Poláci chtějí zrušit televizní poplatky. Nový zákon vyřeší víc problémů najednou

Polsko je další stát, ve kterém se diskutuje o budoucnosti národní televize a rozhlasu. Vláda Donalda Tuska s velkou pravděpodobností zruší televizní a rozhlasové poplatky. Polská televize a Polský rozhlas by po vzoru jiných evropských států měly dostávat peníze ze státního rozpočtu.

Zatím je to ale pracovní návrh. Ministerstvo kultury k němu přes léto sbírá připomínky. Veřejná konzultace začala v červnu a pokračuje až do 23. září. V říjnu ministerstvo připraví závěrečnou zprávu a na konci roku chce představit konkrétní návrh zákona, ke kterému bude opět sbírat připomínky veřejnosti a ostatních ministerstev.

Změna financování bude součástí širší reformy zákonů kvůli unijnímu předpisu o svobodě médií (EMFA), který platí od letošního května. Poláci mimo jiné předělají podobu Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zjednoduší podmínky pro získání vysílací licence, zavedou pravidla pro umisťování státních kampaní do médií a zpřístupní databázi vlastníků médií.

„Nejde pouze o televizi, ale také o rádio a tisk, které ovlivňují formování veřejného mínění. Média jsou jedním z pilířů demokracie, a proto je tak důležité vytvořit jasná pravidla jejich fungování a zajistit jejich nezávislost. Usilujeme o přípravu zákona co nejdemokratičtějším způsobem, a proto jsme se rozhodli pro širokou konzultaci návrhů, ke kterým se může vyjádřit kdokoliv,“ oznámila ministryně kultury Hanna Wróblewska. „Chceme otevřít diskusi o možných variantách řešení věcí, které v dosavadním modelu přestaly fungovat,“ dodala.

Pracovní verze počítá s tím, že by Polská televize a Polský rozhlas dostaly peníze na zajištění veřejné služby ve výši alespoň 0,09 % HDP ročně. Letos by to podle propočtů ministerstva odpovídalo částce 3,4 miliardy zlotých (v přepočtu necelých 20 miliard korun).

Vládní návrh předpokládá, že by se pak mohlo snížit množství reklam v Polské televizi. Dnes totiž může TVP vysílat stejné množství reklamy jako soukromé stanice. Reklamní bloky jenom nesmí přerušovat pořady s výjimkou sportovních přenosů. Podle návrhu by sice TVP mohla vysílat reklamu i nadále, ale maximálně polovinu současného objemu.

Neplatiči jako problém

Aktuální polský systém je v mnoha směrech podobný tomu českému. Televize a rozhlas jsou dvě samostatné instituce a stejně tak jsou oddělené i poplatky. Vybírání a kontrolu úhrad má na starosti Polská pošta. Dlouhodobý a zásadní rozdíl je ovšem v obrovském množství neplatičů. Polská televize a Polský rozhlas proto dostávají kompenzace ze státního rozpočtu a k tomu si přilepšují reklamou. 

„Bez možnosti využití státní kompenzace by veřejnoprávní média v Polsku nebyla schopna plnit své poslání,“ konstatuje dokument ministerstva kultury. Materiál pak na konkrétních číslech dokládá, jaký problém je s neplatiči. 

V Polsku je 13,5 milionu domácností, z toho 96,4 % má televizní přijímač. Ke konci roku 2022 ale své rozhlasové nebo televizní přijímače registrovalo jen 34,7 % domácností. A z těchto registrovaných domácností byla dále více než polovina (54,5 %) osvobozena od povinnosti platit poplatky díky některé z výjimek stanovených zákonem.

Ani zbývající část registrovaných domácností, na které se žádné výjimky nevztahují, si ovšem s placením poplatků nedělá těžkou hlavu. Podle oficiální statistiky je platí jenom 588 873 domácností a 239 237 podnikatelů a organizací. Radikální změna je tedy podle ministerstva nezbytná. 

Nejsou peníze

Letos je to navíc s financováním Polské televize a Polského rozhlasu ještě horší než obvykle. Důvodem jsou povolební změny v těchto médiích a metody, které Tuskova vláda použila pro jejich prosazení. Televize a rozhlas jsou po právní stránce státní akciové společnosti a ministerstvo jako zástupce akcionáře rozhodlo o jejich likvidaci. Pomocí této kličky mohlo dosadit nové vedení obou médií.

Peníze vybrané z poplatků rozděluje Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Většina jejích členů získala své funkce ještě za vlády Práva a spravedlnosti, případně je jmenoval prezident Andrzej Duda. Podle jejího stanoviska ministerstvo při rozhodnutí o likvidaci postupovalo v rozporu s vysílacím zákonem. 

Oznámila tedy, že dokud nebude rozhodnutí o likvidaci pravomocné a zapsané u rejstříkového soudu, nepošle vybrané poplatky na účty televize ani rozhlasu, ale do soudní úschovy. Od začátku roku se táhnou spory, čí postup je správný, peníze však nepřicházejí. 

Kromě toho prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu, který by umožnil vyplácení kompenzací Polské televizi a Polskému rozhlasu. Ty jsou pro fungování obou médií naprosto klíčové: loni překročily 2,5 miliardy zlotých. Bez peněz vybraných z poplatků a bez státních kompenzací se televize na začátku roku dostala do situace, kdy mohla platit jenom faktury do částky 25 tisíc zlotých.

Ohrožovalo to i důležité sportovní přenosy. „Pamatuji si dramatické rozhovory s UEFA o posunutí termínu platby za licenci na fotbalové Euro a hrozbu její ztráty… Nebo telefonát několik hodin před přenosem zápasu Wales–Polsko, který rozhodoval o účasti naší reprezentace na mistrovství v Německu, s informací, že pokud nezaplatíme fakturu, přenos nebude,“ popsal ředitel TVP Tomasz Sygut pro deník Gazeta Wyborcza.

Vláda využila prostředky z rozpočtové rezervy. Na konci února poslala televizi a rozhlasu 250 milionů zlotých, v dubnu 600 milionů zlotých a v červenci dalších 425 milionů zlotých. Ani to ale nestačí, aby televize uhradila například všechny své závazky, navzdory propouštění a šetření. Další peníze od státu mají přijít na podzim.

Jednodušší licence

Ministerstvo kultury předpokládá, že by nový mediální zákon mohl být hotový příští rok v létě. V srpnu 2025 navíc končí druhé funkční období současného prezidenta Andrzeje Dudy, který by ho mohl vetovat.

Jakmile zákon vejde v platnost, zaniknou mandáty současných členů vysílací rady.

Nová vysílací rada by měla mít devět členů, z toho čtyři by vybírala dolní komora parlamentu, dva horní komora a tři prezident. Každé dva roky by se obměnila jedna třetina členů, délka mandátu by byla šest let. Kromě jiných úkolů by Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání měla být zodpovědná za hodnocení veřejné služby televize a rozhlasu. 

Předpokládá se, že Polská televize a Polský rozhlas budou i nadále státní akciové společnosti. Členy jejich dozorčích rad mají vybírat vysílací rada a ministerstvo kultury. Podmínkou jmenování bude odborná kvalifikace, přičemž hodnocení bude veřejné, stejně jako zdůvodnění výběru konkrétního člověka. Členy představenstva vybere vysílací rada ve dvoukolovém výběrovém řízení.

Naprosto bez politického vlivu má být sestavování programových rad, což jsou polské obdoby Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu. Kandidáty navrhnou nevládní organizace a zaměstnanci obou médií, na základě otevřeného konkurzu je pak jmenuje vysílací rada. Radní budou spolupracovat na hodnocení veřejné služby.

Řídicí struktury v televizi a rozhlasu by měly být jasně odděleny od struktur redakčních. „Zvážit by se mělo zákonné oddělení funkce šéfredaktora od vedení veřejnoprávního rozhlasu a televize. Šéfredaktor by mohl být jmenován vedením se souhlasem programové rady,“ navrhuje ministerstvo kultury.

Nový zákon by měl také usnadnit podnikání soukromým stanicím. Vláda navrhuje zmírnit pravidla pro kabelové a satelitní licence a zachovat je pouze pro provozovatele pozemního vysílání. Souběžně chce ale předejít nežádoucímu vlivu ruské propagandy, proto se bude vysílací rada podílet na koordinaci vhodných opatření proti dezinformacím.

Chci odebírat newsletter 

Informace ze zákulisí českého internetu. Vždy v pondělí ráno.