Minulý týden se poslanci Evropského parlamentu sešli ve francouzském Štrasburku nejenom proto, aby projednali novou tabákovou směrnici a vyslechli si projev českého prezidenta Miloše Zemana. Věnovali se i celé řadě dalších záležitostí, jako například:
- schválili usnesení k tzv. transevropským telekomunikačním sítím. Jde o konkrétní využití prostředků z fondů CEF (Connecting Europe Facility), zredukovaných na desetinu původní výše
- schválili zprávu „o poplatku za kopírování pro osobní potřebu“, která volá po reformě a rozšíření těchto poplatků i na (některé) cloudové služby
- schválili v prvním čtení návrh směrnice „o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru“
- podpořili zavedení systému eCall
Kromě toho mělo dojít k politické dohodě mezi zástupci Rady EU, Evropského parlamentu a Komise nad návrhem nařízení eIDAS, či dohodě Komise a Rady na návrhu směrnice o snížení nákladů na zavádění broadbandu (viz „méně výkopů = levnější internet“).
Jak dopadl telekomunikační balíček?
Pro oblast telekomunikací ale mělo být nejvýznamnější něco ještě jiného: hlasování o novém „telekomunikačním balíčku“ (novém regulačním rámci elektronických komunikací), kterému se přezdívá též „Propojený kontinent“. Podrobněji jsem jej zde na Lupě popisoval v září loňského roku, krátce po zveřejnění návrhu, který vypracovala Evropská komise a který by měl mít formu společného Nařízení Evropského parlamentu a Rady.
Rada EU se k návrhu vyjádřila 5. prosince loňského roku, když s ním v zásadě souhlasila, ale měla přesto několik významných výhrad. Včetně toho, že považuje za nerealistické (vzhledem k rozsahu a významu návrhu) jeho projednání a schválení v Evropském parlamentu během několika měsíců.
Připomeňme si, že jde o poměrně ambiciózní návrh, usilující o řadu poměrně zásadních změn v telekomunikačním sektoru. Třeba o „zrušení“ roamingu mezi členskými zeměmi, ale hlavně o sjednocení dosud fragmentovaných národních telco trhů do jednoho společného (a co nejvíce jednotného) evropského trhu. Ale stejně tak v rámci balíčku jde i o otázky síťové neutrality či celkové otevřenosti Internetu atd.
V rámci Evropského parlamentu dostal příslušný návrh do gesce vlivný výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), který k němu také připravil svou zprávu (od zpravodajky Pilar del Castillo Vera). Svá vyjádření k návrhu ale poskytly i další výbory Evropského parlamentu (viz tento přehled o stavu projednávání).
No a právě minulé pondělí, 24.1.2014, měl výbor ITRE na programu hlasování o telekomunikačním balíčku, včetně vypořádání řady pozměňovacích návrhů, které se k němu sešly od jednotlivých výborů. Ty mimochodem nenašly „společnou řeč, a tak každý předložil svou vlastní sadu pozměňovacích návrhů. Současně (v rámci téhož zasedání) měl výbor hlasovat i o jedné další záležitosti z oblasti nakládání s odpady (konkrétně o lehkých plastových taškách).
Jak ale vše dopadlo? Pokud se porozhlédnete po Internetu, nenajdete zde prakticky nic. Žádnou oslavnou tiskovou zprávu (nejspíše od samotné Evropské komise) o tom, jak se její návrh „úspěšně posunul dál“ a mohl by tak být na plénu celého parlamentu schválen ještě před koncem jeho stávajícího funkčního období (volby jsou již v květnu). Ale ani na webu evropského parlamentu nenajdete žádné oznámení o výsledku hlasování. Jediným vodítkem tak je pohled do přehledu o stavu projednávání (procedure file) příslušného návrhu, kde najdete zmínku o tom, že hlasování na výboru ITRE se očekává 18.3.2014. Co se tedy stalo?
Pokud se podávíte na videozáznam z jednání výboru ITRE z pondělí 24.2.2014, zjistíte že jednání výbor se vlastně vůbec nedostal tomu, co měl projednávat. Hned na začátku jednání se ozval jeden z německých europoslanců (Werner Langen), že k „plastovým taškám“ nedostal všechny podklady ve svém rodném jazyce. A s odvoláním na článek 156 Jednacího řádu Evropského parlamentu se dožadoval odložení hlasování. Nakonec, po delší a vzrušené debatě mezi europoslanci uspěl.
Když pak mělo dojít na další bod na programu, tedy na telekomunikační balíček, dospěli poslanci evropského parlamentu (opět po delší diskusi) k závěru, že i zde došlo ke stejné situaci, když podklady dostali také jen v angličtině. Byť je to prý v takovýchto situacích běžným zvykem. A tak si (i když relativně těsně) odhlasovali odklad projednávání obou bodů do doby, než budou mít všechny podklady k dispozici ve svých národních jazycích.
