Anténa? V digitální době jí netřeba…
Tak nějak jsme si už zvykli na to, že z mobilních telefonů už dlouhá léta netrčí antény. Stejně tak netrčí antény z notebooků a všech ostatních zařízení, která se jakkoliv připojují k bezdrátovým komunikačním sítím. U mnohých uživatelů tato situace vyvolává dojem, že digitální technologie prostě nepotřebují žádné antény, že vlastní komunikace probíhá na zcela jiném principu a hlavně bez antén.
Zaobírat se tím, jak si tito lidé představují, že tato zařízení fungují, nemá asi smysl. „Prostě to nějak funguje a nepotřebuje to anténu ani drát.“ Jak jinak by bylo možné si vysvětlit to, že mnoho lidí se pokouší přijímat digitální televizi způsobem, který popírá jakékoliv fyzikální zákony a zákonitosti?
Zcela mylné představy o digitálních technologiích většinou vyvolávají nadšení propagátoři a zastánci čehokoliv nového. Ne jinak tomu bylo i v případě digitální televize. Dnes se ovšem ukazuje přesně opačný problém, který se mnohdy zdá být neřešitelný. Představy o tom, že televizní vysílače s výkonem desítek a stovek kilowatt dokáží „dostřelit“ televizní signál úplně kamkoliv a nabídka desítek televizních programů bude dostupná ve všech koutech naší země, berou za své od okamžiku, kdy byly zákonem stanovené minimální limity pokrytí pro jednotlivé multiplexy. S příchodem regionálních multiplexů došlo a bude i nadále docházet k tomu, že nebude možné přijímat kompletní programovou nabídku na jednu jedinou anténu nebo dokonce na kus drátu.
Jedna anténa už v řadě lokalit pro příjem všech dostupných multiplexů nestačí
Naopak: antén je třeba stále víc
S novými kmitočtovými příděly pak dochází k situacím, kdy je nutné slučovat signály z více antén, a navíc kmitočtově natolik blízké, že není možné použít laděné kanálové slučovače. Často tak dochází k naprosto paradoxním situacím, kdy pro některé jedince je takovýto problém naprosto neřešitelný, pro jiné jedince je to maličkost, která ovšem ve výsledku mnohdy nefunguje tak, jak má nebo jak se očekává. Bohužel je to důkaz velmi malé povědomosti a znalostí obecné fyziky. K omylům na poli digitální televize tak dochází stále a bude docházet nejspíš i v budoucnu. Z jednoho omylu totiž vznikají další a další.
Pravidelní návštěvníci odborných portálů a čtenáři diskusí se neustále dokola potýkají s dotazy na vhodnou anténu, zesilovač, slučovač, na umístění antény či jiné, podobné problémy. Stále dokola se pak objevují odpovědi, že bez měření signálu v místě příjmu, není možné cokoliv spolehlivě a fundovaně navrhnout nebo zodpovědět. Samoinstalace antén a anténních systémů jsou tak dalším mýtem a omylem, které televizní digitalizaci provázejí. Představy mnohých jedinců, že základem spolehlivého příjmu je anténa s velkým ziskem a zesilovač s obrovským zesílením, jsou bohužel jen dalším důkazem toho, že nemalá část laické veřejnosti nemá o dané problematice ani minimální informace.
Pokojová anténa většinou pro příjem digitální televize nestačí
Samoinstalace jako za analogu se nevyplácí
V dobách analogových jistě bylo možné posuzovat úroveň a kvalitu televizního signálu podle obrazu. Digitální televize takovýto postup neumožňuje a „teploměry“ v televizních přijímačích či set-top-boxech rozhodně neposkytují informace, které jsou pro spolehlivou a kvalitní instalaci antény nutné. Jistě není možné popírat to, že v místech s kvalitním signálem a bezproblémovým příjmem je možné použít téměř jakoukoliv anténu a dosáhnout tak kvalitního příjmu.
Takových situací ovšem rozhodně není mnoho. Setkal jsem se již mnohokrát s tím, že v místech s přímým výhledem na vysílač nefungovalo vůbec nic, protože „samoinstalatér“ použil tak krkolomné a nesmyslné řešení, že všechen signál získaný anténami ihned zmařil v nevhodných slučovačích a zesilovačích. Výsledek takového počínání pak byl jednoznačný, neustálé stížnosti na nefunkčnost televize. Tento člověk mi byl schopen telefonovat několikrát týdně s dotazem, zda je funkční vysílač na Pradědu, protože mu televizor psal, že nemá signál. S odstupem času požadoval přeladění slučovače na vysílač Brno Hády, odkud prý bude přijímat všechny multiplexy na jednu anténu. Jak přišel na to, že v Bludově bude přijímat právě vysílač Brno Hády, to mi nebyl schopen vysvětlit. Jelikož se kvůli nesprávně zapojenému slučovači okamžitě připravil o veškerý signál z antén, nebylo se čemu divit, že mu televize nefungovala.
Samoinstalací někdy vznikají velmi odvážné kombinace antén – jako tato pro pozemní a satelitní příjem televize
Více konektorů? Anténu zapojíme kamkoli…
Za dobu svojí anténářské praxe jsem zjistil, že má-li cokoliv více než jeden konektor, pak je většina laiků považuje za naprosto rovnocenné. S nástupem F konektorů se tato situace objevuje mnohem častěji. Anténa zapojená do výstupu zesilovače nebo různě zaměněné vstupy laděných slučovačů nebo zaměněné vstupy slučovačů s různou průchodností napájení, případně zaměněné výstupy rozbočovačů, přes které prochází napájecí napětí do zesilovačů, to všechno jsou omyly a chyby, kterých se dokáží laici dopustit. Samozřejmě, že není divu. Člověk bez znalostí v oboru má na takovéto omyly a chyby jistě právo, jako problém ovšem vidím to, že drtivá většina těchto jedinců si svoje omyly a chyby neumí připustit a nefunkčnost svých výtvorů přisuzuje vadným komponentům nebo absenci signálu v místě příjmu.
V dnešním díle seriálu jsem se rozhodl přiblížit omyly, které se vyskytují dnes a denně a neustále dokola se opakují, protože jejich autoři jsou přesvědčeni o tom, že takovou „maličkost“, jako je montáž televizní antény, přece zvládne úplně každý, a když ne každý, tak on přece docela jistě.
ČLÁNKY DO MAILU