Ilustrace: Nenad Vitas
Aby bylo jasno, tato glosa nemá být nijak filozofická. Zjištění, že význam slov se mění, je očividně poněkud triviální. A už vůbec mi nejde o slova s rozmlženým významem. Třeba prognóza tvrdící, že v budoucnu zavládne na Zemi svoboda, v podstatě postrádá empirický obsah. Zajímá mě věc, která byla definována docela exaktně – nanotechnologie.
Novinové titulky nám prostě sugerují, že nanotechnologie jsou konečně realitou. Máme zde nano-textilie, nano-nátěry, nano-procesory, nano-koberce i nano-sklo. Renomované analytické společnosti se předhánění v odhadech, kolik celý obor vygeneruje miliard dolarů. Několik knih o nanotechnologiích se již stačilo zařadit mezi bestsellery. Ve vědeckých institucích vznikají nanotechnologické sekce. Všemožní pochybní aktivisté naopak bijí na poplach a burcují proti údajnému nebezpečí nanotechnologií, volají po zákazech a moratoriích.
Nakonec ale nanotechnologie nepatří do naší první skupiny splněných prognóz – jednoduše proto, že ono slovo znamenal původně něco úplně jiného. Stačí se podívat do nějaké pořádné tvrdé technologické sci-fi nebo do prvních prací o nanotechnologiích z 80. let. Tehdy nanotechnologie znamenala jakýsi klíč k totální transmutaci hmoty, která by se tak stala téměř nekonečně tvárnou. Šlo i miniatruní počítače, které se budou umět samy opravovat, rozmnožovat, modifikovat své ovládací programy, komunikovat spolu i skládat ve větší celky. Všemožné strojky by se promenádovaly i v našich tělech, skládaly by je atom po atomu, molekulu po molekule a výhledově by snad nabízely perspektivu nesmrtelnosti. Nakonec by dokázaly přeskládat dokonce i lidský mozek a dokonale tvárnou by se tak stala kromě hmoty i psychika.
Stačí se podívat na popisy vizionářů. Jen tři příklady za mnohé: přeprogramování lidského mozku předvádí v plné své kráse třeba Eganův Axiomat, zřejmě první ucelenější teoretickou vizí byla Drexlerova kniha Stroje stvoření, za přečtení rozhodně stojí i Diamantový věk od Neala Stephensona. Pro srovnání dvě aktuální zprávy: Nanopovrchové inženýrství s oxidem titaničitým či Nanotechnologie pomůže v boji s ptačí chřipkou. První text popisuje sklo auta, které se nebude špinit, druhý nový způsob výroby ústích roušek.
Vidíte kolem sebe alespoň náznak, že se původní vize nanotechnologií blíží k realitě? Obávám se, že naopak zůstávají stále fantaziemi. Význam slova se ovšem posunul do podoby marketingového sloganu. Jakákoliv trochu sofistikovanější technologie si dnes vyslouží předponu „nano“, slovo tak ztrácí svůj specifický charakter a stává se spíše synonymem pro označení „high-tech“.
Zůstává několik otázek. Je současný vývoj na poli nanotechnologií alespoň předstupněm pro naplnění původních vizí, nebo se vývoj ubírá úplně jiným směrem? A nakonec, jaké další technologie se staly realitou jen podle jména?
ČLÁNKY DO MAILU