Ministerstvo kultury navrhuje, aby vedle velkých komerčních televizí, které mají od příštího roku přispívat do fondu na podporu kinematografie dvěma procenty výnosů z prodeje reklamy, odváděly „desátku“ také všechny videoservery, respektive provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. SPIR s tím zásadně nesouhlasí. Proč?
Nesouhlasíme hned z několika důvodů. Tím hlavním je fakt, že provozovatelé webových stránek, které obsahují video streaming a videa, by měli platit do Fondu kinematografie jedno procento ze svých brutto, tedy hrubých příjmů z reklamy. Video ale podle nás není to samé co kinematografické dílo, tedy film. Video je v drtivé většině vyrobeno samotným provozovatelem video serveru a nemá co společného s kinematografickým dílem. Je to třeba reportáž ze dne otevřených dveří v sousední základní škole.
Takže kdyby se ta povinnost týkala pouze provozovatelů internetových videopůjčoven filmů, proti návrhu ministerstva kultury byste nic neměli?
Ne, pak by to bylo naprosto v pořádku. Deklarovala jsem to tak i paní Fraňkové, ředitelce odboru audiovize na Ministerstvu kultury. S takovým návrhem bychom souhlasili. Videopůjčovna je kvalitativně i kvantitativně něco úplně jiného než video server nebo provozovatel audiovizuálního vysílání. Tím je třeba Stream.cz, iDnes.cz, Nova.cz.
Co kdyby se na internetové televizi Stream.cz objevil nějaký film, k němuž by její majitel, portál Seznam.cz, koupil internetová práva? Potom by podle vás měl přispívat do fondu kinematografie?
Musel by se na něj vztahovat onen pojem „kinematografické dílo“. To znamená, že by se na něj musela vztahovat definice filmu tak, jak ji zná zákon.
SPIR zastupuje většinu velkých hráčů na českém internetu. Dá se říct, kolika webů by se povinnost přispívat do fondu na podporu kinematografie týkala?
Když vycházím z poslední evidence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), dnes je u ní evidováno do sta provozovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Netvrdím, že všichni jsou členové SPIR, ale velká část je. I z webů, jejichž návštěvnost měříme prostřednictvím našeho projektu Netmonitor, drtivá většina spadá do této kategorie. Bude jich okolo sta. A budou přibývat, protože technologie poskytování videa na internetu se rozšiřuje a i připojení k internetu je stále rychlejší.
Když bychom se podívali do oné evidence RRTV, která má od loňského června ze zákona vést seznam provozovatelů video serverů, objevují se tam třeba i weby malých regionálních televizí, které si na ně umisťují archivy svých reportáží. I takové weby by musely přispívat do fondu kinematografie?
Ano, pokud jsou provozovateli audiovizuálního vysílání tak, jak je pojmenováno v zákoně o audiovizuálních mediálních službách. Pokud takový provozovatel má nějaký příjem z tohoto audiovizuálního vysílání, bude muset platit do fondu kinematografie.
Z čeho konkrétně se má podle návrhu zákona vypočítávat ono jedno procento hrubého příjmu?
Platit by se mělo z celkového hrubého příjmu, nikoli ze zisku. Za příjem se považují veškeré nabyté peníze, neodděluje se od toho ani barter, tedy nepeněžní plnění, ani to, zda bylo nějaké plnění skutečně zaplaceno, nebo ne, což je pro cash flow a přežití provozovatele podstatné. Toto řešení nereflektuje ani výše nákladů, ani investic. Navrhovatelům zákona je úplně jedno, jak vysoce nebo nízko je daný projekt postaven z hlediska nákladů, požadují platbu ze všech příjmů, na které je nějaký daňový doklad. To je de facto další zdanění.
Ptali jste se ministerstva, proč s takovým návrhem přišlo? Vždyť přece původně chtělo Fond kinematografie financovat výhradně z poplatků od velkých plnoformátových televizí Nova, Prima a Barrandov. Už to prošlo i Poslaneckou sněmovnou a Senátem a zákon podepsal prezident. Každá z těchto televizí má do fondu přispívat dvěma procenty z celkových ročních výnosů z prodeje reklamy.
Postoj ministerstva je poměrně konzistentní, protože naše diskuse probíhá už od chvíle, kdy začal vznikat návrh zákona o podpoře české kinematografie a my jsme ho začali připomínkovat. Jde nám hlavně o paragraf 26, který obsahuje onen jednoprocentní poplatek z hrubého příjmu provozovatelů video webů. Abych pravdu řekla, ministerstvo nám vůbec nevysvětlilo, proč ho tam zahrnulo. Ale odpověď najdete v důvodové zprávě k návrhu zákona. Předpokládám, že jde o naplněnost Fondu kinematografie.
Jde tedy o ten dlouho očekávaný zákon o podpoře české kinematografie, který měl vzniknout už před mnoha lety a místo něj stát do letošního roku řešil financování fondu na podporu kinematografie tak, že do něj odcházelo 150 milionů korun ročně z reklamních výnosů České televize?
Ano. Řeší, jak bude fungovat a jak se bude naplňovat fond na podporu kinematografie. Paragraf 26 tohoto zákona je jedním z těch, co se nám nelíbí.
Myslel jsem, že těch 150 milionů korun ročně, co odcházely do kinematografického fondu z ČT, nahradí pouze příspěvky od komerčních televizí. Počítá návrh zákona, který kritizujete, i s nějakými dalšími zdroji kromě Novy, Primy, Barrandova a provozovatelů video webů?
Ano, počítá s poplatky z kinematografického představení.
To je ona jedna koruna z každého lístku do kina, která se vybírá už dnes?
Ano. Pak je tam poplatek z převzatého audiovizuálního vysílání, což se týká kabelových a satelitních společností a počítá se s příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu. Je tam ale i možnost prodeje cenných papírů nabytých Fondem na podporu kinematografie, splátek z návratných finančních výpomocí poskytnutých fondem žadatelům, úroků z prostředků fondu, odvodů včetně penále, darů a dědictví a s příjmy z veřejných sbírek a loterií pořádaných ve prospěch Fondu. A potom jde o příjmy z využití kinematografických děl, pokud byla převedena na Fond. Takže když to vezmeme kolem a kolem, kardinální je poplatek z vysílání reklamy na veřejnoprávní televizi, který momentálně neexistuje, z komerčních televizí, poplatek ze vstupenek do kin, který klesá, a od provozovatelů audiovizuálních webů, což jsme my. Upozorňuji, že tento poplatek od provozovatelů internetových serverů by byl podle návrhu zákona vymahatelný až od roku 2016.
Pak je tam ale i ten poplatek z převzatého vysílání pro kabelovky a satelitní operátory.
Ano, ten má platit od začátku platnosti tohoto zákona a pokud víme, kabelové společnosti a operátoři se proti tomuto záměru také postavili.
Stát se podle návrhu zákona nemá na financování Fondu na podporu kinematografie vůbec podílet?
Ne. Pokud jsem to dobře pochopila, stát to ani nechce.
Česká televize, z jejíž výnosů z prodeje reklamy se Fond kinematografie nyní financuje, se na něm nadále nemá podílet?
Na to se musíte zeptat České televize.
V jakém stavu je ten návrh zákona? Momentálně ho tedy ministerstvo kultury předložilo vládě?
Ne, návrh je v meziresortním řízení, takže se k němu budou vyjadřovat dotčená ministerstva. Po tomto řízení a zapracování požadavků by měl návrh jít na jednání vlády. Na vládě pak bude záležet, zda návrh schválí, odmítne, nebo vrátí předkladateli k dalšímu přepracování. Pokud ale návrh projde vládou, poputuje do Poslanecké sněmovny. Upozorňuji, že nejsme jediní, komu se tento návrh nelíbí. Úplně stejné připomínky mají i kabelové společnosti a jejich Česká asociace elektronických komunikací (ČAEK). Každopádně je evidentní, že tu je snaha, aby se do financování Fondu kinematografie zapojily i jiné subjekty z jiné branže, které nemají žádnou spojitost s kinematografickými díly nebo už jsou zdaněny jinak.
Ale třeba kabelové společnosti šíří placené filmové kanály, které stojí a padají s kinematografickými díly.
Pokud jde o kinematografická díla, nemůže nikdo proti takovému požadavku ministerstva nic namítat. Otázka je, zda tam potom nedochází k dvojímu zdanění. Přiznám se, že kabelovou a televizní branži natolik neznám, abych to mohla tvrdit. Ale vím, že jejich zástupcům se na návrhu zákona také leccos nelíbí.
Existuje nějaký časový harmonogram, kdy by se návrh tohoto zákona měl dostat do Poslanecké sněmovny?
To bych si ani netroufala předvídat. Parlament zatím ani nemá na programu. Netroufala bych si ani tipovat, kdy přijde na vládu.
Kdo všechno z provozovatelů internetových stránek by měl kvůli tomuto návrhu zákona zbystřit?
De facto všichni provozovatelé webů, kteří jsou evidovaní u RRTV jako poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Ti, kteří mají nějakou reklamu. A teď je otázka, zda to je reklama jenom v samotném audiovizuálním vysílání na internetu, tedy tom spotu, nebo jestli to je nějaká dynamická reklama, nebo statická. Zákon to nespecifikuje. Paragraf 26, který připomínkujeme, má mnoho výkladů. Záleží na tom, jaký si vyberete, ale vzhledem k tomu, že výběrčí daní vždycky preferují ten nejtvrdší výklad, musíme počítat s tím, že to je de facto brutto příjem z veškerých příjmů okolo onoho vnořeného video streamingu. Tedy úplně ze všeho.
Pokud tedy půjde o příjem z bannerové reklamy, která je umístěná na hlavní stránce daného video webu, a není přímo spojená s nějakým videem, podle některých výkladů návrhu zákona by se z tohoto příjmu ono jedno procento na Fond kinematografie platit nemuselo?
A někdo by vám zase řekl, že by se platit mělo. V paragrafu 26 je potom taková obezlička, která říká, že v případě, kdy neumíte vykázat odděleně příjem z prodeje reklamy navázané na video služby od jiných příjmů daného webu, musíte platit to jedno procento do Fondu kinematografie ze všech příjmů. Pokud tedy neumím oddělit příjem z různých forem reklamy na tom jednom daném webu, tak de facto musím zdanit všechno.
Ale pokud by ten web provozoval e-shop s tričky, která nemají s kinematografickými díly a videi nic společného, asi by se výnosy z tohoto e-shopu danit pro fond neměly, ne?
Ano, třeba. Ale znění návrhu zákona mi připadá dost nelogické, protože takhle jasných případů bude minimum.
Na koho se mohou obrátit provozovatelé webů, kterých by se tento zákon mohl dotknout, a stěžovat si? Bude jejich stížnosti shromažďovat a tlumočit SPIR, nebo jim doporučíte, aby se sami obraceli na ministerstvo kultury?
Vzhledem k tomu, že tento problém už nějakou dobu řešíme a předkladatel v těch kardinálních bodech, za jaké považujeme ono de facto druhotné zdanění, nereaguje, bylo by asi nejlepší, kdyby se ti dotyční provozovatelé obraceli na ředitelku odboru audiovize ministerstva kultury paní Fraňkovou nebo přímo na pana ministra Bessera.
Jak to bude s televizemi, které musí do Fondu odvádět dvě procenta ze svých reklamních výnosů, a zároveň provozují videoweby? Nova má svoje Voyo.cz, Prima videoarchiv na iPrima.cz, Barrandov má také internetový videoarchiv… Budou muset platit ono jedno procento z výnosu internetové reklamy taky? Potom by totiž byly „zdaněny“ pro fond kinematografie dvakrát.
Dá se to tak říct. Samozřejmě každý poskytovatel kinematografického díla, pokud není tvůrcem tohoto díla, by měl mít vypořádána autorská práva. Což je druhá strana mince, protože tady je mnoho poskytovatelů obsahu, který není jejich, nemají na něj vypořádaná autorská práva, a přesto tyto filmy zhodnocují ve svůj prospěch.
Myslíte weby jako Ulož.to a podobně?
Nebudu komentovat konkrétní weby, jsou to warez servery, nebo sdílecí weby, výměnné servery a různá úložiště, která fungují na principu registrace uživatele, který musí nejprve zaplatit nějakou částku a pak může stahovat obsah, nebo se registruje a může sdílet nějaký obsah výměnou za jiný, případě si pomocí sms předplácí možnost rychlejšího stahování nějakého obsahu. Těch možností je mnoho. Předpokládám, a je to moje hypotetická úvaha, že autorská práva k filmům, co se na těchto webech objevují, nejsou vypořádána. A to jsou jich tam stovky.
A na tyto weby zákon myslí? Dopadne na ně nějak povinnost přispívat do Fondu na podporu kinematografie?
To se musíte zeptat předkladatele návrhu zákona, ale já si myslím, že filmaři při úvahách o zdanění internetových služeb mysleli tyto weby. A my budeme nápomocni tomu, aby tomu tak bylo, protože kterýkoli člen SPIR, pokud provozuje internetovou videopůjčovnu, má vypořádána autorská práva pro díla, která nabízí, a funguje na základě obchodního modelu,podle něhož řádně platí daně.
A teď by měl platit další daň Fondu kinematografie.
Ano.
Čili si myslíte, že návrh zákona o platbách video serverů do Fondu kinematografie měl být původně kladivem na sdílecí a stahovací weby, které porušují autorská práva k filmům, ale dopadne na všechny video weby?
Přesně tak. Skutečná díra na trhu je u těch sdílecích webů. A na ty by se měl předkladatel zákona soustředit. Ze zdanění jejich příjmů by hravě naplnili Fond kinematografie.
A nebo ne, a tyto video weby by zkrachovaly.
Myslím si, že mají tak „dobrý“ byznys model, že by pro ně neměl být problém zaplatit jedno procent z každé sms za 99 korun, kterou jim pošle zájemce o stažení nějakého filmu. Opravdu ne. Otázkou je, zda-li mají vyřešená autorská práva, to je další náklad navíc.
To asi ne, pokud je provozovatel takového webu sídlí na území České republiky a je dosažitelný.
To je další problém našich zákonů, protože diskriminují provozovatele webů z území České republiky a Evropské unie. To ale je principielně problém všech zákonů v rámci EU. S tím my nic neuděláme.
SPIR teď tedy komunikuje s ministerstvem kultury coby předkladatelem návrhu tohoto zákona a usilujete o jeho změnu. Jaká je vaše reálná možnost ho ovlivnit?
Reálná možnost byla vždycky veliká. Logickými argumenty vysvětlujeme naše připomínky buď předkladateli zákona, nebo subjektům, které se podílejí na tvorbě jeho znění v rámci meziresortního řízení, jednání legislativní rady vlády, vlády, Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR. V tomhle procesu se snažíme přesvědčit všechny subjekty, že je na návrhu zákona něco špatně. Že dopadne na někoho, kdo nemá peněz nazbyt, nebo naopak navrhujeme, kde by se ty peníze měly vzít. Peníze na trhu jsou, jenom je třeba umět si na ně sáhnout.
Když jednáte s ministerstvem kultury o změně návrhu zákona, zjišťovali jste, kolik peněz by chtělo ročně od provozovatelů video webů vybrat na fond kinematografie?
V důvodové zprávě k návrhu zákona je to naznačené. Přiznám se, že tabulka, kterou zpráva obsahuje, je tak svérázně napsaná, že netuším, odkud ministerstvo vzalo příslušná data. Například předpokládá, že provozovatelé videowebů v České republice letos dosáhnou celkových příjmů přes 59 milionů korun a z těch by v případě platnosti zákona o podpoře kinematografie museli do fondu odvést 590 tisíc korun. Návrh zákona dokonce počítal s několika variantami odvodů do Fondu, vedle jednoho procenta z hrubého příjmu mohlo jít i o tři nebo pět procent.
Zajímavé je, že ministerstvo kultury ve své důvodové zprávě odhaduje celkové výnosy z video reklamy na internetu, i když dosud neexistují spolehlivé nástroje na to, jak je změřit. I když se na českém internetu ročně objeví reklama za víc než sedm miliard korun, video reklama z toho tvoří jen minimální zlomek. Odhady ministerstva jsou tedy dost vágní.
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU