Komentátor HN David Klimeš se v článku Sebevražda Miroslava Kalouska ve 140 znacích vyjadřuje poměrně odmítavě k nedávné změně obsahu na @kalousekm, tedy na skutečném účtu Miroslava Kalouska na Twitteru. Žasne nad tím, proč na něm najednou najdeme věty o „dělání blbců“ či „klopýtání ve s..čkách“. Zmiňuje také to, že „Twitter už zničil hodně politiků“.
Než se na to podíváme podrobněji, připomeňme, že na českém Twitteru existuje podstatně otrlejší „politická hvězda“ v podobě účtu skutečného mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Tedy lépe řečeno – jde o oficiální účet @prezidentmluvci, který z poněkud nejasných důvodů ovládl někdo, komu schází všechno, co jenom mu scházet může: profesionalita, slušnost a úcta například.
A pokud by platilo, že „Twitter ničí politiky“ (kteří se neumějí chovat a vyjadřovat), tak už dávno měl jedinec plnící tento účet přijít o práci. A možná i skončit v nějaké léčebně.
Příliš mnoho Kalousků škodí
Ale zpět k otázce Miroslava Kalouska. Na jeho účtu zcela určitě došlo k nějaké té změně. @kalousekm je na Twitteru už asi tři roky, a je to jeden z nejvíce sledovaných účtů českých politiků. Donedávna platilo, že se o něj nejspíš starala agentura, nebo alespoň někdo jiný, než Kalousek osobně.
Budeme-li vycházet z předpokladu, že se o něj nyní skutečně začal starat sám Kalousek, tak „černý a provokativní humor předsedy“ (jak říká Klimeš) je jasně viditelný na první pohled. Nejsem si ale jist, jestli skutečně „zašel za hranu, kterou by jedenáct z deseti marketingových a mediálních poradců poradilo Kalouskovi nikdy nepřekračovat“ – jak to David Klimeš píše.
Míra Kalousků je prostě originál
Celé je to složitější. Je skutečně lepší, aby politik měl účet udržovaný agenturou (či ghostwriterem)? Takový účet bude v zásadě zcela sterilní a nekonfliktní. A navíc pravděpodobně bude v zásadním rozporu s osobností daného politika. Něco takového, tedy sterilita a nekonfliktnost, se dá očekávat od prezentací firem či politických stran, ne osobních účtů.
Jistě, Kalousek by se mohl trochu krotit, ale je k tomu nějaký důvod? V zemi, kde šibenice a výhrůžky pověšením nejsou v rozporu se zákonem? V zemi, kde neustálé tolerování všech šmejdů vede k tomu, že vlastně nakonec ani není jasné, co je dobře, co je špatně a co není společensky přijatelné?
Miroslav Kalousek na Twitteru v tom má jasno. A má vlastně ještě Kamberák nějaké ty přátele?
Klimeš cituje památný tweet Dana Ťoka „Do Ostravy vláda Pendolinem zřejmě nedojede. Zákon schválnosti funguje spolehlivě, dnes 8:21 se srazilo Pendolino s kamiónem.“, po kterém ministr dopravy raději účet zrušil a zjevně si ho už nikdy pořídit nechce. Má to být příklad toho, jak Twitter „ničí politiky“? Neřekl bych, protože kdyby je opravdu ničil, tak už Ťok dávno není ministrem.
V Česku sociální sítě (a Twitter už vůbec ne) politiky neničí. Ve skutečnosti politiky neničí ani daleko závažnější prohřešky, než že mají na Twitteru nevhodné vtipy, dopouštějí se trapností či jinak nevhodně exhibují. Miroslav Kalousek těžko ve 140 znacích Twitteru spáchá sebevraždu – o tu se svým způsobem snaží už hodně let přímo v politice. A přesto je pořád stále tam, kde je.
Takové to klopýtání ve s**kách
Nepřeceňujme roli sociálních sítí. Jde o svět, kde je vidět hlavně křičící menšina a mlčící většina zůstává neviditelná, neslyšitelná a nikdo pořádně neví, co si vlastně myslí a chce. Osobně budu raději, pokud @kalousekm bude autentický. Agenturně sterilní účty jsou přece tak nudné.
ČLÁNKY DO MAILU