Tento rozhovor vyjde 30. září, kdy Česká televize vypne analogové vysílání ČT 2 z vysílačů Cukrák a Kleť. Podařilo se vám připravit všechno včetně informační kampaně tak, aby přechod proběhl hladce?
Nevím, zda všechno proběhne hladce. Je to tak složitý proces, že nikdy nelze vyloučit nějaké neočekávané skutečnosti, ale řekl bych, že v rámci možností je připraveno vše, jak má být. Máme zmapovaná krizová místa, víme, kde bude eventuálně docházet k nějakým výpadkům, v jakém horizontu bychom měli ty výpadky zvládnout, známe i technická řešení pro tato místa. Z toho pohledu si tedy myslím, že připraveni jsme.
A co týká informační kampaně?
Nezaměňoval bych naše informování o vypínání analogové ČT 2 se státní informační kampaní jako takovou. V našem případě nejde úplně tak o informační kampaň, souvisí to s provozem multiplexu veřejné služby. Více méně jsme distribuovali nezbytně nutné technické informace, ale nijak jsme nepropagovali digitální programy České televize. Pouze jsme poskytli nezbytně nutné informace pro přechod z analogového na digitální příjem televize. Myslím si, že cílová kampaň k digitalizaci bude vypadat jinak.
Říkal jste, že bude docházet k některým krizovým situacím, výpadkům signálu ČT 2. O jak velké výpadky půjde a kde nastanou?
Je to nutný průvodní jev procesu přechodu na zemské digitální vysílání, protože analogové sítě se tu budovaly desítky let, existuje zde obrovské množství převaděčů a dokrývačů. Musíme přijmout určitá rozumná opatření, abychom zbytečně neinstalovali nové technologie tam, kde to nebude potřebné, a kde bude dostatečné pokrytí odjinud, a naopak abychom nevynechávali místa, kde se ukáže, že digitální signál z hlavního vysílače není optimální. Skutečně by mělo jít o optimalizaci vysílací sítě. Proto potřebujeme provést měření, abychom zjistili, zda v některých místech nebude s digitálním signálem ČT problém.
Tato měření ale můžete provést až po spuštění digitálního vysílání z hlavních vysílačů, a protože na nich využijete kanály, ze kterých dnes vysílá analogová ČT 2, to měření proběhne až po vypnutí analogu.
Základní filozofie je taková, že tam, kde to půjde, při přechodu střihem, kdy nebude žádný souběh analogového a digitálního vysílání ČT 2, v maximální možné míře zachováme analogové vysílání dokrývačů, abychom v daném místě zajistili maximálně dlouhý souběh obojího vysílání. Tím získáme čas, abychom zjistili, zda je v tom místě dostatečné pokrytí digitálním signálem z hlavního vysílače a tudíž zda tam nebudeme muset dávat novou technologii. Anebo se ukáže, že tam signál dobrý není a my ji tam budeme muset nainstalovat. Zakoupili jsme sadu technických prostředků, které nám umožní dostat se k primárnímu signálu a pustit ho na daný převaděč, abychom v daném místě zachovali analogové vysílání i po vypnutí primárního vysílače v oblasti.
Můžete říci konkrétní případ, kde by mohlo po dnešní půlnoci dojít k určitým problémům s příjem ČT 2?
Kdybychom se podívali na oblast jižních Čech, pro kterou je primárním zdrojem analogového signálu vysílač Kleť, typickým příkladem přeladění převaděčů na jiný primární signál je třeba Jistebnice na Táborsku nebo Český Krumlov. To již proběhlo a tam problémy nenastanou. V jiných místech, například Horní Dvořišti či Lipnu nad Vltavou, musíme pro dokrývače využít digitální signál a pomocí speciálního set-top-boxu ho převést na analog, protože jiný zdroj analogového signálu nemáme. Na nezbytně nutnou dobu tak zachováváme analog s tím, že tam může v budoucnu fungovat vysílač v jednofrekvenční síti, nebo tam může být opakovač. Ale to budeme řešit až v dalším kroku. Předpokládáme, že se tam digitální signál z Kleti dostane, ale v jakém rozsahu a kvalitě, to se teprve uvidí po vypnutí analogové ČT 2 a spuštění veřejnoprávního multiplexu. Podle toho se potom přizpůsobíme. Pro tato krizová místa máme plán, jak v nich zachovat buď analogové vysílání, pokud budou vykryta v dalším období z jiného vysílače, nebo tam dostat digitál.
K žádným výpadkům signálu tedy nedojde?
K určitým krátkodobým výpadkům samozřejmě dojde, protože nejdříve potřebujeme mít spuštěné digitální vysílání, abychom vůbec mohli zjistit, zda na tom místě bude dostupný signál, a kvůli jeho zapnutí se musí na Kleti vypnout analogová ČT 2. V některých místech proto dojde k výpadku ČT 2 v řádu několika dní, než se nainstaluje potřebná technika. Stanovili jsme si ale lhůtu, že bychom tyto výpadky měli vyřešit do pěti pracovních dnů po vypnutí analogové ČT 2 na Kleti.
Nenastane někde výpadek ČT 2 v řádu týdnů?
Pevně věřím, že ne. Pokud by nám to hrozilo, musíme přijmout dodatečná operativní opatření. Nemůžeme diváky nechat delší dobu bez signálu. Je to ale otázka peněz a technických možností. Uvidíme, jak budou poruchy vypadat v praxi. Teď máme k dispozici pouze informace z modelových situací a ty nám takové rozsáhlé výpadky nesignalizují.
Kavčí hory využily při své informační kampani k vypínání analogové ČT 2 několik typů nosičů informací, od varovného piktogramu v obrazu ČT 2, přes letáky, internetové stránky až po reklamní spoty v rádiích. Jaký typ kampaně se vám nejvíce osvědčil?
Byla mezi nimi i inzerce a outdoory, plakáty v MHD. Při dobré primární informovanosti, kterou reprezentuje televizní vysílání a inzerce, která upozorňuje na to, co znamená onen piktogram, skutečně relevantní informací je piktogram a informační lišta v samotném vysílání ČT 2. Když divák ví, o co jde, přesně pozná, že se ho to týká, a že musí přejít na DVB-T a nebo se musí pokusit najít jiný zdroj signálu ČT 2. I ze svého okolí můžu říct, že tato informace je užitečná. Na rozdíl od Domažlic, kde jsme vycházeli z takové šokové terapie, že vypustíme do vysílání piktogram a divák bude zvědavý, co to znamená a bude si o něm hledat informace, jsme to teď otočili. V Domažlicích to nefungovalo, lidi se nezajímali, co se jim to objevilo v obraze. Teď tedy propagujeme piktogram, aby divák věděl, o co jde, a on se potom podle toho zařizuje. Vlastní vysílání, piktogram, inzerce,prostě všechny informační kanály mají svůj význam a tak bych řekl, že se nám tento komplex osvědčil jako celek. Všechno, co televize mohla pro informování udělat, jsme udělali.
Technický ředitel ČT Rudolf Pop si minulý týden na zasedání Rady ČT stěžoval, že informační letáky zůstaly v Praze nepovšimnuty, že je diváci hází rovnou do koše s ostatními reklamami.
To byla mírně nešťastná formulace nebo dezinterpretace. Pro každý region zhodnocujeme, který mediatyp bude z hlediska informování diváků dominantní. Je pravda, že Praha má letákovou část významně omezenou, protože nám všechny výzkumy řekly, že chuť lidí v hlavním městě zabývat se letáky, které jim chodí do schránky, aniž by je vůbec prolistovali, je minimální a rovnou je hází do koše. Bylo by tedy více méně zbytečné informovat o vypínání analogové ČT 2 tímto způsobem. Nicméně přesto se letáky v Praze objeví, ale hlavně kvůli vypínání ČT 2 na žižkovském vysílači. Tam dojde přeci jenom k zásadní změně, kterou je třeba promovat více, protože ze Žižkova se bude digitálně vysílat s vertikální polarizací. To je důležitá informace. Po tomto vysílači použijeme vertikální polarizaci už jen u jediného vysílače v republice, u brněnské Barvičovy.
Proč zrovna tyto dva vysílače budou vysílat s vertikální polarizací a všechny ostatní horizontálně?
Vychází to z průzkumu, který si nechaly dělat České Radiokomunikace a z něhož vyplývá, že vysílání s vertikální polarizací, které bude doplněné dalším vysílačem vyššího výkonu s horizontální polarizací, což bude v případě Prahy Cukrák a v případě Brna Kojál, by mělo vést k lepšímu pokrytí ve složitých částech aglomerací. Dělali jsme si svoje vlastní malé testování a ověřili si, že vysílání s vertikální polarizací se v Praze chovalo dobře. Takže doufejme, že výsledek takový bude.
Ale doposud ČT digitálně vysílala horizontálně i ze Žižkova, takže diváci, kteří vás v Praze už přijímali přes set-top-box, budou mít problém se špatně nastavenou anténou. Ono stačilo jen přeložení digitálního vysílání multiplexu A ze Žižkova na Strahov v polovině září, kdy se také použila vertikální polarizace a mnoha lidem signál zmizel.
V tomto případě nám selhala komunikace. Máme ji s operátorem určitým způsobem rozdělenou. Okolo multiplexu veřejné služby komunikujeme my jako jeho operátor a je naší odpovědností, co zveřejníme a v jakém rozsahu. Ostatní věci si komunikují další operátoři. Čili multiplex A pro nás není ten, který bychom jako Česká televize měli komunikovat. Z našeho pohledu ho měly komunikovat České Radiokomunikace, protože tato síť je krokem pro výstavbu jejich multiplexu 2. Ale ty změny související s úpravou žižkovského vysílače nekomunikovali tak moc rozsáhle, takže první problém podle mě byl v tom, že diváci, kteří v Praze přijímají analogové vysílání ze Žižkova, měli minimum informací o tom, že nastane nějaká změna.
Ale hlavně divákům digitální televize náhle zmizel multiplex A.
Změna polarizace byla pro ně určitě nepříjemné překvapení. Dalším problémem bylo to, že v tuto chvíli nemáme za zády Cukrák s vysokým výkonem digitálního vysílání, který má pokrývat naprostou většinu Prahy s horizontální polarizací. Žižkov bude určitým doplňkem pro digitální vysílání z Cukráku. Velká část Prahy bude přijímat digitální signál z Cukráku horizontálně, zbytek ze Žižkova vertikálně. Čili pro většinu obyvatel Prahy a středočeského kraje se nic nezmění, nebudou muset hýbat s anténou. Tam, kde nebude dobrý signál, budou muset natočit anténu na Žižkov a počítat s vertikální polarizací.
Budou stačit pro Prahu dva digitální vysílače?
Podle informací, které máme k dispozici a podle toho, co provozovatel vysílacích služeb říká, by měly. Uvidíme, jaký bude výsledek. Opět to je otázka měření a postupné kultivace a optimalizace vysílací sítě.
Co bude spuštění digitálního vysílání ČT ve vertikální polarizaci ze Žižkova znamenat pro diváky, kteří odtud přijímali digitální signál v horizontální polarizaci?
Musí otočit anténu do vertikální pozice. Je pravda, že to nemusí být vždycky jednoduché. Díval jsem se na vlastní antény na střeše, jak moc složité by bylo je upravit, a tak jednoduché to zase není, protože bych potřeboval jiný držák. Nelze je tak jednoduše otočit a s nějakým natáčením se v minulosti ani nepočítalo, protože vertikální polarizace se u nás pro televizní vysílání příliš nepoužívala. Neříkám, že to není nerealizovatelné, ale je třeba na tu anténu sáhnout a provést úpravu, aby bylo možné toto vysílání přijímat.
Nepovedou tyto problémy spojené s úpravami antén, ale třeba i několikadenními výpadky ČT 2 při přechodu na zemské digitální vysílání k tomu, že si diváci raději nakoupí satelity?
Tento proces ale už probíhá, diverzifikace v distribučních platformách nastává. Ona by bývala nenastala pouze v jednom jediném případě: kdyby došlo k velmi rychlému, koordinovanému, všeobecnému přechodu na digitální terestrické vysílání. Kdyby to byl takový všeobecný střih. K tomu ale nedošlo. U té části diváků, pro které je zajímavá zvýšená programová nabídka a je to pro ně motivace číslo jedna, a zároveň tuto větší nabídku chtějí mít rychle, není problém už dnes sáhnout po kabelové televizi, IPTV nebo satelitu. Jednoduchou, několikahodinovou operací získají plnou programovou nabídku už dnes. Kdežto v terestrice zatím válčíme de facto s jediným multiplexem, u kterého můžeme říkat přesné termíny a známe jeho obsah. Tou sítí je multiplex veřejné služby.
Ale operátoři dalších tří multiplexů už zveřejnili svoje rozvojové plány.
Nevím jak vy, ale já netuším, kdo bude vysílat v ostatních multiplexech a kdy. Čili tu máme pořád ten stejný problém, totiž že to, co chce divák slyšet, kdy, co a jak mu nabídneme, pořád nevíme a dokud to nebudeme vědět, je veškerá informační kampaň k digitalizaci zbytečná. Víme to jenom u České televize a jejího multiplexu veřejné služby. Doufejme, že za měsíc, až bude nabíhat multiplex 2, budeme moudřejší. V této chvíli ale jediné, co víme, je to, že multiplex 1 bude startovat v těch termínech, které jsou inzerovány a že v něm budou čtyři programy ČT a sedm programů Českého rozhlasu.
Česká televize by měla k 31. říjnu opustit přechodný multiplex A ve všech regionech, kde v něm v současné době vysílá společně s Novou a Českým rozhlasem. Dodržíte tento termín?
Rád bych tento termín opravil, protože ono k tomu odchodu dojde v podstatě 30. října. Je to jenom otázka toho, za co považujeme půlnoc. Bude to tedy 30. října a udělali jsme tam teď z technických důvodů drobné přesuny, mírně se změnily určité termíny. Česká televize opustí multiplex A k 30. říjnu o půlnoci a někdy v průběhu 31. října ve všech lokalitách naběhne multiplex veřejné služby a multiplex 2.
„Někdy v průběhu“ znamená ráno, odpoledne nebo večer?
Co se týče multiplexu veřejné služby, máme dohody, že vždycky do šesté hodiny ráno by se měl tento multiplex objevit divákům na obrazovce. Jaká je situace s multiplexem 2 nevím, ale podle mě to bude trošku složitější, protože bude muset dojít k přestavování headendu. Tam to může trvat déle, ale to není otázka pro mě.
V Ostravě měla ČT původně vysílat v přechodném multiplexu A ještě tři roky. Proč jste se tam rozhodli jít tak rychle do vlastní digitální sítě?
Je třeba vědět, že kmitočet určený pro veřejnoprávní multiplex v Ostravě (kanál 54) byl zapůjčen pro současné vysílání multiplexu 3 s Primou. Vtip je v tom, co by znamenalo provozovat dál multiplex A v Ostravě. Každý si velmi lehce domyslí, že v momentě, kdy se splní požadavek Technického plánu přechodu (TPP) a ČT opustí multiplex A ve všech lokalitách, ve kterých vysíláme, nutně vzniká problém, že někde budeme muset sestavovat datový tok pro jeden jediný vysílač. A kdo ho má sestavovat? Česká televize? Nebo České Radiokomunikace? A zaplatí si ho? Takže logicky došlo k tomu, že se operátor tohoto multiplexu požadoval vyklidit „áčko“ kompletně ve všech lokalitách. Navíc ČRa chtějí na jeho kanálu vysílat multiplex 2. A my nemáme s veřejnoprávním multiplexem jinou možnost, než použít kmitočet přidělený v TPP, na kterém teď vysílá multiplex 3. Předpokládám, že teď probíhá jednání s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), alespoň tak jsem informován, o hledání náhradního kmitočtu tak, aby nedošlo k žádným ztrátám a Prima s dalšími programy multiplexu 3 mohly v Ostravě dál digitálně vysílat.
Prima, respektive operátor multiplexu 3, s vámi využití 54. kanálu v Ostravě probírali?
Neprobíhala kvůli tomu žádná složitá jednání, ani jsme nepodepisovali žádnou smlouvu. Prostě jsme se dohodli, že když ten kanál v dané chvíli nepotřebujeme, mohou ho použít. Neviděl bych to nijak vyhroceně a konfliktně. Samozřejmě že se mezi sebou domlouváme, v rámci řešení technických problémů jsme všichni na jedné lodi. Oni věděli, že v momentě, kdy budeme muset jít do vlastního multiplexu, budeme muset tento kanál použít, a že s ním nemohou počítat. Nemyslím, že by to pro ně bylo nějaké super překvapení. Vzhledem k tomu, jak se nastavený TPP a vyplývalo z něj, že multiplex A má ve stejný den skončit ve všech lokalitách kromě této jedné, muselo být všem jasné, že to je technicky poněkud podivné řešení a že se bude muset najít jiné.
Harmonogram digitalizace počítal pro Ostravu pouze s jedním vysílačem, Hošťálkovicemi. Teď to vypadá, že se tři ze čtyř multiplexů začnou vysílat z Hladnova, odkud je nyní možné naladit přechodnou digitální síť A, a Hošťálkovice se spustí později. Proč se z jednoho z těchto dvou vysílačů nebude vysílat stejně jako v Praze nebo v Brně s vertikální polarizací?
To je otázka pro operátora vysílacích sítí. My jsme si otestovali vertikál ve svém vlastním experimentu v Praze. V Ostravě jsme ho nezkoušeli. Je to otázka vyhodnocení vhodnosti dané aglomerace, zda je to výhodné nebo ne. Předpokládám, že ČRa vyhodnotily, že vertikál z hlediska dostatečného pokrytí v Ostravě výhodný není. Ale to je skutečně otázka na ně.
A přesun digitálního vysílání z Hošťálkovic na Hladnov?
Ten je trošku kritizován. Faktem je, že multiplexy budou vysílat z jednoho místa a že to teď bude Hladnov. Proč Hladnov a ne Hošťálkovice, to je opět otázka na ČRa a ne na mě. Nevím, jaké úpravy musí probíhat na Hošťálkovicích, aby se tam potom mohlo finálně vysílat. Ale víme, že na všech velkých vysílačích jsou prováděny rozsáhlé rekonstrukce, prakticky totální výměny anténních systémů, takže Hošťálkovice to podle všeho čeká také.
Vraťme se k dnešnímu vypínání analogové ČT 2 na Cukráku a Kleti. Jak to bude časově probíhat? V kolik hodin vypnete ČT 2 a kdy na stejném vysílacím kanálu naběhne veřejnoprávní multiplex?
Bude to stejné jako u vypínání ČT v multiplexu A a přechodu do vlastní digitální sítě. Vypneme o půlnoci a multiplex naběhne okolo šesté ráno. Pokud bychom řekli, že ČT 2 vypneme ve 23:59, pak za zahájení vysílání veřejnoprávního multiplexu považujeme už náběh technické rekonfigurace, což nastane hned v momentu vypnutí analogové ČT 2. Ale reálně to, co uvidí divák jako digitální vysílání ČT, bude o několik hodin zpožděno, protože se to musí nejprve otestovat. Na Cukráku a Kleti tedy dnes o půlnoci zmizí analogová ČT 2 a někdy do šesti hodin ráno by mělo dojít k nastavení digitálu a jeho spuštění pro normálního diváka. Po šesté hodině ráno by už měli diváci veřejnoprávní multiplex naladit.
Takže fakticky odstartuje až 1. října. Když jsem to říkal Pavlu Balíčkovi, vedoucímu projektu digitalizace Českého rozhlasu, velmi se tomu divil a říkal, že jste byli domluvení tak, že se to stihne ještě v září.
To je ta otázka půlnoci, jestli ji považujete ještě za posledního září nebo prvního října. Multiplex skutečně startuje 30. září, ale technická prodleva pro sledování na obrazovce je šest hodin. Čili to bude v říjnu. Ale to je jenom taková slovní hříčka.
