Pirátům se nelíbí, že by se televizní poplatky měly týkat také internetu

Jeden z nejdiskutovanějších zákonů letošního roku míří do sněmovny. Vláda Petra Fialy chce zvýšit televizní poplatek na 150 Kč měsíčně a rozhlasový poplatek na 55 Kč měsíčně. Platit je mají i všechny firmy, které mají 25 zaměstnanců a více. 

Koaliční kabinet novelu schválil na svém středečním zasedání. Vládní strany se ale neshodly na všech parametrech. Citlivým místem je třeba téma, koho se mají poplatky vlastně týkat. Ministerstvo kultury pod vedením ODS navrhuje, aby je musely platit i domácnosti, které sice nemají klasické přijímače, ale sledují nebo poslouchají vysílání přes internet.

To se ale nelíbí České pirátské straně. „Veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas odvádějí svou práci skvěle a nezávisle. Určitě je potřeba, aby se po spoustě let zvýšily koncesionářské poplatky. A platit je mají všichni, kdo Českou televizi a Český rozhlas sledují, poslouchají nebo čtou. Jsme ale proti rozšiřování okruhu poplatníků na uživatele internetu. O tom budeme vážně jednat na vládě a případně i ve sněmovně,“ oznámili Piráti své stanovisko.

„Už teď se povedlo zabránit tomu, že by poskytovatelé internetu šmírovali lidi a museli bonzovat, kdo od nich bere internet a kdo ne. To je důležitá věc, ze které mám radost. Není možné lézt lidem do soukromí pod záminkou toho, že ‚jen‘ kontrolujeme, aby někdo náhodou nečetl iRozhlas nebo ČT24 zadarmo,“ dodal předseda Pirátů Ivan Bartoš a zdůraznil, že tato povinnost ze zákona zmizela i díky práci pirátského ministra Michala Šalomouna. 

Piráti jsou však zároveň nejmenší vládní strana, jejich poslanecký klub má jen čtyři členy. Mediální novela tedy může ve sněmovně projít i bez jejich hlasů, protože ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 mají dohromady pohodlnou většinu 104 hlasů.

Přečtěte si také:

Informace od operátorů pro ČT? To ne, řekli vládní právníci a navrhli další změny

Platba za domácnost, ne za přijímač

„Vláda schválila princip, že se mění definice zařízení, od kterého se odvozují poplatky, ale nic se nemění na principu, že platí domácnost,“ upozornil ministr kultury Martin Baxa (ODS), podle něhož byla debata na jednání vlády o mediální novele „bohatá, ale převážně souznící“. 

„Poplatky se nezvyšovaly dlouhá léta, u ČT naposledy v roce 2008, u ČRo dokonce v roce 2005. Jejich hodnota je nyní na méně než polovině té původní. Navíc se technologie posunuly mílovými kroky. Proto mírně zvyšujeme poplatky a definujeme nově i další okruh zařízení, která přijímají televizní a rozhlasový signál – chytré mobilní telefony, tablety, počítače,“ zdůraznil.

„Navržená změna se reálně dotkne menšiny uživatelů veřejnoprávních služeb, protože pro naprostou většinu asi tří milionů stávajících koncesionářů budou změny znamenat pouze opravdu citlivé zvýšení poplatku o 15 Kč v případě televize a 10 Kč v případě rozhlasu,“ upřesnil ministr kultury. 

Potvrdil, že vláda nenavrhuje žádnou novou kompetenci pro Český rozhlas nebo Českou televizi, jak ověřit, kdo má internetové připojení. Budou tedy jako dosud obesílat domácnosti v databázi odběratelů elektrické energie. Ale zatímco dříve nemusely platit domácnosti, které neměly klasickou televizi nebo rádio, teď už jim to na čestné prohlášení nebude stačit. Budou tedy muset deklarovat, že nemají ani žádné zařízení, na němž by mohly sledovat obsah přes internet.

„Návrh na rozšíření okruhu poplatníků i o příjemce internetu vnímáme za Piráty dost rozporuplně. Vyškrtnutí pasáže o možném hlášení operátorů, kdo internet má a kdo ne, a kdo tedy má platit, řadu našich výhrad řeší. Určitě ale stojí za to celou věc diskutovat dál. Média se dají chránit i bez nakukování lidem do soukromí. A to chceme prosadit,“ tvrdí náměstek ministra kultury za Piráty Ondřej Chrást.

Více peněz pro rozhlas a televizi

Podle propočtů ministerstva kultury znamená současná podoba novely v příštím roce pro Českou televizi zvýšení rozpočtu zhruba o 865 milionů korun a u Českého rozhlasu o 331 milionů korun. Kromě toho budou moci obě veřejnoprávní média ještě další tři roky uplatňovat odpočet DPH, který měl původně skončit.

Součástí schválené verze je automatické zvyšování poplatků v závislosti na inflaci. Při dosažení 6 % kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo každý o 6 % jejich aktuální výše. Při první indexaci se těch 6 % bude tedy počítat ze 150 Kč u ČT a z 55 Kč u ČRo. 

Přečtěte si také:

Dejte iVysílání za paywall, vzkazují operátoři České televizi. ČT na tom už pracuje

Zatímco ministerstvo předpokládalo, že novou výši poplatků bude vydávat vláda jako své nařízení, ve vládou odhlasované verzi je to jinak. Oznámení o nové výši poplatků vyjde jako sdělení ministerstva kultury ve Sbírce zákonů. Tuto změnu navrhovala Legislativní rada vlády, jak pro DigiZone popsal ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).

Právnické osoby (firmy, podnikatelé, instituce, organizace) budou poplatky hradit paušálně bez ohledu na to, jestli mají nějaký přijímač. Rozhodovat bude jenom počet zaměstnanců. Největší firmy mají platit stonásobek sumy, tedy 15 000 Kč měsíčně za Českou televizi a 5500 Kč za Český rozhlas:

Omezení sponzoringu a definice veřejné služby

Sponzoring ve vysílání nebude moci přesáhnout 260 hodin ročně na všech kanálech České televize a 25 % výtěžku z takového sponzoringu bude povinně odváděno do Státního fondu kultury. 

Na webech České televize a Českého rozhlasu budou reklamní sdělení zakázána. 

Podle ministerstva kultury je tím naplněna podmínka zachování duálního a vyváženého mediálního systému v ČR. Ministr Martin Baxa (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády stručně zmínil, že po jednání pracovních skupin, kde byli i zástupci komerčního sektoru, je návrh „přijímán uměřeně pozitivně“. Ministerstvo písemně odpovědělo na výhrady Asociace provozovatelů soukromého vysílání, která se obrátila na premiéra Petra Fialu (ODS). Ve středu přišel další podnět od jiných odesílatelů, který upozorňoval, aby ministerstvo prověřilo, jestli novela vyhovuje evropským předpisům. „Jsme si jisti tím, že návrh je v souladu s legislativou EU, ale na ten podnět reagovat budeme,“ dodal Baxa.

Novela zároveň zavádí systém memorand mezi médii veřejné služby a ministerstvem kultury, která budou po dobu pěti let definovat roli a podobu veřejnoprávní služby. První memoranda budou předložena generálními řediteli veřejnoprávních médií do šesti měsíců od účinnosti zákona ke schválení Radě ČT a Radě ČRo. Po jejich schválení je podepíší ředitelé médií veřejné služby a kontrasignuje ministr kultury. 

Legislativní rada vlády navrhovala pasáž o memorandu ze zákona úplně vyndat, ale vláda ji tam ponechala.

„V této oblasti budou následovat další diskuse se všemi, kteří se na tomto trhu pohybují,“ oznámilo ministerstvo kultury v tiskové zprávě. „Jednání se všemi aktéry mediálního trhu v České republice dále probíhají a momentálně je jedním ze stěžejních témat těchto jednání definice veřejnoprávní služby a vznik memorand, která budou činnost médií veřejné služby na dalších pět let definovat. Chtěl bych touto cestou ocenit zájem všech zúčastněných na probíhající diskusi, bez které není možné dojít k efektivnímu modelu financování médií veřejné služby,“ doplnil náměstek ministra kultury Michal Šašek (ODS).

Přečtěte si také:

Debata o médiích veřejné služby je úplně obrácená, říká Pavel Kubina z Primy

Kromě toho zákon také upřesňuje, jakým způsobem mají veřejnoprávní média postupovat při zavádění významných změn stávajících služeb či zavádění nových služeb, jako je například spuštění nového kanálu.

Novou součástí veřejné služby bude povinnost plnit vzdělávací roli v boji proti šíření dezinformací, což byl pirátský požadavek.

Význam pro demokracii

Vládní strany se shodují, že robustní a nezávislá média veřejné služby jsou pilířem demokratické společnosti. Na tiskové konferenci po zasedání vlády o tom mluvil jak ministr kultury, tak ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten vyzdvihl význam veřejnoprávních médií v krizových situacích, kdy je podle něj ocení i ten, kdo jinak média veřejné služby dlouho nesleduje.

Vláda si dala vyřešení dlouhodobého financování médií veřejné služby jako úkol do svého programového prohlášení. „Zvláštní důraz budeme klást na posílení transparentnosti a stability veřejnoprávních médií, protože nezávislost sdělovacích prostředků je nezbytnou podmínkou odolné demokracie,“ uvedla v něm. „Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti,“ dodává vládní dokument.

PODCAST: Co se může všechno změnit v ČT a ČRo

Zdroj: YouTube/Lupa-cz

Pětikoalice také podporuje, aby hospodaření veřejnoprávních médií mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. Shoduje se v tom s opozičními stranami ANO a SPD. Tato pravomoc se ale musí připravit a projednat zvlášť, protože jde o úpravu, která při hlasování vyžaduje kvalifikovanou většinu, tedy podporu alespoň 120 poslanců.

Chci odebírat newsletter 

Informace ze zákulisí českého internetu. Vždy v pondělí ráno.