Pravidelní čtenáři Lupy si nejspíše ještě vzpomenou na to, jak se současná koaliční vláda přihlásila k významnější podpoře ICT, eGovernmentu a také internetové ekonomiky až jakoby „na poslední chvíli“, ve svém vládním prohlášení (ze dne 12.2.2014) – zatímco ještě v koaliční smlouvě, stejně jako v první verzi vládního prohlášení (ze dne 10.2.2014), nebylo z těchto oblastí prakticky nic. Rozhodující roli zde nejspíše sehrál impuls v podobě Výzvy představitelů ICT průmyslu, asociací a sdružení k podpoře konkurenceschopnosti ČR, který přišel těsně před finální verzí vládního prohlášení, a byl do ní také ve významné míře zapracován.
Dnes jsme ale přeci jen o něco dále, a tak se můžeme podrobněji podívat na další události a kroky. Konkrétně na nedávno přijatý Národní program reforem, který lze vnímat jako jakési rozpracování vládního prohlášení a jeho priorit do konkrétnějších záměrů a kroků. Jde přitom o dokument, který je vládou přijímán každoročně, takže jeho letošní podobu lze srovnávat třeba s loňskou a předloňskou.
eSbírka a eLegislativa se odkládají
Předloňská, loňská i letošní podoba Národního programu reforem se odkazuje na stále ještě „běžící“ strategii realizace Smart Administration, jako na svůj hlavní rámec „pro koordinaci veškerých procesů směřujících k efektivní veřejné správě a přátelským veřejným službám“. Protože tato strategie byla vytvořena s výhledem na roky 2007 až 2015.
Již loňská verze Národního programu reforem pak explicitně zmiňovala projekty eSbírka a eLegislativa jako „poslední resty“ ze zmíněné strategie Smart Administration, které je třeba ještě realizovat:
V červnu 2013 bude vládě předložen návrh právní úpravy projektů eSbírka a eLegislativa, jejichž realizace bude dokončena v roce 2015.
Letošní verze Národního programu na tento loňský cíl navazuje, v intencích jeho dokončení:
Důležitou součástí Strategie [Smart Administration, poznámka autora] jsou projekty e-Sbírka a e-Legislativa, které přinesou technická a legislativní opatření ke zvýšení dostupnosti a srozumitelnosti práva a jeho kvalitnější a efektivnější tvorbu. Jejich realizace bude dokončena v roce 2015.
Je snad ironií osudu, že jen pár dnů po přijetí celého letošního Programu národních reforem vládou (16.4.2014) musel ministr vnitra Milan Chovanec uspořádat tiskovou konferenci (29.4.2014), na které oznámil „odpískání“ těchto dvou vzájemně propojených projektů (často prezentovaných jen jako projekt jeden). Přesněji: jejich odložení na pozdější dobu, konkrétně do doby dostupnosti peněz z nadcházejícího programového období 2014+, protože z toho stávajícího by se nepodařilo eSbírku a eLegislativu včas dokončit a zaplatit z větší části (85 %) z unijních prostředků. A tak by vše musela „zatáhnout“ státní kasa, přesněji vnitro ze své rozpočtové kapitoly, kde na to ale prostředky nemá:
Kontrolovali jsme šest projektů a příprava všech je v poměrně žalostném stavu. Na základě zjištění interního auditu jsme nuceni zastavit projekt eSbírka a eLegislativa za půl miliardy korun, protože projekt není možné dokončit ve stanoveném čase,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec. Dodal, že ho toto rozhodnutí sice mrzí, protože projekt je potřebný, nicméně je zde výrazné riziko, že by při nedodržení termínu muselo ministerstvo půl miliardy korun na realizaci hradit ze svého rozpočtu.
Kdy se dočkáme nové strategie?
Jelikož strategie realizace Smart Administration rokem 2015 končí, je třeba vytvořit strategii novou. Loňská verze Národního programu reforem ještě počítala s dvojicí strategických dokumentů: s „Koncepcí dokončení reformy veřejné správy“ a „Strategickým rámcem rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+“. Oba měly být předloženy do vlády ještě v roce 2013, ale nestalo se tak. První z dokumentů byl (již dříve) odmítnut zejména na komunální úrovni, a druhý byl rozdělen mezi dva samostatné dokumenty:
- Strategický rámec rozvoje veřejné správy 2014+
- Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+
Letošní Národní program reforem předpokládá jejich předložení do vlády a přijetí ještě v letošním roce (2014). Konkrétně pro první z nich se v programu píše:
V roce 2014 bude vládě předložen Strategický rámec rozvoje veřejné správy 2014+, jehož cílem je zvýšení efektivnosti veřejné správy a transparentnosti financování veřejné správy. Dokument definuje strategické cíle ve čtyřech oblastech: modernizace veřejné správy včetně měření jejího výkonu, výkon veřejné správy v území, financování veřejné správy v území, vzdělávání a řízení lidských zdrojů ve veřejné správě.
