Jak si vysvětlujete, že dnes, skoro dva měsíce po rozdělení přechodné digitální sítě A na samostatné multiplexy 1 a 2, se stále objevují stížnosti na špatný nebo skoro žádný signál v místech, která by měla být dostatečně pokryta?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Převážná část problémů s digitálním vysíláním je na příjmové straně. Projevuje se to zejména při přechodu z digitálu na digitál, jako se stalo v Praze po 31. říjnu. Původně to vypadalo na nějaký zásadní problém v nastavení jednofrekvenčních sítí, zkrátka že je někde něco špatně, ale opravdu tomu tak není. Pokud by takový problém nastal, většinou by byl masivní a projevil by u všech diváků. Celá digitalizace je opravdu o příjmové straně. Nám se sice také občas při zahajování nějaké služby „podaří“ nějaká chybička, přece jenom jde o počítač, kde stačí špatně kliknout a něco se odvysílá chybně. Ale set-top-boxy, antény a anténní rozvody jsou alfou a omegou problémů s digitalizací.
Na vlastní kůži jsem si ověřil, že existuje cosi jako „předchozí echo“, kdy je několik vysílačů v jednofrekvenční síti s nestejnými výkony. „Předchozí echo“ znamená, že k přijímači dojde slabší signál dříve než silnější, a dochází ke stavům, s nimiž si některé přijímače nedokáží poradit. Když v Austrálii projektovali jednofrekvenční sítě pro zemské digitální vysílání, oblasti s tímto jevem označili jako místa s nezaručovaným pokrytím. U nás tomu tak není.
Je to tak trochu sázka do loterie, protože jeden přijímač kostičkuje, vypadává, a stačí, aby se vzal jiný přijímač s jiným tunerem od jiného výrobce a ten hraje naprosto čistě. Je těžké dát nějaký návod, jak takový přijímač (set top box) vybírat, protože do té krabičky nikdo nevidí a nedá se to posoudit bez praktické zkušenosti. Dlužno podotknout, že přijímačů s vyloženě špatným tunerem je opravdu málo a technologie přijímačů se postupně vyvíjí a zlepšuje. Diváky bych chtěl ale upozornit, že než začnou psát na všechny strany, že je něco ve vysílání špatně, aby si opravdu zkontrolovali vlastní přijímač, nechali si změřit přijímací anténu, případně vyzkoušeli, jak to hraje u sousedů nebo známých. Tímto způsobem by se dalo vyřešit spousta problémů a teprve potom, co se vyloučí problém na příjmové straně, by si měli jít stěžovat, že je špatné pokrytí, případné rušení z okolí, apod.
Lidé často kupují levné set-top-boxy, ale ty nebývají nekvalitnější. Není třeba problém v tom?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Nemyslím si, že by cena hrála v tomto případě až takovou roli. Není to spolehlivý parametr. Cena určuje obslužné funkce přijímače, jaký má komfort obsluhy, jestli má možnost záznamu nebo další funkce a podobně. Já hovořím o kvalitě tuneru, aby obraz nekostičkoval. To je záležitost vyloženě jedné části přijímače, popřípadě ještě antény. Kvalitní přijímač může být znehodnocen špatnou nebo nevhodnou anténou. Pak se stává, že příjem digitálního vysílání na „kus drátu“ bývá lepší než na takovou anténu. Nedávno nám společnost LG zapůjčila mobilní telefony s tunerem DVB-T na testování. Moc jsem tomu nevěřil, ale ale přijímač hrál kolegovi, který seděl vedle mne, za jízdy z Palmovky, kde sídlí CDG, až k Muzeu, kde vypadl, protože mu došla baterie. Toto je příklad kvalitnějšího tuneru v přijímači.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): V Praze, eventuelně v dalších oblastech, kde se navyšovala úroveň signálu, je většina problémů diváků způsobena těmito změnami. Není to tím, že by bylo něco špatně ve vysílání, nebo se zhoršilo pokrytí. Došlo k zásadním změnám, které nejsou některé přijímače a přijímací soustavy bez zásahu do nich schopny akceptovat. Všechny případy, které jsme řešili, skončily pozitivně. Nemáme jediný případ, že bychom nedokázali někde vyřešit způsob příjmu. Samozřejmě někde to znamenalo i větší zásahy do přijímací soustavy, ale vždycky se našla kombinace takové úrovně a takového nastavení antény a přijímače, aby příjem bezchybně fungoval. Ale nelze dát jednoznačný obecný návod, co by měli lidé udělat. Každopádně bych sázel na to, že je velmi pravděpodobné, že pokud to sousedovi funguje, tak v podobné přijímací sestavě to bude fungovat i vám. Je potřeba upozorňovat diváky na to, že musí, možná i více než tomu bylo u analogové televize, věnovat pozornost výběru vhodné antény, způsobu zapojení a výběru set-top-boxu.
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Mohu to potvrdit. Česká televize, aby vyloučila veškeré pochybnosti, že problémy jsou na vysílací straně, zřídila na svých stránkách www.digict.cz ohlašovnu poruch digitálního vysílání. Dostali jsme do ní od diváků několik stovek ohlasů, a najali jsme si nezávislou firmu, která vytipovaná místa objížděla a měřila úroveň signálu a byla v kontaktu se stěžovateli. Vždycky se přišlo na nějakou chybu na příjmové straně.
Čím si vysvětlujete, že diváci podceňují úpravu antén? A že neodhadnou, že problém je na jejich straně?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): U digitálního vysílání je trošku problém s jednoduchou identifikací problému. U analogu se dal chytat i velmi špatný signál a problém se dal odhadnout i laickýma očima, podle toho, jak obraz vypadal. U digitálu i zkušený odborník bez dalšího měřícího zařízení často nepozná, kde je problém. Problémy mohou být jak se slabým signálem, tak i s příliš silným. Na nevhodně nastavených zesilovačích se pak může silný signál smíchat s jiným a výsledek, který se v analogu projevoval „prosvítáním” jedné stanice do druhé, v digitálu způsobí, že přijímač nehraje vůbec. Bohužel vyspělejší technologie vyžadují i vyspělejší identifikaci problémů. Stále však platí, že pokud se u instalace antény dodrží platné zásady z doby analogového vysílání, problémů bude minimálně. Ty, které přetrvají, se však musí pak řešit na odborné bázi, i za cenu vyšších nákladů. Jinak to ale bohužel nejde.
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Z ohlasů diváků mohu potvrdit, že největší zastoupení stížností je z oblastí, kde se přecházelo z dočasné digitální sítě na definitivní multiplexy a měnily se vysílací kanály, výkony vysílačů a vysílací antény, případně polarizace. To je souhra okolností, která musí mít vliv na příjem televize. Takže třeba když jsme v polovině prosince zapnuli digitální vysílání na Klínovci, najednou se objevily stížnosti diváků, že jim to přestalo hrát, že jednofrekvenční síť za Zelenou horou u Chebu není v pořádku. Dá se předpokládat, že to je stejný princip: předtím ten dotyčný přijímal signál DVB-T dálkově se zesilovačem, a po spuštění místního vysílače je jeho přijímač přebuzený silným signálem a tak mu nejde. U analogu byli také lidé zvyklí sledovat i velmi špatný obraz, kdežto u digitálu buď máte obraz v plné kvalitě, nebo žádný. A obtížněji poznáte, v čem je problém. Může to být několik problémů najednou, a to pak je náprava složitější.
Nové vysílače multiplexu 3, spuštěné 15. prosince, měly zrušit analogové vysílání Primy ve Vokovicích a dalších lokalitách. Jak jste tento problém vyřešili? Rušení nastalo jenom ve Vokovicích, nebo i v Břevnově, Roztokách, Nižboru a Litoměřicích?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): V Praze se nové vysílače zapínaly v předstihu v pátek 12. prosince. Bylo z toho trošku pozdvižení, Prima si stěžovala, takže se toto vysílání na příkaz vedení Českých Radiokomunikací v sobotu ráno zase vypnulo, a rušení se začalo řešit až v pondělí 15. prosince, kdy jsme toto vysílání oficiálně zahájili. Detaily by asi věděl zástupce ČRa.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Převaděč Vokovice pro analogovou Primu byl přeladěn na náhradní kanál 61 v úterý 16. prosince dopoledne. Co se týče dalších lokalit, dostali jsme požadavek od České televize k co nejrychlejšímu přeladění převaděčů, které pro ni provozujeme v Mariánských Lázních a Bečově nad Teplou.
Prima si tedy kromě Vokovic nestěžovala na rušení dalších analogových převaděčů? Sama zmiňovala riziko v Litoměřicích, Beroun, Roztoky u Křivoklátu…
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Ne všechny tyto technologie operují ČRa. Tam, kde bude vznesen požadavek na přeladění námi operovaných převaděčů, jsme připraveni na to velmi promptně reagovat.
Nebude ve Vokovicích problém se společnými televizními anténami? Tam nestačí přeladit kanál, ale lidé si budou muset upravit společné televizní antény (STA) pro příjem nového kanálu 61. Proběhla k tomu nějaká informační kampaň?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Pokud vím, Prima informovala o potenciálních nebezpečích rušení s tím, že se samozřejmě čekalo na to, jak to bude vypadat v reálu. Vznikly nějaké analýzy, které indikovaly na několika místech potenciální rušení. Jedna věc je ale výpočet a druhá reálná situace. Čili Vokovice na základě ohlasu diváků a na základě měření byly obratem přeladěny. U ostatních převaděčů záleží na tom, jak intenzivně se ono rušení projeví či ne. Pokud budou vážné problémy, ČRa jsou připraveny po dohodě se zákazníkem tyto převaděče přeladit. Ale záleží také na Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ), zda k tomu přistoupí vstřícně a najde vhodné kmitočty.
Ze severočeské Bukové hory má multiplex 3 vysílat sníženým výkonem 10 kW, aby nerušil analogovou Primu z Klínovce na stejném kanálu 55. Už máte změřeno, zda se tyto signály navzájem ruší?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): V tuto chvíli měření ještě nejsou, protože jsme řešili situaci v Praze, akutnější problémy. Výkon 10 kW u multiplexu 3 z Bukové hory by i podle výpočtů neměl být tak silný, aby došlo k zásadnějšímu rušení analogové Primy z Klínovce, nicméně jsme dohodnuti jak s Primou, tak Czech Digital Group (CDG), že se v nějaké krátké době ověří, jak velká intenzita rušení nastala. Čekáme i na případné reakce od diváků, a na základě toho se potom budeme dohadovat, zda budeme navyšovat výkon multiplexu 3, nebo ne.
Praha by měla být na samé hranici příjmu multiplexu 3 z Bukové hory, zatímco multiplexy 1 a 2, které z tohoto vysílače vysílají výkonem 100kW, hrají v Praze celkem pěkně. Jenže někteří čtenáři píší, že úroveň a kvalita signálu všech tří multiplexů z Bukové hory je prakticky totožná.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Záleží samozřejmě na místě příjmu, jestli to je v lokalitě s příznivým profilem mezi příjmovým místem a vysílačem Buková hora. Pokud set-top-box dosáhne alespoň takové úrovně signálu, že je schopen opravovat chyby nebo mít bezchybný příjem, pak už nerozlišuje, jestli má příjem těsně nad hranicí příjmu, nebo s nějakou rezervou. V tom se právě liší digitální vysílání od analogového. U analogu se horší signál poznal, postupně narůstaly degradace obrazu. U digitálu je hraniční pole, kdy je signál s chybami a kdy je v pořádku, poměrně úzké. Kolikrát jde jen o několik decibelů. Navýšením výkonu se ve finále dosáhne rozšíření počtu diváků, ale u některých se to vůbec nijak neprojeví, protože pokud už teď chytají multiplex 3 z Bukové hory, budou ho mít dál.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Doplnil bych ještě něco k přijímačům. Některé v sobě mají indikátor síly pole, nebo kvality signálu. Ten prví ukazuje, kolik signálu v daném místě je, a druhý se týká jeho kvality, jak je přijímač schopen tento signál zpracovat. Pokud se na přijímači objevuje jen jedna z těchto informací, většinou to je informace o kvalitě signálu. Tyto údaje jsou však informativní a slouží k nastavování antény.
