Ofenzíva Tele2

Minulý týden se doslova roztrhnul pytel se zprávami o aktivitách společnosti Tele2 zde v ČR. O co konkrétně jde? Zcela nové je:

• předání Petice proti monopolnímu postavení Českého Telecomu zástupcům Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
• stížnost na Český Telekomunikační Úřad (ČTÚ) ohledně pomalého přepojování zákazníků Tele2 na tzv. trvalou předvolbu (CPS),
• žaloba k městskému soudu v Praze kvůli srovnávací reklamě Českého Telecomu.

Již dříve přitom Tele2 informovala o:

• podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli balíčkům Českého Telecomu,
• přípravě arbitráže vůči České republice.

Všechny tyto aktivity mají společného jmenovatele, kterým je nespokojenost společnosti Tele2 se stavem liberalizace telekomunikací v ČR a s možnostmi podnikání v ČR. Nejvíce leží Tele2 v žaludku (a jistě nejen jí) tzv. bundlování alias „balíčky“, neboli to, že Český Telecom váže měsíční paušál s určitým objemem kreditu za své vlastní služby (v korunách či minutách). Podle Tele2 prý takové formy balíčků, jaké existují u nás, nejsou povoleny nikde v Evropě – možné jsou jen nadstavbové programy, kdy si uživatel přikoupí to, o co má zájem. Jinými slovy: balíčky mají být pouze „k tarifům“ a ne „v rámci tarifů“. Tele2 argumentuje také paragrafem 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže, který explicitně zmiňuje „vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí“, a považuje jej za „zneužití dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů“. To je ovšem zvláštní formulace, kterou druhá strana nejspíše bude interpretovat jinak, v tom smyslu, že hovorné věcně i podle obchodních zvyklostí souvisí s paušálem za existenci linky. Rozhodnout bude samozřejmě muset až ÚOHS.

Z pohledu uživatelů „balíčky“ skutečně vytváří citelnou bariéru působící proti tomu, aby lidé využívali možnosti volby operátora a skrze ni služby alternativních operátorů. Když už si někdo zaplatí volný kredit, má jej nechat propadnout? Pravdou ale také je, že Český Telecom nabízí i tarify bez balíčků, resp. bez kreditu – konkrétně Home Zero, Business Zero a tarify Universal. U prvních dvou je problém v tom, že rozdíl mezi výší měsíčního paušálu těchto tarifů a obdobných tarifů s kreditem (Home Standard a Business Standard) je pouhých 20 korun, zatímco hodnota „odebraného“ kreditu je 85, resp. 95 korun (vše bez DPH). Volbou těchto tarifů tedy zákazník ušetří 20 korun, ale přijde tím o služby v hodnotě 85, resp. 95 korun. Tele2 to hodnotí tak, že „ekonomicky přemýšlející zákazník se nikdy nemůže rozhodnout pro cenový program, který neobsahuje žádné volné minuty nebo hovorový kredit“ – a v tomto má asi pravdu. Navíc je zde problém v tom, že Český Telecom tarify Zero sice poskytuje, ale sám je aktivně nenabízí a nepropaguje (stejně jako regulované tarify Home). Tarify Universal sice Český Telecom sám vehementně propaguje, ale pro toho, kdo chce důsledně využívat volbu operátora, jsou zřetelně nevýhodné: s měsíčním paušálem 495 korun bez DPH (a bez kreditu) jsou dražší jak oproti tarifům s kreditem, tak i oproti tarifům Zero. Například tarif Home Zero přijde na 266 korun bez DPH a tomu, kdo chce důsledně využívat volbu operátora a všechny své hovory vést přes alternativního operátora (ať již skrze službu volby operátora alias CS, nebo přes trvalou předvolbu, CPS), poskytne přesně stejnou službu jako výrazně dražší Telefon Universal.

V souvislosti s tarifem Telefon Universal si dovolím jednu poznámku: když Český Telecom představil svůj Internet Expres, zahrnující i hlasový tarif (standardně právě Telefon Universal), vznikly kolem něj nejasnosti ohledně toho, jak to přesně je s „bundlováním“ ADSL a tohoto hlasového tarifu. Nyní se to snad vyjasnilo. Alespoň podle webu Českého Telecomu by mělo platit, že samotný tarif Universal přijde na již zmiňovaných 495 korun. Pokud si ale zákazník na stejné lince zřídí ADSL – a důležité je, že nezáleží na tom, o jaký typ a poskytovatele ADSL jde – je cena tarifu Universal snížena na 279 korun bez DPH (resp. 332 korun včetně DPH). To už je skoro stejně jako plná cena tarifu Home Zero, který ale má diametrálně odlišné (výrazně vyšší) hovorné. Nicméně pro uživatele, který bude volat jen přes alternativní operátory (ať již skrze CS či CPS), to nehraje roli, a ani takto zlevněný tarif Universal mu nepřinese žádnou výhodu (jen bude o 13 korun měsíčně dražší než Home Zero).

Historie bojů proti balíčkům

Boj proti balíčkům Českého Telecomu má delší a zajímavou historii. Ta se začala psát prakticky ihned po té, co Český Telecom s balíčky přišel, počátkem roku 2002 (nutno dodat, že na základě rozhodnutí ČTÚ). Právě tehdy, půl roku před zprovozněním volby operátora, Český Telecom přidal volný kredit do všech regulovaných tarifů, a tím fakticky vztyčil tuto dodnes existující bariéru. Poměrně brzy, již v březnu 2002, se ČTÚ a ÚOHS chytily za hlavu a přišly se dvěma požadavky vůči Českému Telecomu (podrobněji):

• zrušení zákazu volby operátora u tarifu Home Mini,
• vytvoření cenového programu bez volného kreditu.

Dopadlo to tak, že tarif Home Mini volbu operátora dodnes neumožňuje. Nový tarif bez volného kreditu vytvořen byl, a to k 1. červenci 2002. Je to Home Zero (a Business Zero) s výše popisovanými vlastnostmi (kredit sice neobsahuje, ale jeho cena je velmi blízká tarifu s kreditem).

Boj proti balíčkům však pokračoval dále a protesty k ÚOHS postupně podávali jednotliví alternativní operátoři. Tele2 poprvé v červnu 2003 a nejnověji v květnu letošního roku. ÚOHS skutečně začal otázku balíčků, resp. hovorových kreditů v paušálech Českého Telecomu, šetřit, a to z vlastního podnětu, od listopadu 2003. Dosud však žádný konkrétní výsledek není znám, snad kromě jediné zmínky, která se objevila ve společné tiskové zprávě alternativních operátorů z prosince 2003:

Cenové programy Českého Telecomu jsou také v rozporu se stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jenž letos shledal spojování poplatku za linku s volnými minutami do měsíčního paušálu jako poškozování trhu."

Z tohoto citátu ale není jasné, o jaké stanovisko šlo a jaký je jeho statut. O tom, že by šetření ÚOHS v dané věci dospělo k závěru, nemám žádné informace.

Arbitráž Tele2 proti ČR

Proti existenci balíčků chce Tele2 bojovat i další formou, a to arbitráží vůči České republice. Zatím je vše teprve v přípravě a žádné konkrétní podání dosud nebylo učiněno. Předmětem arbitráže by měla být „nedostatečná ochrana investic Tele2 v České republice“, přičemž příčinou tohoto stavu má být následující skutečnost:

České úřady nedokázaly zabránit Českému Telecomu ve vázání poplatků za volání s měsíčním pronájmem telefonní linky. Přestože je tento typ nabídky nezákonný a podle evropských soutěžních úřadů omezuje přístup spotřebitelů k levnějšímu volání, české úřady situaci tolerují.

Podrobněji viz tisková zpráva Tele2 z 1. června 2004.

Žaloba za letáky

S balíčky Českého Telecomu úzce souvisí i žaloba, kterou minulý týden podala Tele2 u městského soudu. Jde o obdobný krok, jaký již dříve učinil Aliatel, který se tím brání proti srovnávací reklamě Českého Telecomu (podrobněji viz článek: AO vs. Telecom: spor o korektnost argumentů). V případě Tele2 je žalobou napadáno srovnávání cen při volání rezidenčních zákazníků, podrobněji popisované ve zmíněném článku.

Vzájemné „kočkování“ mezi Tele2 a Českým Telecomem kvůli reklamám přitom již také má delší historii. Počátkem letošního roku, v souvislosti se změnou DPH, přišla Tele2 s reklamou, která se nelíbila Českému Telecomu. Ten podal stížnost k Radě pro reklamu a v ní uvedl, že reklama nesrovnává totéž a je i jinak nepravdivá, popř. pravdu zkreslující. Dále měl ve své stížnosti uvést, že v tiskové reklamě se píše:

‚S Českým Telecomem nyní zaplatíte za volání více! S Tele2 naopak méně!‘, výrazně menším písmem je pak doplněna informace, že zlevnění se týká (pouze) dálkových hovorů."

Abyste si mohli udělat vlastní názor, přikládám předmětný obrázek, jak se mi jej podařilo získat od Tele2.

Verdikt Arbitrážní komise Rady pro reklamu zněl: „Reklama je prohlášena za závadnou“, se zdůvodněním:

Většinou hlasů Arbitrážní komise rozhodla, že obsah inzerce je pravdivý, ale z etického hlediska je dopad reklamní kampaně neetický, zavádějící ve vztahu ke spotřebitelům".

Český Telecom k tomu vydal tiskovou zprávu, ve které se objevila tato formulace:

Většinou hlasů komise rozhodla, že uvedená kampaň porušuje etický Kodex reklamy a že je zavádějící ve vztahu ke spotřebitelům.

V rozhodnutí Arbitrážní komise, které Tele2 poskytla novinářům, jsem nenašel přesné důvody, proč byla reklama shledána závadnou. Jsou zde sice odkazy na konkrétní body v Kodexu reklamy, které měly být porušeny, ale ne konkrétní formy tohoto porušení. Osobně bych této reklamě vytknul to, že se nezmiňuje o nutnosti platit plný měsíční paušál Českému Telecomu za existenci pevné linky jako takové, a naopak dodává (skutečně menším písmem, viz spodní část obrázku), že uživatel neplatí „žádné měsíční paušály a minima“ (což se ale týká pouze vztahu zákazník-Tele2).

Opačně vedené stížnosti, kdy si u Rady pro reklamu stěžovala zase společnost Tele2, Rada rozhodla ve prospěch Českého Telecomu. Ten o tom informoval např. ve své tiskové zprávě ze 14. června 2004. Stížnost Tele2 se měla týkat jak minutových kreditů, tak třeba akční nabídky „Nová telefonní linka za výhodnou cenu“. V té je například uvedeno, že k nové telefonní lince si uživatel může zvolit nejvhodnější cenový tarif, se kterým „surfujete již od 0,22 Kč/min bez DPH“. Ani poznámečka (ani drobným písmem někde úplně dole), že se to týká pouze nejdražších tarifů, pouze období mimo špičku a pouze minut od jedenácté počínaje (ty předchozí jsou dražší). Osobně považuji takovéto „ceny již od“, které se bohužel vyskytují v reklamách všude možně a ne pouze v telekomunikacích, také za velmi zavádějící a nefér vůči zákazníkům.

Stížnost na ČTÚ ohledně CPS

Zajímavá je také stížnost, kterou v nedávných dnech adresovala Tele2 k ČTÚ. Jde v ní o kapacity, resp. o počty zákazníků, které Český Telecom převádí na trvalou předvolbu (CPS, Carrier PreSelection). Tele2 totiž dlouhou dobu poskytovala své služby jen přes (krátkou individuální) volbu operátora (CS, Carrier Selection), kde nepotřebovala žádnou součinnost Českého Telecomu a mohla nabírat nové zákazníky jakýmkoli tempem. Od května 2004 však i Tele2 nabízí možnost trvalé předvolby (CPS) jako svou služby Tele2Komfort. Každého zákazníka, který si tuto službu objedná, však musí Český Telecom „přepojit“ na své ústředně (zařídit zde to, aby všechny jeho hovory byly implicitně vedeny přes Tele2).

Konkrétní postup těchto úkonů, včetně kapacit (kolik zákazníků má Českým Telecom přepojit v jakém čase a s jakými lhůtami), byly dohodnuty na společném Fóru mezi Českým Telecomem a alternativními operátory ještě před spuštěním volby operátora v polovině roku 2002 a regulátor je následně „posvětil“ jako závazné. Až dosud si přitom nikdo výrazněji nestěžoval na to, že by mu dohodnuté podmínky a kapacity (kvóty) nestačily, resp. jej nějak omezovaly. Nyní se ale Tele2 ozvala s tím, že u ní tento problém nastal. V důsledku reklamní kampaně se jí začali hlásit zájemci o trvalou předvolbu (službu Tele2Komfort) a ona je prý nedokáže uspokojit kvůli tomu, že Český Telecom je příliš pomalu přepojuje na svých ústřednách. Tele2 odmítla sdělit jakékoli kvantitativní údaje (kolik má zákazníků atd.), s výjimkou jediného údaje: ve frontě zákazníků čekajících na zřízení služby (na přepojení na ústředně Českého Telecomu), měla až 50.000 klientů. Její denní „kvóta“ přitom činí 400, což by opravdu způsobovalo nepříjemné průtahy a zdržení. Proto nyní Tele2 žádá regulátora o oficiální změnu své kvóty. S Českým Telecomem prý již Tele2 dosáhla alespoň toho, že od června jí je přenechávána část denní kvóty jiných operátorů, kterou tito nevyužijí.

Jak je ale možné, že ostatní alternativní operátoři na obdobný problém jako Tele2 nenarazili? To má Tele2 o tolik více zákazníků než ostatní alternativní operátoři, že ostatním kvóta zbývá a jí naopak nestačí? Údaj 50.000 zákazníků pochází jen z jediného zdroje (od samotné Tele2) a jeho vysvětlení může být velmi jednoduché: Tele2 se, na rozdíl od ostatních alternativních operátorů, od začátku orientuje i na nejmenší zákazníky z řad domácností. Nikdy neměla žádnou „povinnou minimální konzumaci“ a stejně tak má nulový měsíční paušál (navíc k paušálu Českého Telecomu). Ostatní alternativní operátoři se naopak orientují spíše na větší zákazníky s větším měsíčním objemem hovorného. Těch je pochopitelně početně méně a při větším objemu měsíčního hovorného jsou pro ně hovorové kredity asi menším problémem. Naopak menších zákazníků, kteří měsíčně provolají nižší částky, může být početně více, a zahrnutí kreditů do měsíčního paušálu Českého Telecomu je může o to více odrazovat od volby operátora. Proto je asi celý problém s kredity v měsíčních paušálech aktuální pro všechny alternativní operátory, ale nejvíce bolestivý právě pro Tele2. Asi proto také ze všech AO nejvíce křičí.

Petice proti monopolu

S problémem kreditů v měsíčních paušálech a bojem proti němu souvisí i petice, kterou společnost Tele2 uspořádala a společně se Sdružením obrany spotřebitelů ČR (SOS ČR) předala Petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Pod petici se za tři týdny její existence podepsalo na 15.980 lidí.

Petice však nebyla organizována online způsobem s tím, že by se pod ni mohli lidé podepisovat prostřednictvím Internetu. Na její šíření si Tele2 najala agenturu, která oslovovala lidi na různých veřejných místech, například před supermarkety. Text petice je následující:

Boj proti monopolu Českého Telecomu

Jak jsem se právě dozvěděl, využívání služeb jiného operátora vyžaduje, abych si i nadále platil telefonní linku – poplatek za používání telefonní stanice u Českého Telecomu. Nejlevnější tarify Českého Telecomu se pohybují nad 300 korun měsíčně. Tyto programy však povětšinou zahrnují kredit hovorného nebo volné minuty. Z hlediska zákazníka se mi zdá nespravedlivé, abych byl nucen využívat kredit hovorného se společností Český Telecom, když stejný kredit hovorného bych s jiným operátorem mohl využít pro větší počet minut. Stejně tak se mi jeví nespravedlivé, abych byl nucen Českým Telecomem využívat volné minuty zahrnující místní i dálkové volání, když cena za dálkové volání s Českým Telecomem je leckdy až o sto procent dražší než u jiných operátorů.

Z pohledu zákazníka se mi současná situace na trhu jeví jako konzervující monopolní postavení Českého Telecomu, protože nabídku konkurenčních operátorů pro hlasové služby lze využívat pouze jako nástavbu. V souladu se zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním, svým podpisem vyjadřuji svůj nesouhlas s takovýmto chováním Českého Telecomu a žádám příslušné úřady, aby vydáním příslušných opatření zabránily monopolnímu chování ze strany Českého Telecomu, které poškozuje koncového uživatele telefonní stanice.