Světová organizace duševního vlastnictví hlásí za rok 2012 u generických domén mírný nárůst počtu doménových sporů. V loňském roce jejich počet vzrostl z předloňských 2764 na 2879. Ve skutečnosti je doménových sporů podstatně více, jednak kvůli tomu, že v rámci v jednoho sporu je možné řešit případy cybersquattingu u více domén najednou, a také kvůli tomu, že mnoho sporů je vyřešeno dohodou, aniž by se dostaly před arbitra.
S případy, kdy si někdo zaregistruje doménu, která je nápadně podobná té vaší a začne na známé značce parazitovat, se pochopitelně potýkají i české firmy a podnikatelé.
Boj o bankovní poplatky
Například Patrik Nacher, provozovatel webu Bankovnipoplatky.com, který vznikl před více než sedmi lety jako protest proti situaci v oblasti bankovních poplatků, objevil nedávno web bankovni-poplatky.com.
Web Bankovnipoplatky.com.
Zaregistrovala si jej firma Omega Solutions a.s., která se zabývá vymáháním pohledávek. Na webu bankovni-poplatky.com se zobrazuje webová prezentace z webu Nekale-Praktiky.cz. Nacher považuje web bankovni-poplatky.com za parazitování na známé značce webu bankovnipoplatky.com.
Obsah na webu Bankovni-poplatky.com.
Musím říci, že jsem smutný, ale zároveň silně znechucen tím, jak někdo parazituje na značce a aktivitě, kterou se snažím rozšiřovat už více než 7 let. Jediné, co mě snad může uklidnit, je vlastně fakt, že tímto jednáním autoři v zásadě naplňují název vlastní aktivity – nekalé praktiky,
uvedl pro Lupu Patrik Nacher.
Poté, co společnost Omega Solutions kontaktoval přes svého právního zástupce, firma podle něj nabídla, že mu doménu odprodá. Než však stačil zareagovat, objevila se nabídka na prodej domény na serveru Webtrh.cz. V aukci se ale údajně vyskytly smluvené příhozy, a tak byla zablokovaná.
Pochopil jsem z toho definitivně, že jim nejde o dohodu, ale o neférový byznys za jakoukoliv cenu,
prohlásil Nacher.
Na otázky, které jsme Omega Solutions ohledně webu bankovni-poplatky.com poslali, firma nereagovala. Josef Mezulián, který zaštiťuje projekt Nekale-Praktiky.cz, ale už dříve prohlásil, že v zaregistrování velmi podobné domény nevidí žádný problém.
Jsou to domény, které vlastníme my, je běžné, že si někdo koupí doménu s nějakým názvem. V tomto plně důvěřuji svým spolupracovníkům, kteří mě ujistili, že to je v pořádku. Nechci to víc rozvádět. Nechci ani s nikým soupeřit. Snažíme se završit akci, do které jsme šli, musíme se teď soustředit na práci, kterou chceme dokonat,
uvedl pro iDNES.cz Mezulián.
Ve hře jsou desítky milionů
Na první pohled se může zdát, že jde o malicherný spor, ve skutečnosti se ale v tomto případě hraje o miliony za zastoupení ve sporech o poplatky za vedení úvěrových účtů. V Česku vzniklo hned několik iniciativ, které chtějí klientům bankovních domů pomoci s vrácením poplatků za vedení úvěrových účtů. V únoru se tři tyto iniciativy (Bankovnipoplatky.com, Jdeto.de a Poplatkyzpet.cz) dohodly na koordinovaném postupu.
Začátkem března udělilo společnosti BSP Lawyer Partners, která provozuje službu Poplatkyzpet.cz a technicky zajišťuje zpracování plných mocí pro projekty Bankovnipoplatky.com a Jdeto.de, plnou moc k zastupování již více než 50 tisíc lidí. Celková částka, kterou požadují po bankách na neoprávněně inkasovaných poplatcích, dosáhla více než 750 milionů korun.
Ze strany iniciativ ale nejde o pomoc úplně nezištnou. V případě úspěšného vymožení poplatků si mohou lidé, kteří stojí za iniciativami, přijít na zajímavé peníze.
Pokud by se počet udělených plných mocí zastavil například na čísle 55 000 a podařilo by se úspěšně vysoudit i náklady na právní zastoupení v uvedené výši, může si iniciativa jenom pro sebe přijít na krásných 82 500 000 Kč (samozřejmě před odečtením nákladů)
, spočítala Gabriela Klimánková ze sesterského serveru Měšec.cz.
Není proto divu, že vidina zajímavého výdělku láká i další subjekty. Nedávno se objevil také již zmiňovaný projekt Nekale-Praktiky.cz, který podobně jako již tři zmiňované iniciativy chce zastupovat nespokojené klienty v soudních sporech s bankami. Projekt Nekale-Praktiky.cz si jako odměnu za zastupování účtuje 25 % z vymožené částky.
Vzhledem k tomu, že se podle údajů na webu k této iniciativě připojilo již více než 21500 klientů bank, by si majitelé Omega Solutions a.s., v případě úspěšného vymožení poplatků pro všechny registrované klienty, přišli na miliony až desítky milionů korun. A to už může být dobrý důvod k tomu, zaregistrovat si v boji o klienty podobnou doménu jako konkurence.
Jak v podobných případech bránit
Ačkoli český právní řád nezná pojem cybersquatting, podle Zuzany Průchové, právní zástupkyně sdružení CZ.NIC, které spravuje národní doménu .cz, soudy podobné kauzy běžně řeší.
Žádný zákon neužívá výslovně pojmu cybersquatting. Lze jej však podřadit pod existující instituty, které soudy řeší poměrně běžně – jde o ochranu práv vlastníků chráněných označení, názvů firem a především ochranu hospodářské soutěže, kdy zvláštními skutkovými podstatami je mj. vyvolávání nebezpečí záměny či parazitování na pověsti podniku, výrobků nebo služeb někoho jiného,
vysvětluje Zuzana Průchová.
Obrana proti cybersquattingu nemusí vést nutně hned k soudu. Pokud se domníváte, že majitel domény zasahuje do vašich práv, je dobré nejdříve jej zkontaktovat a pokusit se o domluvu.
Pokud není možná domluva s tím, kdo se takového jednání dopouští, pak je třeba hledat ochranu u soudu. V případě českých domén tedy buď u soudu obecného, nebo rozhodčího (Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR). V závažnějších případech může jít i o trestný čin, a pak se lze též obrátit na policii (§ 248, § 268 trestního zákoníku). Převažující je však řešení soudní, protože trestněprávní sankce nastupuje až jako ultima ratio – poslední možnost,
říká Zuzana Průchová.
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je arbitrem nejen v případě českých domén. Řeší také, jako jediný arbitr na světě, doménové spory týkající se domén .eu. Rozhoduje ale také spory stran generických domén nejvyšší úrovně (.aero, .asia, .biz, .cat, .com, .coop, .info, .jobs, .mobi, .museum, .name, .net, .org, .pro, .tel, .travel, .xxx). Nejvíce se rozhodčí soud v současné době zabývá spory o domény .com a .eu.
Výhoda řešení sporu u Rozhodčího soudu spočívá v rychlosti řízení, které probíhá online. Například v případě generických domén trvá v průměru 45 dní.
Doba trvání jednotlivých procesních úkonů při doménových sporech (vlevo pro domény .eu, vpravo pro generické domény).
Poměr řešených sporů se proměňuje, v loňském roce bylo nejvíce sporů o generické domény a v jejich rámci o domény .com, v tomto roce je zatím více sporů .eu, pravděpodobně také díky slevě aktuálně poskytované na poplatcích. Obecně řečeno nejčastěji řešíme spory o domény .com a .eu, za nimi jsou potom spory .cz a spíše okrajově se objevují další generické domény jako .org nebo .net,
vysvětluje Tereza Bartošková z Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR.
Cybersquattingu existuje několik různých druhů. TLD cybersquatting označuje taktiku, kdy si někdo zaregistruje národní doménu obecně známého subjektu, který využívá pro svoji prezentaci na daném trhu například doménu s jinou koncovkou.
Typosquatting zase využívá skutečnosti, že uživatelé občas při psaní webové adresy udělají překlep. Dochází tak třeba k registracím domén jako luap.cz atd. Konečně velmi oblíbenou formou cybersquattingu je registrace domén, které obsahují kromě ochranné známky či názvu ještě například číslovku nebo další slovo. V tomto případě se jedná o domény typu 1lupa.cz či lupablog.cz a nepřeberné množství dalších kombinací.
U jednotlivých typů domén se používají různé taktiky.
Zatímco u .cz a .eu se doména od ochranné známky nebo jiného práva žalovaného liší často právě jen koncovkou, u generických domén jde ze všeho nejčastěji o známku kombinovanou s obecným slovem, např. „shop“ nebo „online“ a potom o typosquatting,
říká Tereza Bartošková.
Ačkoli počet soudních sporů u domén .cz se podle Zuzany Průchové ze sdružení CZ.NIC v posledních letech nemění (ročně se jich odehraje 20 až 25), počet sporů o domény .eu a generické domény, které řeší Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR, roste.
Nárůst je pozvolný. Pozorujeme jej ale zejména v .eu sporech, kde je momentálně sleva na poplatcích, a dále ve sporech o generické domény, kde se RS stává postupně celosvětově známějším sudištěm,
potvrzuje Tereza Bartošková.
Řízení před rozhodčím soudem se u jednotlivých domén řídí odlišnými právními předpisy.
Řízení o .eu upravuje evropská legislativa doplněná pravidly přijatými Rozhodčím soudem, generické domény se soudí podle tzv. UDRP (Uniform Domain-Name Dispute Resolution Policy) a Pravidel pro UDRP, což je vlastně soubor pravidel, kterým se každý, kdo si generickou doménu registruje, musí podřídit, a řízení .cz je klasickým rozhodčím řízením podléhajícím odpovídajícím předpisům ČR, zejména zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, doplněným řádem přijatým Rozhodčím soudem. V praxi si jsou pravidla pro .eu a pro generické domény dost podobná, .cz vykazuje více specifik,
vysvětluje Tereza Bartošková.
Proti rozhodnutí Rozhodčího soudu není možné se odvolat v rámci řízení před Rozhodčím soudem. Nicméně žalovaná strana se může domáhat zrušení verdiktu u obecného soudu.
Výrok Rozhodčího soudu je v zásadě konečný v tom smyslu, že se proti němu nelze odvolat v rámci řízení před RS. U domény .eu a generických domén ovšem platí, že pokud se po skončení řízení některá ze stran obrátí na obecný soud, rozhodne spor o doménu až obecný soud. Stává se to však v praxi poměrně vzácně. U domén .cz představuje nález vykonatelný exekuční titul, který je napadnutelný žalobou o zrušení rozhodčího nálezu. Zde se však nejedná o odvolání, ale zrušení z poměrně úzce definovaných důvodů,
dodává Tereza Bartošková.
Většina sporů v případě domén s koncovkou .cz končí podle Zuzany Průchové dohodou nebo vítězstvím žalobce. Většina sporů o generické domény a domény .eu, kterými se zabývá Rozhodčí soud, též končí vítězstvím žalobce. Obvykle rozhodnutím o převodu předmětné domény na žalující stranu.
ČLÁNKY DO MAILU