Chápu, co se autor snaží říci. Je tady jediný zádrhel, a sice, že nelze dnes odhadnout, nakolik bude internet životně důležitý za rok, za dva.
Vemte si třeba celý systém sociálních dávek pro potřebné (a prosím, odhlédněme od faktu, že u nás nabobtnal do přílišné míry): Před staletími nic takového neexistovalo a ti, co přišli o bydlení (v důsledku požáru), o práci (z důvodu propuštění či krachu či co já vím) atd., byli odsouzeni k žebrání. A když se pak přišlo s myšlenkou, že všem vydělávajícím něco málo sebereme, abychom těm potřebným mohli rozdat trochu efektivněji a podstatně spravedlivěji, než jak to probíhalo před kostelními vraty, možná se taky mohl najít novinář, který by napsal podobnou bajku o tom, jak stát narušuje konkurenční prostředí žebráků a způsobuje krach pyšných milodárců, kteří se najednou nemohou blejsknout tím, kolik dávají.
Přesto se domnívám, že se dnes už nikdo nepozastaví nad tím, že těhotná nezaměstnaná dostává dávky od státu a nemusí žebrat před kostelem.
A teď otázka, kterou nabízím ke zvážení: Často se říká, že bez počítačové gramotnosti a trvalého přístupu na internet se z člověka stává občan nižší kategorie, méně konkurenceschopný na trhu práce atd. - co tedy udělají komerční poskytovatelé připojení pro to, aby ti, kdo si internet z nějakého důvodu nemůžou dovolit, nebyli sociálně exkludovaní?