Další jednání výboru ITRE, na kterém by mohlo dojít k novému hlasování, se koná 17. a 18. března (a podle přehledu o projednávání je skutečně plánováno na 18.3.2014). S tím, že v případě kladného výsledku hlasování na výboru by k hlasování celého parlamentu (na jeho plénu) mohlo dojít 3. dubna 2014. Eventuelně ještě na úplně posledním zasedání pléna před volbami, které je plánováno na 14.-17.4.2014.
Podaří se tedy celý telekomunikační balíček ještě úspěšně „protáhnout“ skrze stávající Evropský parlament? Teoreticky se to stále stihnout dá, byť i bez nynějšího odkladu to bylo hodně časově napjaté, viz i výše zmiňované stanovisko Rady. Nebo byla celá obstrukce (byť původně se týkající úplně jiné záležitosti, s plastovými taškami) naopak umělá, s cílem zpozdit projednávání? Či spíše dále dát prostor pro vyjasnění některých dosud stále sporných aspektů, mezi které by údajně měla patřit i síťová neutralita? To se asi dozvíme až časem.
CEF: na broadband jde 15% z jedné desetiny
Pojďme nyní již jen stručněji k některým dalším věcem, které se minulý týden odehrály v Evropském parlamentu. Tak například 26. února přijalo plénum Evropského parlamentu „Zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí“ (předběžné znění). Fakticky jde o hlavně o rozdělení zbývajících peněz z fondu CEF (Connecting Europe Facility), který se obecně týká všech síťových odvětví, včetně dopravy a energetiky.
Na rozvoj broadbandu ve fondu CEF původně bylo 9,2 miliardy €, ale zhruba před rokem, kvůli dohodám na novém rozpočtu Unie jako takové, byly prostředky v celém fondu CEF sníženy. Jak jsem podrobněji popisoval ve svém tehdejším článku, zdaleka nejvíce to tehdy odnesl právě broadband: pro něj alokovaných 9 miliard bylo zredukováno na 1 miliardu €. Ostatní dvě síťová odvětví (doprava a energetika) dopadly podstatně lépe – což bylo svým způsobem i určité vyjádření priorit, ale také síly lobbyingu jednotlivých odvětví. A třeba komisařka Kroesová z toho tehdy byla dost nešťastná a nechala se slyšet, že pouhá miliarda na podporu broadbandu nestačí – a že bude lepší dát zbylé peníze spíše do služeb.
Nyní tedy evropský parlament rozhodoval o tom, jako konkrétně a onou jednou miliardou € naložit. Schválil návrh, podle kterého z celé jedné miliardy (prakticky desetiny původní částky) přeci jen půjde určitá část na rozvoj broadbandu, a to 15%. Což sice v absolutní hodnotě stále jsou nemalé peníze, ale ve skutečnosti to znamená, že rozvoj broadbandu (a to tam, kde na něj nestačí tržní mechanismy) bude muset být podporován především z jiných veřejných prostředků, hlavně asi národních.
No a zbývajících 85% z jedné miliardy má jít přednostně na projekty Europeana a Safer Internet. Vyloučeny ale nejsou ani další projekty, jako třeba projekty z oblasti elektronické identifikace a autentizace (nejspíše v souvislosti s chystaným nařízením eIDAS).
Celkově je to ale spíše takové „splasknutí bubliny“ a svědectví o reálném rozložení priorit a „síly“ jednotlivých odvětví, asi nejen síťových.
Budou se autorské poplatky platit i z cloudových služeb?
O „rozložení sil“ vypovídá i výsledek jiného hlasování europoslanců, ke kterému došlo na plénu dne 27.2. Jednalo se o zprávu zpravodajky Françoise Castex, kterou připravil (a to z vlastní iniciativy) výbor pro právní záležitosti (JURI). A v ní volá po reformě celého systému výběru autorských poplatků.
Jakým směrem si tuto reformu výbor pro právní záležitosti představuje, asi nejlépe naznačuje následující úryvek ze samotné zprávy – volající po výběru autorských poplatků i (z některých) cloudových služeb:
[Evropský parlament]
…. zdůrazňuje tedy, že výjimka pro kopírování pro osobní potřebu by měla být uplatňována na některé on-line služby, včetně některých služeb cloud computingu;
…. žádá Komisi, aby vyhodnotila dopady digitálních služeb tzv. cloud computingu umožňujícího nahrávat a uchovávat chráněná díla na režim kopírování pro osobní potřebu s cílem vymezit, zda by tyto kopie chráněných děl pro osobní potřebu měly být zohledněny v rámci mechanismů kompenzace kopírování pro osobní potřebu, a pokud ano, jak by to mělo být učiněno;
Plénum parlamentu tuto zprávu (i s výzvou Komisi) schválila 252 hlasy pro, a 122 proti (s 19 zdrženími). Proti byl například i český europoslanec Edvard Kožušník, který celou zprávu vnímá jako
předstupeň k legislativnímu návrhu na povinné zpoplatnění kopírování digitálního obsahu pro osobní potřebu v online světě.
ČLÁNKY DO MAILU