Z právního rozboru problematiky legálnosti či nelegálnosti P2P sítí, který na Lupě publikoval v úterý pan Matejka, mimo jiné vyplynulo, že bychom neměli P2P sítě považovat za nelegální. A já jsem si z toho udělal ještě jeden závěr. P2P sítě by mělo využívat co nejvíce lidí.
O P2P sítích, jakými je například známé a oblíbené DC++, se dnes mezi uživateli mluví jen šeptem, jako za komunistů o prezidentu Husákovi. Je to celkem pochopitelné, protože zkratka P2P získala přívlastek nelegální. Ale ve skutečnosti tomu tak není a já jsem rád, že se to pan Matejka pokusil trochu osvětlit. Když jsem se prokousal těmi paragrafy, napadla mě ještě jedna myšlenka, která je možná odvážná, možná nedomyšlená, leč napsat si ji, s dovolením, troufnu. Čím více se budou P2P sítě používat, tím více užitku z toho můžeme mít my všichni.
Podívejme se na to, co používání P2P sítí přinese jednotlivým zúčastněným. A jak už možná vyplývá z předchozích řádků, nebudu hledat negativní stránky, ale pouze „jen samá pozitiva a sociální jistoty“.
Uživatelé
Na úvod to nejjednodušší. Uživatel je ten, který z toho těží nejvíce. Čím více stahuje různá data od jiných uživatelů, tím více se z nich může těšit. Může se dívat na filmy, poslouchat muziku, která ho baví. Může si před zakoupením vyzkoušet libovolný software a zjistit, jestli mu vyhovuje, či nikoliv.
Výhoda: Uživatel si rozšiřuje své obzory, má přístup k více informacím, které může dále nabízet ostatním bez toho, aby zatěžoval původní zdroj.
Vlastníci práv
Hudebník, softwarová firma, vydavatelství nebo distributor díla z takového počínání uživatele nemá zatím vůbec nic. Naopak, klesají mu zisky, je čím dál více a více naštvaný jak na uživatele, tak i na právníky, kteří nemají možnost tomu zabránit. Samozřejmě protesty se tu a tam objeví, ale je to stále málo a uživatelům k smíchu. Až tento problém přeroste do opravdu velkých rozměrů (lidé přestanou chodit do kina, kupovat CD/DVD, přestanou sledovat televizi) a někdo se tím začne zabývat na vyšší úrovni, pak se používání P2P sítí nějak omezí či bude větší snaha (nejen teoretická) je zpoplatnit. Sám tomu nevěřím, ale „nikdy neříkej nikdy“.
Výhoda: Vyšší tlak na samostatné legislativní řešení provozu a používání P2P sítí povede k jeho morální legalizaci.
Provideři
Uživatelů, kteří stahují čím dál větší objemy dat, stále přibývá. Providerovi to dělá vrásky, protože takovéto chování významně zatěžuje jeho síť. A tak logickým krokem je zakázat používání všech známých typů P2P sítí všem uživatelům. Ale to je špatný krok. Naopak – provider by měl být rád, že ho uživatelé nutí dále pracovat na rozšíření a zkvalitnění jeho sítě. Ostatně, všichni tu volají po on-demand audio/videu a po dalších aplikacích využívající širokopásmový Internet, ale nikdo nenutí providery přizpůsobovat tomu linky. A právě P2P sítě mohou tuto roli směle plnit.
Výhoda: Provider bude mít kvalitnější linky, které zvládnou daleko objemnější a rychlejší provoz než dříve. Tím umožní rozvoj dalších náročnějších aplikací.
Co z toho vyplývá?
Než se opravdu prosadí úprava legislativy, která P2P sítě nějakým způsobem omezí, nemělo by se na ně pohlížet jako na nutné zlo. Naopak. Jsou zdrojem pokroku a čím více lidí je bude používat, tím lépe se pak budou nasazovat aplikace náročné na kvalitu přenosových tras. Vůbec bych se nebál doby, kdy stažení jednotlivého filmu či hudebního alba ze sítě podobné DC++ bude zpoplatněno jako v audio/videopůjčovně. Poplatky může vybírat třeba provozovatel HUBu a po odečtení režie je odvádět vlastníkovi práv.
Proč to zatím nefunguje? Protože na to nemáme legislativu, vlastníci práv se tomu brání „zuby-nehty“ a linky ještě nejsou dostatečné dimenzované. Tím se dostáváme do kruhu, ze kterého se bude možné dostat jen velkým třeskem. Do té doby se budou dál šířit filmy, muzika i software zcela volně a zadarmo. A těžit z toho bude samozřejmě jen uživatel.
ČLÁNKY DO MAILU