O datových schránkách se vždy tvrdilo a zdůrazňovalo, že jsou „něčím lepším“ než elektronická pošta: že fungují garantovaným způsobem, což pro e-mail neplatí.
Pravdou je, že ačkoli informační systém datových schránek (ISDS) formálně není „orgánem, který má povinnost datové zprávy doručit“ (viz názor Nejvyššího správního soudu), reálně se na jeho fungování (a doručování přenášených zpráv) spoléháme: že odeslané zprávy skutečně přenese a že po cestě z nich nic nepoztrácí, nic k nim nepřidá ani na nich nic nezmění.
A i když datové schránky stále důsledně tají, kdo konkrétně datovou zprávu odesílá, příjemce se dozví – a může se spoléhat – alespoň na to, ze které datové schránky mu zpráva přišla. I na to, v jaké roli (oprávněné či pověřené osoby, administrátora, elektronické aplikace atd.) vystupoval její odesilatel. Na to vše pak datové schránky vystavují i průkazné osvědčení v podobě doručenek.
Na druhou stranu u datových schránek v naprosté většině případů převažuje přihlašování tím nejméně bezpečným způsobem, jen pomocí jména a (statického, opakovaně použitelného) hesla. A jen naprosté minimum uživatelů používá spolehlivější metody přihlašování. To vše – alespoň podle mého názoru – poněkud devalvuje celkovou míru, v jaké se na datové schránky můžeme spoléhat.
Ačkoli neznám přesná čísla, troufnu si odhadovat, že u elektronické pošty jsou spolehlivější metody přihlašování využívány přeci jen ve větší míře. Jinak je ale pravdou, že samotná elektronická pošta, coby přenosový mechanismus, funguje negarantovaným způsobem a nemůžeme se na ni spoléhat. Ani na to, že nám nějaká odeslaná zpráva vůbec dojde, ani na jejího skutečného odesilatele (i když je nám nějaká jeho identita tvrzena).
Zřejmě i proto dosud jediná „oficiální“ vazba mezi datovými schránkami a elektronickou poštu měla podobu e-mailových notifikací: pokud jste si to tak nastavili, ISDS vám mailem posílá upozornění na příchod nové datové zprávy do vaší datové schránky.
Pokud jste si dosud chtěli nějak přeposílat na e-mail datové zprávy jako takové, resp. jejich obsah, museli jste si to zajistit sami. Nejspíše přes některou z dostupných aplikací třetích stran.
Dnes už je to ale minulostí. Nově totiž přeposílání datových zpráv na e-mail nabízí Portál občana. I když je to zatím spíše nedokumentovaná služba, o které jsem nenašel žádné oznámení či jiné „pochlubení se“. Ale už reálně funguje.
Jak to funguje?
Princip fungování nové služby je v zásadě stejný jako u kterékoli jiné aplikace třetí strany: pravidelně se za vás přihlašuje do datové schránky a dívá se, zda nepřišla nějaká nová zpráva. Pokud ano, provede s ní to, co jste si předepsali.
Předepsat si přitom můžete více různých věcí. Nemusí to být ono přeposlání, přesněji vložení celé datové zprávy (jako souboru ZFO) a/nebo jejích příloh do odesílaného e-mailu. Může to být i jen pouhé oznámení o tom, že přišla nějaká nová datová zpráva. Nebo sdělení detailnějších údajů („metadat“): ze které datové schránky zpráva přišla a jaký má předmět.
Ostatně, proto je také nová služba prezentována jako služba charakteru notifikaci („upozornění“). Najdete ji v rámci nastavení svého účtu na Portálu občana, v sekci „Notifikace“. Její umístění, stejně jako možnosti jejího nastavení, ukazuje následující obrázek.
Jak potom reálně vypadá zpráva, která vám přijde na zadaný e-mail, vidíte na následujícím obrázku. V odstupňování podle toho, co jste si předepsali: nejvýše je varianta s požadavkem jen na informace. Uprostřed je varianta informace + metadata. Nejníže pak varianta, kdy notifikace zahrnuje kromě informace a metadat také samotnou datovou zprávu jako celek (v souboru ZFO) i její jednotlivé přílohy (zde jde o jeden soubor PDF).
Rozdíly oproti notifikacím přímo od datových schránek
Notifikace, resp. upozornění na příchod nové zprávy, rozhodně nejsou žádnou novinkou. Od samého začátku je nabízí i datové schránky jak takové (resp. systém ISDS). Navíc nejenom na e-mail, ale i formou SMS (ovšem prémiové, za 3 Kč). A nově také do tzv. mobilního klíče (viz minulý článek).
Nicméně zde jde skutečně jen o avíza došlých zpráv, se dvěma úrovněmi detailnosti, ale bez možnosti vložit do notifikace samotnou datovou zprávu a/nebo její přílohy.
To, že v případě nové služby od Portálu občana jde o částečnou duplicitu, připouští i popis této služby na portálu, viz i druhý dnešní obrázek a v něm obsažené konstatování:
ISDS nabízí službu pro zasílání notifikací v obdobném rozsahu jako Portál občana. Tyto notifikační služby jsou na sobě nezávislé.
Pravdou je, že obě notifikace fungují nezávisle na sobě – a tak upozornění na jednu novou datovou zprávu vám může přijít dvakrát (pokud si zapnete obě služby současně). Jinak je ale mezi oběma službami hned několik dosti zásadních rozdílů.
Kromě možnosti vložit do notifikace celou datovou zprávu a/nebo její jednotlivé přílohy, což jde jen u nové služby Portálu občana, je hlavní rozdíl již v principu fungování obou služeb:
- notifikace „od datových schránek“ vytváří přímo jejich informační systém (ISDS) a generuje je v okamžiku, kdy je nová datová zpráva dodána do přijímající datové schránky. Tedy na samém začátku doby, po kterou zpráva čeká v datové schránce, než se do této schránky přihlásí někdo s potřebnými právy a tím způsobí doručení datové zprávy. Jinými slovy: generováním (a odesláním) této notifikace nedochází k doručení datové zprávy (ve smyslu § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb.). Jde tedy vlastně o notifikaci o dodání datové zprávy do datové schránky.
- generováním notifikace „od Portálu občana“ naopak dochází k doručení ve smyslu onoho § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. – čímž začínají běžet případné lhůty, navázané na tento okamžik doručení. Důvodem je skutečnost, že Portál občana zde vystupuje jako kterákoli aplikace třetí strany, která se pravidelně (prý: jednou za 4 hodiny) přihlásí vaším jménem do příslušné datové schránky, aby zjistila, zda od posledního přihlášení nebyla dodána nějaká nová zpráva. Pokud se tak stalo, pak toto přihlášení způsobí doručení oné nově dodané datové zprávy! Fakticky pak jde o notifikaci o doručení datové zprávy.
Tento zásadní rozdíl je třeba mít dobře na paměti a počítat s ním, pokud chcete novou službu na Portálu občana využít. Fakticky to totiž znamená, že veškeré nové zprávy, dodané do datové schránky, budou okamžitě (resp. nejpozději do oněch deklarovaných 4 hodin) formálně doručené! Reálně, podle mých dosavadních empirických zjištění, to může být i dříve (cca do 1 hodiny).
Pravdou je, že na tuto důležitou skutečnost Portál občana při aktivaci nové služby důrazně upozorňuje, a to hned dvakrát za sebou, viz následující dva obrázky:
Jelikož nemám právo přístupu do jiné než své datové schránky, nemohl jsem vyzkoušet, zda výše uvedené platí i pro přístup do „cizí“ datové schránky v roli pověřené (a nikoli oprávněné) osoby, případně administrátora. Tím pádem jsem nemohl vyzkoušet ani to, jak se v těchto případech zohledňuje rozdíl mezi datovými zprávami do vlastních rukou a ostatními zprávami (nikoli do vlastních rukou). Tak alespoň tipuji, že i zde bude platit obecné pravidlo: že pro novou službu Portálu občana budou dostupné jen ty datové zprávy, které jsou dostupné pro příslušného držitele účtu, a jen u těch bude nová služba způsobovat doručení. Jinými slovy: když držitel účtu na Portálu občana bude pověřenou osobou vůči datové schránce bez oprávnění číst zprávy do vlastních rukou, tak je nová služba „neuvidí“, nebude je notifikovat a nezpůsobí jejich doručení.
