Řada GT60 ještě nemá zdvojené tunery, ty má až VT. Jinak je ale výbava par excellence a je tu vše, co si můžete vymyslet, včetně spousty chytrých funkcí. Dokoupit musíte, pokud je samozřejmě potřebujete, jen kameru s mikrofony pro Skype a elektronické pero užitečné třeba pro malování, což nepochybně potěší vaše děti.
Co se týče výbavy, najdete tu i nahrávání a tudíž i možnost nechat se na pořad upozornit. Tunery na zadní straně mají vývod do spodu, zezadu najdete i ovládání a elektronický vypínač pro vypnutí (zcela vpravo). Pokud ho použijete, televizor pak dálkovým ovladačem nezapnete. Rozdíl ve spotřebě mezi takto „vypnutým“ televizorem a běžným pohotovostním režimem, ale není nijak velký: 0,25 W proti 0,3 W. Je tudíž otázka, zda se to vůbec vyplatí. A ještě drobnost: Televizor umí rozpoznat tvář a podle toho přestavit parametry a úvodní obrazovku. K tomu je ale pochopitelně nutné mít kameru.
Rámeček lemující skleněný panel má 26 mm, včetně apartní hliníkové lišty. Celek vypadá velice dobře a design letošních plazem se opravdu povedl.
Instalace, včetně sítě a úvodní obrazovky
Instalace odpovídá ostatním televizorům vyšší třídy roku 2013. Je pohodlná a snadná i když dlouhá. V úvodu se objeví i přehled se zajímavými chytrými funkcemi, které daný televizor nabízí: Moje úvodní obrazovka, Hlasové ovládání, Rozpoznání tváře, což to ovšem vyžaduje Skype kameru, která tu v základu chybí. Hned poté si nastavíte připojení k internetu (instalace Wi-Fi je hračkou), odmáčknete něco dalších voleb a vyberete tuner (tunery), které chcete naladit. S výjimkou obvyklé pomalosti satelitního ladění je DVB-T dílem okamžiku.
Těsně před závěrem instalace se objeví zpráva, že televizor podporuje elektronické dotykové pero, které se ovšem v tomto případě dokupuje zvlášť a jediný model, ke kterému se dodává automaticky, je plazmová řada ST, která s ním jako první pracuje.
Na úplný závěr je tu oznámení, že pokud si stáhnete aplikaci Viera Remote 2 pro váš chytrý telefon, budete moci sdílet multimédia a řídit televizor i přes něj. Hned poté je přístroj připraven k činnosti, resp. k výběru domácí obrazovky, která se bude objevovat, jakmile televizor zapnete. Jsou tu tři přednastavené, plus jedna plně definovatelná, a také možnost nechat si rovnou na plné obrazovce zobrazit jen televizní vysílání.
Ještě jsem nezmínil satelitní ladění. To buď můžete spustit v jednom zátahu v rámci instalace, nebo si ho nechat na později. Volbu najdete v menu Nastavení, „Menu ladění DVB-T“, což je trochu zvláštní, ale tak to prostě u Panasoniků je. Samotné ladění DVB-S/S2 bezproblémové a stačí si jen zvolit, k jakému satelitnímu systému jste připojeni.
Pokud se následně rozhodnete setřídit naladěné kanály, stačí vstoupit do Menu, Nastavení a Menu ladění DVB-T, kde uvidíte buď „Edituj složku Oblíbené“ nebo Seznam kanálů. Fyzické setřídění kanálů už nemůže být jednodušší a rychlejší.
Dálkový ovladač perfektně padne do ruky a je příjemně těžký. Rozložení je vynikající, stejně jako popisky tlačítek, která jsou dobře čitelná. Tohle Panasonic umí a můžete se na to spolehnout. Stejně jako na kolem kurzorového kříže dobře rozvržené nejdůležitější funkce.
Ovládání je excelentní, včetně chytrých funkcí
Ovládání je klasický Panasonic. Vše je, až na jednu, dvě výjimky jako ladění dalšího tuneru, přehledné a jasné, uspořádání menu logické, stejně jako obrazovky s chytrými funkcemi. V menu nastavení se dá kolovat, což urychluje ovládání, dálkový ovladač je příjemně těžký, dobře padne do ruky a má výborné popisky i rozložení.
Tlačítko OK v tuneru vyvolává seznam naladěných kanálů, v multimédiích pracuje jako Pause/Play, což je samozřejmě pohoda sama. Ovládání multimédií najdete ve spodní části ovladače a je kompletní, tedy včetně tlačítka nahrávání. Mimochodem i když v menu narazíte na volbu Bluetooth, nedá se použít k ničemu jinému, než k připojení dotykového pera a 3D brýlí.
EPG je letos už i s obrazem a zvukem. Na prvním snímku vidíte to tradiční, pokud zmáčknete tlačítko Guide podruhé, objeví se další náhled.
Osmidenní EPG se dvěma náhledy
Po vstupu do EPG se obraz a zvuk nepřeruší a vidíte program pro sedm stanic se začátkem a koncem pořadu a jeho názvem. jakékoli další informace se ukáží až po stlačení „i“ v novém okně. Programová nabídka se stahovala automaticky na pozadí, případně stačilo se jen v EPG najet na patřičný kanál.
EPG má dva náhledy (kanály na výšku a na šířku) a televizor si pamatuje, který si nastavíte při odchodu, a nechybí ani tradičně bohaté vyhledávání pořadů či filtrování podle kategorií.
Na pořad se můžete nechat upozornit, což se dělá – jak je podivným zvykem výrobce – v menu nahrávání, které tu taktéž nechybí. Televizor se však z pohotovostního režimu bohužel neprobudil.
V rámci HbbTV si například na ČT24 můžete nechat vyjet informace ze spodní lišty, nebo vstoupit do zatím poněkud neuspořádaného archivu ČT. Vše chodí velice dobře, ovšem při jakémkoli přerušení, se začíná přehrávat od začátku.
Bezproblémové HbbTV i Voyo, sdílení obsahu v mobilu
HbbTV na kanálech České televize pracovalo bez chybičky i když mám značné výhrady k jeho formální struktuře, rozdělení pořadů apod. Ale stále jde jen o zkušební vysílání. Aplikace nedokáže – stejně jako aplikace pro Android – na rozkoukaný pořad navázat, takže když vypadne spojení (HbbTV vyžaduje napojení na internet), nebo přejdete do televizního tuneru, musíte začít zase od začátku.
Vyzkoušel jsem i nějaké internetové aplikace, včetně obvyklého Voyo do kterého mám přístup. Pracovalo opět zcela bez potíží, až na tentokrát velice otravný cinkavý zvuk při každém zmáčknutí tlačítka. Vypnout nešel a ničil nejen mého psa, ale i mě. Naštěstí po spuštění vybraného pořadu od něj máte nějakou dobu pokoj. Ve widgetu sice stále nemůžete nastavit kvalitu přenášeného videa, to se děje automaticky, ale přenos je v drtivé většině případů spolehlivý a pokud náhodou vypadne, nebo ho sami ukončíte, protože potřebujete odskočit třeba do tuneru, zpravidla dokážete po návratu navázat.
Ve Voyu jsem tentokráte zabrousil i na živé kanály (Nova Sport) a také zkouknul pár ukázek z NHL a zajímavého Offroad Maratonu v Milovících. Tyto záznamy často bývají k dispozici jen na speciálních televizních kanálech na kabelu či satelitu. Voyo je samozřejmě placená služba, ale pokud, se nechcete vázat předplatným, novinkou je nyní možnost si v prodejně Euronicsu nebo v pobočce Tipsportu zakoupit kupon třeba jen na měsíční či tříměsíční dobu. Ostatně blíží se Vánoce…
Z dalších widgetů najdete u Panasoniku například tn.cz, Topfun, Malování pro dotykové pero a také populární iConcerts.
Na stejné obrazovce, tedy v Apps, najdete i nahrávky (TV záznam), Přehrávač médií, otevřený webový prohlížeč a také funkce jako zrcadlení obrazovky na kompatibilním přenosném zařízení, tedy notebooku, telefonu či tabletu.
Vyzkoušel jsem rovněž ovládání přes aplikaci Viera Remote 2 z telefonu Samsung Galaxy SII. Pracovalo bezproblémově, byť s tradičním zpožděním, protože požadavek musí na Wi-Fi router a pak zpět do TV.
V rámci této aplikace najdete i funkci Swipe & Share. Fotografie přenášené bezdrátově z telefonu nabíhaly rychle a pracovalo i automatické promítání. Bohužel vše trpí tradičním neduhem Panasoniku, totiž tím, že se fotografie v mobilu uspořádají tak, že se všechny naházejí do jednoho náhledu bez ohledu na adresáře, kde jste je měli. Vybrat si, co chcete, je při větším množství snímků zhola nemožné.
Muzika se chovala podobně, navíc při odeslání skladby k přehrání do televizoru prostým pohybem prstu se najednou začalo přenášet vše, co jsem z hudby v mobilu měl, a toho nebylo málo. Nahlášený čas byl čtyři minuty, ale takto dlouho se mi opravdu čekat nechtělo.
Pokud jde o bezdrátový přenos videa, Swipe & Share oznámil, že nenašel nic, i když v telefonu přehratelné záznamy byly. Jak vidno, funkce stále nepracuje, jak by měla, nicméně převzetí živého televizního vysílání na mobilu pracovalo, ale tady hodně záleží na kvalitě vaší sítě. Připomínám, že tu nejsou dva tunery, a tudíž můžete sledovat pouze to, co aktuálně jede na televizoru.
V rámci aplikace Viera Remote 2 jde ale ještě jedna zajímavá věc. Pokud máte k televizoru připojeno nějaké médium, dostanete se z mobilu i na něj. Tady už kupodivu v náhledu uvidíte klasický adresářový přístup…
Na aplikaci je nutno ocenit především jednu věc. Na jednom místě tu najdete vše dostupné, což konkurence, třeba Samsung, nemá. Teď jen dotáhnout funkčnost.
Instalace tuneru DVB-S je jednoduchá, takže pokud televizor budete připojovat k vyzkoušené infrastruktuře zvládnete to nejspíše sami.
Vše, co si přejete
Přednastavené zvukové režimy jsou čtyři a u třech jdou manuálně upravit basy a výšky. V režimu Uživatel si pak můžete upravit osmipásmový ekvalizér. Zapnout jde virtuální prostorový zvuk, zesílení výšek (ne, že by to televizor potřeboval) a mj. i hlasitost sluchátkového výstupu.
Přednastavené obrazové režimy jsou tradiční, tedy tradiční ve smyslu vyšší třídy televizorů Panasonic. Je jich šest z toho dva poplatné THX a pokud zapnete tzv. „Režim Profesionál (isfccc)“ objeví se další dva (Profesionál 1 a Profesionál 2). Úpravy obrazu jsem popsal u jiných televizorů firmy, tady stačí jen říci, že upravíte všechno možné tak, jak se sluší na přístroje vyšší, resp. nejvyšší třídy. Na co si vzpomenete, to tady zvládnete, nemluvě o zmiňované kalibraci. Daleko důležitější je ale volba návratu k původním hodnotám, která určitě přijde k duhu stejně, jako vypnutí volby Živá barva. Ta někdy výrazně ovlivňuje obraz, jindy prakticky nikoli.
Pokud jde o zachování poměru stran podle formátu příchozího pořadu, není to letos jednoduché, ale přímo náročné. Musíte se totiž u každé stanice ručně přepnout na 4:3 a teprve poté se bude televizor přepínat automaticky. Kdo ví, kdo tohle vymyslel…
Oficiální spotřeba podle energetického štítku EU.
Rozumná spotřeba
Televizor jsem měřil hned po instalaci. Obraz byl nastaven do režimu Normální, volba Živá barva zapnuta a senzor úrovně okolního osvětlení taktéž. V tomto okamžiku si televizor po hodině provozu na stanici ČT24 a DVB-T vzal 168 wattů s rozmezím 125–282 W. Pokud vypnete obrazovku, což se dělá hluboko v menu, dostanete se na 51 wattů, a i když obvykle píši, že to „právě nesvědčí o dobrém povypínání nepotřebných obvodů obrazovky“, pravdou je, že jsem nikdy u plazmy neviděl méně.
Pokud chcete ještě uspořit, podívejte se po dalších eko volbách, které jsou ovšem rozloženy v menu.
Na závěr instalace si můžete vybrat z úvodní obrazovky, která se na televizoru objeví hned po zapnutí. K dispozici je několik druhů, včetně „žádné domovské obrazovky“, takže vybraný kanál rovnou najede na celý panel. Pokud si to později rozmyslíte, můžete ji snadno zaměnit za jinou. Stačí jen zmáčknout tlačítko Home.
Solidní kompatibilita, stálé problémy s objemnými médii
Připojení terabajtového disku, což je letošní bolavé multimediální místo Panasoniku, dopadlo na pětku i zde. Freecom Mobile Drive Sq TV se kterým televizory dlouhodobě testuji a který nemá jediný problém s žádným z nich. Nemá dokonce problém ani s televizory Panasoniku, avšak díky své kapacitě a systému, jakým Panasonic pracuje s multimédii, je v nich podstatě nepoužitelný. Multimédia jsou – nejen u Panasoniku – jako obvykle rozdělena do tří částí – Fotografie, Video a Hudba. Poté, co jednu z voleb odmáčknete, se přistoupí ke čtení média a výpisu všeho, co v daném případě televizor zvládne přehrát. A na 1 TB zaplněném z asi 90 % to trvá velmi, ale velmi dlouho (klidně i 15 minut), navíc se to dělá znova a znova nejen pokud z multimédií vyskočíte, ale i pokud jen vyberete jiný typ multimédií. Pokud vytrváte, objeví se vám guláš, kde jsou v jednom náhledu naházené všechny soubory na jednu hromadu. Jediný náhled, který se takto nechová, resp. úplně nechová, je Hudba, ale stejně jsem se s ní na 1 TB disku nechytal. V každém případě promítnout fotky z dovolené je z terabajtového disku zhola nemožné (na 200 GB už to jde) a vyžaduje to jejich přehrání na nějaké menší médium. Bohužel to platí i u tohoto televizoru, vlastně to platí u všech televizorů z letošního roku. Solidní kompatibilita, stálé problémy s objemnými médii.
Nakonec jsem multimedia zkoušel 32 GB flash diskem Philips, se kterým byla doba načítání naprosto v pohodě.
Samotné ovládání multimédií je už výtečné, protože OK funguje jako Pause/Play a navíc v režimu pozastaveného videa se můžete po nahrávce zhruba po minutě posouvat šipkovými klávesami vlevo a vpravo. Ty jinak – pokud se video přehrává – dublují rychloposuv, jehož tlačítka najdete i ve spodní části dálkového ovladače.
Filmy v XviD, X.264 i MKV (L.4.0, L4.1) jsou bez problémově a spuštění je velice rychlé, WMV HD (1 080p, 720p) tradičně s problémy zvláště na počátku spuštění souboru a někdy i v průběhu dekódování. To je ale dnes u televizorů naprosto běžné.
Drobné potíže budete míst u filmů s externími titulky, kde se bohužel musí prakticky neustále měnit znaková sada tak, aby byly v češtině, někdy je musíte i znova zapnout. Například po odskoku do televizního tuneru, kdy si sice televizor pamatuje, v jaké pozici mu video končilo, ale že měl spuštěné externí titulky, už neví, o znakové sadě ani nemluvě. Kdo tohle odsouhlasil…
HD nahrávky z kamer a fotoaparátů jsou podporovány v čistém MPEG-4 (koncovka MP4), AVCHD a H.264 (koncovky MTS, MP4, M2TS), a to i ve Full HD. Bez problémů byla také přehrána profesionální Full HD nahrávka (1 080p) se zvukem v dts a výtečnou kvalitou obrazu. Přehrát šly i 3D nahrávky z kamery Panasonic HDC-SDT750, (AVCHD, 14,6 Mb/s, 1 080i, 25 sn./s) s koncovkou MTS. Jak 2D (s výjimkou WMV HD), tak 3D soubory (opět např. MP4, ale také TS) byly podávány čistě a bez zkreslení s výrazně znějícím zvukem.
Fotografie se přehrávají v JPG a MPO (3D), pokud je ale jejich název delší než nějakých 26 znaků, neuvidíte zbytek jména ani koncovku souboru.
Hudbu jsem vyzkoušel v MP3 a WMA v nejvyšších datových tocích a také ve formátech WAV a FLAC. Vše pracovalo a podání povětšinou nemělo chybu i přes velice nízký výkon zesilovače.
Celkově vzato je kompatibilita solidní, potíže s WMV se dají přehlédnout a přes stálé problémy s objemnými médii se také dá přenést. Je mi jasné, že řada z vás by nejraději měla co nejkomplexnější televizor, pravdou však je, že to takto nefunguje a fungovat nikdy nebude. Pokud chcete spolehlivé přehrávání multimédií, zvětšitelné titulky a maximální formátovou podporu, je nejlepší cestou kabel HDMI a na něj napojený kvalitní multimediální přehrávač, který stojí zlomek ceny TV a dokáže převzorkovat signál tak, abyste to nemuseli nechávat na televizoru. V tomto případě je to ale jedno. GT60 si resamplováním poradí výborně sám.
Visáž televizoru doplňuje plochý podstavec a celek působí vskutku elegantně. I když to tak možná nevypadá, vzdálenost panelu od podstavce je pouze 42 mm.
Výborný obraz i na prudkém denním světle
Pokud se vám zdá, stejně jako mně, že letošní plazmy Panasoniku mají tendenci tmavnout v detailech, je tomu opravdu tak. Povětšinou stačí – podle vaší chuti – upravit lokální ovládání jasu. Tato funkce ale může být užitečná i za jasného denního světla a tady je možné (zřejmě díky novému filtru) pozorovat výrazné zlepšení. Obraz byl dobře viditelný a kontrastní i při prudkém bočním slunečním světle. A když jsem u toho, Panasonic po instalaci nechává standardně zapnutou i funkci Živá barva, což je věc, kterou vždy okamžitě vypínám, i když uznávám, že jsem v tomto ohledu ve výrazné menšině.
Po vypnutí Živé barvy se vše – alespoň z mého úhlu pohledu – vylepší, i když je to v případě plasem znát méně než u LCD přístrojů této značky.
Možná si také všimnete nízkého pohledového úhlu směrem shora za který také odpovídá nově použitý filtr. Jeho kladné vlastnosti, alespoň pro drtivou většinu potenciálních zákazníků, však převažují. Jinak by ho výrobce nezavedl. Obraz je kontrastnější s ještě bohatšími, neutlumenými barvami a je také všestranně upravitelný, byť měl někdy tendenci jít trochu do žluta. Černá je jako obvykle naprosto černá, odezva panelu pomalu neměřitelná a s rychlým pohybem, ani s pomalým švenkem, tu opravdu žádné problémy nejsou. Dokud ovšem nenarazíte na nějaký opravdu mizerný signál nebo nahrávku, což není typicky u ČT24 velký problém. Televizor se prakticky se vším vypořádává se ctí a obávám se, že za danou cenu nenajdete srovnatelné LCD. To ale platí i o zvuku, který je i přes nízký výkon zesilovač pouhých 2× 5 W (plus 10 W subwoofer) překvapivě plný a hutný.
Pokud skutečně hledáte televizor s kvalitním obrazem a nechcete zamířit do vyšších sfér, tedy k plazmové řadě VT, které je už několik let po sobě v tomto ohledu nedostižná, tady budete doma. Navíc v případě této úhlopříčky získáte i vynikající poměr cena/výkon a ochuzeni nebudete ani co do funkcí. Samozřejmě pokud nepočítáme absenci zdvojených tunerů…
Řada GT se letos povedla a dělá svému místu dvojky na pomyslném žebříčku obrazové kvality čest. Samozřejmě počítám běžnou televizní produkci, ať už u Panasoniku nebo někde jinde, u plazem i LCD. Alespoň tak si u mě stojí i když pochopitelně mohu porovnávat a vybírat jen z těch přístrojů, které jsem měl na recenzi u sebe doma. Nedivte se tedy, když napíši, že Panasonic TX-P42GT60E mohu jen doporučit. Pořídil bych si ji i sám, kdybych měl ovšem vyřešené bydlení. A víte proč bych si ji pořídil? Protože si nemohu dovolit VT…
Hodnocení
pro: cena/výkon, výtečný obraz, velice dobrý zvuk, parádní design, excelentní ovládání nejen multimédií, pohodový dálkový ovladač…
proti: potíže s diskem s velkou kapacitou v multimédiích, eko volby rozptýleny všude možně, Wi-Fi jen ve verzi 802.11 g
Balení obsahuje
– dálkový ovladač
– 2× tužkové baterie (AA)
– natáčitelný podstavec
– napájecí kabel (počítačový, třížilový)
– papírová uživatelská příručka, nápověda v televizoru
záruka: 24 měsíců
ČLÁNKY DO MAILU