Kdy budete ve středních a jižních Čechách zprovozňovat digitální dokrývače tam, kam se nedostane signál veřejnoprávního multiplexu z Cukráku a Kleti?
Platí, co jsem říkal na začátku. Jedna věc je, že máme pod určitými sankcemi nasmlouváno pokrytí 95 procent obyvatel. Musíme vědět, že je skutečně pokrýváme, že modely teoretického pokrytí odpovídaly reálné situaci a že signál je všude tam, kde měl být. Rozhodně nebudeme něco platit dvakrát, když by se ukázalo, že sice máme mít pokrytí 95 procent obyvatel, ale ono nebude a my bychom si potom museli připlácet za dokrývače, abychom toho pokrytí dosáhli. Takže počkáme, jaká bude situace a pak budeme případně volit metody dokrytí. Ona to není jenom otázka dokrytí, ale také řešení dalších věcí, regionalizace, dalšího rozvoje sítě, její robustnosti, atd. Teď dojde k primárnímu kroku, vypnutí analogové ČT 2 a základnímu pokrytí digitálním signálem. V průběhu dalších týdnů budeme po jednotlivých regionech mapovat eventuální problémy a postupně je řešit.
Zeptám se konkrétně na dokrytí určité oblasti. Čtenář z Mariánských Lázní si porovnával mapy teoretického pokrytí veřejnoprávního multiplexu z plzeňského vysílače Krašov, chebské Zelené hory a domažlického Vraního vrchu. Ani jeden z nich k němu „nedostřelí“. Mariánské Lázně přitom nejsou nijak malé město. Jak budete digitální signál dopravovat tam?
Zrovna Mariánské Lázně by asi mohly být eventuálním problémem. Vím, že tam určitě budeme řešit nějaké převaděče. Analogový převaděč tam funguje už nyní. Je to zase otázka měření a hledání optimálního řešení pro danou oblast. Je to jedno z míst, kde bude nějaká prodleva mezi vypnutím analogové ČT 2 a tím, než zjistíme, co by bylo optimální udělat, aby tam byl zaručen dobrý příjem digitálního vysílání. Ale samozřejmě pouze v případě, pokud se ukáže, že tam digitální signál reálně k dispozici není. Ono je totiž u okrajových oblastí strašně ošidné předvídat, jak to doopravdy bude, protože se tam může signál šířit v reálu daleko lépe, než očekáváme, ale taky to může být naopak. Až to přesně zjistíme, uděláme příslušná opatření, aby to fungovalo, jak má.
Dá se říci, jakým výkonem bude veřejnoprávní multiplex vysílat v oblastech, kde zahájí vysílání ještě letos?
Krašov, Cukrák, Kleť, Buková hora, Sušice, a další opravdu velké vysílače budou vysílat výkonem 100kW. Potom k těmto vysílačům ještě přiřazuji Ještěd, který má sice vysílat 50kW, ale je to taky hodně velký vysílač. A pak už jsou různě silné vysílače, například Žižkov pojede výkonem 31,6kW, Votice-Mezivrata budou mít také výkon zhruba 32kW, Valašské Klobouky 25kW.
To jste mluvil o všech možných vysílačích, ale co ty, kde začne ČT digitálně vysílat letos? Třeba Zelená hora u Chebu, Klínovec u Jáchymova nebo Jedlová hora u Chomutova?
Klínovec pojede výkonem 32kW, Jedlová hora také. Zelená hora bude mít výkon zhruba 20kW.
31. října má ČT zahájit digitální vysílání také z chebské Zelené hory. Platí to?
Na Zelené hoře nejprve 6. října zaměníme kmitočty analogové ČT 1 a ČT 2, tedy kanály 36 a 53. Potom 30. října vypneme analogovou ČT 2 a zapneme veřejnoprávní multiplex. Termíny vypnutí a zapnutí tedy zůstaly, a jediné co se změnilo, je to, že záměna kanálů ČT 1 a ČT 2 je trošku blíž tomu vypnutí, protože se nám do původního termínu začaly kumulovat dvě rozdílné operace, takže jsme to radši dali do týdne, kdy bychom měli mít hotovou Kleť s Cukrákem.
