Na rozdíl od marketingově orientovaného Davida Duroně (bývalý šéf Atlasu – pozn. autora) jste známý jako člověk s finančním zaměřením. Projevilo se to nějak v řízení portálu?
Působil jsem dříve v rámci Atlasu jako finanční a provozní ředitel, takže by se na první pohled mohlo zdát, že nasadím peněžní metr za všech okolností. Můj pohled se proto musel do jisté míry změnit. Ne vše se totiž v internetové branži dá měřit korunami, možná ještě důležitějším faktorem jsou uživatelé.
Pavel Doležal
- Generální ředitel a člen představenstva společnosti Atlas.cz, a. s.
- V minulosti působil jako daňový poradce v auditorských společnostech Arthur Andersen a KPMG.
- V Atlasu zastával dříve pozici finančního a provozního ředitele.
- Ve volném čase sportuje.
Začátkem září jste ohlásili strategii Atlas+. Doznala od té doby nějakých modifikací?
Atlas+ je stále platnou hlavní strategií naší společnosti. Jedná se o její dlouhodobé směřování a orientaci na určitou cílovou skupinu. Jedná se primárně o lidi ve věku 25–45 let a rodiny s dětmi.
Rád bych dodal, že akcionáři si mě vybrali, abych kontinuálně pokračoval v tom, co David Duroň započal. Dostal jsem i stejné cíle, kterými jsou maximalizace obratu a dosažení kladného hospodářského výsledku.
Na kolik odhadnete letošní obrat Atlasu?
Loni to bylo zhruba 200 milionů korun. Letos by měl být vyšší a minimálně kopírovat růst internetového trhu. Takže počítáme s nárůstem o 20 až 30 procent.
Život s prodejem na spadnutí
V nedávné minulosti opustili Atlas vedle Davida Duroně např. marketingová a PR manažerka Kateřina Holcmanová, technický ředitel Petr Šnajdr a nedávno i produktový ředitel Jan Kuneš. Myslíte, že už se exodus zastavil?
Po odchodu Davida Duroně si nejsem vědom žádné další velké výměny manažerů. Myslím, že personální situace je nyní poměrně stabilní. Co se týče pozice produktového ředitele, ta nebude v současnosti obsazována a pravomoci si mezi sebe rozdělí vedoucí jednotlivých produktových týmů.
Jak se žije Atlasu pod vlivem posledních informací, že Atlas se jeho akcionářům možná konečně podaří prodat?
Prodej je primárně záležitostí akcionářů. Samozřejmě, že pokud se informace takového typu objeví v médiích, zaměstnanci o tom nemohou nepřemýšlet. Jsem ovšem toho názoru, že případný prodej by neměl nic měnit na tom, co Atlas v současnosti dělá a koho oslovuje. Právě z naší dosavadní činnosti a pozice na trhu přece vyplývá zájem případného zájemce.
Akcionáři se rozhodně netají úmyslem Atlas výhodně prodat. Jestli to bude zítra nebo za deset let, jestli kupcem bude TV Nova nebo někdo jiný, je v tuto chvíli pro naši práci méně podstatné.
Opravdu není pro budoucí aktivity Atlasu rozdíl v tom, jestli by nakonec skončil hypoteticky např. v rukou vydavatelství Mafra nebo TV Nova?
Obě tato spojení by si byla hodně podobná. V každém případě by šlo o silného mediálního partnera v zádech a nedomnívám se, že by změny v akcionářské struktuře Atlasu jakýmkoliv způsobem limitovaly činnost našeho portálu.
Seznam je známý tím, že dělá téměř vše, co masového uživatele portálu může zajímat. Centrum už před časem nastoupilo cestu spíše poskytovatele nebo zprostředkovatele technologických řešení. Čím si podle vás ozvučí jméno Atlas?
Nechceme plavat ve stejném rybníku jako Seznam, v rámci strategie Atlas+ se zaměřujeme na naši nejpočetnější cílovou skupinu. Chceme pro ni sami nebo za přispění externích subjektů připravovat kvalitní obsahové služby, které poskytují i dostatečně kvalitní technologie a kde se sami uživatelé mohou podílet na tvorbě obsahu. Myslím, že mezi dlouhodobě velice kvalitní produkty patří mapy, blogy nebo diskuse. Odlišit se chceme také spojením se silnými partnery, jako bylo např. v létě ohlášená dohoda o využívání vyhledávače Seznamu. Znatelnější je také orientace na obsahové služby. Určitě se to týká služeb jako Žena nebo Pikant.
Podle posledních výstupů sociodemografie NetMonitoru má Atlas ve skupině 25–44letých uživatelů 42% zastoupení. Jde vám o navýšení těchto podílů, nebo jen o růst absolutních počtů uživatelů?
Rádi bychom výrazně posílili i ve starších věkových skupinách. Hlavním cílem je ale samozřejmě kumulace absolutního počtu uživatelů. Ambicí není krást uživatele jiným portálům. Nenutíme je odcházet např. ze Seznamu, jenom je chceme nalákat, aby zároveň přišli i k nám.
Pikant je interní záležitost
Jaký by měl být ideální podíl vlastního a přejímaného obsahu v jednotlivých zpravodajských projektech portálu?
Co se týká Pikantu, drtivá většina obsahu je od začátku interní záležitost. Naopak po startu spolupráce s vydavatelstvím Vltava-Labe-Press (VLP) jsme nastavili pro klasické zpravodajství model s velkou převahou převzatých věcí. Myslím ale, že přesné poměry jednotlivých zdrojů se hodně hýbou v čase a nelze je přesně specifikovat.
Projekt Aktuálně.cz z portfolia konkurenčního Centra před časem dodával VLP obsah, vy jej naopak od září od VLP odebíráte. Bylo by to možné, kdyby spolupráce Centra s VLP i nadále běžela?
To nedokážu posoudit, takovou hypotézou jsem se nikdy nezabýval. Navíc v současnosti není příliš reálná. Na spolupráci s VLP nás zajímalo dodávání zpráv speciálně vyrobených pro nasazení na Internetu a ušitých na míru naší cílové skupině.
Kolik internistů v současnosti Atlas zaměstnává ve zpravodajství?
Rozhodně nemáme cíl konkurovat např. Aktuálně, takže ta čísla nejsou nijak vysoká. Když k tomu ale připočtu i externí spolupracovníky, jedná se o několik desítek lidí.
Jedním z trendů ve zpravodajství je videoobsah. Jak chce Atlas dohnat relativní ztrátu, kterou v této disciplíně má?
V rámci balíku dodávek od VLP je i videoobsah. Pracujeme na vývoji technologií, které takové vysílání umožní. Půjde o jednotlivé příspěvky zařazené v rámci našeho produktu aZprávy.cz a věřím, že vše spustíme ještě do konce roku.
Další platformou, kterou v této oblasti nabídneme, je ICQ TV s výrazněji lifestylovým zaměřením.
K tématu zpravodajství patří i domény idneska.cz a ihnedka.cz, jejichž získání Atlas nedávno oznámil a jejich návštěvníky přesměroval na stránky aZprávy.cz. Jak má být tato akce chápána?
Šlo o marketingový tah a snahu upoutat pozornosti na naše nově strukturované zpravodajství. V současnosti už tyto domény nejsou funkční.
Zmíněné domény si pohrávaly se jmény vašich konkurentů. Měli jste na tento tah reakce?
Ze strany iDnes jsme nezaznamenali žádnou reakci. iHNed nám určité negativní stanovisko zaslal, ale s odstupem času myslím, že se nic dramatického neodehrálo.
ICQ stárne, ale ne moc
Jak jde nová strategie Atlas+ dohromady s loňskými úmysly cílit na vyloženě mladé publikum, např. prostřednictvím komunikační platformy ICQ?
Na první pohled to možná vypadá jako jistý nesoulad, ale právě díky ICQ máme k dispozici relativně dobře separovanou druhou cílovou skupinu. Samozřejmě, že existují jisté vzájemné překryvy. Zároveň všichni podléháme stárnutí, a proto věříme, že nakonec i kmen uživatelů ICQ doroste věku klasické cílové skupiny Atlasu. Po půldruhém roce provozu české verze se ovšem žádné extrémní zvedání věkového průměru nekoná.
Po epizodě s ARBOmedia už více než rok prodává reklamní prostor na ICQ Atlas. Jak vycházíme v obsazenosti reklamního prostoru na ICQ s dalšími národními mutacemi?
Český trh ještě nedospěl k úrovni vyprodanosti prostoru, jaký známe u ICQ v Německu nebo Rusku. Především ten druhý příklad může být pro někoho překvapující. Na nás je, abychom zdejší zadavatele inzerce vychovávali k podobnému modelu využívání ICQ. Samozřejmě, že díky detailnějším údajům o uživatelích ICQ, rychlosti uvedení reklam nebo počtům impresí, kterých je tam dosahováno, přijde inzerenty tento prostor dráže než třeba na Atlasu. Ne vždy se nám tyto důvody vyšších cen daří zdůvodnit.
„Šestková“ verze ICQ zlepšila komfort pro uživatele např. možností obousměrné hlasové komunikace. Víte už, co přinese „sedmička“?
