Hospodářská komora ČR (HK ČR), která sdružuje i největší české operátory, se u premiéra a vlády dožaduje přepracování návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Prezident Komory (a ICT Unie) Zdeněk Zajíček poslal dopis předsedovi vlády Petru Fialovi, kde mimo jiné upozornil na to, že tento zákon může podnikatelskému sektoru přinést náklady přesahující 65 miliard korun.
Hospodářská komora proti podobě zákona připravovaného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bojuje dlouhodobě, jak mapujeme například v našem seriálu Regulace podle NIS2. Tlak soustavně přichází od operátorů, podle informací Lupy nicméně dopis podporuje také energetický sektor zahrnující polostátní kolos ČEZ. Ten má v zákulisí výhrady už nějakou dobu.
Dopis nepodepsal přímo ČEZ, ale energetický sektor. „K dopisu jsme se přidali jako celá energetická sekce Hospodářské komory,“ potvrdila Lupě Zuzana Krejčiříková, ředitelka vztahů s veřejným sektorem v ČEZu a členka představenstva Komory. NÚKIB tedy v boji o prosazení zákona získává za protivníka skutečně těžkou váhu.
Trh ani tak nezbrojí proti implementaci evropské směrnice NIS2, která je součástí zákona, ale primárně proti mechanismu posuzování rizikových dodavatelů. Ten by, zjednodušeně řečeno, mohl vést k zákazu či omezení zejména čínské společnosti Huawei v sítích důležitých pro chod státu.
Bezdrátovou část sítě 5G na Huawei stále staví Vodafone a T-Mobile (část bez CETINu), tyto prvky používá také řada středních a menších poskytovatelů. ČEZ v minulosti pomocí technologií čínského podniku vybavil datacentrum v elektrárně Tušimice. To spustilo větší zájem bezpečnostních složek. Zástupci ČEZu dříve v rozhovoru pro Lupu naznačili, že podobné nákupy už se zřejmě nebudou opakovat.
ČEZ ale nakupuje řadu technologií a případná omezení dodavatelů mu mohou způsobit komplikace v oblastech jako vzdálené odečty energií a tak dále. Velká část věcí se dnes prostě vyrábí v Číně.
Otázka 65 miliard
NÚKIB v dřívějším vypořádání připomínek v podstatě všechny poznatky od Komory odmítl, na což Zajíček v dopise Fialovi, který má Lupa k dispozici, upozorňuje. Návrh zákona nedávno prošel na vládu. NÚKIB uvedl, že vypořádal připomínky ministerstev financí a dopravy, ale jak jsme nedávno psali v našem newsletteru Lupa+, doprava na připomínkách trvá.
Komora uvedla, že její členové jsou připraveni plnit racionální požadavky na zajištění bezpečnosti svých sítí a systémů a že už tak činí dnes. „Současně ale vnímáme, že při zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti je třeba hledat zdravou rovnováhu mezi povinnostmi, které zajišťují efektivní dosažení cíle, který máme se státem společný, a regulatorní a byrokratickou zátěží, která nesmí nadměrně zasáhnout soukromý sektor,“ napsal Zajíček.
Prezident Komory v dopise odkázal na studii mezinárodní konzultační firmy Frontier. Podle ní náklady pro český podnikatelský sektor na zavedení NIS2 mohou dosáhnout částky 45,2 miliardy korun. Dále je zmíněno číslo 18 miliard korun pro případnou výměnu technologií Huawei, kterou už dříve prezentovala Asociace provozovatelů mobilních sítí sdružující „velkou trojku“. Další čtyři miliardy pak spočítal Výbor nezávislého ICT průmyslu sdružující střední a menší hráče.
Velcí operátoři už dříve upozornili, že případné náhrady zmařených investic budou chtít zaplatit od státu – podobně, jako se tomu děje například v USA, kde vláda na tyto účely vyčlenila rozpočet. Argumentace může být třeba taková, že Český telekomunikační úřad stanovil rozvojová kritéria sítí, která operátoři na základě podmínek aukce musí splnit. Tudíž už dávno 5G staví a nemohou čekat na zákon. NÚKIB uvedl, že svůj postoj k problematice dodavatelů dává dlouhodobě najevo.
„Mechanismus, tak jak jej NÚKIB navrhuje, umožňuje úřadu zasahovat do doposud prakticky neomezeného práva na svobodnou volbu dodavatele. V blízkém i dlouhodobém horizontu to může znamenat pro řadu členů HK ČR významné náklady, což představuje obrovskou investiční nejistotu,“ popsala Komora premiérovi svůj už několikrát zveřejněný postoj.
„Přezbrojení sítí a omezení se na některé dodavatele nebude levnou záležitostí a především některé věci nejsou v krátkém čase realizovatelné. Jsme součástí společenství států, které ctí nějaké hodnoty a které jsou připravené společně se bránit, takže je firemní sektor připraven to strpět, ale stojí to peníze a není možné nad tím zavřít oči,“ řekl už dříve Lupě Zajíček.
Nedávno také pohrozili menší, ale důležití provideři typu PODA. „Mnoho poskytovatelů bude čelit závažným výzvám a bude stagnovat, co se týče výstavby a zlepšování sítí. A řada poskytovatelů svá podnikání ukončí,“ shrnul Martin Tuzar z Českého telekomunikačního klastru.
Postoj zastánců regulace dodavatelů lze shrnout tak, že bezpečnost něco stojí a že podobné náklady je nutné nést. K tomu ale bude muset říci své i vláda, respektive Ministerstvo financí, pokud bude nutné čelit požadavkům na finanční kompenzace.
Tlak na zmírnění a přepracování
Velcí operátoři podle informací Lupy chtějí zatlačit třeba na to, aby se regulace dodavatelů netýkala bezdrátové části sítě (RAN), tedy antén a spol. Operátoři případně chtějí, aby se již instalované technologie „nechaly dožít“ v přirozeném cyklu jejich obměny, takže dejme tomu do nástupu 6G. Obecně také operátorům vadí špatná předvídatelnost a investiční nejistota.
V klíčových jádrech sítí už se operátoři čínských technologií zbavují. O2 rozjela tendr na nového dodavatele, soutěž probíhá také v T-Mobilu. Regulaci řídících prvků sítě operátoři považují za rozumnou.
„Věříme, že návrh nového zákona o kyberbezpečnosti je potřeba přepracovat tak, aby minimalizoval dopad na podnikatelský sektor a soukromou sféru a zároveň dosáhl cíle v oblasti kybernetické bezpečnosti. HK ČR na tom bude vždy ráda spolupracovat. Dovolujeme si navrhnout vytvoření odborné pracovní skupiny za účasti všech stran – zástupců vlády, úřadu i odvětví a sektorových regulátorů, které pomohou překlenout výše popsané zásadní rozpory,“ uvedl dále Zajíček v dopisu premiérovi.
NÚKIB se snaží ze svých požadavků slevovat co nejméně, i když postupně obrušuje hrany. Nyní ho čeká boj na vládě a poté případně v poslanecké sněmovně. Je pravděpodobné, že původní termín platnosti zákona se nestihne.
Hospodářská komora v dopisu Fialovi zmiňuje tři hlavní body, které jsou podle ní problematické:
- Rozsah regulace je fakticky neomezený – v současně navrhovaném znění ZKB se Mechanismus vztahuje takřka na celou síť a navíc i na některé obslužné systémy. Vnímáme, že nejkritičtější částí sítě je jádro sítě (její nervová soustava) či kritické systémy operátorů, které mají přímou vazbu na dostupnost služeb pro všechny či většinu zákazníků. Zahrnovat do regulace i jednotlivé vysílače či přístupové body pevných sítí je nesmyslně zatěžující, protože jejich nedostupnost nemá dopad na kritický počet zákazníků. Rozsah regulace pak má být upraven přímo v zákoně a nikoli ve vyhlášce, aby byla zajištěna alespoň elementární míra předvídatelnosti zásahů ze strany NÚKIB.
- Pravomoci jsou koncentrované na jednom úřadu – návrh předpokládá, že NÚKIB si sám vyhláškou stanoví rozsah regulace, sám stanoví na základě jakých kritérií bude hodnoceno, že dodavatel představuje „hrozbu pro vnitřní či vnější bezpečnost ČR“, sám kritéria vyhodnotí a sám rozhodne o konkrétním omezení či vyloučení některého dodavatele. To je koncentrace v míře, která je v regulatorní praxi nevídaná. Klíčové orgány státu jako jsou ministerstva či jiné ústřední orgány státní správy – nemají zásadní roli v podobě minimálně závazného stanoviska nebo spolurozhodování. Do procesu navíc není nijak zapojena vláda ČR.
- Nemožnost efektivního uplatnění práv dotčených osob – NÚKIB navrhuje pro rozhodnutí o zákazu nebo omezení dodavatele využít institut opatření obecné povahy, proti kterému neexistuje žádná jiná efektivní obrana než správní žaloba. Soudní řízení může ale trvat několik let a v mezidobí může dojít k nevratnému zmaření investic v řádech desítek miliard korun (ročně investuje sektor elektronických komunikací mezi 15 a 17 mld. Kč). Jde tak o jeden z největších potenciálních zásahů úředníků do podnikatelské svobody.
Mimochodem, náklady, se kterými Komora v dopisu argumentuje, podle některých insiderů nemusí být konečné. Nemají do nich být započítány dopady na firmy mimo telekomunikační sektor včetně zmiňované energetiky.
„Mechanismus umožňuje vstoupit úřadu do libovolného dodavatelského řetězce v kterémkoli segmentu národního hospodářství a zakázat v něm libovolného dodavatele. Jak daleko půjde například v případě energetického sektoru, se nedá ani odhadnout. Navržené znění vyhlášky upravující nepominutelné funkce pokryté Mechanismem je zatím specificky zaměřené pouze na sektor telekomunikací, i když mechanismus dopadne na výrobu elektřiny, teplárenství nebo distribuční soustavy. Tyto sektory tak ještě ani nedokáží zjistit, jaká aktiva budou regulací zasažena a jaká nikoliv,“ naznačil Zajíček.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU