pokud si chceme položit otázku, zda se dnešní ADSL vyplatí, je třeba si udělat názor na to, k čemu Internet chceme. Pokud ho chceme k běžnému brouzdání a účty za Internet po telefonu se blíží tisícovce měsíčně, vyplatí se investovat do trvalého připojení (i za cenu příplatku 500 korun). Komfort práce na časově neomezeném připojení je skutečně jiný než stále pokukování po hodinkách.
Pokud ale chcete skutečně širokopásmové připojení (a máte v úmyslu si hrát s multimédii), neočekávejte od současné nabídky příliš mnoho.
Pokud bych si dnes měl vybrat přístup ze strany uživatele, který se nejvíce vyplatí, vsadím na ten, který nebude znamenat dlouhodobý závazek. Je velmi dobře možné, že za půl roku pořídíte dvojnásobnou kapacitu za stejnou cenu.
… nicméně předpokládám, že jsem celé téma nevyčerpal a v diskusi se objeví nějaké další náměty…
ČLÁNKY DO MAILU