Původem jablonecká investiční skupina Miton loni vytvořila holdingovou strukturu, když pod jejími křídly vznikly firmy Miton Teleport, Miton Acrobats, Miton Hoopers a nejčerstvěji i Miton Cirkus a Miton Showgirls. Počet partnerů Mitonu se pak rozrostl o dalšího člena – Tomáše Hodbodě, který dříve vedl Heureku.
„My čtyři původní členové Mitonu máme omezené kapacity, ale vidíme, že se Miton může dál rozšiřovat. A k tomu jsou potřeba noví lidé,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz jeden ze zakladatelů skupiny Ondřej Raška.
Miton během loňského roku zaznamenal vcelku významné změny ve struktuře. Vznikly nové entity Miton Hoopers, Miton Acrobats, Miton Teleport. Co tyto změny znamenají?
Přibrali jsme nového partnera Tomáše Hodbodě a začali jsme přemýšlet nad tím, jak celou strukturu holdingu koncipovat, aby pro nás byla flexibilní, ale na druhou stranu, aby neměla administrativní těžkosti. Proto v naší struktuře přibylo více entit. Ale na tom, že je to stále Miton, a že investujeme do projektů naši práci, znalosti i naše peníze, se nic nemění. Jde tedy jen o právní věc – zůstáváme v Česku a i nadále zde vše daníme.
Proč ale bylo potřeba vytvořit holdingovou strukturu?
Investujeme do více projektů a každá holdingová firma je vytvořena pro jeden nebo dva projekty, které jsou ve stejné vertikále, a které tedy bude zastřešovat. Takže ty důvody jsou hlavně právní.
Je počet holdingových firem konečný nebo ho budete ještě rozšiřovat?
Zřejmě budeme, ale opravdu jde o právní věci, které nemají na náš samotný byznys žádný dopad. Pro nás je podstatné, aby firmy jako je Dámejídlo.cz, Slevomat.cz nebo Twisto.cz fungovaly. To, jak do nich tečou peníze a kdo jakou firmu drží, už není tolik důležité.
Proč se ptám: v obchodním rejstříku jsou totiž ještě dvě další firmy, a to Miton Showgirls a Miton Circus, které vznikly v druhé polovině loňského roku a ještě jsem o nich neslyšel. Ty tedy také nově spadají pod vás?
Přesně tak. Ale tyto firmy nic nedělají, nemají žádné zaměstnance. Jde o flexibilnější strukturu, kdybychom se například rozšiřovali do zahraničí, nebo bychom některý projekt chtěli prodat, tak aby byla možnost do určitého projektu jednoduše přibrat nového investora.
Jak už jste zmínil, kromě vytvoření nové struktury jste také k sobě přibrali prvního nového partnera, a to Tomáše Hodbodě. Spolupracuje s vámi už delší dobu. Mění se teď jeho role?
S Tomášem spolupracujeme už sedm let, kdy za námi přišel, že by s námi chtěl dělat projekt. My jsme v té době rozjížděli Heureku a viděli jsme v ní velký potenciál. Vedl ji Michal Jirák. Zařadili jsme ho tedy do toho projektu a Tomáš s Michalem dělali vedle sebe. Tomáš pak v Heurece zůstal i po prodeji Allegru.
Poté jsme spolu diskutovali, jestli společně chceme jít do dalších projektů, a jelikož Tomáše známe a víme, že je extrémně schopný člověk, nabídli jsme mu partnerství. Má tedy podíl v Mitonu jako celku a stará se projekty stejně jako my. Aktuálně má na starost projekt Domodi, který se nejdříve rozběhl v Polsku a v říjnu ho Tomáš uvedl i na český trh.
Uvidíme, jestli se tomuto projektu bude dařit i nadále a podle toho se rozhodne o další expanzi, kterou by měl Tomáš na starost. Pokud se tak nestane, jistě by mu přibyl jiný projekt.
Jde tedy o to, že my čtyři původní členové Mitonu máme omezené kapacity, ale vidíme, že se Miton může dál rozšiřovat. A k tomu jsou potřeba noví lidé.
V jaké situaci se tedy nyní Miton nachází?
Máme Miton jako takové celoživotní partnerství. Víme, že nebudeme prodávat ani jinak ukončovat svou činnost. Jsme uskupení lidí, kteří mají podobné hodnoty a vizi toho, dělat internetové projekty a zajímavé věci, které mají určitý dopad na to, jak to tady v Česku funguje. Například věřím, že v mobilních telefonech dřímá obrovská změna, která teprve přijde.
Na to se teď soustředíte?
Proč jsem mobily nebo tablety vůbec zmínil: když se bavím s lidmi tady v Česku nebo i v zahraničí, hodně mladých lidí mi říká: to je super, kdybych byl na začátku doby internetu, to bych věci dělal jinak.
Můj názor na to je ale takový, že obrovská změna nebo příležitost, která přišla s internetem, nás u mobilů teprve čeká. Teď je na světě něco přes miliardu lidí připojených k internetu přes počítač. U připojení přes mobil to v blízké budoucnosti bude 3 až 5 miliard uživatelů. A to je obrovská změna a příležitost, u které stojíme.
My jako Miton se budeme držet toho, co umíme, tedy consumer segmentu. Do oblasti jako jsou například mobilní hry rozhodně nepůjdeme.
ONDŘEJ RAŠKA
- vystudoval VŠE v Praze, obor Informační technologie
- v roce 2000 zakládá se třemi společníky Tomášem Matějčkem, Milanem Zemánkem a Michalem Jirákem firmu Miton
- mezi první projekty Mitonu patřila služba Stahuj.cz, kterou Miton v roce 2007 prodává Centrum.cz
- pod křídly Mitonu vznikly firmy jako Heureka.cz, Slevomat.cz, Hotel.cz, Damejidlo.cz, Vareni.cz, FreeSMS.cz, Bonami.cz a mnoho dalších…
- Ondřeje Rašku najdete na Twitteru
Když se obrátíme přímo k některým vašim konkrétním projektům. Loni jste například spustili službu Twisto, tedy internetový nákup zboží, které zákazník může zaplatit až do 14 dnů po jeho vyzkoušení, nebo ho vrátit. Jak se tato služba uchytila?
Od e-shopů máme odezvu, že se jejich konverzní poměr podařilo zvýšit o 15 %, tedy že se jim o 15 % zvýšily tržby. Což je pro ně obrovská věc.
Kolik e-shopů tuto službu nyní využívá?
Jde o to, že integrace tohoto systému je relativně náročnou záležitostí. Ale i tak je služba Twisto za první tři měsíce fungování nasazena na zhruba 50 e-shopech. Naší chybou bylo, že jsme do toho vstoupili před Vánoci. To má většina e-shopů co dělat, aby vůbec zpracovávala a logisticky zvládla dodat objednávky. A my jsme po nich chtěli tuto integraci. Takže se to začíná pořádně hýbat až nyní v lednu.
Na druhou stranu jste loni zcela opustili projekt ChytrýHonza.cz. Ztratil pro vás na atraktivitě?
Finanční segment je hodně zajímavý a podle mého na internetu a v Česku ještě bude mít svůj boom. Stále se nám tedy líbí. Po nějakých čtyřech letech, co jsme v projektu byli, jsme se neshodovali s ostatními společníky na jeho dalším směřování. Tak jsme se domluvili s Jakubem Havrlantem, že mu náš podíl prodáme. A dohodli jsme se na podmínkách, které byly pro obě strany zajímavé. Obecně zkoušíme nové projekty, dokážeme je podpořit, ale důležité je také umět projekty opustit.
Říkáte, že umíte projekty podpořit. To je jistě i případ služby Dámejídlo.cz, kterou nyní vede Tomáš Čupr. Na internetu a sociálních sítích je projekt vidět opravdu všude. To jistě nebylo zadarmo.
To nebylo. Ale takový projekt může fungovat jen tehdy, pokud je zajímavý jak pro restaurace, tedy musí zde být velký počet zákazníků, tak pro zákazníky, tedy zde musí být velká nabídka restaurací. A tohle neuděláte jen tak bez toho, abyste tomu neobětovali hodně práce a investic.
A Tomáš dokáže udělat masivní penetraci na internetu a jak jste zmínil, i na sociálních sítích. Je velmi aktivní na Facebooku a na Twitteru. Plno komunikace, i když jde o studenou pizzu, řeší přímo on. Samozřejmě to ale je v rané fázi hodně finančně náročné.
Pustit se ve velkém do této služby byl nápad Mitonu nebo Tomáše Čupra?
Dámejídlo byl projekt, který přišel z Mitonu. Už když byl Tomáš ve Slevomatu, mluvili jsme o tom, že bychom zkusili další věc. A v Mitonu jsme v té době měli už rok na stole projekty z oblasti „food delivery“, tedy dodávky jídel. Tuto oblast jsme měli propočítanou, a tak jsme vše ukázali Tomášovi a zeptali se ho, jestli by ho to zajímalo. Tomáš se do toho zamiloval, začal na tom makat a Dámejídlo je teď tam, kde je.
Tomáš Čupr už několikrát zmiňoval, že až projekt dovede do určité fáze, předá ho někomu jinému stejně jako v případě Slevomatu. Bude v něm tedy ještě za půl roku, za rok?
Za půl roku určitě, je tam ještě hodně práce. Samozřejmě se ale bavíme o tom, co může být další projekt, a jestli jej uskutečníme v Česku nebo zahraničí. Řešíme tedy další věci, které můžeme za rok, za dva dělat.
Obecně často děláte věci, a teď to nemyslím zle, které už fungují jinde v zahraničí, a aplikujete je do českého prostředí.
Je to tak. Koukáme se do zahraničí, hledáme projekty, které fungují, a pak je počítáme. Není to ale tak, že by všechny věci, které fungují jinde, mohly fungovat v Česku nebo našem regionu.
Když nám ale přijde něco zajímavé, koukáme nejdříve po firmách v Česku, jestli už tady něco podobného dělají. Když tady nic podobného není, tak teprve skládáme tým takzvaně na zelené louce.
Je to ale o správné kombinaci. Musí se sejít fungující byznysmodel, správný tým a jeho vůdce. Hledáme tedy správné lidi, protože na stole máme několik projektů, do kterých bychom šli, ale nemáme zajímavé lidi, s kterými je můžeme dělat.
Kolik vůbec máte nyní volných peněz na investice?
U nás není omezení penězi. Na české nebo i regionální podmínky máme na investice vyčleněno dost peněz.
To znamená desítky milionů?
Je to přes sto milionů korun. Navíc naší výhodou je, že jsou to peníze, které přímo ovládáme, a nejsme omezeni dalšími investory. Takže pokud nám něco bude dávat smysl, jsme schopni o investici rozhodnout během jednoho dne, nemusíme na nic čekat.