Ilustrace: Nenad Vitas
Reklamní slogan lákající kupce ze všech zemí světa (Česká republika není dle Apple zemí světa) na novou verzi obchodu iTunes říká, že vysoká kvalita je od nynějška standardem. Apple zprovoznil plošně ve svém obchodu službu iTunes Plus. Zákazníci v ní dostanou za vyšší cenu písničky v lepším formátu (256Kbit/s AAC) a hlavně, bez ochrany proti kopírování – tedy bez systému řízení uživatelských práv DRM. Nadšenci platformy Mac/iPod (abych se již předem vyhnul útokům pro neznalost, používám obojí, ale nadšenec nejsem ani náhodou) to oslavili skoro více než týden předtím Nový rok, a servery opěvující kalifornskou společnost se zase rozplývaly nad dokonalostí všeho z rukou Steva Jobse.
Protože iTunes jsou suverénně největším obchodem svého druhu na světě, nelze jejich nejnovější krok ignorovat pro potenciálně velký význam na oblast placené muziky na Internetu. Na druhé straně jej ovšem nemá smysl glorifikovat či zaměňovat s jakoukoli revolucí, jak to jablíčkáři rádi dělají.
To, co udělalo z iTunes iTunes, tedy z pouhého produktu skutečný pojem, byla v počátcích dokonalá koncepce souhry. Apple nabízel tři různé produkty – přehrávač iPod, program iTunes a obchod iTunes Music Store, které fungovaly perfektně dohromady, ale jen velice omezeně každý zvlášť. Souhru, a tedy i koncepci, držela pohromadě ochrana Fair Play. Písničky bez ní sice bude možné kupovat jen prostřednictvím programu iTunes (na Macu jediná a nejlepší volba, na PC nejhorší z mnoha možností), ale přehrávat je bude možné v takřka jakémkoli moderním MP3 přehrávači a počítačovém programu. Za toto porušení kompaktnosti platformy si ovšem zákazníci připlatí, a to docela citelně.
Otázka, která nyní zřejmě láme hlavu nejednomu zákazníkovi elektronického obchodu s digitální hudbou, totiž, zda se v dohledné době přidají ostatní, je zatím bez odpovědi. A až na odpověď dojde, bude znít nejspíše „ne”. Apple si se svým iTunes může dovolit určitou nemalou exkluzivitu. Uvolnění části obsahu, za bakšiš srovnatelný principiálně s odblokováním mobilního telefonu, pro něj není velkou ztrátou. Obchody, které již nyní nechráněnou hudbu nabízejí, pak nejsou konkurence – nezahrnují totiž nabídku největších hráčů, bez kterých není popmusic. Ti, kteří s nimi smlouvy mají, si pak o nechráněné muzice mohou nechat zdát.
Závěr? Uživatelé iTunes si budou kupovat svou „plus“ muziku bez FairPlay hlavně pro dobrý pocit a proto, aby si ji přehrávali ve svých iPodech. Za dobrý pocit ochotně zaplatí pár centů per song navíc, avšak technicky si nijak nepolepší. Uživatelé konkurenčních platforem budou skřípat zuby, ale dále kupovat muziku z obchodů založených na systému Microsoftu. Uživatelé MP3 přehrávačů bez podpory AAC pak budou dělat to, co doteď – nakupovat hudbu na torrentu. Svět se nezmění, ale iTunes bude bez ochrany…konečně.
P.S. Bez ochrany neznamená bez identifikace. iTunes umí do metadat stažených AAC souborů ukládat identifikační údaje člověka, který si je koupil.
ČLÁNKY DO MAILU