Opera zadarmo. Čeká nás revoluce v oblasti webových prohlížečů?

21. 9. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Opera Software, tvůrce známého webového prohlížeče, oznámil uvolnění zcela bezplatné verze pro stolní počítače, a to nedlouho po vydání osmé verze. Donedávna bylo Operu sice možné získat i zadarmo, avšak s reklamou: to se má nyní změnit. Znamená tento krok radikální změnu ve světě programů pro surfování po webu?
Opera, pokud ji neznáte, je webový prohlížeč pocházející z Norska. Není ničím novým, její vývoj začal před více než deseti lety a letos dospěla do své takřka jubilejní, osmé verze (skutečný počet verzí je mnohem vyšší). Jedná se přitom o multiplatformní prohlížeč, s Operou se můžete setkat ve Windows, v Linuxu, ale také (a především) v pestré škále různých mobilních zařízení.

Používat pro Operu názvu „prohlížeč“ je ovšem poněkud scestné. Ve skutečnosti se jedná o komplexní a mnoha funkcemi vybavený komunikační balík. Jeho jednotlivé možnosti se v průběhu vývoje dost podstatně měnily, nicméně existuje několik komponent, které Opera obsahuje jaksi tradičně. Především se jedná o e-mailového klienta, dále o integrovanou a velmi dobře zpracovanou možnost psaní jakýchsi „poznámek“ a RSS klienta. V minulosti tvůrci Opery experimentovali (a poslední verze to oficiálně obsahuje) s hlasovým ovládáním, ale také dalšími možnostmi. Mezi ně patřila například podpora Instant Messagingu s pomocí nepříliš férově opsaných protokolů známých komunikačních programů a další funkce.

Přes všechny tyto možnosti, přes to, že existuje česká verze, se Opera ani v ČR, ani ve světě nikdy nestala příliš rozšířeným prohlížečem. Mělo to, jak se obecně usuzuje, dva důvody. Prvním z nich je skutečnost, že Opera je, na rozdíl od Internet Exploreru či Firefoxu, klasickým komerčním produktem. Její autoři vyžadovali za použití licenční poplatek, který se v tuzemské měně pohyboval okolo tisícikoruny. Vždy sice existovala také bezplatná Opera, ale ta obsahovala adware. Ten se během posledních verzí vylepšil, takže prohlížeč zobrazoval buďto klasický reklamní proužek, nebo textovou – kontextovou reklamu zprostředkovanou serverem Google. Zadání licenčního kódu pak reklamní prvky odstranilo a prohlížeč fungoval jako běžná, neutrální aplikace.

Druhým důvodem, proč se Opera nehřeje na výsluní nejpoužívanějších webových prohlížečů, je otázka její kompatibility (působící společně s otázkou licence). I když většinu serverů prohlížeč zobrazuje korektně a většinu na webu založených aplikací je možné nerušeně používat, ty, které z různých důvodů nefungují, nejsou jen nepatrnými výjimkami. Zejména weby, které jsou optimalizovány na Internet Explorer, představují pro Operu často problém, o aplikacích nemluvě. Prohlížeč se, pokud to uživatel nastaví, umí identifikovat jako jiný program, nejčastěji jako IE6 nebo Mozilla Suite. Toto maskování má kompatibilitu zvýšit, ve skutečnosti ale často vede jen k dalším problémům. V krajním případě až k pádům počítače, na němž Operu provozujete. Tak se stává, že i když samotná aplikace oplývá jednoduchým ovládáním a je určena laikům, pro důsledky její činnosti totéž rozhodně neplatí. Jestliže navíc začne padat něco, za co jste zaplatili peníze, je to problém ještě větší.

Abychom však Opeře neukřivdili. Pravdou je, že si ji jako primární prohlížeč, zejména v zahraničí, zvolilo hned několik institucí a škol. Těm byla ostatně nabízena již dlouho za symbolickou částku, nebo dokonce úplně zadarmo. Jejich studenti pak použití Opery rozšířili i dále na svá pracoviště, do svých domovů. Celkový podíl na pomyslném koláči používaných prohlížečů však nikdy nepřekročil významnou hodnotu a většinou se pohyboval okolo jednoho procenta.

Opera Zadarmo

Uvolnění bezplatné plné verze, tedy Opery bez reklam, předcházela jiná událost. Touto událostí bylo uvedení verze číslo 8 na jaře letošního roku. Opera Software si od osmičky, samy o sobě představující spíše evoluční krůček než nějaký velký skok, sliboval podstatné rozšíření svého dítěte. K tomu ale nedošlo. I když počet uživatelů, kteří si novou Operu stáhli, byl nemalý, je otázkou, kolik z nich se rozhodlo pro její dlouhodobé používání a kolik zvolilo novou verzi jako svůj primární prohlížeč. Osobně si troufnu odhadnout, že tento počet nebyl nijak přehnaně veliký, nicméně to je pouze spekulace.

Zkrátka, ať autoři dělali, co dělali, dosáhnout toho, aby Operu používal alespoň polovina uživatelů, kteří používají Firefox (to je starší a neoficiální informace pocházející od zasvěceného zdroje), se jim nepodařilo. Možná proto se rozhodli pro tak radikální řez, jakým je darování prohlížeče svým uživatelům. Nejedná se, jak už to tak bývá, o darování úplné. Zadarmo je Opera pro desktopové počítače. Mobilní verze, tedy Opera pro Symbian a Pocket PC, zůstává dále placeným produktem. Stejně tak placená je uživatelská podpora, z níž hodlá Opera Software nadále žít. Je otázkou, o kolik peněz přijde výpadkem kontextové reklamy v nových kopiích, ale vzhledem k tomu, že mnoho uživatelů bude i nadále používat stávající instalace i s reklamou, to pravděpodobně žádná nárazová katastrofa nebude. Vzhledem k tomu, že původní Operu si již nelze koupit a výrobce tuto skutečnost ustojí, můžeme usuzovat, že také počet platících uživatelů byl – alespoň poslední dobou – minimální. Bezplatná Opera je tak spíše než cokoliv jiného hezkým gestem. Může takové gesto rozvířit vody webových prohlížečů a otevřít druhou frontu jejich války, odehrávající se takřka výlučně mezi Internet Explorerem a Mozillou Firefox?

Možné je vše

Opera je kvalitní a časem prověřený software. Skutečnost, že má problémy s kompatibilitou vůči některým webovým serverům, je jistě velmi nepříjemná, stále ale převažují ty, které s ní fungují dobře. Opera je velice rychlý prohlížeč, velmi pohodlný a vzhledem k tomu, že jde o komunikační balík, také dobře integrovaný s ostatními částmi, s nimiž na rozdíl například od Internet Exploreru či Firefoxu tvoří jedinou aplikaci. Těžiště potenciálního rozšíření Opery se, podle mého názoru, nenachází ani tak v domácích počítačích, jako spíše v místech, kam se ji výrobce snažil dostat nejvíce. Tedy na školách, univerzitách, v kancelářích, kde se pracuje s jasně vyhrazenými aplikacemi, které lze s Operou otestovat. Ale také tam, kde relativně laičtí uživatelé potřebují přístup k určité škále služeb, jako je e-mail, čtení zpráv z novin a podobně. To všechno jsou místa, kam Opera patří a kde si své místo najde. Bylo by ovšem chybou domnívat se, že nyní nastane nějaký Opera Boom a prohlížeč během několika málo týdnů/měsíců Firefox dohoní, či se mu alespoň přiblíží. Uvolnění Opery bude mít určitě pozitivní vliv na její rozšíření, ale tento pozitivní vliv se v dlouhodobém měřítku bude pravděpodobně projevovat spíše pomalu než rychle.

Jistě se najde mnoho uživatelů, kteří si nyní Operu stáhnou pouze proto, že je čerstvě zadarmo. Jistě ale bude i mnoho takových, kteří ji po otestování zase vyhodí. Implementace čehokoliv nového do stávajících, centrálně spravovaných struktur potřebuje určitý čas. A ten se nějakou dobu po uvedení bezplatného prohlížeče teprve začne počítat.

Pokud si bezplatnou operu chcete také vyzkoušet, můžete stahovat ze stránek výrobce. Máte-li zájem o podporu nebo mobilní verzi, musíte navštívit jeho obchod.

Používáte Operu?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).