Od sledování narušitelů po dopravu léků. Jak se při epidemii využívají drony?

7. 4. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Drony v nouzovém stavu
Drony v nouzovém stavu
Drony mohou v krizové situaci monitorovat karanténu, doručovat léky a další materiál nebo využívat termokamery.

V posledních týdnech se ukazuje, jak přínosné může být využívání dronů v době nouzového stavu a při vyhlášení karantény kdekoliv po světě. Objevila se spousta nových příkladů z různých nejpostiženějších oblastí v Číně, Indii, Itálii, Francii nebo Španělsku, kde drony pomáhají různými způsoby.

Drony mohou zprostředkovat dálkový průzkum a letecký pohled záchranářům a policistům z bezpečí, bez nutnosti být fyzicky v bezprostřední blízkosti lidem. Zprostředkovávají komunikaci na dálku a mohou přenášet i léky a další ochranné pomůcky, aniž by byl nutný fyzický kontakt záchranářů v uzavřené oblasti s nakaženými nebo lidmi v karanténě.  

Současně se po světě nabízí v této situaci zapojení dronů profesionálů a veřejnosti, vzhledem k tomu, že policejní a záchranné složky mají omezené počty a prostředky nasazení takových technologií.

Mezi nejčastější využití dronů pro zmírnění následků celosvětové pandemie patří následující scénáře.

Letecký monitoring a kontrola dodržování pravidel

Drony se dají využít k monitoringu pohybu v uzavřených oblastech, kde je nařízena karanténa a zákaz pohybu nebo omezení pohybu. Policisté například mohou jednodušeji, rychleji a levněji sledovat celou oblast a všechny přístupové cesty do ní. Mohou sledovat v reálném čase dodržování dalších pravidel, jako je zákaz shromažďování nebo nošení roušek. 

Tímto způsobem se využívají drony v této situaci nejvíce, ať už to bylo například v Číně, kde úřady kontrolovaly zákaz pohybu v určitých zónách nebo dodržování nošení roušek. Podobné využití dronů zvolila v Evropě například Itálie, Španělsko nebo Francie. 

Kontrola lidí z dronů může nabýt někdy i extrémnější podobu – jako třeba v Číně, kde dron sledoval, jestli lidé ve vesnici mají venku nasazené roušky:

V České republice byli pomocí dronu odhaleni cyklisté, kteří narušili zakázané zóny na Litovelsku. Policisté si pak na ně počkali dle směru pohybu. Situaci popsal třeba Deník.

Komunikace a sdílení informací v postižených oblastech

Kromě monitoringu je možné pomocí dronu s reproduktorem, které jsou od loňského roku dobře dostupné například na platformě DJI Mavic, komunikovat na dálku s osobami, upozornit je nebo informovat o zákazech a omezeních. Takto se drony využívají například v Číně, Španělsku nebo Francii.

Drony také mohou viset ve vzduchu například u hlavních silnic ve městech nebo na kontrolních stanovištích a mít zavěšené velké QR kódy. Ty si řidiči naskenují a zjistí aktuální informace. V Číně pak sloužily k ověření pohybu osob a jejich zdravotních informací. Až dystopickou situaci rozebíral například server Gizmodo.

Takto vypadá informování a monitoring občanů ve Spojených Arabských Emirátech z dronu s reproduktorem:

Rozprašování dezinfekce

Dalším stále častějším využitím dronů hlavně v Asii a na Středním východě je pro rozprašování dezinfekce především na veřejných prostorách, jako jsou například parky, železniční stanice, letiště, chodníky a mnoho dalších.

Drony se zásobníky až na deset litrů dezinfekce se takto používají například v Číně nebo Indii. V Indii dokáží takto postříkat až dvacet kilometrů za jeden den. Drony navíc v průběhu postřiku po celou dobu můžou sledovat situaci ve městě a sdílet data. Současně se uvádí, že drony dezinfikují až padesátkrát více plochy než tradiční metody, a hlavně ochraňují lidské operátory dronů z přímého dosahu rozprašování.

Takto vypadá využití dronů k rozprašování dezinfekce na chodnících a ulicích v Indii:

Měření teploty

Některé státy zkoušely využití dronů i pro měření tělesné teploty osob, aniž by pracovníci museli být v blízkosti kontrolovaných jednotlivců. Tato metoda ale zatím většinou vyžaduje ověření manuální metodou, zejména kvůli potřebné kalibraci termokamery, různorodému okolnímu prostředí s proměnlivou teplotou i s ohledem na použitou termokameru na dronu.

Přenos léků, krevních vzorků a zásilek

Kromě leteckého monitorování postižených oblastí patří mezi největší přínos v takové krizi využití dronů pro přepravu léků, ochranných pomůcek, jako jsou roušky nebo respirátory, rychlotestů, mobilních telefonů a dalších menších zásilek bez nutnosti kontaktu s postiženými. 

Také se ukazuje, jak může obzvlášť v některých zemích mít velký význam zavedení přepravy léků a krevních vzorků pomocí dronů, kdy drony mohou převážet například vzorky krve mezi odběrnými místy vzdálenými desítky kilometrů rychleji. A to bez ohledu na intenzitu pozemní dopravy, včetně ohledu na životní prostředí.

VTOL dron pro přepravu zásilek
Autor: RigiTech

VTOL dron pro přepravu zásilek

Podobně mohou být pomocí dronů doručeny základní potraviny pro lidi s nařízenou karanténou. Takto lze dopravovat i léky a další důležité pomůcky, bez rizika pro zaměstnance přepravních společností nebo záchranářů.

Sítě doručovacích dronů tak mohou nabídnout efektivní logistiku především na venkovských oblastech.

Velký potenciál využití v Česku

Z uvedených možností nasazení dronů v nouzovém stavu a z podobných zkušeností ve státech s velkým růstem počtu nakažených a s pomocí soukromých subjektů je patrné, že by drony mohly značně pomáhat i v České republice.

V Česku je téměř 600 profesionálních subjektů, které mají povolení k leteckým pracím a mohly by potenciálně pomoci s nasazením pro určité scénáře. Kromě základního monitoringu je potřeba se více zabývat využitím dronů pro přepravu zásilek, především těch lékařských, které mají velký význam a mohou zachraňovat lidské životy nejen nyní v době nouzového stavu, ale i poté, až se postupem času vrátíme k normálnímu životu.

Pro zajištění bezpečnosti ve vzdušném prostoru, správu operací dronů ve vzdušném prostoru a potřebnou digitalizaci by měl pomoci rozvoj systému U-Space, který je nasazen již od roku 2018 na Řízení letového provozu ČR a funguje pro okolí pražského letiště v CTR.

Tento systém správy vzdušného prostoru pro drony už má vytvořené oficiální stanovisko od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) z letošního března. Evropská komise by ho měla ještě letos adoptovat, což znamená, že by pro tento systém měla být vyhlášena příští rok nová evropská legislativa s přechodným obdobím pro zavedení v celé Evropské unii. Současná krize by mohla tento způsob digitalizace vzdušného prostoru pro drony, včetně potřebné komunikace, urychlit.

Autor článku

Autor je spolumajitelem firmy UpVision, viceprezidentem Aliance pro bezpilotní letecký průmysl a členem mezinárodních organizací zabývajících se drony. Je také autorem knih Drony a 222 tipů a triků pro drony a popularizátorem celé oblasti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).