Philipsu trvalo dost dlouho, než snížil ceny přístrojů s Ambilightem na alespoň trochu rozumnou výši. Není divu! Nic nesnášejí majitelé „drahých čehokoli“ více, než „náhlá a úžasná zlevnění“ tak typická pro současnou dobu. Ať je to jak chce, tohle je s 24.990 Kč (od září 21.990 Kč) nejlevnější televizor vybavený tímto systémem, který si můžete pořídit. Navíc má například i připojení na internet…
Televize s tenkou obrubou v lesklé černé barvě je orámována průhledným plastem, který je v okamžiku kdy zapnete Ambilight, částečně osvětlen (odrazem od stěny).
Instalace i s průvodcem nastavením obrazu
Televizor přijde s odděleným otočným podstavcem jehož montáž je dílem okamžiku (čtyři šrouby). Po zapnutí se zobrazí menu „první instalace“ ve kterém vyberete jazyk, zvolíte zemi a místo použití (doma, nebo obchod). Ladění analogových i digitálních kanálů probíhá najednou bez jakéhokoli dodatečného nastavování, což bohužel stále ještě není pravidlem. Jakmile je naladěno, Philips si rovnou spustí průvodce nastavením obrazu (viz foto) a upraví ho podle vašeho gusta.
Průvodce nastavením obrazu je součástí instalačního procesu, ale jde vyvolat i samostatně. V několika krocích si – na různých fotografiích – zjistí vaše preference týkající se barevnosti, jasu či třeba kontrastu.
Příručka je přímo na obrazovce (papírová se nekoná), ale doporučuji si tu aktuální stejně stáhnout v PDF. Manuál nejspíše hned využijete k setřídění naladěných kanálů, které se nedělá klasickým způsobem v menu (tam zcela chybí). Na dálkovém ovladači je třeba zmáčknout OK (objeví se seznam všech naladěných programů), následně Options a v menu si vyberte volbu Znovu seřadit.
U poprvé naladěného televizoru doporučuji také vypnout „automatické aktualizace DVB-T kanálů“, která vám může rozhazovat už jednou setříděné programy.
Úvodní menu je ikonové a z něj se míří jak do základního nastavení, tak k prohlížení souborů v počítači či na internet (Procházení Net TV). Je tu i volba Přidat zařízení, takže si sem můžete dát ikonu třeba i DVD přehrávače.
Ovládání většinou příjemné
Přepracované úvodní ikonové menu (viz foto) se rozvine do tradičního, v němž ale nejde kolovat. Jinak je ovládání transparentní a založené na obvyklém systému tlačítka OK a šipkových kláves.
Přehledný dálkový ovladač by si v této cenové relaci už možná zasloužil i tlačítka čitelná ve tmě.
Dálkový ovladač má výborné rozložení, je přehledný a můžete s ním „mířit“ do všech směrů. Byl by ale určitě ještě lepší, kdyby mu nechyběla tlačítka pro přeskok po kapitolách (ve filmu), resp. o skladbu dále (v MP3). Při přehrávání filmů v DivX bych také ocenil rychlejší přetáčení vpřed a vzad (je tu pouze jedna rychlost).
Veskrze užitečnými se během provozu ukázala tlačítka pro zapnutí a vypnutí osvětlení Ambilight a pro zobrazení příručky. Tedy pokud by byla v pořádku…
EPG ukazuje pořady pouze ve dvou sloupcích, tedy např. ten vysílaný a následující. Klasický náhled, kdy vidíte pořady třeba i na 6 hodin dopředu, tu není.
Osmidenní EPG trochu jinak
Tahle televize je jedna z mála, která dokáže na DVB-T zobrazit kompletní informaci o pořadu – tedy opravdu vše, co je k němu na té které stanici zveřejněno. Ani si už nepamatuji, kdy jsem to takto naposledy viděl. V EPG stačí jen zmáčknout tlačítko Info a chvíli počkat než se vše stáhne. Samotné 8denní EPG je zajímavé nejen svým vzhledem (ukazuje pořady pouze ve dvou sloupcích – viz foto), ale i tím, že si pořad můžete nechat vyhledat podle žánru (film, sport, děti atd.). Žádné další zobrazení tu však není.
Příjemné je, že pokud si pro pořad naplánujete upozornění, televizor se z pohotovostního režimu, ve kterém má mimochodem mimořádně nízkou spotřebu 0,15 W, sám probudí. Takových přístrojů je na našem trhu jako šafránu…
Základní služby, které se vám zobrazí po připojení k internetu jsou v angličtině, přidat si však můžete i své vlastní.
Spousta rozhraní, příjemný internet
Panel televizoru je hluboký 88 mm, takže se rozhraní vešla i na bok, v tomto případě levý (na pravém je základní ovládání a tlačítko úplného vypnutí). Na boku potěší především USB, ale najdete tu i HDMI. Jen je třeba při zapojování zařízení vypnout Ambilight, jehož trubice s LED jsou hned vedle, a tak v tomto okamžiku oslňují.
Zbytek výbavy složený mj. ze třech konektorů HDMI verze 1.3 a digitálního koaxiálního audia najdete na zadní straně. Vše doplňuje rozhraní Ethernet pro napojení na domácí síť a na internet.
Připojení je jednoduché a v mém případě proběhlo zcela automaticky bez nutnosti cokoli zadávat. Firma pouze upozorňuje, že k tomu musíte použít směrovač (tzv. na přímo nefunguje). Já jsem televizor připojoval k internetu, který přes ADSL vedl do WiFi routeru Huawei EchoLife HG520i a odtud byl rozveden do PC a tohoto Philipse.
Jakmile je vše hotovo, můžete procházet buď obdobně připojený počítač (kompatibilita multimédií je na stejné úrovni jako u USB paměti) nebo vstoupit – přes specializovaný server, který má na dálkovém ovladači i vlastní tlačítko – do světa internetu.
Tam najdete nelokalizovanou nabídku několika služeb (vše je v angličtině, viz foto), což např. při procházení videí na youtube.com nevadí. Na základní obrazovce je např. myalbum.com (fotky), digitální rádio (tunin.fm) či funspot.com s jednoduchými online hrami jako sudoku, black jack či patience (obdoba solitaire).
Jak vidíte, zadat si můžete libovolný server, včetně digizone.cz. Šikovné je, že na softwarové klávesnici přes kterou adresu zapisujete máte rovnou vypsány zkratky nejpoužívanějších domén, takže například com a cz a také www se zadávají na jedno zmáčknutí.
Pokud si přes klávesnici na obrazovce zadáte vlastní webovou adresu (viz foto z digizone.cz), zobrazí se vám upozornění, že ne všechny stránky jsou vhodné pro prohlížení na televizoru.
Adresu by pak mělo jít označit jako oblíbenou a následně by se vám měla zobrazit i v hlavní nabídce. Právě tohle mi však udělat nešlo. Jinak je práce jak s připojeným počítačem tak s internetem bezproblémová, reakce v druhém případě závisí zejména na rychlosti vašeho připojení a na zájmu o jednotlivé služby. Na některá videa na YouTube jsem čekal neúměrně dlouho, ale to asi znáte.
Pomalejší zapnutí
Televizoru trvá poměrně dlouho, než se zapne (asi 17 s), po sedmi sekundách se objeví jen logo a případně také osvícení Ambilight. Přepínání kanálů postupnou volbou je bleskurychlé (pod sekundu), přímou volbou, tedy číslem kanálu to trvá podstatně déle; zhruba 4 s.
Přehrávání fotografií, a to třeba i v podobě 5 či 6MB souborů, je svižné, naopak dlouho (desítky sekund) se natahuje film v DivX (AVI). Tedy pokud ho televizor vůbec zvládne spustit. K tomu se ale ještě dostaneme.
Při pohledu z boku vyniknou nejen elegantní tvary a úzký rámeček, nýbrž i podstavec na kterém jde panel natáčet.
Spousta možností nastavení
Kvůli připojení na internet jsem musel aktualizovat firmware v televizoru, což je velice snadné a kupodivu mi zůstalo zachováno i setřídění kanálů. Soubor mající plných 40 MB však nezahrnuje uživatelskou příručku. Pro její obměnu musíte navštívit servis.
V mém případě by to zapotřebí bylo, protože se například u setřídění kanálů neshodovala s položkami v menu. U Philipsu mě však ubezpečili, že u kusů, které se dostávají nyní na prodejny, je vše v pořádku. Firmware, který prodělal poměrně hodně změn, je prý aktualizován a i u příručky vše sedí.
Z výbavy si zasluhuje pozornost bohatě nastavitelné zadní osvětlení Ambilight. Vybrat si můžete mezi několika barvami, včetně dynamického režimu, kdy jeden světelný efekt stíhá druhý.
Pokud jste příznivci „ostrých“ barev, tady budete mít spoustu možností, jak si je přes nejrůznější digitální hejblátka ovlivnit. Například přes systém Pixel Precise HD, který zahrnuje i HD Natural Motion (vypnuto, minimum a maximum), přepnutí na 100 Hz, volbu pro zvýšení sytosti barev, ostrosti, kontrastu atd. atd. V mém případě se osvědčilo nechat zapnutou Redukci MPEG artefaktů a na minimum na DVB-T zapnout režim HD Natural Motion. Ale jak říkám – všeho podle chuti. Vypnout či zapnout můžete i senzor snímající úroveň okolního osvětlení.
Škoda, že mezi formáty obrazu chybí nastavení režimu 4:3, což dělá problémy především při prohlížení fotografií a také tehdy, kdy televizor neidentifikuje signál říkající, v jakém formátu se daný pořad vysílá (tedy pokud je vůbec přítomen). Tzv. Automatický formát do režimu 4:3 přepíná opravdu málokdy (v případě televizního příjmu se mi to nestalo nikdy) a vlastně jen roztahuje obraz tak, aby zaplnil celou plochu. Na šířku ho roztahuje velmi dobře, protože to zjevně dělá progresivně – tedy méně u středu (zde žádná „široká ramena" nejsou) a více u okrajů. Na výšku však obraz ořezává. Philips zjevně vsadil na kompromisní řešení, já bych ale ocenil i možnost přímého nastavení 4:3 a 14:9.
Kompatibilita spíše podprůměrná
Rozhraní USB najdete na levém boku a do připojené paměti vstoupíte rovnou z nejvyšší úrovně menu označené na dálkovém ovladači symbolem domečku. Většinou se vám však televizor do režimu USB přepne automaticky hned po zasunutí paměti. Manažer souborů, který se následně objeví podporuje nejen jména v češtině, ale i jejich dlouhé názvy (ani tohle není k vidění příliš často), které zobrazuje jednak v podobě rotujících znaků v seznamu, jednak plně pod náhledem například fotografie. Někdy se ale (zřejmě chybka ve firmwaru) jméno typu souboru nezobrazí a pozoroval jsem to především u videa a někdy i u hudby, u které zvládá formáty WMA a MP3.
Fotografie v JPG (podporován je pouze tento formát) – i ty velké z nedávno uvedené zrcadlovky Nikon D5000 – nabíhají svižně a v tomto okamžiku kupodivu na obrazovce zachovávají svůj formát (u mě 4:3), což při přímo připojeném fotoaparátu přes video rozhraní (cinch) nedělají.
Pokud jde o video, přehrálo se mi MPG natočené klasickou videokamerou, AVCHD natočené s vysokým rozlišením už ale nikoli a velice nespolehlivé bylo přehrávání VMW a filmů v DivX (AVI). Daná verze firmwaru pak nezvládla titulky ani v srt, ani v sub.
V okamžiku, kdy jsem byl v režimu USB a měl jsem v EPG nastaveno upozornění na pořad, televizor se na něj nedokázal přepnout a nezobrazil ani žádné hlášení.
Přirozené barvy
Ještě jsem se nezmínil o zvuku. Pokud 32PFL8404H přepnete do pseudoprostorového režimu uslyšíte ve stereu zřetelné rozšíření báze. Zesilovač na to, že je „televizní“, podává výšky i basy, které jdou rovněž samostatně regulovat, slušně, což je cítit jak na příjmu přes DVB-T, tak v hudbě v MP3 či WMA s vyšším datovým tokem.
Televizor se – a to bylo vidět i u méně kvalitních filmů v DivX i na DVB-T – velice dobře vypořádává s převedením signálu v PAL na Full HD, a to je dnes jedna z klíčových vlastností. Přimlouval bych se však za ještě jednu úpravu firmwaru, aby šly naladěné kanály setřídit přes menu a objevilo se také přímé nastavení obrazových formátů 4:3 a 14:9. To v českých podmínkách citelně chybí. Potěšila by rovněž vyšší úroveň kompatibility ve směru k přehrávání filmů v DivX a podpora titulků.
Co se týče tunerů, firma momentálně pro ČR dopracovává kabelový DVB-C, který je zatím zablokován. K dispozici by měl být ještě letos, takže byste pro UPC nepotřebovali set-top-box. Právě ve spolupráci s touto firmou je také testován příjem kabelového HD vysílání.
Až na chybky ve firmwaru…
Pokud toužíte po výborně vybavené televizi, která se nechá nastavit do prakticky přirozených odstínů (subjektivně vzato) s většinou bezproblémovým ovládáním, budete tady doma. Kreslená japonská pohádka Zámek v oblacích (Hauru no ugoku širo) byla i přes nekvalitně vysílané DVB-T jako brus. Animovaným filmům totiž použitý vysoký stupeň komprese prakticky nevadí. Výborné barevné podání – za zmínku stojí zvláště přirozená pleťová barva – se ukázalo jak u kvalitních DVD disků, tak v běžném televizním příjmu, a to jak přes DVB-T, tak přes kvalitnější satelitní DVB-S, kde SkyLink vysílá v prakticky dvojnásobné kvalitě. Pokaždé se pak televizor snaží převést obraz na Full HD co nejlépe a výsledek je skutečně dobrý. Kdyby totiž nebyl, bylo by to vidět i na této, relativně malé, úhlopříčce.
Balení obsahuje:
– dálkový ovladač
- 2× mikrotužkové baterie (AAA)
- natáčitelný podstavec
- napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
- uživatelská příručka je přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete „rychlé nastavení“ (Quick Start)
Foto: autor a archiv Philips