Vlákno názorů k článku Odkud se dozvídáte novinky? od Neuspěchaný - Kromě zdroje záleží ještě na samotném zpracování a...

Kromě zdroje záleží ještě na samotném zpracování a podání.

Já se řídím jedním pravidlem. Málokterá věc, tedy i zpráva, je natolik důležitá abych se jí věnoval a řídil se jí.
Špatně se mi to vysvětluje, ale je to něco jako když na vás zaútočí reklama. Zvedne se vám adrenalin a hlava začne šrotovat. U některých jedinců, říká se jim oběti reklamy, je naopak hlava z tohoto procesu vynechána. Když se však přinutíte zklidnit se, zjistíte že není kam spěchat, možná ani není ta nabídka (zpráva) důležitá. Časem necháte zprávy kolem sebe jen tak volně plynout, občas se něčím začnete zabývat do hloubky, ale většinu času si dáváte jen věci do souvislostí. Tak nějak na pozadí. Prostě, samotná zpráva není ten důvod k životu...

Tak, teď bych se vrátil k předkladateli zpráv. Většina zpráv kolem nás jsou tedy jen takové plky a výstřely (týkající se právě probíhajících událostí) které nás nemají ani tak informovat jako spíše ohromit a zujmout.
Když si ale někdo dá tu práci (nedůležitým zprávám se věnují jen blázni), nějakému tématu se věnuje a pak vám ho uceleně předloží... To je úplně jiná kategorie. V těchto případech mi nevadí ani to že zpráva přišla se zpožděním.

Někdy je analýza starších "zpráv" to nejlepší co vůbec může být. Mnohem lépe pak odhadujete reakce a následky událostí současných, aniž byste se museli nechat ovlivňovat komentáři a zprávami (báchorkami) současnými.
Pozn.: Nevím jak je to možné, ale často když hledám na Internetu něco kolem současnosti, tak nakonec čtu články z posledního desetiletí.

Domnívám se, že ve střednědobých zprávách, má rádio rádio navrch. Ale přínos to má většinou jen pro pravidelné posluchače.
Opět analogie k reklamám. Když budete chodit stále do jednoho obchodu a sledovat ceny, nakoupíte levněji, než když budete běhat po městě a nakupovat kde je zrovna co slevněné. Akorát nesmíte nakupovat kdykoli, když si zrovna vzpomenete. Podobně se k vám v rádiu (na jedné zpravodajské stanici) většina hodnotných zpráv dostane, akorát ne hned ale třeba až při změně situace.

**
Pokud byl někdy někdo z vás delší dobu, jakýmkoli způsobem, mimo a zkoušel procházet zpětně noviny, třeba za půl roku (řekněme 26 výtisků), tak je mu určitě jasné, že všechny ty děsně důležité zprávy byly opravdu důležité jen den dva, některé jen pár hodin.

ale odkud opravdu jsou ty zpravy, ktere se k Vam dostaveji z twiteru z FB? Napsali je ti lide sami? Ne vetsinou to jsou jen odkazi na klasicke zpravodajske servery a agentury.

Touché

Na rozlišování mám právě ty lidi. O převážné většině "událostí" se dozvím z různých blogovacích webů (SME, Respekt, iDnes), které u mne už dávno nahradily noviny.
Logika za tímto rozhodnutím je jednoduchá: noviny neinformují, noviny indoktrinují. Novináři přežvýkávají aktuální události a chytrými formulacemi mi podsouvají, co si o nich mám myslet. Kdežto blogy mi sdělí svůj názor rovnou, nezastřeně a bez nějakého předstírání nepředpojatosti. A když se někde stane nějaká zvlášť kontroverzní lumpárna (třeba když cikáni někoho ukopou téměř k smrti), dozvím se o ní pravdu spíše na blogu, než z oficiálních médií. :-P

Já sám se o sobě domnívám přesný opak. Vážím si času, vím že většina zpráv v médiích je o ničem, a dokáži ocenit ucelené a hodnotné informace s jejichž zpracováním si dal někdo práci.

>> Internet <<
Lidí kteří umí předložit opravdu hodnotné informace je docela málo. Tito lidé se nemohou věnovat všemu. Naštěstí tito lidé nebývají hamouni a jsou ochotni se o informace, své znalosti a analýzy podělit (někteří na Internetu).
Od úpadku periodik (časopisů) v Česku je třeba informace lovit v Internetu jako jehlu v kupce sena. Informace, to je i zábava a věci které vás zajímají.

Základem je umět rozlišovat důležitost zpráv. Což zřejmě neumíte :-)
V poslední době bylo zbytečných 90 % článků o zmizelé Aničce, v současnosti většina článků o Japonské elektrárně nebo o Vondrovi.