Jeho přijetí ale nebude určité snadné. Třeba jen proto, že s ním má problém i koaliční ČSSD (viz např. toto stanovisko Klubu starostů a primátorů ČSSD z února):
Zmíněný návrh je tak v podstatě v rozporu s dlouhodobým programem ČSSD
Z výše uvedených důvodů navrhujeme Ministerstvu vnitra, aby materiál s názvem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky 2014+ byl vzat zpět z legislativního procesu.
Ani druhý dokument (Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+) to dosud neměl lehké. Připravuje se už řadu let, a naposledy jsem o jeho aktuální podobě psal zde na Lupě v únoru letošního roku. V té době se předpokládalo jeho brzké předložení do vlády, která by ministru vnitra mj. uložila přípravu navazujícího „Akčního plánu implementace Strategického rámce rozvoje eGovernmentu 2014+“. Pokud je mi ale známo, k předložení do vlády zatím nedošlo.
Připomeňme si, že tento dokument je nutný pro čerpání prostředků z unijních zdrojů na projekty eGovernmentu v rámci nadcházejícího programového období 2014+ (do kterého byla mj. přesunuta realizace eSbírky a eLegislativy, viz výše).
Bude registr přestupků i registr smluv?
Do širšího kontextu eGovernmentu spadají i další záměry vlády, obsažené v jejím letošním Národním programu reforem. Například je plánováno zavedení registru přestupků:
V rámci vytváření Registru přestupků bude v roce 2014 vládě předložen návrh nové právní úpravy, včetně opatření postihujících opakované páchání přestupků, a návrh nové zákonné úpravy evidence přestupků.
Smutné je, že tento bod byl snad jako přes kopírák přenesen do letošního programu reforem z toho loňského, kde byl obsažen v prakticky identické podobě – ovšem s datováním do roku 2013:
V rámci vytváření Registru přestupků bude v roce 2013 vládě předložen návrh nové právní úpravy přestupků vč. opatření postihujících jejich opakované páchání a návrh nové zákonné úpravy evidence přestupků.
Dalším zajímavým bodem je záměr vytvořit centrální registr smluv. O jeho konkrétní podobě, a zejména o povinnosti jeho využívání, se v současné době vedou vášnivé diskuse. Nicméně vláda se hlásí k záměru předložit návrh příslušné právní úpravy, i k dalším zajímavým krokům na poli boje proti korupci:
Také vypracuje zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určený minimální finanční limit a zpřísní systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. V neposlední řadě se bude vláda věnovat i ochraně oznamovatelů (whistleblowerů) a po vydání příslušného dokumentu EU připraví i legislativní řešení této problematiky, nejdříve však v roce 2015.
Podpora rozvoje infrastruktury
Pojďme nyní od oblasti eGovernmentu k rozvoji infrastruktury. Konkrétně té „internetové“, protože každoroční Národní programy reforem se pochopitelně věnují i rozvoji jiných infrastruktur, zejména té dopravní.
Bohužel rozsah, v jakém se letošní program reforem zabývá rozvojem „digitální infrastruktury“, je opět menší než ten loňský. A v zásadě jen rekapituluje příslušné pasáže vládního prohlášení, v rovině velmi obecného konstatování, bez dalšího rozvedení a upřesnění, či dokonce konkrétních plánů:
Dne 20. března 2013 vláda schválila Státní politiku v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice. V rámci implementace této státní politiky bude vláda mj. usilovat o posílení digitální ekonomiky s důrazem na samoregulační mechanismy, podporu rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňujících přenosové rychlosti v souladu s cíli Digitální agendy, efektivní využívání rádiového spektra, zvyšování dostupnosti ICT, podporu digitální gramotnosti a podporu legální nabídky audiovizuálních služeb.
Přesto je zde jedna důležitá novinka v podobě přihlášení se k potřebě snižování nákladů na výstavbu nových sítí elektronických komunikací:
Podpora výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací formou snižování nákladů na výstavbu je jedním z prioritních úkolů vlády. Překážku v rozvoji sítí lze spatřovat nejen v nutnosti finančních investic, ale zejména ve složitosti administrativy spojené s výstavbou, různorodé praxi stavebních úřadů, délce stavebního řízení a nejednotné výši poplatků spojených s věcnými břemeny. Vláda si uvědomuje svou roli v této oblasti a hodlá napomoci řešení těchto problémů nejen například vydáním metodiky pro postup stavebních úřadů, ale případně i legislativními úpravami dotčených právních aktů. S cílem snižovat náklady na výstavbu bude vláda také transponovat směrnici o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, která byla schválena na evropské úrovni.
To je důležité i proto, že náš stát dlouhodobě nesignalizuje žádnou přímou podporu budování nových sítí. Nyní tedy přichází alespoň se záměrem nepřímé podpory, cestou snižování nákladů těm, kteří do nových sítí investují své peníze.
Připomeňme si ale, že nejde o nic nového, a nelze to vnímat ani jako nějakou ryze vlastní iniciativu z tuzemské strany: se snahou minimalizovat náklady na budování nových sítí přišla již dříve i Unie (podle mého názoru v reakci na razantní úbytek finančních prostředků pro podporu budování nových sítí v rámci programu CEF, podrobněji).
Bude sektorová daň (nejenom) pro telekomunikace?
Na druhou stranu to s podporou sektoru elektronických komunikací není zase až tak jednoznačné. Protože současná koaliční vláda se ve svém letošním Národním programu reforem znovu hlásí k myšlence vyššího zdanění tohoto sektoru. Byť zatím hovoří jen o zvažování, a nikoli ještě o konkrétním záměru v podobě uvalení tzv. sektorové daně:
Připomeňme si, že takovýto záměr ještě před volbami signalizovala ČSSD, a po volbách se dostal i do koaliční smlouvy, jako zdroj peněz pro financování snížené sazby daně z přidané hodnoty:
Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Pro financování této změny koalice zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 mld. Kč.
V následném programovém prohlášení vlády se zmínka o sektorové dani již neobjevuje. Stejně tak se neobjevuje v letošním Konvergenčním programu ČR z dubna t.r., který je fakticky aktualizací dlouhodobějšího konvergenčního programu, a to pro roky 2014 až 2017.
Záměr zavést sektorovou daň v nedávném rozhovoru pro MF Dnes odmítla i náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Byť s důležitým disclaimerem „v tuto chvíli“, a se zmínkou o možném pozdějším návratu:
Uvažujete stále o zavedení sektorové daně pro telekomunikační, bankovní a energetické firmy?
V tuto chvíli není na stole. Pořád doufáme, že dokážeme miliardy vybrat na daních, které už máme, že není potřeba víc zatěžovat poplatníky a deformovat trh. Až se ukáže, že selhaly všechny ostatní mechanismy, tak se k myšlence vrátíme.
No a nyní se myšlenka na sektorovou daň znovu objevuje právě v popisovaném Národním programu reforem. Byť opět nikoli na úrovni jasného záměru jejího zavedení, ale stále jen ve formě zvažování:
V současné době vláda analyzuje možné návrhy a dopady daňových změn od roku 2016, které se týkají zvýšení odvodu z hazardu a zdanění loterií provozovaných prostřednictvím internetu či zavedení sektorových daní pro některá regulovaná odvětví jako jsou telekomunikace, energetika či finančnictví. Na základě výsledků těchto analýz bude rozhodnuto o dalším postupu možného zavedení těchto daňových opatření.
Zřejmě se tedy vláda stále nevzdává možnosti zavést sektorovou daň alespoň někdy později. Všimněte si, že uvádí jiné načasování, alespoň oproti koaliční smlouvě: místo roku 2015 hovoří až o roku 2016. Takže striktně vzato sektorová daň opravdu „v tuto chvíli není na stole“. Ale vláda by se k ní mohla později vrátit, jak ostatně naznačuje i citovaný rozhovor.
A jakou konkrétní podobu že by takováto sektorová daň mohla mít? Třeba podle tohoto zdroje (ještě za září loňského roku, a tedy před volbami, a z pohledu ČSSD) by se mělo jednat o zvýšení dosavadní 19% daně (z příjmu právnických osob) na daň v rozmezí 25% až 30%.
A co Internet a internetová ekonomika?
Na závěr ještě k podpoře internetové ekonomiky, kterou vláda nakonec přeci jen začlenila do svého programového prohlášení, v rámci jedné ze svých priorit:
Efektivní využití informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě a současně podporu internetové ekonomiky. Urychlení zavedení vysokorychlostního internetu. Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.
Zde to bude velmi stručné, protože na podporu internetové ekonomiky jsem v letošním Národním programu reforem nic nenašel. Tedy kromě snah o zlepšování stavu celé ekonomiky jako takové, a nepřímé podpory budování nových sítí, skrze snahu o snižování nákladů. Takže asi můžeme být vděčni alespoň za následující lakonickou, ale přesto velmi významnou zmínku o řešení problematiky tzv. Internet governance:
V reakci na vývoj na mezinárodní úrovni vláda podporuje otevřenost internetu a svobodu přístupu k němu bez centrálních regulačních zásahů a jeho vývoj za účasti všech dotčených subjektů.
ČLÁNKY DO MAILU