Počítače na čtyřech kolech aneb Co všechno umí moderní automobily?

Nakonec tento rozvoj jde ruku v ruce s tím, co se děje na trhu s elektronikou, byť automobilky obecně jsou v tomto směru spíše pozadu. A i dnes navzdory mnohým zlepšením platí, že často udělá lepší službu chytrý telefon v držáku než vestavěný infotainment, za který zákazník musel často při objednávce auta zaplatit klidně několik desítek tisíc.

Když se ale budeme dívat pouze na auta jako taková a porovnáme nejnovější produkci třeba s patnáctiletými ojetinami, rozdíl je propastný. Displeje v dnešních autech jsou čím dál větší, grafika čím dál lepší, nechybí 3D efekty, hlasové ovládání, propojení s chytrými zařízeními, přes která lze automobily přímo ovládat, v automobilech lze hrát hry, zpívat karaoke, do hry se už dostává také umělá inteligence. Auta toho umí spoustu, tak si to pojďme trochu zrekapitulovat. 

Technický základ trochu záhadou 

Praxe je jedna věc, ale zajímavé by bylo znát i určité technické pozadí. Jenže to se ukázalo jako problém. Ze zkušenosti vím, že automobilky na svých tiskových konferencích téma multimédií téměř nikdy blíže nerozebírají, a pokud ano, vždy se mluví o tom, co ten který systém umí, což je nakonec pro koncového zákazníka nejdůležitější. V rámci příprav tohoto článku jsem několik značek oslovil s dotazem, zda by bylo možné získat nějaká konkrétní čísla týkající se například výkonu procesorů, grafických karet a tak podobně. Výrobci buď tato čísla uvádět nechtějí, nebo se k nim jejich zástupci dostávají jen velmi obtížně. 

Základní čísla ale sdělila například automobilka BMW, která v aktuální produkci drží několik různých verzí svého systému BMW Operating System založeného na jednotce označené jako Head Unit (zkráceně HU). Právě k ní se vztahují základní výpočetní údaje. Protože se stále vyrábí několik různých variant, porovnání schopností HU-H4, H5 a H6 dává docela dobrý přehled o schopnostech dnešních systémů i o rychlosti vývoje. HU-H6 je nejnovější, ale i s ostatními verzemi se u BMW pořád můžeme setkat: 

Pro úplnost, jednotka HU-H5 přišla na trh u vozů BMW v roce 2022 spolu s novou generací vlajkové lodi mnichovské automobilky BMW řady 7 (G70). Novější verzi HU-H6 spolu s BMW Operating System 9 přinesla nedlouho poté nové generace malého crossoveru BMW X1. Vizuálně jsou oba systémy téměř identické, ale rozdíly jsou v provedení navigace, aplikacích nebo aktualizacích. První systémy byly založeny na Linuxu, nejnovější varianta využívá Android Open Source. 

Operační systém Android mimochodem využívají i jiné automobilky (například Renault nebo Volvo) a praktickému užívání to rozhodně pomáhá, protože obecně takové systémy jsou velmi rychlé a uživatelům připomínají jim jinak dobře známé chytré telefony. 

Jak to vlastně vypadá? 

Mnozí si možná budou pamatovat nechvalně známé jednotky multimediálních systémů ze starších vozů koncernu Volkswagen, které se výborně kradly. Jeden box totiž obsahoval úplně všechno včetně displeje a šikovní zloději byli schopní tuto věc z auta vyndat v řádu desítek sekund, a to klidně v poledne za všedního dne. Dnes tedy automobilky tuto praxi opustily. Uprostřed palubní desky je skutečně pouze displej/displeje, výpočetní jednotka (případně více jednotek) je uložena jinde v automobilu. Jako dobrý příklad nám poslouží Cupra Formentor, protože ukazuje řešení celého koncernu VW včetně vozů Škoda. 