Na 31. října jste původně slibovali spuštění veřejnoprávního multiplexu také ze sušického vysílače Svatobor. To se posouvá. Proč?
České Radiokomunikace nám chtěly vyjít vstříc a spustit toto vysílání dříve, ale v tomto konkrétním případě nebyla jistota, že technologie na vysílači bude připravena včas. A protože jsme se rozhodli, že už nechceme komunikovat termíny, které by se znova měnily, nechtěli jsme to riskovat. On ten říjen je už teď poměrně hrůzným měsícem. Tak velkou akci asi v Evropě ještě nikdo neprovedl. Díky této rychlosti zlikvidujeme velkou část zpoždění oproti termínům v TPP. I když já velmi těžce nesu, když se říká, že za toto zpoždění může ČT tím, že dlouho vybírala operátora svého multiplexu.
Ono to tak není?
Zpoždění výběru operátora veřejnoprávního multiplexu mělo na posuny termínů startu naší digitální sítě minimální vliv. Nejhorší byl fakt, že TPP byl vydán tak pozdě a právě to mělo vliv na zpoždění výběru operátora veřejnoprávního multiplexu. To, že se původní termíny v TPP neupravily, je chyba. Přesto chceme dokázat, že jsme připraveni a ochotni TPP naplňovat.
Když se vrátíme k Sušici, kdy ji tedy spustíte?
Ve chvíli, kdy budeme mít jistotu, že to bude technologicky správně. 17. listopadu. Čili je tam nějaký drobný posun. Analogovou ČT 2 tu vypneme 30. listopadu, takže tam bude kratičký souběh analogového a digitálního vysílání. To je dáno tím, že na kanále 52, který nyní využívá analogová ČT 2, má vysílat multiplex 3 z plzeňského Krašova a se Svatoborem má pro tento multiplex vytvořit jednofrekvenční síť, takže by došlo ke kolizi s ČT 2.
Letos máte spustit veřejnoprávní multiplex ještě na Jedlové hoře u Chomutova. U ní se také mění termín?
Ano. Na Jedlové hoře bylo v TPP definováno, že můžeme bez problémů používat oba dva analogové kmitočty, ale při bližším pohledu tomu tak není, protože tento vysílač koliduje na 52. kanálu opět s multiplexem 3. Takže tím pádem musíme na Jedlové hoře udělat stejný manévr jako u všech vysílačů, kde nastane stejný problém, a nejprve zaměníme vysílací kanály analogové ČT 1 a ČT 2, kanál 35 a 52, a pustíme tam signalizaci vypnutí ČT 2. To proběhne 3. listopadu, a pak 29. listopadu o půlnoci vypneme analogovou ČT 2 a 30. listopadu v šest hodin ráno spustíme vysílání veřejnoprávního multiplexu.
Takže to bude dokonce o 16 dní dříve, než jste původně slibovali.
Ano, vlastně jsme to urychlili. Na prosinec nám zbude jenom Klínovec.
A tam se nemění nic? Z Klínovce začne ČT digitálně vysílat 15. prosince?
Ano, tam to zůstává stejné.
Proč zatím ve veřejnoprávním multiplexu nevysílá Český rozhlas a kdy se v něm objeví?
Tento problém spočívá v právních aspektech našeho „operátorství“ u multiplexu 1. My máme vyhrazeny kmitočty, jsme tedy operátorem veřejnoprávního multiplexu a vlastníme individuální oprávnění k vysílání. Pro Český rozhlas jsme tedy my tím operátorem, s nímž musí jednat. A zatímco my nemusíme dělat výběrové řízení a můžeme stavět svůj multiplex jako kterýkoli jiný operátor, Český rozhlas musí udělat výběrové řízení na operátora. Ačkoli je dedikován do multiplexu veřejné služby, musí u něj proběhnout ten legislativní proces. U veřejnoprávních médií to bohužel musí probíhat podle nějakých regulí, i když při pohledu zvenku to vypadá trošku jako taková komedie. Navíc to má zákonné lhůty. A protože jsme uzavřeli smlouvu na vysílací služby s ČRa v určitý den a pro výběrové řízení Českého rozhlasu existuje lhůta třiceti dnů, bylo jasné, že ČRo start veřejnoprávního multiplexu na Krašově nestihne. Mohli by, kdyby se chovali protizákonně. Technicky by to nebyl žádný problém. Ale mohl by se objevit někdo, kdo by řekl, že to nebyl zákonný postup. Proto se rozhlas rozhodl striktně dodržet zákon, což je jedině správně.
A nemůže se stát, že by rozhlasu nabídl svoje služby operátor nějakého jiného multiplexu?
Ne, ta smlouva už je uzavřena. Operátor pro vysílání veřejnoprávního multiplexu je ČT, čili rozhlas je povinně směrován do tohoto multiplexu a žádný jiný operátor se ani přihlásit nemůže.
Takže to bude výběrové řízení pro výběrové řízení…
Výběrové řízení opravdu proběhlo pouze přímým oslovením. Ale proběhlo podle zákona.
Příští rok v dubnu by měly v Praze přestat vysílat všechny zbylé analogové televize, tedy Nova, Prima a ČT 1. Nova ale tento termín zpochybňuje. Jak by se zachovala ČT v případě, že by Nova svoje analogové vysílání v hlavní městě nevypnula?
Můj názor je dlouhodobě znám a myslím, že je všeobecně akceptován. ČT má zákonnou povinnost naplňovat službu divákům na těch distribučních platformách, které jsou dominantní a jsou státem garantovány. Jestliže stát nebude schopen vynutit si postup podle TPP, a tím pádem zachová jako jednu z dominantních platforem analogové terestrické vysílání, bohužel musíme nějakým způsobem zachovat analogové terestrické vysílání. Využili jsme novely, která nám umožnila dělat součet analogového a digitálního vysílání a díky ní vlastně obětujeme ČT 2, abychom si uvolnili kmitočty pro digitální vysílání. De facto, pokud by měly obě dvě komerční televize stejný postoj k vypínání analogového vysílání, znamenalo by to redefinici TPP. Protože pak bychom podle současného TPP nemohli postupovat. Na druhou stranu, Nova i Prima hodlají využít bonusovou licenci, čili v tuto chvíli nějakým způsobem musí postupovat podle TPP. Otázka teď zní, do jaké míry bude přesný postup podle TPP garantovat termíny, které jsou v něm uvedeny.
A je tedy vymahatelné vypnutí analogu u Novy a Primy, když souhlasily s TPP?
Otázka vymahatelnosti je pro právníky.
Ale říkal jste, že kdyby Nova analog nevypnula, ČT 1 by to také neudělala, takže byste byli ve stejné situaci. Předpokládám, že ČT také souhlasila s TPP.
U nás nebyl vyžadován žádný souhlas s TPP.
Takže chcete říct, že ČT nesouhlasila s TPP?
Ano, ČT neměla žádnou zákonnou povinnost vyjádřit souhlas s TPP. Když se ptáte tímto způsobem, pak ano, ČT nikdy formální souhlas s TPP nevyjádřila. Ale ČT také nikdy neřekla, že ho nebude dodržovat. ČT podle něj digitalizuje. Nechtěl bych předjímat příští události, bylo by to věštění z křišťálové koule. Mockrát jsme už cosi predikovali. V dubnu si prostě sedneme a řekneme si, jaká je situace a podle ní se budeme chovat. Ale je absolutně nemyslitelné, že by tady zůstalo masivní analogové vysílání a ČT by v něm jako poskytovatel univerzální služby chyběla. Samozřejmě bychom se potom bavili, v jakém rozsahu by takové vysílání muselo být, z jakých lokalit a podobně. To by bylo na redefinici postupu ČT, a bylo by to na další jednání. Nerad bych však předjímal, co se stane. Proč bychom přijímali nějaká opatření v době, kdy to ještě není nutné? Budu věřit, že to ani nenastane.
Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU