Bohužel pro řadu lidí kolem nás jsou ony činnosti, které jsem popsal, z části či zcela nedostižné. Pro ty je počítač a Internet doslova spásou, neboť jim dovolují, dle míry jejich schopností, alespoň nějakou integraci do našeho „normálního“, byť zcela virtuálního života – mohou komunikovat, studovat, pracovat. Bohužel, tak jako je běžný život handicapovaných lidí zpravidla plný různých bariér, i pro práci s počítačem a případně fungování na Internetu je v řadě případů potřeba překonat nejrůznější překážky. A mimo jiné i o překonávání těchto překážek je konference INSPO, Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami.
Již 5. ročník této konference se konal v rámci právě probíhajícího Března – měsíce Internetu, a vedle spíše komerčních aktivit typu podpora nakupování na Internetu je sice přínos takovéto konference asi špatně měřitelný finančními prostředky, ale věřím, že z hlediska lidského je neporovnatelný.
Konference, které se zúčastnilo více než 100 návštěvníků, se odehrávala v Kongresovém paláci v Praze, kde se tradičně rozdělila na dvě části – všeobecnou dopolední a konkrétně zaměřenou odpolední. Dnes se zaměříme především na dvě technologické novinky z dopolední části. Mimochodem, poněkud mě zarazilo, že se sice účastníkům rozdával tištěný sborník prezentací a přednášek, ale tato data nebyla automaticky dostupná také v CD podobě – přičemž pro část z handicapovaných návštěvníků jsou papírové podklady prakticky k nepotřebě. Prezentace by se časem měly objevit na internetových stránkách Helpnet.cz.
Nesmíme zapomenout na soutěž Internet a můj handicap, ve které měli účastníci popsat, jak jim v životě s jejich handicapem Internet pomohl. Pokud nemáte představu, s čím se musí postižení lidé ve svém životě potýkat, vřele vám doporučuji se začíst do těchto příběhů, z nichž některé jsou doslova neuvěřitelné. Internet bez nadsázky dokázal zachránit lidský život, když člověk pomýšlel na sebevraždu, či dovolil komunikovat nyní 76leté (!) hluchoslepé paní se světem, který se nachází dál než na dosah konečků prstů. Asi jen v podobných okamžicích jsme schopni si uvědomit, jak je většina našich běžných denních problémů v podstatě malicherných. Porota vybrala celkem 16 prací a dvě ocenila zvláštní cenou.
Počítače na nás mluví…
Příspěvek pana Jana Buchala z obecně prospěšné společnosti Brailcom se zaměřil především na odstraňování „počítačových“ bariér s důrazem na nevidomé. Podle pana Buchala je sice hezké, že počítače jako takové pomáhají postiženým, ovšem tato samotná technika staví určité bariéry například v podobě nákladů – speciální čtecí program (screen reader) pro Windows stojí zhruba 1000 USD. A tak je možným řešením těchto problémů volně dostupný software, počínaje operačními systémy, přes prohlížeče a kancelářské balíky až po vývoj screen readerů či hlasových výstupů.
Výhodou je otevřenost jak software, tak používaných standardů a rovněž otevřený vývoj, do kterého se může zapojit kdokoliv a přidat potřebné funkce, například s ohledem právě na handicapované uživatele, či vytvořit lepší lokální podporu než nabízejí komerční produkty. Jako praktický výsledek této aktivity je v současné době v přípravě český hlasový výstup prostřednictvím systému pro hlasovou syntézu Festival, praktické výsledky by měly být dostupné již během několika měsíců, a to rovněž ve volně dostupné podobě. Volný a otevřený software je tak velmi vhodnou volbou pro dané potřeby nikoliv z hlediska čistě ideologického, ale jelikož potenciálně umožňuje nejlépe řešit některé problémy handicapovaných.
… a také poslouchají
Některé oblasti vývoje a výzkumu se však asi jen tak do sféry volného použití nedostanou – i když i zde se dá očekávat postup, hlasová syntéza ještě před pár lety byla také otázkou uzavřených komerčních systémů. Lze se tedy předpokládat, že se takto časem stane i u nepoměrně náročnějšího rozpoznávání hlasu, o kterém ve své přednášce hovořil Prof. Ing. Jan Nouza, CSc, z laboratoře počítačového zpracování řeči na Technické univerzitě v Liberci.
Novinkou, která byla na konferenci prezentována, byl systém pro ovládání počítače hlasem a také pro jednoduché diktování textu po písmenech, případně připravených slovech a frázích. Aplikace MyVoice, na jejímž vzniku se spolupodíleli pracovníci z liberecké univerzity, dovoluje uživatelům, kteří jsou schopni hovořit a vidí, ovládat rozhraní počítače pomocí řady hlasových příkazů (samozřejmě i surfovat po Internetu), a také zapisovat text. Výhodou systému je relativní nenáročnost, postačí počítač s Windows 2000, procesorem rychlejším než 500 MHz a cca 128 MB RAM, samozřejmostí je zvuková karta a mikrofon. Cena produktu je 5500 korun bez DPH, na webu prodejce si můžete prohlédnout řadu videoukázek, jak se s programem pracuje.
Další technologie pro hlasové diktování se zatím v podobě programů pro koncové uživatele nenabízejí, i když se již daří dosahovat poměrně slušných výsledků. Problém češtiny proti například angličtině je ve složitosti – tam, kde angličtina vystačí se třemi tvary jednoho slova, jich díky skloňování a rodům v češtině může být asi 100. Proto je potřeba pracovat s výrazně větším slovníkem, což samozřejmě zvyšuje náročnost úlohy. Již před nějakou dobou byl prezentován systém umožňující diktovat celá slova oddělená výraznou pomlkou, v současné podobě systém podporuje asi 600.000 slov, umožňuje diktovat rychlostí zhruba 40 slov za minutu a dosahuje chybovosti asi 10 až 15 procent – ta je dána jednak tím, že řada slov je foneticky indentická, ovšem píše se různě, a také nenalezením slov ve slovníku. Čeština se jako každý jazyk vyvíjí, a tak se neustále objevují jak nové výrazy (eurobanán, …), tak s vyšší frekvencí se objevující převzatá slova (tsunami) či jména (Zarkáví).
Druhý systém pro rozpoznávání plynulé řeči zatím pracuje se slovníkem zhruba 100.000 slov (a i na to vyžaduje nejvýkonnější dostupné stolní počítače), úspěšnost rozpoznávání v reálném čase je tak poměrně nízká. Zajímavou aplikací je však převod mluvených pořadů do textové podoby, kde lze dosáhnout poměrně dobrých výsledků (v závislosti na kvalitě pořízeného zvuku, kvalitě vyjadřování a ruchách), kdy je možné nejen rozpoznávat zvukové předěly, ale také jednotlivé mluvčí. Současná verze tohoto systému pracuje se slovníkem 300.000 slov a převod trvá pětinásobek reálného času.
Vývoj v rámci liberecké univerzity je podle všeho na velmi kvalitní úrovni (a v tomto případě se musíme spolehnout na vývoj českého systému, neboť například anglické systémy jsou z uvedených důvodů špatně použitelné), škoda jen, že ministerstvo školství odmítlo udělit grant, který by mimo jiné dovolil aplikovat další výzkum rovněž pro handicapované.
Ovládejte počítač očima
Asi nejzajímavější novinkou byl prezentovaný původní český vynález I4Control, pocházející z Gerstnerovy laboratoře na ČVUT, FEL na katedře kybernetiky. Vedoucí projektu a jedním z autorů je paní Ing. Fejtová, která také novinku prezentovala. I4Control je zařízení, které za pomocí snímání pohybu oční bulvy je schopné emulovat myš. Podobné systémy existují i mimo ČR, ovšem zpravidla jsou výrazně komplikovanější jak po technické, tak po softwarové stránce. Zvolené řešení spočívá v uchycení kamery na obrubu brýlí, čímž se eliminuje vliv pohybu hlavy, a umožňuje také kvalitní snímání pohybu oka. Zatímco pohyb oka simuluje pohyb kurzoru, mrkáním se provádí klepnutí tlačítkem myši. Systém se k počítači připojuje pomocí USB rozhraní a v podstatě by měl emulovat klasické polohovací zařízení.
Celý systém je zatím ještě ve vývoji a existuje v jediném kusu, pracuje se na první malé sérii prototypů, které budou testovat dlouhodobě handicapovaní uživatelé. Jedním z problémů se ukazuje osvětlení, které je nutné nejen dostatečné, ale vhodné – například zářivky použití systému v podstatě znemožňují. Ohromnou výhodou bude také cena, která se dá odhadovat lehce nad 10.000 korun.
V praxi tak I4Control umožní ovládat počítač i uživatelům, pro které jsou veškeré další prostředky zcela nedostupné, případně by byly finančně neúměrně náročné. Projekt byl po zásluze odměněn také cenou Česká hlava.
V příštím článku se podíváme na to, jak české univerzity používají Internet pro studium handicapovaných, či jak funguje technická podpora brněnského poskytovatele Netbox, kterou obsluhují handicapovaní pracovníci.
ČLÁNKY DO MAILU