O právnických profesích se otevřeně mluví jako o těch, které jsou jedny z nejvíc ohrožených nástupem umělé inteligence (ano, novináři jsou prý hned další na řadě, ale možná taky ne). Advokátní kancelář Allen & Overy nedávno oznámila, že do své praxe zavádí virtuálního právního asistenta Harveyho, který prý dokáže plnohodnotně nahradit advokátního koncipienta. Nový pracant od loňského listopadu, kdy začal fungovat v betaverzi, byl takříkajíc k ruce více než třem a půl tisícovkám advokátů ve 43 kancelářích této mezinárodní sítě. A stihl zpracovat přes 40 tisíc zadání.
Server Lupa.cz slaví 25. narozeniny. K výročí vám nabídneme sérii textů, podcastů a offline diskusí k dopadům AI na podobu internetu. Vše najdete na této speciální stránce.
Úvahami o tom, jestli umělá inteligence připraví právníky o práci, nebo ji jen změní k nepoznání, se docela vážně zaobírá ve svém online deníku i Česká advokátní komora. Zmiňuje přitom případ z Kolumbie, kde soudce letos nechal rozsudek sepsat oblíbenou službou ChatGPT. K tomu, aby systémy AI mohly začít suplovat některé činnosti řady právních profesí, stačí, aby generativní modely místo z celého internetu začaly čerpat data z databází s omezeným přístupem, především ze sbírek zákonů a soudních rozhodnutí, vzorů smluv a právních podání. A aby si nevymýšlely. To je zjevně největší slabina projektů typu ChatGPT pro použití v prostředí, kde každou nepravdu či polopravdu může protistrana využít ve svůj prospěch.
Jeden z prvních tuzemských pokusů využít AI pro širokou veřejnost v právu je projekt Občan GPT programátora Petra Brzka. Stránka vyzývá k položení jakékoliv otázky, na kterou dostanete odpověď založenou na textech z občanského zákoníku. Aplikace obsahuje obligátní disclaimer, že „poskytnuté výsledky nemusí být vždy správné a je třeba je kontrolovat s odborníky“.
Než se této instanci AI podíváme společně s jejím autorem pod kapotu, pojďme si ji vyzkoušet na několika příkladech z dědického a závazkového práva. Prozradím dopředu, že pro úspěch je důležité, jak přesně dotaz formulujete. Jinými slovy, musíte mít alespoň v hrubých obrysech představu, jaký institut poptáváte. A pak potřebujete mít i štěstí.
Není závěť jako testament
Je totiž rozdíl, jestli umělé inteligenci položíte otázku Jak lze platně pořídit závěť?, anebo Jak platně sepsat závěť? V prvním případě se vám dostane upozornění, že „odpověď na otázku není obsažena v uvedeném textu. Odpověď na otázku by vyžadovala další výzkum a analýzu relevantních právních předpisů a postupů.“
Ve druhém pak Občan GPT odpověděl: „Pro platnou závěť pořízenou soukromou listinou je nutné, aby byla celá závěť napsána vlastní rukou zůstavitele a podepsána jeho vlastní rukou. K odvolání závěti mlčky je potřeba zničit listinu, na níž byla závěť napsána, a nelze usuzovat na její odvolání pouze zničením jednoho ze stejnopisů. Pokud zůstavitel poruší listinu jiným způsobem nebo neobnoví závěť, ač ví, že listina byla zničena nebo ztracena, závěť se tím ruší, pokud plyne z okolností zůstavitelův zrušovací úmysl. Písemná forma závěti je vyžadována, ledaže byla pořízena s úlevami.“
V obou případech se ptáme na obsah § 1532 a následujících občanského zákoníku. Jazykový model by nám měl popsat rozdíl mezi závětí pořízenou ve formě soukromé listiny sepsanou vlastní rukou zůstavitele (holograficky), sepsanou například na počítači (alograficky) a podepsanou za přítomnosti dvou svědků, sepsanou ve formě notářského zápisu a závětí s úlevami, která se týká mimořádných situací. Ta je přípustná například v případě, kdy je zůstavitel v bezprostředním ohrožení života a může závěť pořídit ústně za přítomnosti tří svědků, nebo na palubě letadla či námořního plavidla před kapitánem takového dopravního prostředku.
Pro závěť se i v češtině běžně používá synonymum testament. Upozorňuji na to, že toto slovo není v občanském zákoníku použito ani jednou. A tedy umělá inteligence postavená jen na obsahu tohoto kodexu by jej neměla vůbec znát. Tak se zkusme zeptat otázkou Jak platně sepsat testament?
Aplikace vrátí tento text: „Odpověď na otázku „Jak platně sepsat testament?“ je uvedena v obsahu, který popisuje tři způsoby, jak lze závěť pořídit v České republice. První způsob je pořízení závěti soukromou listinou, kdy zůstavitel napíše celou závěť vlastní rukou a podepíše ji vlastní rukou. Druhý způsob je pořízení závěti, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, ale musí ji vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Třetí způsob je pořízení závěti formou veřejné listiny, který může být použit zůstaviteli, který dovršil patnácti let věku a dosud nenabyl plné svéprávnosti, a to bez souhlasu zákonného zástupce.“
Tato odpověď už se daleko více blíží našemu očekávání, přitom však pracuje s terminologií, která je obecně vžitá, ale v zákoníku ji nenajdete. Do třetice se pojďme zeptat běžně vžitým synonymem poslední vůle. Občanský zákoník tento termín zná, ale pracuje s ním v lehce posunutém významu. Nedává rovnítko mezi závěť a poslední vůli, ale vychází z toho, že závěť je projevem poslední vůle zůstavitele. Co se tedy dozvíme na otázku Jak platně sepsat poslední vůli?
Odpověď je znovu jiná, tentokrát nejobsáhlejší: „Zůstavitel musí projevit svou poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Pokud je zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže číst nebo psát, musí projevit svou poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěť nepsal. Kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení. Pokud nebyl určen vykonavatel závěti a nechce-li dědic věnovat splnění poslední vůle svůj čas a námahu, soud na jeho návrh za tím účelem jmenuje správce pozůstalosti, nebo uloží splnění poslední vůle správci pozůstalosti již povolanému.“
Jenže délka není všechno a třetí verze odpovědi na totéž se opět vzdaluje tomu, co by zájemce o soupis posledního pořízení měl vědět. Z uvedených příkladů je tak možné si odnést poznatek, že aplikace postavená na ChatGPT se nezastaví před synonymy, které ve zdrojovém (naučeném) textu vůbec nejsou obsaženy, a co víc, při jejich použití často vrátí mnohem přijatelnější odpověď než na otázky se správnými termíny.
Výřečnější, než je záhodno
Ponechme dědické právo stranou a zkusme umělou inteligenci potrápit z jiného soudku. Ptát se budeme na paragraf 573, který upravuje fikci doručení v soukromém právu. Moc se o tom neví, ale tento institut funguje nejen u úředních obsílek. V civilním právu se mu říká domněnka doby dojití a nastává mnohem dříve. Zatímco obálky s pruhem jsou považovány za doručené desátý den po neúspěšném pokusu o jejich doručení následovaném jejich uložením na poště, zásilky neúředního charakteru se v tuzemsku považují za doručené už třetí den po jejich odeslání.
Celý § 573 zní: „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“
Zkusíme se Občana GPT zeptat napřímo: „Existuje v občanském zákoníku fikce doručení?“
První část odpovědi je precizní: „Existuje fikce doručení v občanském zákoníku, která se nazývá domněnka doby dojití. Tato domněnka stanoví, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“ Jenže následně si umělá inteligence pospojuje nesouvisející paragrafy a začne nás svádět na nesprávnou cestu. „Pokud však došlo k celkovému zničení nebo ztrátě dopravované věci, promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy zásilka měla být příjemci doručena. Pokud byla věc jen poškozena nebo byla doručena opožděně, promlčecí lhůta počne běžet ode dne doručení zásilky. Pokud příjemce zásilky věděl o pohledávce zasílatele ze zasílatelské smlouvy vůči příkazci, anebo musel o ní vědět, stává se přijetím zásilky ručitelem za tuto pohledávku,“ končí odpověď.
AI tak původní dotaz proaktivně rozšířilo i o otázky běhu promlčecí lhůty a ručitelství v zasilatelských smlouvách, což je něco úplně jiného, než co tazatele zajímalo. Přitom kontext, resp. pořadí otázek, které AI pokládáme, tu hraje roli. Stačí totiž následně přeformulovat otázku na Kdy nastává domněnka doby dojití? a vedle správné odpovědi, že „nastává třetí pracovní den po odeslání zásilky prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v rámci stejného státu a patnáctý pracovní den po odeslání zásilky od jiného státu“, se dozvídáme i zcela nesouvisející „moudro“ z oblasti závětí: „Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Pokud je jisté, že doba vyměřená v závěti nemůže nastat, posoudí se toto doložení času jako nemožná podmínka. Pokud je však nepochybné, že se zůstavitel při určení času jenom zmýlil, určí se rozhodná chvíle podle jeho pravděpodobné vůle.“
Co se skrývá pod kapotou
Vysvětlení, proč je aplikace výřečnější, než by měla být, nalézáme v popisu Petra Brzka, jak jeho Občan GPT funguje: „Když mám občanský zákoník, mohu vzít jednotlivé paragrafy a pomocí OpenAI embeddings z nich vytvořit vektory s 1500 dimenzemi. Tyto vektory pak uložím do vektorové databáze. Uživatelský dotaz převedu do vektorů, v databázi vyhledám, jaká data jsou tomu sémanticky nejbližší. Tuto odpověď pak zpátky vložím do GPT a řeknu mu, ať na to vytvoří užitečnou odpověď a nevymýšlí si.“ Databáze tedy vrací odpověď, která je s určitou pravděpodobností sémanticky relevantní tomu, nač se uživatel ptal. „Toto je aktuálně best practice, jak spojit externí data s GPT,“ dodává autor.
Svůj výtvor považuje za technologický experiment. „Když jsem občanský zákoník dal ven, překvapilo mě, kolik mi psalo právníků, starostů a úředníků z různých měst. Popisují mi možnosti využití, chtějí se o tom bavit a zkoušet pilotní projekt,“ vzpomíná Brzek. Celý projekt vznikl na základě inspirace demoverzí biblegpt.org, která kombinuje vektorové databáze a GPT-3 pro odpovědi.
„Nadchl mě potenciál, který toto může mít pro firemní, nebo vlastně jakákoliv data,“ dodává s tím, že má v plánu aplikaci rozšířit o všechny zákony včetně jejich výkladu. „Pro mě je to trochu vedlejší projekt, ale jsem rád, že je o něj takový zájem,“ naznačuje další vývoj.
Nyní se soustředí na organizaci pražského AI hackathonu, který se uskuteční o víkendu 21. a 22. dubna v Karlíně a slibuje si od něj další užitečné projekty.
ČLÁNKY DO MAILU