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Ještě k těm indikátorům: tam skutečně není jasné,jak jsou kalibrovány. Výrobci v naprosté většině jednotky neuvádějí. Musíme si uvědomit, že rozsah signálu je velký, přes několik řádů, takže stupnice určitě není lineární a indikované hodnoty různých typů přijímačů proto nelze vzájemně jednoznačně porovnávat.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Úroveň kvality signálu se dá použít jen jako relativní a velmi hrubý znak kvality vysílacího pole. Spíš je to pomůcka pro to, když nastavujete anténu pro příjem, kdy vám to nahrazuje měřicí přístroj. Ale pozor, u DVB-T nemusí vždy platit, že nejsilnější signál je tím nejlepším pro bezchybný příjem. Někdy je spolehlivějším indikátorem údaj o chybovosti (BER) před Viterbi dekodérem, pokud jej ovšem přijímač poskytuje.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Je to pouze indikátor, asi tak jako se kdysi používala k vyladění rozhlasových stanic elektronka, které se říkalo „magické oko“.
Pojďme k multiplexu 2. Jak pokračuje jednání o regionalizaci digitálního vysílání v této síti, respektive o regionálních vstupech místních televizí, které sdílí analogové kmitočty s Primou?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Jednání jsou v té úrovni, že potenciální zákazníci dostali od ČRa nabídku na tuto službu, a v tuto chvíli ji zvažují. Již jsou připraveny návrhy smluv tak, jak to vyžaduje zákon o elektronických komunikacích a jsou vyvěšeny na webu ČRa, abychom dostáli všem zákonným podmínkám.
Ředitel Úseku pro transformaci ČRa Kamil Levinský už před časem řekl, že kvůli digitálnímu vysílání se budou muset některé licence regionálních televizí upravit, protože dosah jejich vysílání bude jiný než v analogu. Už jste tento problém řešili?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Jednáme o tom s ČTÚ, s Primou, s regionálními provozovateli vysílání tak, abychom dosáhli co největšího konsensu, ale samozřejmě technika si nedá poroučet a síť 2 je nějakým způsobem navržená. Technicky je možné spustit regionální vysílání v trošku jiném rozsahu než tak, jak bylo deklarováno v licenčních podmínkách, protože ty byly připravovány převážně s ohledem na současné analogové pokrytí regionů. Čili v některých případech určitě bude muset dojít k jednání s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) tak, aby byly možnosti regionálního vysílání přizpůsobeny technickým parametrům sítě 2.
Takže dojde ke změnám licenčních podmínek některých regionálních televizí?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): My se domníváme, že by to byla ta nejjednodušší cesta, ale je to možná viděno jenom z technického pohledu, nikoli z pohledu legislativního. Pokud bychom dali prioritu, že se máme co nejvíce přiblížit původním licenčním podmínkám, tak by to znamenalo v některých případech rozdělit jednofrekvenční sítě a přidělit zvláštní kmitočty některým vysílačům, u kterých to teď není zapotřebí.
Nějaké další nové vysílače multiplexu 2 nebudete kvůli regionálnímu odpojování spouštět?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): V tuto chvíli si myslíme, že se nám regionalizaci podaří vyřešit v rámci sady 26 vysílačů základní sítě, ať už dělením jednofrekvenčních sítí, či nikoli. To je otevřená věc, o které se nyní jedná. Otázkou je severní Morava, zejména pro velký dosah vysílače Praděd. Ovšem na vyřešení této části republiky máme relativně dost času, protože to jsou regiony, kde se bude digitalizovat až v závěrečných fázích výstavby sítě 2.
Řeší ČRa také otázku regionalizace multiplexu 1 pro Českou televizi? Teď se odpojuje vysílání v Praze, Brně a Ostravě, ale do budoucna by to asi měly být jednotlivé kraje.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): To je otázka na ČT, je to jejich multiplex a jejich primární rozhodnutí. My jsme připraveni vyjít jim vstříc a udělat maximum pro to, abychom splnili jejich představy.
Existuje nějaká představa, jak by měl být multiplex 1 regionalizovaný?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Představa existuje. Asi bude vhodné počkat, až bude celá republika pokrytá zemským digitálním signálem. To vytvoří prostor pro určitou restrukturalizaci jednotlivých programů ČT, aby bylo možno lépe využít přednosti digitálního vysílání tak, aby služby byly vhodným způsobem poskytovány po celém území. Pokud jde o regiony, přicházejí v úvahu nejen princip kmitočtového multiplexu, ale regionální příspěvky se také mohou řadit časově za sebou na jednom kmitočtu. Zřejmě tady větší úlohu bude hrát program ČT 24, jehož by se pak zřejmě týkala i ona regionalizace, protože regionální je především zpravodajství. Takže ČT 1 regionalizovaná už být nemusí.
Večerníky, které dnes běží ve třech mutacích souběžně na ČT 1, by už Jednička nevysílala?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): To je otázka, jak se změní náhledy na uspořádání programů jednotlivých kanálů ČT. Digitalizace bude mít na strukturu programů velký vliv. Ale struktura se může měnit až ve chvíli, kdy bude pokrytí multiplexu 1 úplné a vypne se analog. Další věc k zamyšlení je ta, zda regionální vysílání lze koncipovat tak, aby jej bylo možné poskytovat na všech vysílacích platformách, kde se vyskytují programy ČT, nejen v DVB-T.
Česká televize asi neplánuje vysílání všech regionálních mutací na satelitu, jako to dělají veřejnoprávní televize v Německu a Rakousku.
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): To je otázka datového toku a od toho se odvíjející ceny. Musí se zvolit nějaký vhodný kompromis, jak z hlediska ekonomického, tak technického a programového. Musí se to vymyslet tak, aby to bylo optimální.
Diváci si často stěžují, že elektronický programový průvodce (EPG) u Novy Cinema jim způsobuje „zamrzání obrazu“ a musí set-top-box vytáhnout ze sítě, aby jim televize znovu šla. V čem by mohl být problém?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): To je pro mě naprosto nová informace. Pokud vím, nikdo si nám na to nestěžoval. Nechám to prověřit. Osobně jsem si Novu Cinemu zkoušel doma a problém s EPG nemám. Měnilo se tam pouze to, že jak pro Novu, tak pro Primu bylo EPG upraveno. V tuto chvíli je zde přítomen i rozšířený deskriptor (Extended), aby popisky a texty odpovídaly představám provozovatelů, takže došlo k určitému navýšení bitového toku pro tyto služby. To je změna, která by se v případě, že set-top-box pracuje korektně, takto neměla projevovat. Naopak by nyní přijímače neměly usekávat konce popisů pořadů.
Podle čtenářů se to týkalo jen některých typů set-top-boxů.
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Já co mám zkušenosti, je EPG na přijímačích takovou „popelkou“, že ho v podstatě nikdy nedokáží zobrazit v plném rozsahu tak, jak je ČT vysílá. Název pořadu a jeho krátký popis je přenášen v deskriptoru Short a rozšířený popis je umístěn v deskriptoru Extended. Některé přijímače se například chovají tak, že když deskriptor Extended není přítomen, tak zobrazí název i krátký popis, ale když se objeví deskriptor Extended, tak krátký popis už nezobrazí. Čili podle přijímače se dá někdy jen těžko odhadnout, zda je EPG vysílán dobře, nebo špatně.
Pak se také čtenáři rozčilovali nad tím, proč neběží EPG u multiplexu 2 stejně jako u multiplexu 1. Tam je to ale jasné, protože EPG si dodávají samy televize a operátor ho vkládá do datového toku multiplexu.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Přesně, my zpracováváme EPG podle požadavků našich zákazníků a každý zákazník má možnost si vybrat, jestli bude mít short description nebo delší verzi. Oba dva tyto typy vysílání jsou v souladu s platnými normami a nejsou nijak nestandardní, čili dáváme zákazníkům maximální možnost si vybrat, aby si vysílali tuto službu tak, jak jim to vyhovuje a jak to je v jejich komerčním zájmu.
