Je to právní peklo na zemi. Tak hodnotí část novely autorského zákona, kterou právě projednává český parlament, právník a spoluzakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Jiří Kučera. Návrh, který do českého práva mimo jiné převádí evropskou autorskoprávní směrnici, přičiněním pozměňovacího návrhu poslance Jana Laciny (STAN) vytváří neuvěřitelnou právní džungli, říká. Normu už schválila Poslanecká sněmovna a do 7. prosince ji má projednat také Senát.
K největším problémům podle advokáta patří způsob, jakým se novela snaží posílit pozici vydavatelů online médií vůči dominantním digitálním službám, jako je Google či Facebook. Podle původní směrnice mají vydavatelé získat právo na to, aby za přepoužívání jejich obsahu online musely vyhledávače či sociální sítě platit licenční poplatky. Evropská norma přitom počítá s tím, že platformy budou s vydavateli vyjednávat o tom, jak mají být poplatky vysoké.
Celý rozhovor s Jiřím Kučerou si můžete poslechnout ve formě podcastu:
Tuzemský návrh se nad rámec směrnice snaží posílit postavení vydavatelů vůči nadnárodním společnostem. Pokud se Google či Facebook s vydavateli na výši poplatků nedohodnou, má konkrétní částku ve správním řízení stanovit české Ministerstvo kultury. Jenže když s jeho verdiktem nebude jedna ze stran souhlasit, nebude smět úřední rozhodnutí zpochybnit u správního soudu, ale bude mít pouze možnost v občanském řízení zažalovat druhou stranu – tedy například platforma vydavatele, nebo vydavatelé platformu.
„Představte si, že jste vydavatel a nedohodnete se na poplatcích se Seznamem. Obrátíte se na Ministerstvo kultury, které pak určí výši odměny. Ale Seznamu se to nebude líbit a zažaluje vás. A vy budete muset platit náklady na právní pomoc a obhajovat v občanském řízení rozhodnutí státního orgánu, na které jste vůbec neměl vliv,“ vykresluje možnou situaci Kučera. „Tomu se dá z právního pohledu říct peklo na zemi. Není to dobré pro nikoho,“ pokračuje s tím, že takový postup postrádá logiku.
Paralelní antimonopolní úřad
Ministerstvo kultury má dostat ale i další zásadní pravomoc, která je podle advokáta nepřiměřená. Jádrem problému je podle něj ustanovení o tom, že dominantní platforma nesmí diskriminačním způsobem a bez spravedlivého důvodu upravit svou službu tak, aby konkrétnímu vydavateli nemusela nic platit. Má zabránit situaci, kdy by se například Google snažil na konkrétního vydavatele tlačit tím, že by místo ukázek článků (tzv. snippetů) začal zobrazovat jen prosté odkazy, za které se podle evropské směrnice platit nemusí.
„Tady se dostáváme do neuvěřitelné právní džungle,“ říká Kučera. „Ministerstvo kultury je povoláno k tomu, aby posuzovalo, jestli má někdo dominantní postavení na trhu a jestli ho zneužívá. Zákonodárce tady vytváří paralelní antimonopolní úřad,“ říká advokát s tím, že takové posuzování vyžaduje hluboké znalosti soutěžního práva, které ministerstvo momentálně nemá.
Podle něj je také možné, že by ustanovení snížilo ochotu platforem zasahovat proti dezinformačním webům. I ty by totiž podle novely měly získat právo dostávat za zobrazování náhledů svých článků poplatky. A pokud by se proti nim platforma pokusila zasáhnout a například omezit jejich dosah, mohly by si stěžovat, že jde o diskriminaci. V takovém případě by Ministerstvo kultury muselo posuzovat, jestli měla platforma ke změně služby spravedlivý důvod, tedy to, jaký obsah dotyčný web publikuje, a tím i to, kde leží hranice svobody projevu, vysvětluje Kučera. „Zákon tedy ministerstvu říká, že bude mít nově v agendě posuzování toho, co je dezinformace a co ne,“ dodává.
Pokud úřad potvrdí, že omezený web dezinformace nepublikuje, hrozí přitom platformě pokuta ve výši až 1 % z celosvětových tržeb. „Riziko, že bude takovou pokutu platit, může platforma odstranit, pokud dezinformační obsah vůbec neomezí,“ argumentuje Kučera s tím, že jde patrně o nezamýšlený důsledek toho, kdyby návrh v současné podobě prošel.
Vypne Google náhledy?
Návrh, který měl původně tuzemským vydavatelům přinést nový zdroj příjmů, by podle něj nakonec také mohl přinést úplně opačný efekt. Google totiž v rámci lobbingu otevřeně hrozí tím, že pokud novela v současné podobě projde, přestane ve svých službách náhledy na články médií zobrazovat.
„Mezi přijetím zákona a jeho účinností existuje tzv. legisvakanční lhůta. Když platforma v této lhůtě, nebo před ní, náhledy článků, tzv. snippety, vypne a nechá místo nich jen prosté prokliky, nemůže jí po účinnosti zákona už nikdo nic říct,“ potvrzuje Kučera.
Podle informací Lupy je ve hře také ukončení programu Google News Showcase, v rámci kterého vybraní čeští vydavatelé inkasují od Googlu poplatky za nadstandardní zveřejňování svých článků ve službě Google News (připomínka: firma Internet Info, která je vydavatelem Lupy, má tuto smlouvu s Googlem také uzavřenu – pozn. redakce).
Je samozřejmě otázkou, zda to Google s vypnutím snippetů myslí vážně, nebo jde jen o součást vyjednávání. Podobnou taktiku vyzkoušel například v Německu nebo ve Francii, kde vydavatelům po změně výrazně klesly přístupy na jejich weby. Ve Francii ale firma narazila na tamní antimonopolní úřad, který jí za to vyměřil vysokou pokutu a přikázal Googlu, aby s vydavateli o platbách začal vyjednávat.
Nakolik se dá hrozba v Česku pokládat za reálnou, je těžké odhadovat. Ze strany Googlu může jít jen o taktiku a nátlak v rámci vyjednávání, aby se chystaná novela autorského zákona ještě změnila.
Mají mít vydavatelé právo vybírat za úryvky svých článků poplatky? Proč prostě nezakážou Googlu a sociálním sítím jejich obsah používat? A hrozí skutečně rizika, která Jiří Kučera popisuje? Celý rozhovor si poslechněte ve formě podcastu:
Disclaimer: firma Internet Info, která je vydavatelem Lupy, má se společností Google uzavřenu smlouvu o platbách za obsah zveřejňovaný v rámci služby Google News Showcase.
ČLÁNKY DO MAILU