Posíláme soubory malé i velké (1/2)

Nedávno jsme si v článku Fotky v síti aneb co s obrázky z dovolené představovali některé možnosti vystavení fotek na Internetu. Fotky však nejsou jediným typem dat, které potřebujeme či chceme čas od času vystavit na Internetu a/nebo je doručit jinému uživateli. V tomto dvoudílném článku se podíváme na některé základní možnosti publikování a transferu různých typů dat po Internetu.

E-mail nejdostupnější, ale nikoliv nejvhodnější

E-mail je při pokusu poslat soubory přes Internet u řady uživatelů první volbou. Přiznejme si, že není z mnoha důvodů (technologických i společenských) nejlepší, ale na zaslání fotografie či dokumentu v rozumné velikosti dostačuje. Co je ovšem ta rozumná velikost? Je to relativní pojem. Uživatel s ADSL si malý dokument o 2 MB stáhne bez větších obtíží, ale uživatel s GPRS se pořádně načeká než se k němu velký dokument o 2 MB protáhne přes POP3 protokol.

Problémem už naštěstí nejsou těsné schránky v řádu desítek MB, ale pořád tu zůstává omezení velikosti e-mailu, resp. omezení velikosti přílohy. Běžným standardem je dnes nějakých 10 MB, což v obecném měřítku není mnoho, ale pro soubory posílané e-mailem je to možná až příliš. Nejeden novinář dostávající denně tiskové zprávy s fotkou v megapixelovém rozlišení by vám o tom mohl vyprávět.

I tak ale možnosti u nás klíčových freemailů stojí alespoň za malé srovnání v tabulce.

Jedná se o nominální limit, kterých zpravidla lze v reálu jen těžko plně využít

Pro úplnost dodejme, že Centrum.cz nabízí přílohy až o 600 MB, čili téměř o velikosti běžného CD nosiče. Bohužel (nebo bohudík?) je tato funkce dostupná víceméně jen na papíře. Sbíráním kreditů surfováním po stránkách portálu musíte trávit dlouhé měsíce, abyste jich měli dost pro směnění za aktivaci této nadstandardní funkce. Navíc pak lze velké přílohy posílat jen dalším uživatelům Centrum.cz. Ti dostanou e-mail, že jim někdo poslal velkou přílohu, a pak si ji mohou stáhnout. Gigantické přílohy se tedy naštěstí automaticky nestahují s poštou přes POP3 na pevný disk uživatelů.

Instant-messengery jsou mnohem lepší než e-mail

Instant-messengery jsou mezi uživateli pro komunikaci podle některých statistik oblíbenější než e-mail. Jsou také vhodnější i pro výměnu souborů. Nevýhodou ale je, že adresát musí používat stejnou instant-messagingovou službu jako odesílatel. V tomto případě mnohými proklínaná hegemonie ICQ v Česku může být naopak výhodou. Stačí si jen vybrat uživatele v adresáři a transfer souborů může začít.

Jistý problém ovšem představují alternativní programy, jako je třeba Miranda. V jejich případě nemusí být transfer tak hladký. Záleží ovšem na verzi programu či knihoven pro daný protokol.

Odesílání a přijímaní souborů podporují z oficiálních programů pro dané komunikační sítě například Atlas ICQ, Yahoo Messenger, Windows Live Messenger a nějaký čas už i Google Talk. Výměny souborů nechybí ani ve Skype a dalších podobných programech.

Zajímavým způsobem řeší výměnu souborů Windows Live Messenger. Ten vedle přímého transferu mezi dvěma uživateli umožňuje i nasdílení souborů z počítačů jednotlivých uživatelů. Myšlenka je to určitě zajímavá, bohužel provedení dost nepraktické. Ten, s kým chcete soubory sdílet, musí mít svůj uživatelský účet u služby Windows Live ID a používat oficiálního klienta Windows Live Messenger. Navíc sdílení funguje, jen když jste online, takže tudy cesta k bezproblémovému sdílení souborů bohužel nevede. I proto Microsoft začal ve Spojených státech testovat novou službu Windows Live Folders, čímž se pozvolna dostáváme k internetovým úschovnám.

