Mnozí čtenáři již tuší, že se snažím prosazovat technickou češtinu, pokud to jen trochu jde, a že nenechám na pokoji žádnou anglickou zkratku, aniž by se rozluštila. Protože pracuji na slovníku pojmů a zkratek v komunikační technice, jistě nikoho nepřekvapí, že jsem také jejich pilným sběratelem. A vím, že pro technickou práci je důležité znát, co se za kterou zkratkou skrývá a co jaký technický pojem skutečně znamená.
Udělejme si tentokrát pořádek v jednotlivých označeních typů sítí s ohledem zejména na jejich dosah působnosti, případně řešení (drátové či bezdrátové). A v souvislosti s tím jistě narazíme i na celou řadu dalších zajímavých zkratek.
Sítě ve zkratce
Nepochybuji, že všichni čtenáři mají celkem povědomí o sítích typu WAN nebo LAN. Ale novější zkratky jako SAN či NAN už nemusí být tak průhledné. Seřaďme si typy sítí (jejich zkratek) podle dosahu od největší po nejmenší a připojme pár identifikačních znaků, včetně informace o normalizaci. Aby toho nebylo najednou příliš, dnes se budeme věnovat WAN a MAN:
WAN
WAN (Wide Area Network), rozlehlá síť, umožňuje komunikaci mezi koncovými uzly, stanicemi, lokálními nebo metropolitními sítěmi, zpravidla na velkou vzdálenost. Rozlehlé sítě mohou tvořit přenosovou páteř podnikových, ale z hlediska rychlostí nemusí být nutně částí s nejvyšší propustností [cituji z vlastní knihy Komunikační sítě od A do Z, Computer Press].
U všech rozlehlých sítí má pro koncového uživatele největší význam rozhraní přístupu k síti, jeho vlastnosti, funkce a možnosti. Proto také většina normalizovaných rozlehlých sítí toto rozhraní přesně definuje z hlediska služeb, ale ponechává vnitřní uspořádání na samotném provozovateli (z pohledu uživatele se síť jeví jako síťový oblak nebo spíše černá schránka). WAN mohou být jak soukromé, tak veřejné. Rychlosti se u různých typů velmi liší: od desítek kbit/s u nejstarších až po Gbit/s u nejmodernější ATM.
Rozlehlé sítě typicky:
- poskytují přenosové kapacity prostřednictvím komunikace se spojením (connection-oriented),
- podporují omezeně vysílání na skupinovou adresu a vysílání na všeobecnou adresu – hovoří se o nich jako o sítích s mnohonásobným přístupem bez podpory vysílání (non-broadcast multiaccess, NBMA) v tom smyslu, že data emitovaná jedním uzlem se nedostanou k ostatním připojeným uživatelům vyjma adresáta,
- nepodporují uživatelské aplikace přímo v síti, poskytují jim jen přenosové prostředí.
Typy WAN a jejich normalizace:
- Integrated Services Digital Network (ISDN, digitální síť integrovaných služeb) -normalizováno v sadě doporučení ITU-T (International Telecommunications Union-Telecommunications standardization sector); síť s přepojováním okruhů;
- X.25 (přijaté označení sítě podle jednoho doporučení CCITT řady X pro síťový protokol) – normalizováno v sadě doporučení ITU-T, ještě pod původním označením CCITT (Comité Consultatif International Télégraphique et Téléphonique); síť s přepojováním paketů proměnné délky;
- Frame Relay (název sítě podle způsobu přepojování: doslova převádění rámců) – normalizováno v sadě norem ANSI (American National Standards Institute) (další specifikace Frame Relay Forum); síť s přepojováním rámců proměnné délky;
- Asynchronous Transfer Mode (ATM, název přenosového režimu: doslova asynchronní režim transferu) – ITU-T (další specifikace ATM Forum); síť s přepojováním buněk pevné délky.
MAN
MAN (Metropolitan Area Network), metropolitní nebo městská síť, se používá k propojení uživatelů a lokálních sítí (LAN, viz dále) v rámci městské zástavby a slouží k přenosu dat, hlasu a obrazu. Metropolitní sítě umožňují rozšíření působnosti lokálních sítí jejich prodloužením (do řádově desítek kilometrů mezi koncovými uzly) zvýšením celkového počtu připojených stanic i zvýšením rychlosti (při propojení pomalých lokálních sítí). MAN je svým dosahem střední cestou mezi WAN a LAN.
Přestože svým účelem jsou přenosovými sítěmi o vysoké rychlosti, charakterem (i způsobem normalizace) se řadí k lokálním sítím. Na rozdíl od nich však mohou být jak soukromé (ve správě a užívání jednou organizací), tak veřejné (provozovatel nebývá současně jejím uživatelem a pronajímá její využívání několika organizacím současně).
Speciálním případem této sítě je CAN (Campus-Area Network).
Typy MAN a jejich normalizace:
- DQDB (Distributed Queue Dual Bus; 1994) – IEEE 802.6; deterministický přístup k dvojí sběrnici na základě frontového mechanismu
- širokopásmový bezdrátový přístup (bezdrátová metropolitní síť; 2001) – IEEE 802.16
ČLÁNKY DO MAILU