To je hodně předčasné. Navíc samotný vývoj je především záležitostí izraelského partnera. My můžeme pouze zprostředkovávat naše postřehy o návycích a požadavcích tuzemských uživatelů. Domnívám se ale, že poslední verze je pro potřeby českých uživatelů zatím dostatečně komfortní a možnostmi v oblasti telefonování a videorozhovorů už podle mého názoru předstihla Skype. V současnosti se spíše zabýváme zajištěním migrace uživatelů na „šestkovou“ verzi.
Jaká část uživatelů už migrovala na novou verzi?
Šestkovou verzi má nyní v ČR celkem 39 % uživatelů, z toho verzi od Atlasu má 59 %.
Jízdní řády: uzavřená kapitola
V mapách jste nedávno určitým způsobem následovali Google, když jste spustili fotomapy světa. Co připravujete dále?
Nejnovější prvky bereme jako rozšíření palety služeb pro uživatele a samozřejmě jako důkaz, že v této službě chceme na trhu diktovat tempo. Co se týče dalších funkcionalit, jsou v této chvíli v tak rané fázi, že by jejich komentování asi nebylo na místě.
Jsou fotomapy jen jednou z hezkých věcí pro uživatele, nebo se dá také obchodně zhodnotit spojením např. s firemními zápisy?
Posloužím jedním z mnoha příkladů, kterým je každoroční zájem českých turistů o Chorvatsko. Na základě mapových podkladů můžeme i zadavatelům z řad ubytovatelů, cestovních kanceláří a provozovatelů služeb v této lokalitě nabídnout možnost oslovení české cestující veřejnosti.
Službou, která by měla doznat komplexní inovace, je Cestování, kde hodně věříme uživatelsky generovanému obsahu. Služba bude rozdělena na části Cestování v ČR a Cestování v zahraničí a zároveň propojena s našimi mapami. Nemohu slíbit, že to bude ještě do konce roku, ale usilujeme o to. Současně si od toho slibujeme vytěžení možností, které skýtají některé skupiny regionálních inzerentů.
Za všeobecně známých okolností přišel před nedávnem Atlas o službu Jízdní řády, kterou plně zastřešil iDnes. Přesto David Duroň ještě na jaře prorokoval, že postavit vlastní obdobu Jízdních řádů by nemělo být zase tak těžké. Nebude?
Pokud je mi známo, nemíří žádná z vyvíjených služeb tímto směrem. Nemyslím, že případný ohlas uživatelů na službu, který by chtěla nabídnout přidanou hodnotu ve srovnání s Idosem, by byl adekvátní vynaloženým nákladům.
V rámci ICQ spolupracujete v případě zasílání bezplatných textových zpráv uživatelů s Vodafonem a O2. Kdy zkompletujete stávající trio operátorů?
Jednání s T-Mobile jsou v nadějném stádiu, jsme ve fázi dolaďování konkrétních podmínek. Doufám, že na začátku příštího roku oznámíme dohodu.
Centrum už v létě deklarovalo, že do konce roku chce oslovovat tři miliony uživatelů. Má svou představu i Atlas?
Osobně si myslím, že překonání hranice dvou milionů reálných uživatelů do konce roku je pro nás reálná. Žádné konkrétní mety si ale neklademe. Důležité je pro nás růst rychleji než trh. Potenciál tu určitě je, protože strop pro penetraci internetu v ČR vidím až někde u 80 % a současný internetový boom by mohl trvat ještě dva až tři roky.
V poslední době hodně „tlačíte“ zmíněný projekt Žena, naposledy spojením se soutěží Pretty Woman. Je ambicí Atlasu stát se nejvíce ženským českým portálem?
Půjdeme do všech segmentů, které vyhodnotíme jako zajímavé. Jedním z nich mohou být i ženy jako část naší zmíněné hlavní cílové skupiny.
Službu vyhledávání v nabídce restaurací v dané lokalitě s možností objednávky vybraných jídel, tak trochu ve stylu zahraničních Zlatých stránek, nedávno spustil Atlas ve spolupráci se serverem Netčíšník.cz. Byla to jednorázová akce, nebo se dočkáme návaznosti?
Samozřejmě se zamýšlíme nad zatraktivněním dosavadní nabídky, ale limitující je právě zajišťování servisu externím partnerem. Na zvážení je spojení této služby s něčím tematicky podobným a rozšíření celé nabídky. Neradi bychom ale spouštěli vlnu desítek nových služeb, které by neměly odpovídající parametry. Takže je to spíše budoucí záležitost.
ČLÁNKY DO MAILU