Česká televize si navíc EPG vloží do multiplexu sama a vám jenom předá datový tok, který šíříte z vysílačů jako technický operátor sítě.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Česká televize si už dnes sestavuje celý programový multiplex sama, včetně EPG, a předává nám koncový multiplexovaný signál, který my potom pouze kódujeme kanálově, tzn. namodulujeme ho na kmitočet a vysíláme ho. Do obsahu vůbec nezasahujeme.
ČT by někdy v těchto dnech měla začít používat nový multiplexer pro veřejnoprávní multiplex, místo toho nynějšího, který byl původně určený pro satelitní vysílání. Kdy dojde k jeho výměně?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Pracuje se na tom. Dělají se poslední úpravy na konfiguraci, provádějí se zátěžové testy, takže až tyto práce budou dokončeny, vyjede se s ním.
A to bude kdy? Někdy po Novém roce?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Podle předpokladu v první polovině ledna. Pokud jde o EPG, tam je třeba si uvědomit, že norma pro digitální vysílání poskytuje poměrně širokou paletu informací, které lze vysílat. My jsme zvolili doufejme takové smysluplné maximum. Kromě názvu a krátkého popisu pořadu dodáváme i jeho poměrně dlouhý textový popis, pak v něm vysíláme identifikaci žánru, tedy o čem ten pořad je. Ta je dvojúrovňová, ale druhou úroveň už zvládá jen velmi málo digitálních přijímačů. Potom vysíláme deskriptor PDC, což je náhrada systému VPS, která slouží k identifikaci pořadů pro jejich přesné časové nahrávání. To v podstatě také ještě výrobci set-top-boxů nevzali v úvahu a nedodávají takové přijímače, které by přesné nahrávání zvládaly jako u analogového VPS, ale my tyto informace již několik let vysíláme. Potom máme v EPG informaci, od jakého věku je pořad vhodný pro děti. Jsou tam pro každý pořad v přehledu informace o formátu obrazu, zvuku, přítomnosti skrytých titulků. Ale ty také řada přijímačů nezobrazuje. Pro výrobce tu je ještě velké pole působnosti, jak zlepšit přijímače. Teď je období, kdy se snaží uvést technologii na určitou úroveň technologických možností, které se nabízejí při zobrazování obrazu a zvuku, a až se zřejmě dostanou na určitou úroveň, začnou se snad zabývat korektní a úplnou podporou všech možností EPG. Rozsah všech informací, které poskytujeme prostřednictvím EPG, diváci najdou na webu www.digict.cz.
V multiplexu 2 je nyní kromě jediné pozice všechno plné. Televize Barrandov zahájí vysílání 11. ledna, kdy se k tomu chystá druhý program Primy? Už to její provozovatel sdělil?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Pokud je mi známo, neexistuje ještě žádné konkrétní datum.
A nejedná s vámi Prima alespoň o vysílání nějaké propagační smyčky druhého programu, jako to udělala TV Barrandov? Zatím je na pozici Prima 2 text s upozorněním, že tam bude časem vysílat druhá Prima.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): To je čistě na komerčním rozhodnutí Primy, my do toho nijak nezasahujeme. V okamžiku, kdy přijdou, že chtějí to či ono, jsme samozřejmě připraveni jim to technicky zprostředkovat, ale v žádném případě nechceme a nebudeme zasahovat do toho, kdy, co a jak budou promovat.
Za vysílání upoutávky nebo textového upozornění Prima a TV Barrandov něco platí? Nebo to je součástí smlouvy o budoucím vysílání, a je to gratis?
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Komerční aspekty našich smluv nebudeme komentovat.
Multiplex 3 si po spuštění pražských vysílačů Žižkov a Cukrák ponechal původní tři vysílače a vysílací kanál 46, na kterém vysílá kromě Óčka, Z1, Public a rádia Proglas také televizi Noe. Bude tato televize pokračovat ve vysílání na kanále 46 v Praze i po Novém roce?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Pokud mám správné informace, televize Noe bude v multiplexu 3 v Praze na kanálu 46 vysílat pouze do konce roku a potom odejde i z něho.
Z finančních důvodů?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): To bych nekomentoval, ale Noe o toto vysílání zkrátka už nemá zájem.
Vyplatí se pro Prahu vysílat na dvou různých kanálech totožný obsah?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Ekonomicky určitě ne. CDG ale na tomto kanálu vysílá od roku 2000, lidé si začali upravovat společné televizní antény na tento kanál a jeho vysílače, a v okamžiku, kdy bychom to dnes vypnuli, mnoha divákům zmizí multiplex 3 a bude stejné pozdvižení jako v době, kdy se multiplex A dočasně přesunul na Strahov a změnil polarizaci. Zatím tedy o vypnutí kanálu 46 neuvažujeme, i když to je ekonomicky neefektivní, zvlášť když se v Praze vysílá výkonem 100 kW z Cukráku a 32 kW ze Žižkova. Ale nejde to udělat jinak, protože ke všem existujícím problémům si si nechceme nadělat problémy tím, že vypneme našim zákazníkům de facto diváky, to by asi nebylo akceptovatelné.
Ale vaši zákazníci teď musí v Praze platit pět vysílačů místo dvou, na kterých jedou multiplexy 1 a 2.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Nemám pověření k tomu, abych komentoval ekonomické a smluvní záležitosti.
Takže ani nevíte, na jak dlouho má CDG podepsané smlouvy s Óčkem, Z1, Public a rádiem Proglas?
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Pokud vím, smlouvy jsou podepsané krátkodobé a o těch dlouhodobých se stále ještě vyjednává.
Jednáte i s nějakými dalšími zájemci? Regionální televizní agentura by měla začátkem příštího roku zahájit vysílání televize TV7.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Samozřejmě se snažíme sehnat další zákazníky z okruhu potenciálně možných držitelů licence pro DVB-T. Jak jste zmínil, je to TV7, ale i samotná RTA. Napřed se k tomu ale musí tyto televize oficiálně postavit. Nějaká jednání s nimi běží, je to ale spíš takové oťukávání, hlavně o ekonomických aspektech. Nejprve musí udělat oni ten krok, že se přihlásí k digitálnímu vysílání a požádají si o vydání digitální licence.
Dalším adeptem by mohla být Prima se svým bonusovým programem. Prima má vysílat dva další celoplošné programy, jeden umístí do multiplexu 2 a druhý by mohl vysílat u vás v multiplexu 3.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): To je stejná otázka, jak říkal Jiří Vykydal, co si vyjedná Prima. Prima se rozhodne, zda opravdu vyjede s třemi programy, nebo jen s dvěma, případně zůstane u jediného. Co jsem zaslechl, všechny tři varianty jsou možné. Jedná se o ekonomiku, a dnes, v době ekonomické krize, se neví, co bude zítra. Pravda je, že jsme připraveni na téměř okamžité vyjetí dalších kanálů, linky jsou předběžně připravené a záleží jen na zákaznících. Jakmile si řeknou, sneseme jim modré z nebe.
Jednáte i s televizí Nova? Ta sice už nemá nárok na další licenci pro DVB-T, ale v příštím roce chce zahájit vysílání české verze hudebního kanálu MTV a ten by mohl do zemské digitální sítě jako převzatý program z kabelu a satelitu.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Jedná se všemi televizemi. O MTV vím jenom to, že má vzniknout, ale že by měla Nova zájem vysílat ji i pozemně, nevím. Jednalo se zatím jenom o satelitním vysílání, ale jestli půjde MTV i do terestrického vysílání, záleží na zájmu a ekonomických možnostech Novy.
Nova původně chtěla obsadit celý multiplex 2. Podle generálního ředitele Petra Dvořáka o tom jednala s Českými Radiokomunikacemi.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Byla to jedna z variant.
Jaké má CDG reakce na ukončení vysílání multiplexu 3 z plzeňského vysílače Košutka? Někteří diváci mají problém naladit hlavní plzeňský vysílač Krašov.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Víme o tom. Přišly nám nějaké e-maily, diváci nám to avizovali dopředu, že tu a tam na Krašov nevidí a proč vypínáme Košutku. Domnívám se, že to nebude zase tak horké. Spíš očekávám podobné problémy jako po 31. říjnu v Praze. On to už na nějaké konferenci řekl Pavel Hanuš z ČT: problém není přechod z analogového na digitální příjem televize, ale z digitálu na digitál, když se mění vysílací kanály nebo vysílače a technické parametry vysílání. Přechodné kmitočty, jako v Ostravě, kde jsme přešli z Hošťálkovic na Slezskou Ostravu, způsobily výpadek vysílání u mnoha diváků a to diváky nazlobí nejvíc, protože tam měli rok a půl příjem digitální televize, a najednou jim zmizí. Všichni to pak vnímají jako krok zpátky, nikoli dopředu. Samozřejmě, že může nastat něco podobného i v Plzni, ale konkrétní informace o tom zatím nemám.
O Plzni jsme se už před časem bavili s Jiřím Vykydalem. Čtenáři DigiZone.cz se opakovaně ptali, zda se pro digitální vysílání počítá s městským vysílačem Krkavec a vy jste říkal, že pokud by se něco spouštělo pro Plzeň-město, byla by to spíše Košutka.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Pokud by byla v budoucnu potřeba dokrývat Plzeň dalším vysílačem a pokud by bylo na výběr z těchto dvou lokalit, pak je určitě Košutka pro dokrytí digitálním signálem vhodnější.
Z Košutky nedávno začal testovat multiplex 4 od Telefóniky O2, ale pokud vím, to je jiný vysílač než ten, z něhož do 14. prosince vysílal multiplex 3.
Jiří Vykydal (ČRa, multiplex 2): Je to blízko. Na Košutce je několik stožárů mobilních operátorů postavených relativně blízko sebe, včetně toho našeho. Telefónica, pokud je mi známo, využívá svoji infrastrukturu.
Jiří Rajdus (CDG, multiplex 3): Tam je potřeba vzít do úvahy ještě jeden aspekt. Ti diváci většinou srovnávali dosah analogového a digitálního signálu z Krašova. Když analog z Krašova nechytali, mysleli si, že nebudou mít příjem ani u digitálního vysílání. Ale u DVB-T to může být trošku jinak. Nemusí nutně vidět na vysílač a signál mohou mít dobrý. U DVB-T není nutná přímá viditelnost, tam je potřeba dostatečně silné pole a pak to může hrát.
Když jsme u těch digitálních opakovačů a dokrývačů, multiplex 1 už spustil všechny základní vysílače v západní části České republiky, nicméně třeba diváci z Mariánských Lázní si stěžují, že jak plzeňský Krašov, tak domažlický Vraní vrch a chebská Zelená hora u nich hrají špatně. Počítá se s nějakým dokrývačem pro tuto oblast?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Pracujeme na tom. Děláme si měření. Pro toto období se snažíme zachovat analogové dokrývače, aby veřejná služba byla zachována alespoň ve stávajícím rozsahu. Je třeba si uvědomit, že stávající síť analogových převaděčů vznikala v období, kdy nebyly k dispozici alternativní zdroje televizního vysílání jako je družice, kabelové rozvody, IPTV a internet. Je třeba rozhodnout, které převaděče má z ekonomického hlediska smysl udržovat a v kterých místech je vhodné dokrytí řešit např. prostřednictvím družice, na jejíž příjem diváci díky jejím některým přednostem často spontánně přecházejí.
V jakém časovém horizontu byste měli rozhodnout o digitálních pokrývačích pro západní Čechy?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): Během čtvrt až půl roku.
Budou je zajišťovat ČRa, nebo nějaká jiná společnost?
Karel Moulík (ČT, multiplex 1): ČT má v této oblasti několik poskytovatelů analogových dokrývačů, a největší část zajišťují ČRa. Takže myslím, že v digitálu to bude obdobné.
Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU