Peeruješ, peerujeme, nepeerujou

Faktem je, že před takovými dvěmi třemi lety bylo téma peeringu skutečně žhavé. Dneska je dost vyčpělé a je skoro nuda o něm psát – a to je přesně to, co mne těší. Před dvěma lety tu totiž v podstatě peering nebyl, zatímco dnes spolu drtivá většina poskytovatelů propojena je. Podíváte-li se na tabulku peeringu v NIXu, políčka vyplněná poznámkou NIX, která značí, že dotyční dva spolu jsou v NIXu propojeni, naprosto převládají. Na druhou stranu jsou vidět i ta méně optimistická, pravící ne. Pravda, týká se to především nových členů, jako je InWay, která do NIXu sotva dorazila se svojí linkou, konkrétně minulé úterý. Bohatou nadílku záporných odpovědí však vidíme i u některých zakládajících členů, konkrétně u Internetu CZ, CESNETu a IBM.

IBM je na tom stále ještě nejlépe, proto začnu právě tady. Ze sedmnácti ostatních členů NIXu má propojení se sedmi, tedy zhruba s polovinou. Nepochybně velmi důležité a pozitivní je, že již delší dobu existuje propojení mezi IBM a CESNETem, které je nepochybně prospěšné pro obě strany. IBM má v peeringu trochu ztíženou pozici tím, že prakticky celé Evropě a ještě kousek dál používá pro svoji síť jen jeden autonomní systém. To představuje určitý problém pro peeringové partnery – mohou pak totiž propagovat buď celý tento AS IBM a tedy peerovat s celou Evropou, nebo si dosti náročně hrát s nastavením routerů a při každé změně v síti IBM je měnit. Druhá varianta je sice schůdná, ale věru náročná. První naopak není tak špatná, pro řadu menších poskytovatelů se slabším zahraničním připojením je dokonce výhodná – provoz do a z evropských zdrojů na síti IBM totiž v takovém případě jde po linkách IBM, čímž samozřejmě šetří provoz. Na druhou stranu někteří poskytovatelé, kteří se pyšní kvalitním spojením se zahraničním Internetem prohlašují, že v tuto chvíli mají k těmto zdrojům rychlejší přístup, než kdyby přistupovali po linkách IBM. IBM je tak dnes v NIXu propojena jen se všemi peerujícími zakládajícími členy (tedy mimo Internetu CZ) a navrch s LUKO CzechNetem a Telenorem. Nedá se přitom říci, že ostatní členové by o peering s IBM neměli zájem, spíše naopak, ale ani IBM zřejmě nemá zájem o všechny.

Dalším pánem na holení je CESNET, který má v NIXu pět peeringových partnerů a je navíc přímo propojen s EUnetem. Je nutno říci, že CESNET ve svém přístupu k peeringu učinil za tu dobu, kdy je peering významným problémem, vskutku zásadní posun k lepšímu. Na druhou stranu už samotný počet jeho partnerů říká, že je stále co vylepšovat. A zdá se, že se to děje – od září by se totiž tento počet měl dále rozrůst v důsledku změny a uvolnění pravidel, která CESNET pro peeringová propojení má. Podotýkám, že následující informace o nové peeringové politice CESNETu nepocházejí od CESNETu, který se k nim odmítl vyjádřit s poukazem na neveřejnost těchto smluv.

S akademickou sítí TEN-34 CZ, kterou CESNET spravuje, by napříště měl mít možnost peeringu každý zájemce, který podepíše smlouvu, jejímž obsahem je především závazek nezneužívání TENu ke komerčním účelům. Peering samotný by měl být zdarma. To je nepochybně značně pozitivní přístup, přestože dnes je třeba si uvědomit, že je výhodnější pro studenty v TENu, kteří tvoří obrovskou sílu stahovačů, než pro případné partnery, kteří by zřejmě měli s TENem značně aktivní bilanci (více dat poteče od nich). Přesto doufám, že poskytovatelé připojení nebudou váhat s peeringem s TENem, už jen kvůli svým zákazníkům-poskytovatelům obsahu, kteří mají samozřejmě zájem na tom, aby k jejich zdrojům měl přístup co nejširší okruh čtenářů.

Trochu komplikovanější pravidla mají platit pro komerční část CESNETu. Zde se mají odlišovat dvě kategorie partnerů – menší a větší, přičemž hranicí je 100 GB měsíčního toku dat. Pro obě skupiny přitom platí odlišné podmínky. Zatímco větší partneři neplatí nic v případě, že poměr toku CESNET:partner není větší než 1:2 (to je myslím rozumný přístup), menší partneři mají platit v každém případě, i kdyby třeba měli s CESNETem aktivní bilanci. Upřímně řečeno se mi tento přístup zdá poněkud zvláštní, nicméně je věcí partnerů, zda na takovou podmínku přistoupí; mně osobně se zdá nepatřičná. Poplatek, který mají menší poskytovatelé hradit, se dnes pohybuje podle dostupných informací zhruba v řádu 50 až 80 tisíc korun. Na druhou stranu se zde ukazuje, že poskytovatelé, kteří soustavně podporují vznik nových zdrojů ve svých sítích jsou na tom v tomto případě lépe. Podíváme-li se na to ovšem ze třetí strany, největší objem dat nepochybně produkují stránky, na kterých spatříte zejména různá odhalená stehna a vůbec svlečny jako takové, takže dovedeno ad absurdum by na tom nejlépe byli poskytovatelé s plejádou erotických serverů. :-)

Jistý problém pro požadavek placení CESNETu však podle mého názoru představuje změna provozního řádu NIXu, která byla přijata na minulé valné hromadě v červnu. Provozní řád dnes totiž v článku 9. říká:

Na první pohled by se tedy zdálo, že placenému peeringu přes NIX je odzvoněno, nejnovější zprávy z a o CESNETu však hovoří o opaku. CESNET tvrdí, že jeho politika je v souladu s provozním řádem, protože nežádá úplatu za datový provoz, ale za přístup do sítě. Nejsem právník, a upřímně řečeno na striktní pravidla se NIXu nikdy nehledělo příliš přísně, ale osobně se mi zdá, že když členové NIXu tuto změnu přijímali, chtěli z NIXu vyloučit placený peering jako takový. Podle některých zpráv už někteří současní či budoucí partneři CESNETu, kterých by se placení o peeringu týkalo, uvažují o zřízení separátní linky k CESNETu – v takovém případě by samozřejmě z hlediska NIXu bylo vše v pořádku.

Zcela jistě největší černou ovcí NIXu je Internet CZ. Patří sice mezi prestižní sedmici zakládajících členů, ale po velmi dlouhou dobu měl k peeringu v NIXu výrazně vlažný vztah, takže si do něj ani nenechal zavést svoji linku. Dnes, tedy už zhruba necelé dva měsíce, se na Žižkovské věži dá najít router s nálepkou EUnetu, od kterého vede linka do jeho sítě; situace s peeringem se ale nijak nezměnila. Přitom již před dvěma měsíci na tiskové konferenci při veletrhu ComNet čelní představitelé Internetu CZ prohlašovali, že mají v rukou dvanáctero přikázání, které nabídnou všem členů NIXu. Každému, kdo bude mít o peering zájem, pak bude stačit splnit těchto dvanáct technických podmínek a dveře k peeringu s EUnetem se mu otevřou dokořán. Znění těchto podmínek tenkrát sice nebylo zveřejněno s tím, že je třeba ještě doladit některé náležitosti, ale bylo řečeno, že partneři je dostanou velmi brzy. Podle zpráv od členů NIXu (a nakonec i podle stavu peeringové tabulky) však s tímto dvanácterem EUnet dosud nepřišel a představitelé Internetu CZ, kterých jsem se na to opakovaně ptal, se zahalili do neproniknutelného závoje mlčení. Situace v peeringu je dnes přitom diametrálně odlišná od situace před pár lety, kdy Internetu CZ stačil bohatě peering s CESNETem (a naopak) a měl pokrytu naprostou většinu informačních zdrojů v českém Internetu. Dnes má sice Internet CZ vedle peeringu s CESNETem už asi rok i peering s PVT, což patří jistě k velkým úspěchům PVT, ale ani to nestačí.

Marek Antoš

Související články a odkazy: