Rada České televize ve středu 17. května rozhodla, že projekty uchazečů o funkci generálního ředitele sice zveřejní, ale až po skončení volby. Někteří kandidáti projekty mezitím zveřejnili sami, jiní je naší redakci poskytli na žádost. Pokud projekty nebyly z jakéhokoliv důvodu dostupné, představujeme názory a vize kandidátů na základě rozhovorů a dalších veřejných vyjádření, která poskytli.
Co se dozvíte v článku
- Petr Dvořák: Udržet důvěru, být relevantní pro diváky a vyřešit financování
- Pavel Hřídel: Efektivita, vyváženost a žádné zvyšování poplatků
- Martin Konrád: Silné regionální zprávy, úspory ve výrobě a bourání budov
- Jan Souček: Modernější, odvážnější a digitální ČT
- Jan Štern: Konec ČT art, redukce ČT sport, změna hrané tvorby
Každému kandidátovi dáme také před volbou prostor formou rozhovoru, pokud pozvání přijme.
Volba generálního ředitele je v plánu 7. června 2023 od 9 hodin. Každý uchazeč bude mít 10 minut na představení svých záměrů, poté budou mít členové Rady České televize neomezený čas na doplňující dotazy. Po skončení veřejného slyšení budou radní hlasovat.
Ke zvolení generálním ředitelem je potřeba alespoň 10 hlasů z 15. Pokud nějaký kandidát uspěje, ujme se řízení televize od 1. října 2023 na následujících šest let. Na konci článku můžete hlasovat, koho byste podpořili vy.
Petr Dvořák: Udržet důvěru, být relevantní pro diváky a vyřešit financování
Generální ředitel České televize.
Českou televizi řídí už dvanáct let, a má tedy výhodu dokonalé znalosti jejího fungování, financování i nedostatků. „Když jsem v roce 2011 nastupoval, tak byla ČT na trhu dvojka, možná trojka. Nikoho moc nezajímala a hlavní souboj probíhal mezi Primou a Novou. Mně se z ní povedlo vytvořit instituci, která si drží své pevné místo, určuje trendy, definuje pravidla kvality,“ poznamenal v rozhovoru pro pořad Hráči na portálu Blesk.cz.
Je přesvědčen, že stále dokáže nabídnout ČT něco nového, ale před volbou zároveň nechce napovídat soupeřům. Vytrvale říká, že zásadní podmínkou pro budoucí fungování televize je vyřešení dlouhodobě udržitelného financování – ať už to bude zvýšení poplatků, nebo změna definice poplatníka. Televize už nyní kvůli vysoké inflaci a dlouhá léta nezměněné výši televizního poplatku začala se škrty ve výrobě, zrušila program ČT3 a začala prodávat podlicence na některá sportovní utkání.
„Pokud nebude ve financování České televize zohledněn růst cen vstupů ani od roku 2025, bude muset Česká televize v následujícím období přistoupit k dalším opatřením snižujícím rozsah činností,“ varoval Petr Dvořák při schvalování dlouhodobých plánů na léta 2023–2027.
Zkraje loňského roku jeho management zvažoval výstavbu nové budovy zpravodajství a sportu, protože stávající prostory jsou z konce 60. let a dispozičně nevyhovují modernímu zpravodajství. O nutnosti nějak tuto situaci řešit mluví také dlouhodobé plány.
Důležitou roli ČT vidí Petr Dvořák v podpoře domácí hrané tvorby, rozvoji regionálního zpravodajství anebo digitálních platforem.
„ČT stojí na velkém rozcestí. Prostředí se velmi mění. Jsou tu nové streamovací platformy, globální i lokální, české komerční televize investují mnohem více do vlastní tvorby, objevují se nové distribuční cesty, technologie, jiná očekávání uživatelů a diváků. Česká televize na to musí reagovat rychle, bez tápání i zbytečných chyb,“ oznámil při potvrzení kandidatury na konci března.
„Česká televize je stále nejdůvěryhodnější médium, a to je vůči společnosti značná odpovědnost. Musí zůstat dostatečně silná a relevantní, což ale půjde jen za předpokladu, že všechny tyto nové výzvy zvládne a nepodlehne vnějším ani vnitřním tlakům. Vím, že na toto ji umím připravit,“ dodal.
Práci generálního ředitele považuje za pestrou, obohacující a mnohem lepší než například v komerční televizi. „V komerční televizi bylo hlavním cílem získat sledovanost, aby diváci sledovali reklamní přestávky, a tím jsme generovali akcionáři zisk. To bylo hlavní měřítko úspěchu. U ČT je měřítek velká spousta a měřítka úspěchu se v čase mohou měnit. Je nutné hledět na mnohem víc detailů, obsluhujete víc cílových skupin,“ řekl v pořadu Hráči.
Pavel Hřídel: Efektivita, vyváženost a žádné zvyšování poplatků
Pavel Hřídel
Bývalý ředitel strakonické teplárny a krizový manažer nikdy předtím v médiích nepůsobil. „Protože nejsem navázán na žádnou z politických stran a neplním politická zadání, bude jednodušší plnit i poslání České televize právě v maximálním rozsahu. Stejně tak to bylo s teplárnou. Neplnil jsem žádné politické zadání, jen jsme plnili naše cíle zaměřené na efektivitu a hospodaření,“ řekl Českokrumlovskému deníku.
Zaměřil by se na kontrolu výdajů a celkové hospodaření televize, věnoval by se nákladům na výrobu pořadů. Rezervy jsou podle něj rovněž ve vyváženosti zpravodajství. „Postupně přestává plnit svou funkci nestrannosti a nezávislosti,“ míní Pavel Hřídel.
Co se týče financování České televize, Pavel Hřídel nesouhlasí se zvyšováním poplatků. Spíše by diskutoval o nastavení jejich výběru. „Česká televize dnes hospodaří suverénně s největším rozpočtem v porovnání s ostatními televizemi a stále to podle některých není dost. Není někde chyba?“ naznačil. Pro Seznam Zprávy doplnil, že současný poplatek 135 Kč je dostatečně vysoký pro zajištění nezávislosti.
Martin Konrád: Silné regionální zprávy, úspory ve výrobě a bourání budov
Martin Konrád
Bývalý ředitel televize Prima by se chtěl zamyslet nad využitím celého pražského areálu České televize na Kavčích horách. V projektu, který poskytl redakci DigiZone, navrhuje zbourat budovu producentských center, přezdívanou Rohlík, i studia vedle ní. Na jejich místě by pak nechal za peníze, které ČT získá navíc z výběru poplatků, postavit novou energeticky úspornou budovu. Na využití hlavní historické budovy by zadal veřejnou soutěž a změnil ji například na muzeum filmu a televize, státní archiv, hotel anebo ji částečně pronajal.
Stanice ČT sport by se podle projektu Martina Konráda měla věnovat českému sportu v jeho širším pojetí. Úplné zrušení kanálu nenavrhuje, i když to hodnotí jako ekonomicky nejlepší variantu. Sportovní program by se měl zaměřit na menší sporty a zmenšit vysílací týmy. Na ČT :D by se mohl objevit mimo jiné program domácí výuky pro základní školy ve spolupráci s Ministerstvem školství.
ČT art by měla buď dostat nějaký řád a smysl, aby se nedublovala s ČT2, nebo by ji mělo od 20 hodin nahradit vysílání pro teenagery. „Pokud by došlo ke zvýšení příjmu z poplatků, velmi bych preferoval zaměření se na dospívající generaci a pokusil se vytvořit něco životaschopného a smysluplného s nutným propojením na sociální sítě a internetové prostředí vůbec, zapojení influencerů,“ navrhuje Martin Konrád.
Jedinečné je podle kandidáta regionální zpravodajství. „Rád bych najel na častější pravidelné zpravodajství z regionů s modelem volby vlastního zpravodajství nebo celostátního programu,“ pokračuje uchazeč. Nejlepší příspěvky by měly být denně v Událostech.
ČT24 je podle Martina Konráda „během dne poměrně nudným kanálem“ a dodává, že „pokud se zrovna nekoná tiskovka či nejsou volby, tak je náplň poměrně chudá“. Řešil by to zavedením tématu dne, které by probralo vybraný problém z různých úhlů pohledu – třeba migraci, postavení rodiny, drogy, průměrnou mzdu nebo postavení ČR v EU.
Auditoval by všechny aktuální smlouvy a závazky, posoudil výrobní plán a celkově změnil profilování kanálů, zejména ČT1. Daleko více by ukotvil Kodex ČT do běžného provozu všech kanálů.
A kde by hledal peníze na fungování televize? „Zkušenosti v oblasti televizní výroby mě jednoznačně vedou k tomu, že na výrobě programů lze ušetřit nemalé peníze. Za cca 2,1 mld., které jdou do výroby pořadů, prostě musíte vyrobit více hodin. Argumenty kvality, zejména umělecké kvality zde mohou obstát jen částečně, protože je sice pravda, že kvalita a umělecká tvorba se nedá soutěžit, ale výroba a služby s tím spojené ano,“ míní Martin Konrád.
Zvýšení televizního poplatku se nebrání, ale zaměřil by se spíše na způsob výběru, například německý model, kdy platí všechny domácnosti bez rozdílu.
Jan Souček: Modernější, odvážnější a digitální ČT
Ředitel brněnského studia České televize by nedělal revoluci, ale vidí prostor ke zlepšení v různých oblastech. Momentálně Kavčí hory příliš sázejí na jistotu a dávají lidem to, co chtějí. Programově by měla televize nabízet široké spektrum od velmi populárních pořadů po naučné. Ve vyváženém mixu pořadů by ubral kriminálních seriálů, sledovanost by neměla být jediným kritériem pro sestavování programu. Televize by měla být celkově programově odvážnější až provokativnější.
„My jdeme na ruku českému divákovi, který má rád české věci, a chceme, aby se především bavil. Ale zahraniční produkce nám například ukazují, čím žijí sousedi kolem nás. Vidíme, že často řeší podobné problémy nebo přicházejí se zajímavým řešením,“ poznamenal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Česká televize by podle něj měla zlepšit svou přítomnost na mobilních platformách a na internetu, aby byla relevantní také v digitální době. „Mám pocit, že tak jak jsme na špici televizního obsahu, tak z hlediska technologických inovací spíš dobíháme konkurenci,“ řekl ve stejném rozhovoru. Ještě víc by využil studia v Brně a v Ostravě.
Diskusi nad obsahem by si podle Jana Součka zasloužila stanice ČT sport, aby bylo jasné, co má nabízet divákům ve chvíli, kdy jsou velké sportovní události stále více na placených kanálech. Financování televize si podle něj zaslouží reformu, například novou definici poplatníka.
Pro server Finanční a ekonomické informace dodal, že by ČT ročně potřebovala navíc 1,5 až 2 miliardy korun. „Jiná debata je, co by měla ČT v 21. století přinášet. I na tom musí být společenská shoda. Následně můžeme z ČT odpovídat: Na tohle potřebujeme tolik a tolik. V tomhle směru se mi líbí britský model fungování veřejnoprávní BBC. Tam se v rámci dohody určí její směřování na deset let, následně se zafinancuje. Všichni vědí, co mohou čekat,“ tvrdí Jan Souček. „Myslím si, že je správné, aby se ti, kteří sledují třeba jen iVysílaní, také podíleli na chodu ČT, na výrobě, nákupu dalších pořadů,“ dodává.
Jan Štern: Konec ČT art, redukce ČT sport, změna hrané tvorby
Jan Štern
Bývalý televizní producent je nejstarší ze všech finalistů, jen pár dnů po hlasování o generálním řediteli oslaví 70. narozeniny. Svou koncepci rozvoje České televize zveřejnil na svém blogu.
„Do budoucna musí ČT oželet velkorysou a nákladnou podobu některých programových okruhů. Bude potřeba zredukovat do jisté míry sportovní kanál a z něj přesunout finance na dramatickou, dokumentární a publicistickou tvorbu, kde ČT daleko víc plní veřejnoprávní funkci. Navíc u hrané tvorby získává ČT daleko nejvíc diváků, což je rovněž důležité z hlediska jejího postavení ve společnosti. Vysílání sportovních pořadů je dnes u atraktivních sportů nebo velkých událostí zcela komerční záležitostí,“ píše k finanční situaci televize.
Kromě jiného v koncepci kritizuje, že ČT vysílá „jen jeden typ diskusních pořadů, který je založen na dominantní účasti politiků“. Chybějí podle něj diskusní pořady s hosty, kteří jsou nezávislí a mají expertizu nutnou pro věcně relevantní názory na danou problematiku. „Hosty, kteří nepotřebují divákovi dokazovat, jak jsou skvělí a jejich oponent příšerný,“ podotýká Štern.
Nelíbí se mu ani současný stav hrané tvorby, ČT podle něj opustila slibný princip filmovějšího pojetí seriálů s obsahově vyššími ambicemi a současná produkce je nerozeznatelná od tvorby komerčních televizních stanic. „Kvůli tomu valná část hrané tvorby – finančně nejnáročnější segment programu, až jedna třetina rozpočtu celé televizní tvorby – ztratila svůj veřejnoprávní význam a finance do ní vložené jsou v podstatě ztracené,“ píše Štern. „Je třeba přestat vyrábět jak na běžícím pásu jeden prostoduchý krimiseriál za druhým. I kriminální seriál má být především způsobem, jak atraktivně ztvárnit daleko závažnější problémy skrývající se za pouhým detektivním dějem,“ navrhuje. Vyráběl by spíše psychologické a společenské seriály.
Na program ČT2 by rád vrátil alternativní zábavu typu České sody, obnovil pravidelné týdenní vysílání původních dokumentů (40 premiér ročně) a zařadil „široké spektrum pořadů kriticky reflektujících politické, ekonomické, společenské a kulturní dění v kontextu hlavních světových myšlenkových trendů“. Zrušil by vysílání westernů, akčních béčkových filmů a ohraných starých komedií.
Zanikla by stanice ČT art, místo ní by vzniklo pásmo ČT Teen. „ČT dá k dispozici vysílací čas a skromné výrobní a finanční kapacity mladým tvůrcům a nechá na nich, co připraví do vysílání. Pokud budou vyrobené pořady přes čáru (legálně, vkusově, vulgaritou), pak se prostě do vysílání nedostanou,“ představuje si Jan Štern.
Uchazeč by rozdělil pozici programového ředitele na šéfa ČT1 a šéfa ČT2. Vybral by také jiného ředitele vývoje. Jiné personální změny nechystá.
ČLÁNKY DO MAILU