Petr Stuchlík: Chtěli jsme zbohatnout na internetové horečce

23. 3. 2004
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Fincentrum.cz se sice na Internetu objevilo později, ale o své místo na slunci bojovalo hned od začátku. I když jste ho mohli nenávidět, nakonec se stejně někde někdo z Fincentra vyjadřoval k nějakému ekonomickému problému. Třeba Petr Stuchlík, jeden ze dvou zakladatelů a momentálně zástupce ředitele inzerce MAFRA.

„Ve všech oborech to většinou funguje tak, že lidé nejdřív něco dělají a potom o tom píší knížky,“ říká Petr Stuchlík s úsměvem. U něj to bylo naopak, už na střední škole si přivydělával překlady manuálů do češtiny. V Praze pokračoval, ale brzy dostal příležitost poradit s tvorbou webových stránek. Měl zároveň sehnat knihu o internetové reklamě. Při té příležitosti zjistil, že v češtině žádná taková neexistuje. Nabídl publikaci na toto téma nakladatelství GRADA s tím, že by něco přeložil. Zájem sice byl, ale kniha, která by se hodila i do českého prostředí, ne. Napsat takovou sám si netroufal. „Měl jsem sice to štěstí, že jsem už od roku 93 měl přístup k Internetu prostřednictvím Vysokého učení technického ve Zlíně, znal jsem lidi, kteří měli na starosti síť, ale nebylo to nic víc než uživatelská znalost. Navíc jsem věděl, že to bude první česká knížka o marketingu online.“

1105

Petr Stuchlík

  • narodil se v roce 1977 ve Zlíně
  • vystudoval management na VŠE, marketing na Erasmus Universiteit Rotterdam
  • s Internetem se poprvé setkal v roce 1993
  • v roce 2000 spoluzaložil Fincentrum
  • je zástupcem ředitele inzerce MAFRA

Požádal tedy bývalé spolužáky Martina Dvořáčka a Martina Pegnera, kteří v té době programovali Seznamku.cz, aby se k němu připojili. V roce 1997, během povodní na Moravě, začali skládat osnovu a materiály, aby vyšel první a posléze další dva díly. Jenže víc než Internet jej táhl marketing, který studoval ve škole. Pracoval v Johnson & Johnson Praha, při stipendiu na studium marketingu v Rotterdamu pro L´Oreal a pro francouzského výrobce motocyklových helem CGF Gallet Int. Po návratu z Holandska měl ale Petr Stuchlík jasno v tom, že do velkých firem už nepůjde. „Možná pro někoho může být skvělé nastoupit do velké firmy, kde jsou velké příležitosti, ale pořád je to do určité míry nuda. Na začátku roku 2000 jsem začal přemýšlet, že bych zkusil něco sám, popřípadě s někým dalším. Pak jsme s jednou spolužačkou letěli do Kanady a v letadle jsme se bavili, že její přítel Martin Nejedlý přemýšlí o něčem podobném. Bylo to v březnu 2000 na palubě letadla mezi Torontem a Prahou.“ A opravdu, pánové si padli do noty a založili firmu.

Internetová bublina

„Jsme pragmatičtí, Fincentrum jsme zakládali kvůli tomu, abychom zbohatli na internetové horečce. Nasdaq byl na vrcholu 10. března 2000. Přesně v té době jsme přemýšleli o založení Fincentra. Firma byla založena 6. dubna 2000, v době, kdy už Nasdaq šel jenom dolů. Když jsme 31. října spouštěli Fincetrum, tak to už nikdo do Internetu investovat nechtěl. Ta naše investice se zdála jako hodně špatný krok.“ Přišly dva roky deprese a nezdálo se, že by se nějaké internetové firmě mohlo dařit.

„Ani já, ani Martin jsme nebyli technici, moc jsme o tom nevěděli, všichni známí lidé z českého Internetu byla pro nás jenom jména. Přicházeli jsme z prostředí obchodu, Martin pracoval několik let jako bankovní analytik Wood & Company, největšího obchodníka s akciemi v České republice. Já do té doby pracoval v marketingu velkých společností, i když na takových ‚přicmrndávacích postech'.“ Cílem byl finanční server pro normální lidi. „Finance.cz na tom byly v té době bídně, jak z hlediska struktury, tak obsahu. Viděli jsme spoustu lepších projektů na západ od hranic. Nebyli jsme ani novináři, což byla naše největší nevýhoda oproti třeba Peníze.cz, které vznikly ve stejnou dobu.“

Ale nejen server. „Fincentrum bylo jen nástrojem pro komunikaci se zákazníky. V létě 2001 společnost Fincentrum prodala veškeré své internetové aktivity MAFRA, ale ta firma, kterou stále vlastní Martin Nejedlý a já, vedle toho ve velmi úzké a oboustranně výhodné spolupráci s MAFRA pokračuje mimo Internet. Věnuje se zejména finančnímu poradenství podnikům, fyzickým osobám a event managementu.“

Azylanti

Možná bylo opravdu důležitější, že oba byli ekonomové a z byznysu. Ještě než Fincentrum oficiálně spustili, dohodli se s Economií Online. „Dívali jsme se na podnikatelské aktivity pragmaticky a spousta lidí nám to vyčítá. Vnímali jsme se víc jako finanční firma než jako IT firma. Chodili jsme v oblecích, neznali jsme ‚otce zakladatele českého Internetu‘. V létě roku 2001 jsme jednali nejen s Economií Online, ale i s MAFRA o bližší spolupráci, o prodeji firmy, prodeji části podniku nebo nějak jinak konstruované obchodní spolupráci, ale užší. Podmínky nabídla lepší MAFRA, a tak jsme se přes víkend přestěhovali na Vinohradskou.“

„Zatímco pro Economii Online byl náš přínos redakční, obsahový, tak si troufám tvrdit, že pro iDnes byl náš přínos obchodní. Od června 2001, když docházelo ke spojování Fincentra a MAFRA na internetovém poli, do června 2002 se obrat ekonomického ostrova iDnes zdvanáctinásobil.“ Divize ale nevydělávala, začalo se zeštíhlovat. „Týmu kolem Romana Galla se podařilo vytáhnout iDnes do pozice nejvlivnějšího zpravodajského serveru, ale byli to novináři a ty ostatní věci kolem obchodu nezvládli. Těsně před tím, než odcházel Roman Gallo, měla celá multimediální divize 130 lidí a k tomu byli dva lidé na obchod. To nemůže fungovat, i kdyby byli geniální. Také není divu, že v té době iDnes generoval vysoké ztráty. Teď má multimediální divize 65 lidí, z toho 20 se věnuje obchodu, pohybujeme se v černých číslech a návštěvnost se relativně nezměnila, spíše naopak.“

Proč ale vlastně není Fincentrum prostě jen Fincentrum? „Přišli jsme na trh dost pozdě. Získat pozici na Internetu nebo jinde je pro malou firmu velmi těžké. Když v roce 95 Ivo Lukačovič spouštěl Seznam.cz a o rok později Patrick Zandl Mobil.cz, tak ti lidé byli ve správnou dobu na správném místě a i jako malá firma mohli vyrůst do podoby, kde je třeba Seznam teď. V roce 2000 už to tak možné nebylo.“

Dospělá konkurence

Pozice iDnes mezi zpravodajskými servery se zdála neotřesitelná, ale zdání klamalo a loňské jaro přineslo čerstvý vítr do iAuditu. Novinky.cz se dostaly před iDnes. Žádné zemětřesení se ale nekonalo. „Báli jsme se, že to bude horší, ale minulý rok nás Novinky nijak neohrozily. Určitě mají velmi vysokou návštěvnost, po změně homepage Seznamu vždycky vyšší než iDnes. Není to tím, že by Novinky byly nějak extra kvalitní, ale tím, že je na své hlavní stránce propaguje Seznam.“ A aby se o této domněnce vedení utvrdilo, nechala si MAFRA udělat rozsáhlý marketingový průzkum, který měl zjistit pozici iDnes mezi ostatními zpravodajskými servery. „Ukazuje, že i když mají Novinky stejnou nebo vyšší návštěvnost než iDnes, tak iDnes zná podle výzkumu STEM/MARK z února 2004 spontánně 37 procent internetové populace, zatímco Novinky jen 14. A to mají Novinky za sebou rok a něco existence.“ Když pak měli lidé zaškrtat, které z uvedených serverů znají, tam iDnes zná 57 procent lidí, zatímco Novinky 30 procent lidí. „Proto si myslím, že lidé, kteří čtou Novinky, často ani neví, že si čtou Novinky.cz, prostě jen kliknuli na něco na Seznamu. To nejlépe charakterizuje rozdíl mezi iDnes a Novinkami a jejich čtenáři.“

Kroky do tunelu

Pamatujete si ještě, co jste dělali 3. prosince? Pokud víte o tom, že Petr Stuchlík hrál i v reklamě, pak jste zřejmě ten den koukali na televizi. Pouze ten den se totiž vysílala reklama na Korunní, kde Petr za šumění minerálky kráčí do tunelu. Zpráva se rozjela do světa po SMS i ICQ rychlostí blesku. „Marketingovou komunikací se zabývám už dlouho a v reklamě jsem ještě nehrál. A zahrát si tuneláře v reklamě na minerálku mi přišlo jako zajímavá zkušenost.“ Jak k té nabídce ale přišel, tak to mi už neprozradil.

Autor článku

Autorka je redaktorkou Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu pro Internet a nové technologie.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).