Infotainment se skládá z dotykového displeje, který má zhruba 12 palců (podle verze a konkrétního modelu), řídicí jednotky informační elektroniky (nese označení 1 J794), která je umístěna za přihrádkou spolujezdce, součástí je ale také ještě řídicí jednotka modulu tísňového volání a komunikační jednotky, řídicí jednotka přístupu k internetu a hned několik antén, i když to na první pohled není vidět.

Střešní anténa přijímá GPS a GSM, další antény přijímají rádio a digitální rozhlasové vysílání, nechybí dvě antény pro LTE nebo anténa pro rádiový přenos dat. Některé antény slouží jako podpora mobilním telefonům uloženým v příslušné přihrádce tak, aby telefon měl dostatečně silný signál, jiné využívá přímo automobil samotný, který je dnes non-stop online. 

Nejde přitom pouze o pohodlí, ale také o bezpečnost. Podle předpisů už dnes je povinný systém nouzového volání eCall, proto každý vůz prodávaný na trhu (i když teoreticky vůbec nemusí mít infotainment) má jednotku s vestavěnou eSIM, která umí v případě nehody vůz lokalizovat a případně sama přivolá pomoc. Tato jednotka obsahuje i vlastní baterii a také ještě jednu záložní anténu, kdyby na autě vše selhalo. 

Co tedy automobily dovedou? 

Z celé té, mimochodem velmi stručně shrnuté, teorie je jasně patrné, že dnešní automobily umí mnoho věcí mimo jízdy samotné. Vyplývá to ze stabilního připojení vozů na internet, takže schopnosti automobilů už nemusí být limitovány pouze tím, co vůz samotný veze na palubě, ale data si může sbírat podle potřeby právě z internetu. 

Pokud vynecháme obyčejné záležitosti typu přehrávání různých médií, pak za zmínku stojí například možnost vzdáleného přístupu přes chytré telefony. I toto je dnes už poměrně stará věc, kterou nabízí prakticky všechny vozy, liší se ale možnosti, co tyto aplikace pro vzdálený přístup umí. Základem je lokalizace automobilu, kontrola základních údajů typu stavu nádrže nebo odemčení dveří, dražší modely umí třeba spustit vytápění, lze vůz na dálku odemykat a zamykat a ty nejlepší umožňují také přes takovou aplikaci vyparkování vozu z řady. 

Příchod elektromobilů přinesl další nové aspekty, jak jsme si to nedávno vyzkoušeli na Autobibli u modelu Kia EV9. Přes aplikaci lze ovládat nabíjení, sledovat rychlost nabíjení, aktuální stav akumulátorů a tak podobně. Aplikace umí také posílat upozornění, že řidič odešel z vozu a zadní pasažéři zůstali uvnitř. Telefony jsou dnes už celkem běžně využívány rovněž jako náhrada za klíče od vozu a díky tomu lze tyto digitální klíče také sdílet. 

Palubní deska modelu Kia EV9

Autor: Lukáš Dittrich

Když se řidič nudí 

Opět s příchodem elektromobilů došlo k rozvoji zábavných aplikací. Ty mají sloužit k tomu, aby se řidič zabavil především při čekání u nabíjecí stanice. Přímo za volantem tak je možné zahrát si nějaké hry, Tesla nabízí dokonce třeba také karaoke. Sledování filmů nebo YouTube je také samozřejmostí, protože v automobilech už se ve větší míře objevují integrované aplikace třetích stran, což automobilky dlouhou dobu odmítaly, protože nechtěly sdílet data řidičů s někým jiným (nebo alespoň tak nám to před lety vysvětlovaly). YouTube, Spotify, nebo dokonce TikTok nejsou nic výjimečného.

Mercedes dokonce přímo na palubní desku začal dávat integrovanou kameru namířenou na cestující, aby mohli rovnou nahrávat obsah právě na TikTok nebo aby mohli provádět konferenční hovory. Zmíněná Kia EV9 (a jiné vozy koncernu Hyundai/Kia) také nabízí třeba možnost nahrávat během jízdy hlasové poznámky. 

Ano, hlasové ovládání je další obrovské téma. Dobře si vzpomínám, jak ještě před lety byl obrovský problém cokoliv provést pomocí primitivního hlasového pokynu, dnes už vše víceméně funguje docela spolehlivě, odpovědi automobilů jsou přirozenější a hlasem lze ovládat čím dál více věcí.

Například u BMW řady 7 lze hlasem ovládat úplně všechno (ovšem jen v angličtině) včetně třeba otevírání a zavírání dveří nebo aktivace adaptivního tempomatu. Ovládat lze i klimatizaci pouze pokyny „je mi teplo/je mi zima“. Systémy se snaží být i zábavné. U Mercedesu se můžete zeptat na věci typu „co si myslíš o Jaguaru“ a dostanete odpovědi ve stylu „jsou krásní v ZOO“. Případně „co si myslíš o BMW“ a vůz odpoví, že „jsou pěkné ve zpětném zrcátku“. 

Palubní deska v BMW i7 xDrive60

Autor: Tiskový servis BMW

Značným průlomem v této oblasti je integrace ChatGPT do systémů hlasového ovládání. Toto využívají značky koncernu VW včetně Škody, ale také třeba francouzská značka DS. S chatbotem si člověk za volantem popovídá ještě mnohem lépe, protože má daleko větší znalosti a komunikace je ještě přirozenější. Když je řeč o umělé inteligenci, sluší se dodat, že luxusní značky typu Range Rover využívají AI i v jiných oblastech. Jejich systémy sledují chování řidiče a jeho zvyky. Učí se, co řidič v jaký moment dělá, a podle toho upravují, co mu v různé okamžiky nabídnou. 

Palubní elektronika může zahrnovat, jak nám to ukázala při testu několikrát zmíněná Kia EV9, také čtečku otisků prstů určenou pro přihlašování do automobilu, který následně připraví nastavení přesně podle specifikace daného řidiče (toto mají i jiné automobilky, jako třeba Mercedes), systémy sledování řidiče zase hlídají, kam se člověk dívá a zda za volantem neusíná.

Spousta automobilek mimochodem používá tento systém v podobě vyvinuté v ČR od společnosti Valeo a další obrovskou kapitolou jsou asistenční systémy, což by ale vydalo na samostatný článek. V této souvislosti zmiňme proto jen různé fígle související s vizualizací automobilu při parkování, kdy v 3D prostoru lze manuálně model vozu různě natáčet, abyste lépe viděli na nějakou konkrétní část, šikovnou pomůckou může být i „průhledná kapota“, kdy systém načítá povrch před autem a v kombinaci s pohybem karoserie pak dopočítává, která část vozovky je aktuálně pod autem, a tu přidává do finálního zobrazení na středovém displeji. 

Má to stinné stránky? Ano 

Podrobněji popsat, co vlastně auta umí, by vydalo na celou sérii článků. Už teď je ale zřejmé, že automobil má obrovské množství senzorů a sbírá (nebo alespoň teoreticky může sbírat) neuvěřitelné množství dat. Na jednu stranu je to velmi komfortní, ale na druhou stranu je to značně problematické ze dvou důvodů. Není zcela zřejmé, co přesně automobily za údaje sbírají a co se s takovými údaji děje. Loni na to upozornila organizace Mozilla Foundation.

Z druhé strany jsou pak automobily také zranitelné při útoku hackerů. Díky značnému objemu dat vázaných na automobil se útočníci alespoň teoreticky mohou dostat až třeba k údajům o bankovním účtu, protože ty mohou být v autě uloženy kvůli dokupování různých funkcí či případně kvůli systému dobíjení plug & charge (auto se v nabíječce identifikuje samo bez nutnosti předkládat čip), který je také podmíněn registrací platební karty. Na to EU reagovala až relativně pozdě. Předpis požadující ochranu proti kybernetickým útokům pro všechna nová auta na trhu začal platit letos v červenci.  

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem