Jaký máte vlastně hudební vkus?
Spíše alternativní, bez žánrového omezení. Ale asi nemá smysl mluvit o konkrétních interpretech.
Třeba to někoho zajímá.
Od Beatles po Franka Zappu.
To ale není příliš velký rozptyl.
Namátkou The Young Gods, Dead Can Dance nebo Tom Waits. Mám rád také současnou vážnou hudbu. Od Phillipa Glasse až po Michaela Nymana.
Takže v klasice od minimalismu po minimalismus.
Nejen, třeba i Alois Hába, Alfred Schnittke, Leoš Janáček nebo Hans Otte.
To zřejmě nebude hudba, kterou budete v televizi pouštět.
Ne, to ne. Na první přiblížení lze říct, že budeme hrát podobnou hudbu jako VH1 Classic, ale s jistým podílem české a slovenské produkce.
Je možné na českém trhu spustit televizi, která by odpovídala vašemu hudebnímu vkusu?
Třeba i jo. Ale my musíme spustit televizi, která sice nabízí kvalitní věci, ale současně se i uživí.
Vy osobně se na televize díváte?
V podstatě na všechny dostupné hudební kanály, ale zejména z pracovních důvodů.
Co přesně vás na nich zajímá?
Nejenom obsah, ale i forma.
Co přesně?
Hudební dramaturgie, odbavení grafiky, seflpromotions, typy pořadů.
Lze shrnout, co jste se z toho profesionálního sledování hudebních stanic dověděl?
Převažují dva trendy. První dobře ilustruje česko-slovenská MTV, jedná se o odklon od hudby k lifestylu. Druhým trendem je vyšší specializace jednotlivých hudebních kanálů a to bude i naše cesta.
Proč jsme svědky odklonu od hudby k lifestyle?
Myslím, že to souvisí s přesnějšími výzkumy a následnou reflexí diváckých požadavků ze strany provozovatelů. Na druhé straně, některé skupiny diváků chtějí především hudbu. Platí to i pro diváky se zájmem o starší populární hudbu, kteří jsou na televizi více zvyklí a nepropadli natolik platformám jako YouTube.
Považujete některý z hudebních kanálů za výjimečně dobrý? Stanici s vyváženou hudební dramaturgií, propracovanou grafikou, správným poměrem videoklipů a pořadů? Televizi, za kterou byste se nestyděl?
Našel bych spíše jednotlivosti na několika kanálech.
Připomeňte mi, proč jste se před lety pouštěl do zakládání Óčka? Vlastně v té době ještě Stanice O.
Může to znít překvapivě, ale do jisté míry to byla náhoda.
Proč?
Původně jsme chtěli produkovat pouze pořad o začínajících hudebních skupinách.
Co bylo na spuštění Óčka nejsložitější?
Všechno. Vážně všechno. Neměli jsme se o co opřít, žádné nízkonákladové televize tu nepůsobily. Naše měsíční náklady představovaly kolem dvou milionů korun, tak nízko se nikomu nepodařilo dostat. Byl to průzkum bojem. Do klidnějších vod se projekt dostal až v okamžiku převzetí společností Mafra (vydavatelství novin MF Dnes a Lidové noviny, které Óčko koupilo, pozn. red.).
Co bude nejtěžší nyní?
Dnes už máme zkušenosti. Máme byznysplán. Zabýváme se postavením televize na trhu, její konkurencí. Vznik podobně zaměřených stanic v tomto období je jistě signálem, že segment hudebních stanic pro diváky ve středním věku nebyl dosud dostatečně pokrytý.
Stejně jako u jiných služeb nebo komodit, zakládají nezávislé společnosti televizní stanice za účelem dosažení jistého tržního podílu, dobrých hospodářských výsledků a následného prodeje. Dá se říci, že jste na Óčku vydělal?
Řekl bych spíše, že neprodělal.
A co jste s těmi penězi udělal?
Pustil jsem se do vlastní televizní produkce 11 TV Production, investoval jsem do technologií.
Na to se chci zeptat. I po odprodání podílů jste prostřednictvím 11 TV Production pro Óčko pracoval. Jakou formou?
Zajišťovali jsme správu techniky, odbavování vysílání. Loni jsme tu spolupráci ukončili.
Proč?
Akcionář chtěl mít tyto činnosti pod kontrolou, chtěl je zajistit vlastními silami.
Nyní dodáváte program místní televizi z Prahy 11. Dá se z toho uživit?
Naučili jsme se provozovat televizi skutečně efektivně. Umíme to.
Máte i jiné projekty?
Nyní se soustředíme na start Retro Music Television. Založili jsme dceřinou společnost Hudební televize, která je držitelem licence. 11 TV Production bude zajišťovat technologické zázemí, prostory a vlastně i kapitál.
Kde bude to studio sídlit?
Máme pronajaté prostory na Hvožďanské ulici v Praze.
Tematické stanice fungují na dvou základních obchodních modelech. Buď se zaměří na reklamu jako Óčko, nebo jsou financované z poplatků od operátorů, což je spíše příklad česko-slovenské MTV. Pro kterou z těchto variant jste se rozhodli?
Pro tu druhou, přičemž cena bude pro operátory velmi rozumná. Nechceme žádné dramatické částky. Proto počítáme s tím, že se dostaneme do základních placených nabídek operátorů.
Kteří operátoři jsou pro vás klíčoví?
Všichni, kteří se budou chtít domluvit. Více k tomu zatím nechci říct.
Lze ovšem předpokládat, že budete mít zájem jak o operátory satelitní, tak kabelové a IPTV.
Určitě ano.
Klíčovým operátorem placené televize v České republice je UPC se svou kabelovou i satelitní platformou. Považujete za reálné, že budete i v nabídce UPC?
Jednáme o tom. Nebo přesněji: začali jsme o tom jednat. Licenci máme na papíře pouze několik dnů…
Speciálně UPC mě zajímá z důvodu, že společnost disponuje vlastním portfoliem kanálů a proto se ani nechová stejně jako operátoři bez napojení na provozovatele televizních programů.
Budeme usilovat o zařazení do všech platforem. Ale nechci mluvit o podrobnostech našich obchodních jednání.
Pojďme se tedy podívat blíže na Retro Music Television. Komu budete konkurencí?
Určitě ne Óčku, protože jeho cílová skupina, a to i v prodeji reklamy, jsou mladí do 35 let. My se chceme orientovat na diváky nad 35 let. Koneckonců, Óčko je bezplatný kanál a je odkázán na příjmy z reklamy. My budeme, jak jsem říkal, placená televize.
To vypadá, jakoby jste tu televizi dělali opět pro Mafru…
(smích) To určitě ne.
Kdo kromě vás a Pavla Attela, bývalého programového ředitele Óčka, na projektu spolupracuje?
Třetí klíčovou osobou je Lenka Tesařová, bývalá šéfdramaturgyně Óčka.
Óčko a ve vyšší míře než doposud i Prima či TV Barrandov, mají ambici získat prostředky i z audiotexových služeb nebo premium SMS. Chcete využít i tento možný zdroj příjmů?
Ne, nechceme. Naše cílová skupina není pro takovýto obchodní model vhodná. Diváci nad 35 let nemají zájem o stahování zvonění do mobilního telefonu za 80 korun. Střední generace se může cítit obtěžována na hudebním kanálu i kraulem jak ho známe ze zpravodajských stanic. Může to působit rušivě. Pokud jsou premium SMS vhodné pro Óčko, ještě nemusí být cestou pro nás.
Kdy vlastně začnete vysílat?
O tom nemůžu momentálně mluvit, jelikož se chystají i další projekty hudebních stanic, konkurenčních. Ale věřím, že to budeme moci říct v řádu týdnů či nejbližších měsíců.
Tou konkurencí myslíte Muziku CS?
Zejména.
Jak to bude s hudební dramaturgií? Dnes mají snad všechna rádia veškerou hudbu otestovanou přes výzkumy. Lze něco podobného dělat i u hudební televize?
Hudební televize na českém trhu obecně nezadávají výzkumy na nasazovanou hudbu.
To mají tedy hudební dramaturgové v televizi poměrně zajímavou práci.
Pochopitelně je zde jistá inspirace playlisty rádií. Hudební dramaturg dále nastavuje algoritmus pro software, který finální playlist produkuje. Určuje podíl pomalé a rychlé hudby, novinek atd. Přestože nemáme výzkum, musíme používat sofistikované metody dramaturgie. Jiná pravidla než pro prostý hudební proud samozřejmě platí pro specializované programy.
Kdo vytvoří grafiku pro Retro Music Television?
Je to team grafiků pod vedením Jana Kremláčka (je např. autorem grafiky Óčka z roku 2003 nebo znělky a vizuální identity pořadu Styl vysílaném v České televizi v letech 2006 až 2009, pozn. red.).
Když jste na začátku zmiňoval trendy v hudebních televizích, řekl jste, že dnes to už nejsou pouze klipy. Budete mít i vlastní tvorbu, vlastní pořady?
Nebude to hned od začátku vysílání, ale s pořady počítáme.
Jaký marketing ke spuštění chystáte?
Začali jsme s public relations. Naší agenturou je Arts Marketing Jiřího Sedláka, který pracoval pro Divadlo Archa, festival Colours of Ostrava a řadu uměleckých pravidelných i jednorázových akcí. Zatím si ujasňujeme, jaká další kampaň bude spuštění provázet.
Kolik vlastně taková televize stojí?
Jsou to miliony korun.
Co je na tom nejdražší?
Zejména distribuce, to je vůbec nejvyšší položka. Dále poplatky pro ochranné autorské svazy, technologie a nákup a výroba pořadů.
Autor je redaktorem týdeníku Marketing & Media
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU