Na kobereček kvůli Ukrajině
K zajímavému sporu se schyluje na dnešním zasedání Volebního výboru Poslanecké sněmovny. Předseda výboru Martin Komárek z hnutí ANO totiž před týdnem zařadil jako bod dnešního jednání „Informace o zpravodajství České televize a Českého rozhlasu o situaci na Ukrajině“, aniž by se o tom dopředu domluvil s radami těchto veřejnoprávních médií či jejich generálními řediteli. Ti ihned odpověděli společným dopisem, v němž projednávání tohoto bodu na zasedání sněmovního volebního výboru odmítli, protože se podle svých slov mají ze zákona zpovídat pouze příslušným mediálním radám. Bod o Ukrajině však z programu jednání nezmizel a patrně tak na něj dnes dojde.
„Je přinejmenším nestandardní, aby generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu podávali informace o zpravodajství veřejnoprávních médií v dílčích věcech orgánu veřejné moci nebo jinému orgánu, než je Rada České televize či Rada Českého rozhlasu,“ píší Petr Dvořák a Peter Duhan v dopise, jenž odeslali 16. května Martinu Komárkovi a také všem členům volebního výboru a předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi. Diváci ČT a ČRo mají mít podle ředitelů obou veřejnoprávních médií jistotu, že redakční rozhodnutí, která formují zpravodajské a publicistické pořady, nejsou ovlivněna jakýmikoli vnějšími zájmy a politickými, komerčními nebo osobními tlaky.
Pozvánka na dnešní zasedání Volebního výboru Poslanecké sněmovny by potucek793
„Nás mohou kontrolovat jen Rady“
„Garance nestrannosti a nezávislosti veřejnoprávních médií je podpořena v příslušných zákonech i jejich institucionálním uspořádáním. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a Českého rozhlasu, je Rada České televize a Rada Českého rozhlasu, které jsou ze své činnosti odpovědny Poslanecké sněmovně. Působnost obou rad je taxativně vypočtena v zákonech. Nadto příslušná rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání pořadů. Generální ředitel je pak podle zákona ze své činnosti odpovědný Radě České televize, respektive Radě Českého rozhlasu,“ vysvětlují Dvořák s Duhanem v dopise Komárkovi.
Nejde o první případ, kdy chce předseda volebního výboru sněmovny zasahovat do kompetencí, které přísluší spíše mediálním radám nebo managementům veřejnoprávních médií. V minulosti se nechal opakovaně slyšet, že by rád nechal provést nezávislé audity hospodaření a provozu České televize a Českého rozhlasu. Takové audity si zatím zadávají pouze managementy těchto médií, a jejich výsledky pak poskytují svým kontrolním radám. Radní jsou ale s takovou praxí nespokojeni a například Rada Českého rozhlasu se chystá vypsat výběrové řízení na zpracovatele vlastních auditů, které by byly nezávislé na vedení rozhlasu.
Dopis Petra Dvořáka a Petra Duhana předsedovi Volebního výboru Poslanecké sněmovny Martinu Komárkovi by potucek793
Přijdou nezávislé audity hospodaření?
„Když máte takovou instituci dozorovat a zároveň chránit, potřebujete nějaký vlastní kvalifikovaný názor. Takže jsme přistoupili k tomu, že vypíšeme velké výběrové řízení na analýzy čistě jen pro Radu ČRo, abychom měli vlastní pohled na problematické situace spojené třeba s parlamentními volbami nebo například náboženským vysíláním,“ řekl v rozhovoru pro DigiZone.cz předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík. „Po zkušenosti s analýzou nestrannosti vysílání ČT se začínám klonit k tomu, že se i hospodářské analýzy možná dělají tak, aby to vždycky vyšlo. Jestliže je tu jedna pochybná analýza, pak by stálo za to podívat se blíže i na další, a to i na analýzy hospodaření. A nejlepší by bylo udělat audit a na jeho základě zahájit diskusi o hospodaření ČT,“ říká nový radní České televize Michael Hauser.
Nezávislé audity zadané příslušnými radami zákon připouští, pokud by si ale ty samé audity vyžádali sami poslanci, už by se dalo hovořit o neúměrném zasahování do veřejnoprávních médií. Mediální rady se ale zodpovídají právě poslancům, takže požadavek na audity může logicky vzejít od poslanců a radní jej pouze vyplní. Problém je však v tom, že rady mají omezené rozpočty, které jsou navíc součástí rozpočtů institucí, jež mají kontrolovat. Rada České televize tak disponuje penězi, které jí v rámci jedné kapitoly přidělí vedení České televize, na jehož kontrolu mají radní peníze použít. Stejně funguje i financování Rady Českého rozhlasu. Kohout s penězi lze kdykoli přiškrtit, navíc nikde není psáno, že by rozhlas nebo televize měly radám poskytovat přístřeší, prostory pro jednání nebo občerstvení, jak to je v současné době běžné.
Proč zrovna bod jednání? Stačil jen dotaz
Z radních se tak stávají spíše partneři generálních ředitelů než kontroloři, což se poslancům volebního výboru logicky nelíbí. Zvrátit takový stav ohýbáním zákonů a přivlastňováním kompetencí, jež zákonodárcům nepřísluší, ale není dobré řešení. „Myslím si, že každý poslanec má právo se při projednávání ve volebním výboru zvednout a položit konkrétní dotaz řediteli ČRo a ČT, i jako zákonodárce, že se mu něco nezdá, nebo že cítí nějaký problém. Pokud se ovšem volební výbor jako jednotka Poslanecké sněmovny o něco takového pokusí, pak se ptám, na jakém základě?“ vrací se předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík k avizovanému bodu jednání výboru, v němž se mají ředitelé televize a rozhlasu zpovídat ohledně zpravodajství o krizi na Ukrajině.
„Pokud se politici dohodli, že veřejnoprávní média mají fungovat v rámci zpravodajství jinak – v tom případě mají oslovit rady, které si sami zvolili – nebo zda mají stížnosti na toto zpravodajství – v tom případě je mají přeposlat stížnost RRTV nebo příslušným „malým“ mediálním radám,“ hájí Stehlík společný dopis Dvořáka a Duhana. „Potom bychom se mohli dočkat ještě větší ingerence, toho, že budou průběžně zpovídáni ředitelé veřejnoprávních médií, zda dobře nebo špatně, dle názoru poslanců, informovali například o krizi v Evropské komisi, o záležitosti imigrací ve Španělsku a v Itálii: to už jsme v situaci, kdy se opravdu dostáváme na hranu veřejnoprávnosti.“
Šéf volebního výboru couvá
Martin Komárek se po velké mediální odezvě snaží bod programu dnešního zasedání volebního výboru o zpravodajství o Ukrajině bagatelizovat. Podle svých slov zaznamenal obrovskou veřejnou diskusi, zda je zpravodajství České televize a Českého rozhlasu spíše proruské nebo proukrajinské, či spíše prozápadní. Sám v tom nemám jasno a chce se tudíž ředitelů zeptat, jakým způsobem k této krizi jednotlivé redakce zpravodajství přistupují. To by samo o sobě nemuselo být špatné, ovšem způsob, jaký předseda volebního výboru zvolil – zařazení pevného bodu programu bez předchozí konzultace alespoň s příslušnými Radami – byl hodně nešťastný. Zbytečně proti sobě staví ředitele veřejnoprávních médií a zákonodárce.
V jednom je ale tento spor přeci jenom dobrý. Pomáhá „kolíkovat“ prostor, v němž se mohou poslanci pohybovat ve vztahu k České televizi, Českému rozhlasu a jejich vedení. Když už nic jiného, pomohl vysvětlit zákonodárcům, jaká je jejich role a kde začínají a končí jejich pravomoci. A to je vcelku užitečné.