Lagardère: Vysíláme stále za stejné peníze
Společnost Lagardère Active ČR, která je nejsilnější rozhlasovou skupinou u nás, počítá do budoucna s technologií digitálního rozhlasu DAB, nicméně bude pochopitelně záležet na její ekonomické náročnosti. Na konferenci Digimedia 2013, která proběhla minulý týden ve čtvrtek na půdě České televize, to uvedl Miroslav Šimánek, člen představenstva Lagardère Active ČR odpovědný za řízení ekonomického a provozního úseku. Všechny varianty, které zvažujeme, musí být v nějakém reálném ekonomickém modelu, protože veškerá produkce něco stojí a musíme si uvědomit, že posluchačů je stále stejný počet (…). Musíme vyřešit, jak vysílat paralelně na několika platformách, což má své limity,
konstatoval Šimánek.
Otázkou také podle Miroslava Šimánka je, zdali technologie DAB/DAB+ neprohraje boj s jinými platformami, například s internetem, s televizí a ostatními médii. Prostředky na trhu, ze kterých rádia mohou financovat tento projekt, jsou omezené, takže to není jednoduchá situace,
konstatoval šéf řízení ekonomického a provozního úseku Lagardère. Na druhou stranu však technologii vyzvedl pro její energetickou úsporu, potažmo mnohem levnější provoz, díky čemuž se vytváří prostor pro větší programovou nabídku, ať už u této firmy nebo jiných poskytovatelů obsahu. Chceme vytvářet a rozšiřovat naši nabídku. Důkazem toho je internet (…),
sdělil Šimánek.
Jedním z brandů Lagardère Active ČR je i Evropa 2
Na otázku, zdali v letošním roce dojde k rozšíření programové nabídky společnosti Lagardère Active ČR, Šimánek odpověděl, že pokud bude kde, určitě chce Lagardère potenciální platformu, tedy digitální rozhlas, využít. Mohlo by se tak stát například v případě nového zpravodajského Rádia Zet, které v současné době vysílá kromě internetu na sdílených VKV kmitočtech s BBC World Service. Miroslav Šimánek dále uvedl: Jako skupina Lagardère Active chceme dát posluchačům víc, dát jim větší pestrost a kvalitu. Je to náš primární zájem, protože ve svém důsledku nám posluchač přináší zdroje peněz, potažmo sledovanost a inzerci.
Svůj postoj k této technologii už Lagardère prezentovala začátkem letošního roku na semináři, který se konal v Poslanecké sněmovně.
Jaké plány má provozovatel SeeJay Radia?
Provozovatel první čistě digitální rozhlasové stanice v České republice, tanečního SeeJay Radia, na konferenci Digimedia 2013 zopakoval plán spustit na podzim informační okruh TiP Radio. Server DigiZone.cz o něm jako první přinesl podrobnosti už v polovině dubna. Zároveň bude dle slov ředitele a jednatele společnosti Svatopluka Janíka pokračovat v „krasojízdě“ se svým karavanem, který propaguje po českých zemích technologii DAB. Na místech, kam dorazíme, se setkáváme poměrně s kladným ohlasem. (…) Zájem o to je a pochopitelně nás to těší,
konstatoval Janík. SeeJay Rádio má podle něho těžkou roli v tom, že s technologií DAB teprve lidi seznamuje. Řada lidí bohužel nemá ani ponětí, co to je,
konstatoval Janík, který nedávno regulátora ČTÚ vyzval, aby s DAB pohnul kupředu.
Svatopluk Janík je velkým propagátorem digitálního rozhlasu a snaží se donutit Český telekomunikační úřad, aby s touto technologií neotálel.
Šéf Proglasu: Babičko, nalaďte si na svém rádiu Proglas
Jako velký propagátor digitálního rozhlasu vystoupil na konferenci Digimedia 2013 ředitel a jednatel Rádia Proglas Martin Holík. Ten označil přechod z analogového na digitální vysílání za tak logický krok, jako málokterý technologický vývoj. Mimo jiné vzniknou klony od rádií stávajících, ale i rádia nová, například komunitní,
konstatoval Holík. V současné době ale není situace jednoduchá, protože posluchači Proglasu jsou především z řad starší generace a mají tedy horší návyky. Když si ale někdo koupí přijímač a přihlásí se nám do Klubu přátel Proglasu, máme v takovém případě okamžitě odezvu,
uvedl. Posluchači si podle něho musí najít k této technologii cestu a je třeba je neustále upozorňovat na její výhody.
Je třeba využít novinek směrem k posluchačům
Aby digitální rozhlas v České republice uspěl, je zapotřebí splnit několik podmínek a připojit se tak mezi vyspělé evropské země, které digitální rozhlas již zavedly a podporují ho. Myslí si to provozní ředitel operátora RTI cz Roman Kropáček. Za prvé je nutné zahájit vysílání ve III. pásmu, za druhé přinést zajímavou alternativu k současnému FM vysílání, jako jsou například stanice Jazz, Plus, Junior nebo nové rádio pro mladé SeeJay Radio. (…) Pokud budou DAB rádia v každém kamenném obchodě, nevidím důvod si ho nekoupit,
konstatoval Kropáček. Jako velké plus vidí manažer společnosti RTI cz dopravní informace, které mají v rámci DAB přibližně 400× vyšší kapacitu než v rámci dat RDS na VKV.
Český rozhlas Jazz může být jedním z taháků, jak posluchače donutit k pořízení rozhlasového přijímače.
Také RTI cz, stejně jako společnost Teleko, která je průkopníkem této technologie u nás, počítá s rozšiřováním vysílání do dalších oblastí, ale preferuje opět vysílání v Band III a nikoliv v L-pásmu, jako je tomu doposud. Rádi bychom pokryli celé kraje, kde vysíláme, tedy Plzeňský, Jihočeský i Karlovarský kraji,
uvedl Kropáček. Marcel Procházka, manažer pro rozvoj služeb a strategie Českých Radiokomunikací, řekl, že jedním z hlavních přínosů této technologie bude funkčnost i v době, kdy internetové sítě budou přetíženy. Jako příklad uvedl nedávné ničivé povodně, které se prohnaly Čechami. Tyto posluchače navíc nebude možné hacknout, jak se dnes říká,
argumentoval Procházka.
Digitální rozhlas může být užitečný v době povodní, věří Marcel Procházka
Radiokomunikace navrhují několik pilířů
Pro úspěšný rozvoj DAB technologie je třeba udělat několik kroků. Dle slov Marcela Procházky z Českých Radiokomunikací by mělo jít v první fázi především o vyřešení legislativy. Shoda v tomto směru panovala v podstatě u všech účastníku posledního panelu, který se právě digitálnímu rozhlasu věnoval. Vidíme to jako první zásadní krok. Musí být jasně stanoveno přidělení prostředků pro vytvoření veřejnoprávního multiplexu. Dalším krokem pak musí být nový obsah a nové služby,
konstatoval manažer pro rozvoj služeb a strategie Českých Radiokomunikací.
Pomyslnou třetí nohou by mělo být zajištění dostatečného pokrytí signálem. České Radiokomunikace se k tomu hlásí a budeme se snažit tuto věc vyřešit,
dodal Procházka. Čtvrtý pilíř má tvořit dostatečná penetrace přijímači. Na trhu by měla být tedy jen o „několik korun“ dražší digitální rádia, aby si je mohl pořídit každý zájemce o tuto technologii. Tyto čtyři nohy musí být přikryty národní strategií, na které se musí dohodnout nejen komerční subjekty, ale je třeba i dohoda na straně Českého rozhlasu, regulátorů a dalších vládních subjektů,
dodal na závěr konference Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací.
ČLÁNKY DO MAILU