Internetové úschovny: za rok se mnohé změnilo

Už je to nějaký ten pátek, co jsme se českým internetovým úschovnám na Lupě věnovali, a to v článku Jak dobré jsou české internetové úschovny?. Je zajímavé, že s blogovacími systémy nebo portály pro sdílení videa se v posledním období snad roztrhl pytel, ale v oblasti úschoven dat jsou tu stále jen tři hlavní hráči: Úschovna.cz, eDisk a Depo Bluetone.

Začněme od konce. Depo změnilo design a jeho služby jsou nyní výhradně bezplatné. Nahrát můžete až 10 souborů o celkové velikosti maximálně 100 MB. Soubory zůstanou na serveru nejdéle 168 hodin. Notifikační e-mail je možné automaticky odeslat na deset zadaných adres. Žádná registrace není nutná, stačí pouze vyplnit jméno a e-mail, který se zobrazí příjemcům oznámení o uložených souborech. Do oznámení můžete volitelně vložit libovolnou poznámku. Příjemce může soubor začít stahovat přímo přes odkazy z e-mailu. Nic nebrání použití download manažera včetně podpory přerušování stahování.

I eDisk, který vyhrál náš loňský test, změnil design. Stále je připraven rychlý upload jednoho souboru o maximálně 50 MB na nejvýše 30 dnů od posledního stažení. Pro registrované uživatele jsou připraveny dvě varianty služby – placená a neplacená. V té neplacené můžete nahrát maximálně 250 MB dat, přičemž jeden soubor nesmí být větší než 100 MB a data zůstanou na serveru maximálně dva měsíce po nahrání. Rychlost stahování je omezena. Placená služba, která vyjde na 250 korun na měsíc (a 2.400 korun na celý rok), umožňuje nahrát až 5.000 MB a jeden soubor může mít až 250 MB. Rychlost stahování není omezena a data se zálohují jednou denně.

Obě varianty nabízejí webové rozhraní podobné správci souborů, kde si můžete uložená data třídit do složek a manipulovat s nimi. Šikovné je nahrávání souborů, při kterém vidíte jeho průběh. Ve webovém rozhraní pak můžete dekomprimovat ZIP archivy a v placené verzi i prohledávat uložené soubory či prohlížet uložené obrázky. Odkaz pro stažení souboru můžete kdykoliv poslat komukoliv. Prakticky působí vestavěný adresář s možností vytváření skupin kontaktů. Uživatelé bezplatné verze se musí smířit s reklamou v administračním rozhraní. Je ale nutné bohužel zmínit, že při našem testování se kvůli jakési chybě nepodařilo nahrát soubor ani o velikosti cca 1 MB, což dobrý dojem určitě nebudí. Ostatně to nejsou první potíže služby.

Aby byla česká elitní trojka kompletní, musíme ještě zmínit nejstarší službu svého typu na českém Internetu, a tou je Úschovna.cz, která nedávno navyšovala limit pro jednu relaci. Najednou tedy nově můžete uložit až šest souborů o celkové velikosti do 100 MB. Poněkud omezující jsou ovšem další pravidla. Příjemců souborů může být maximálně pět a soubory zůstanou na serveru jen 24 hodin od prvního stažení některým z pěti příjemců. Pokud se tedy některý z nich na Internet třeba přes víkend nedostane, má smůlu. Každý soubor je navíc možné stáhnout jenom pětkrát, tj. v praxi každým příjemcem pouze jednou. Opět se nemusíte registrovat, stačí zadat jméno a e-mail, který se zobrazí v notifikačním e-mailu automaticky odeslaným všem zadaným příjemcům dat. Tento e-mail můžete doplnit o libovolnou poznámku.

U služby eDisk uvádíme bezplatnou variantu pro registrované uživatele.

Z podobných zahraničních služeb stojí za zmínku hlavně známá služba RapidShare, která umožňuje nahrávat data teoreticky neomezeně, resp. 100 MB na soubor s tím, že soubory zůstanou na serveru 90 dnů po posledním stažení. Nahrávat lze soubory buď přes formulář v libovolném webovém prohlížeči nebo s pomocí šikovného nástroje pro Windows 98 a vyšší. Bezplatná verze je hodně funkčně omezená, takže zejména stahování souborů je trochu komplikovanější, ale pokud hledáte placenou službu, vypadá RapidShare velmi zajímavě. Za 54,99 euro můžete stahovat více souborů současně i s využitím download manažera, soubory zůstanou na serveru po celou dobu existence vašeho účtu, stahování lze přerušit a později v něm pokračovat, atd.

Jak vystavit dokumenty nebo obrázky?

Potřebujete ukázat dopis, dokument nebo tabulku? Existují specializované služby, kterých můžete využít. V případě dokumentů by se spíš ale dalo hovořit jako o „zneužití“ služeb webových kanceláří. Ze všech jsme si vybrali pro demonstraci službu Google Docs & Spreadsheets, protože nejde o placenou službu s funkčními omezeními v bezplatné verzi a navíc je už několik týdnů dostupná i v češtině jako Dokumenty a tabulky Google. Jedná se o webově orientovanou sadu kancelářských aplikací, o které na Lupě rozhodně nepíšeme poprvé. Zatím obsahuje textový editor a tabulkový kalkulátor. Časem by měla přibýt i podpora prezentací.

Pro potřeby vystavení dokumentu dobře poslouží funkce pro nahrávání souborů. Zdrojový dokument může být ve formátu DOC, RTF, ODT, SXW, TXT i HTML. Tabulky jsou podporovány ve formátech CSV, XLS a ODS. Podchyceny jsou tedy téměř všechny zásadnější formáty dnes rozšířených kancelářských balíků včetně MS Office, OpenOffice.org a Sun StarOffice. Jako zdrojový soubor bohužel zatím nelze použít PDF nebo tabulky či dokumenty ve formátu Open XML z nových MS Office 2007. Soubory lze nahrávat buď z vašeho počítače nebo z nějaké zadané URL, případně poslat na speciální e-mailovou adresu, kterou se dozvíte po přihlášení ke službě na záložce Vložit. Zdrojový dokument však nesmí být větší než 500 kB, což je poněkud omezující pro rozsáhlejší texty.

Převod dokumentů je překvapivě schůdný. Pokud nejde o nějaký dokument s exotičtějším formátováním, neměla by s ním mít služba Google Docs problém, a to platí i o zpracování kódování či diakritiky. Takto získaný dokument nyní můžete upravovat na libovolném počítači s internetovým připojením. Lze ho ale také sdílet s předem vybranými lidmi, volně jej vystavit jako webovou stránku či jej publikovat jako zápisek v blogu hostovaném v rámci služby Blogger.com, která byla rovněž nedávno spuštěna v české verzi. Samozřejmě dokument můžete kdykoliv opět uložit na svůj pevný disk, a to i v jiném formátu, než byl ten původní. Zde je podporován i export do PDF. Nechybí ovšem ani možnost vytištění či stažení v HTML formátu v podobě ZIP archivu.

Pokud jde o vystavování obrázků, jsou tu vedle tradičních fotoalb i specializované služby, které se označují jako image hosting. K nejznámějším bezesporu patří americký ImageShack. Zdarma můžete nahrát libovolný obrázek v tradičních formátech JPG, BMP, PNG, TIF, GIF a také SWF. Obrázek však nesmí být větší než 1,5 MB. Při nahrávání můžete automaticky nechat obrázek zmenšit, ale musíte si vystačit s několika předdefinovanými velikostmi. V závorce pak vidíte, pro jaké použití se které rozlišení doporučuje.

Po dokončení uploadu se zobrazí soubor odkazů, které je možno použít např. pro okamžité vložení do vašich stránek, diskuzního fóra či pro odkázání z e-mailu nebo instant-messagingové zprávy. Tato služba se hodí například v případě, že někomu potřebujete ukázat nějaký graf, screenshot nebo fotku. Jednoduše daný soubor nahrajete přes formulář ve webovém prohlížeči a pak už můžete jen dotyčnému člověku poslat odkaz na obrázek. Mínusem ale je to, že služba je poněkud pomalejší, což se projevuje hlavně u uploadu.

Pokračování příště

Příští týden uzavřeme tento přehled druhým dílem. Zaměříme se mimo jiné na vystavování videa, možnosti provozu vlastního FTP serveru, ukážeme si jak z Gmailu vytvořit datové skladiště a představíme si programy pro sdílení dat na bázi výměnné sítě.