Další rozdíly
Kromě výše uvedených zásadních rozdílů – v principu fungování i v možnosti vkládat obsah – je mezi oběma variantami notifikací i několik dalších zajímavých rozdílů. Ilustruje je následující obrázek, který se týká stejné datové zprávy: vlevo je notifikace přímo od datových schránek (systému ISDS), vpravo od Portálu občana (v rozsahu „informace + metadata“):
Asi nejviditelnějším rozdílem je absence „Poučení“ u notifikace od Portálu občana: zkušenější uživatelé nad ním asi ohrnou nos, ale pro méně zkušené to může mít svůj význam.
Dalším podstatným rozdílem je samotný rozsah informací, které příjemce dostává: zatímco v notifikaci od datových schránek je uvedeno číslo datové zprávy i to, zda je, či není určena do vlastních rukou, notifikace od Portálu občana nic takového neříká.
Stejná je v obou případech nesprávná informace o odesilateli: obě varianty notifikace zaměňují držitele datové schránky s odesilatelem – a jako odesilatele prezentují datovou schránku jako takovou a jejího držitele. Nikoli toho, kdo zprávu skutečně odeslal.
Chybný (nesprávný) je také čas doručení, uváděný v notifikaci od Portálu občana. Podle doručenky byla datová zpráva dodána do mé datové schránky v čase 13:14 a k efektu doručení (přihlášením) došlo ve 14:11. S tím koresponduje i čas příchodu obou e-mailových notifikací do mé poštovní schránky – vždy o minutu později. Pak by ale notifikace od Portálu občana měla správně uvádět čas doručení 14:11, a nikoli 11:14. Mimochodem, na prostou záměnu hodin a minut to nevypadá, protože v ostatních případech, které jsem testoval, bylo „ujetí“ času jiné.
Povšimnout si můžeme také toho, že notifikace přímo od datových schránek je elektronicky podepsána (přesněji: opatřena elektronickou pečetí). Je to sice jen zaručená elektronická pečeť, založená na kvalifikovaném certifikátu, zatímco správně (podle § 8 zákona č. 297/2016 Sb.) by to měla být kvalifikovaná elektronická pečeť. Ale je to alespoň nějaký autentizační prvek, zatímco notifikace od Portálu občana nemá žádný. Jeho přítomnost přitom může hrát roli i při rozhodování antispamových nástrojů o tom, jak celou zprávu zhodnotí a zda v jejich filtru uvízne, nebo jím projde.
K čemu je to dobré?
Zajímavou otázkou je určitě to, k čemu je nová služba Portálu občana vlastně dobrá, komu se může hodit – tak, že jí dá přednost před původní službou samotných datových schránek.
U varianty notifikace jen na úrovni informace a metadat mne žádná výhoda (oproti notifikaci přímo od datových schránek) nenapadá. A v efektu doručení naopak spatřuji celkem jasnou nevýhodu, nehledě na menší rozsah poskytovaných informací.
U varianty s přeposláním datové zprávy na e-mail (resp. vložení ZFO a/nebo příloh do notifikačního emailu) mne napadá pohodlný uživatel, který se nechce obtěžovat přihlašováním do své datové schránky, a raději pracuje s e-mailem. Nebo někdo, kdo chce předávat všechny své zprávy ke zpracování někomu jinému (například sekretářce) a nechce to řešit obvyklou cestou zřízení pověřené osoby.
Případně někdo, kdo je právě na cestách a nechce či nemůže se přihlašovat ke své datové schránce bezpečnějším způsobem (např. certifikátem či novou eOP, třeba kvůli absenci potřebné čtečky). Protiargumentem je ovšem to, že když jste na cestách, nemusíte mít zájem na co nejrychlejším doručení a tím i na co nejčasnějším začátku běhu případných lhůt, které jsou na doručení navázány.
Napadá někoho z laskavých čtenářů nějaký jiný scénář výhodného využití nové služby?
Zvýšení kreditu datových schránek
Zatímco o výše popsané nové službě se dostupné informační kanály Portál občana (jeho facebookový profil a twitterový účet) dosud nezmiňují, minulý týden se pochlubily alespoň jinou novou možností, formulovanou jako „Zvýšení kreditu datových schránek“.
Přes Portál občana si můžete navýšit kredit datové schránky (s využitím platební brány České pošty). Zobrazíte si také aktuální stav kreditu a výpis transakcí včetně jejich typů a částek. pic.twitter.com/RruBwUKN9B
— Portál občana (@portalobcana) August 1, 2019
Nejde ale o kredit ve smyslu důvěryhodnosti, nýbrž o kredit ve smyslu určité finanční částky, kterou můžete využít na hrazení placených služeb datových schránek. Ty jsou dnes dvě: datový trezor a poštovní datové zprávy.
Datový trezor je službou, které platíte za to, že nedělá nic. Konkrétně že po 90 dnech nemaže datové zprávy ve vaší datové schránce. Pokud ale jste uživatelem Portálu občana (máte na něm svůj účet), pak datový trezor nejspíše nepotřebujete – protože Portál občana vám nabízí 500 MB místa pro dlouhodobé uchování vašich datových zpráv. Tedy pro dosažení obdobného efektu, jaký přináší datový trezor. Ovšem na rozdíl od něj zdarma.
To poštovní datové zprávy mohou mít pro vás větší smysl: pokud jste občanem či firmou (nikoli orgánem veřejné moci) a chtěli byste poslat něco datovou schránkou jiné firmě či občanovi, zjistíte, že to vlastně nejde. Tedy: nejde to pomocí obvyklých „veřejnoprávních“ datových zpráv, jejichž přenos hradí stát (a pro vás jsou zadarmo). Pro takový přenos, kde se ani na jedné straně nevyskytuje orgán veřejné moci (právě vykonávající svou veřejnoprávní působnost), je nutné použít „soukromoprávní“ datové zprávy, kterými jsou právě ony Poštovní datové zprávy. Za ně ovšem platíte obecně vy, jako odesilatel – a to buď na předplaceném principu (z kreditu, jehož navýšení je vám zde nabízeno), nebo „na fakturu“ (pokud s Českou poštou uzavřete příslušnou smlouvu).
Mějte ale na paměti, že zatímco stát dnes platí za jednu „veřejnoprávní“ datovou zprávu 2,1187 Kč bez DPH (viz minulý článek), vy za ni zaplatíte podstatně více: z kreditu plných 18 Kč (vč. DPH), viz ceník na následujícím obrázku.
Samotné „zvýšení kreditu datových schránek“, nově inzerované na Portálu občana, pak funguje jako proklik z nastavení vaší datové schránky na Portálu do webu České pošty, kde se provádí příslušné platby.
Výhodou je, že na webu České pošty již nemusíte zadávat ID své datové schránky, pro kterou chcete kredit dobít – tento identifikátor se předává v rámci URL odkazu. Ovšem třeba váš email (pro zaslání potvrzení) se již nepředává, ten si musíte vyplnit sami.
Portál občana by měl nově ukazovat také historii transakcí, zřejmě ve smyslu využití kreditu (pro platby za poštovní datové zprávy a za datový trezor). Ty vám zde ale žádné neukážu, protože ani jednu z obou placených služeb jsem už hodně dlouho nevyužil.
Historii „kreditních“ transakcí přitom zobrazují i samotné datové schránky, navíc s možností exportu a různého filtrování. I s možností zadat si časový interval – ovšem ne „hlouběji“ než 15 měsíců.
ČLÁNKY DO MAILU