Popularita streamování videa a hudby rok od roku roste. Poptávku po streamovacích produktech vnímají telekomunikační operátoři jako obchodní příležitost a snaží se zákazníkům vyhovět poskytováním zvláštních tarifů a souvisejících služeb. Objevují se tak například tzv. zero tarify nebo zero-ratingové nabídky. To jsou takové, které umožňují streamovat video či hudbu bez toho, aby uživatel čerpal data ze svého datového tarifu.
Jinou obchodní praktikou mohou být nabídky tarifů s rozdílnými cenami dat, které mohou být založeny na datech sponzorovaných poskytovateli obsahu, nebo různé předplacené datové balíčky s možností výběru nulového tarifu pro vybrané aplikace.
Tento druh tarifů na první pohled nepoškozuje koncové uživatele a přináší zákazníkovi vyšší hodnotu. Tarify pro streamingové služby byly zavedeny v řadě evropských zemí (např. služba StreamOn, VideoPass či MusicPass v Německu nebo zvýhodněný tarif MyMusic v Maďarsku). Neomezená data pro streamovací služby se objevily i u českých poboček nadnárodních operátorů (např. služba StreamOn), které byly ovšem následně ukončeny.
Síťová neutralita
S prozákaznickým přístupem telekomunikační operátoři na evropském trhu narazili. Národní regulátoři (například v Německu) a následně i soudy shledaly tento postup jako rozporný s požadavky nařízení o síťové neutralitě, které stanoví společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů. Tato pravidla jsou přímo použitelná ve všech členských státech od 30. dubna 2016.
Nařízení zakotvuje obecný princip nediskriminace síťového provozu. Operátoři mají povinnost nakládat při poskytování služeb přístupu k internetu s veškerým provozem stejně, bez diskriminace, omezení nebo narušování a bez ohledu na odesílatele a příjemce, na obsah, ke kterému se přistupuje nebo který se šíří, na používané či poskytované aplikace nebo služby nebo na použité koncové zařízení.
Logickým projevem principu nediskriminace je zákaz diferenciace provozu. Nařízení proto výslovně zakazuje blokovat, zpomalovat nebo upřednostňovat určitý provoz v síti. Výjimkou jsou pouze zvláštní okolnosti, jako je zachování integrity a bezpečnosti sítě, poskytovaných služeb a koncových zařízení, nebo nutnost zabránit hrozícímu přetížení sítě.
Regulace má několik cílů. Primárním cílem je ochrana koncových uživatelů. Podporuje se přístup koncových uživatelů k informacím a jejich možnost šířit informace a využívat aplikace a služby dle vlastního výběru. Pravidla o síťové neutralitě mají zároveň zaručit trvalé fungování internetového ekosystému coby hnací síly pro inovace. Tento druhý „vyšší“ cíl je obtížněji uchopitelný. To se odráží v tom, jak jsou tato pravidla napsána a jak se uplatňují.
Dodržování síťové neutrality je pod drobnohledem národních regulátorů. Podle nařízení mají národní regulátoři povinnost podrobně sledovat a zajišťovat dodržování těchto pravidel. Každý rok zveřejňují zprávy o výsledcích sledování a svá zjištění poskytují Komisi a sdružení BEREC.
Český telekomunikační úřad zveřejnil již tři zprávy. Z posledních dvou z nich vyplývá, že v období 2017–2019 byl na českém trhu zero-rating uplatňován pro streamovací služby. Nabídka služeb zero-ratovaných služeb se rozšiřuje (zejména na cloudové služby) a dále na kombinované balíčky služeb (hudba, video, sociální sítě, textové zprávy).
Vedle toho jsou nabízeny (zpravidla zdarma) specializované datové balíčky, které je možné využít pouze pro určené účely (zejména v souvislosti s využíváním tzv. služeb sociálních médií).
Obchodní praktiky v rozporu se síťovou neutralitou postihuje regulátor. Český telekomunikační úřad je oprávněn ukládat dotčeným subjektům nápravná opatření a také je sankcionovat pokutou až do 15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu.
Evropské téma
Tématu síťové neutrality a výkladu pravidel se aktivně věnuje Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), které je podle nařízení nadáno pravomocí vydávat pokyny pro provádění povinností dle tohoto nařízení. Krátce po nabytí účinnosti vydal tento úřad dne 30. 8. 2016 pokyny k provádění pravidel síťové neutrality.
BEREC v pokynech vymezil závazná kritéria, z nichž musí národní regulátoři vycházet při posuzování obchodních nabídek (tarifů) operátorů. Evropský úřad se rovněž v omezené míře vymezil i proti zero-ratingovým tarifům.
Mohutný rozvoj internetových služeb a streamingových služeb v následujících letech vyvolal diskusi o dalším směřování této regulace. Posbírané zkušenosti z praxe na základě veřejné konzultace se odrazily v uvažování regulátora a jeho přístupu. BEREC vydal 11. června 2020 aktualizované pokyny (Guidelines) k provádění nařízení. Aktualizované pokyny podrobně diferencují mezi různými druhy nabídek a tarifů pro balíčky služeb se streamováním hudby či videa a specializované datové balíčky pro určitý typ provozu.
Další příspěvek do odborné debaty můžeme očekávat od Soudního dvora Evropské unie. Ten má od počátku roku 2020 na stole hned několik žádostí o rozhodnutí předběžných otázek od německých soudů a maďarského soudu týkajících se uplatňování nařízení na zvláštní tarify operátorů pro streamingové služby.
Všechny uvedené žádosti se týkají výkladu klíčového ustanovení čl. 3 nařízení. Tento článek je poměrně složitě konstruován, neboť ve svých třech odstavcích a několika dalších pododstavcích upravuje řadu souvisejících a provázaných práv konečného uživatele a povinností operátora.
V prvním odstavci je široce formulováno právo koncového uživatele na přístup prostřednictvím služby přístupu k internetu.
Druhý odstavec stanoví limity toho, co si operátor může sjednat s koncovým uživatelem, a to tak, aby nebyla omezena práva koncového uživatele. Konečně třetí nejobsáhlejší odstavec zakotvuje pravidlo nediskriminace síťového provozu, zákaz blokování, zpomalování a upřednostňování provozu. Současně však stanoví i obecná kritéria a výjimky pro různé nakládání.
Při výkladu takto rozsáhlého ustanovení logicky vznikají nejasnosti, jak má být aplikováno na konkrétní obchodní nabídky a tarify?
Jaké služby tedy mohou operátoři nabízet?
Co jsou přijatelné obchodní praktiky a jaké služby v oblasti dat a streamingu mohou operátoři vlastně nabízet, aby nenarazili na síťovou neutralitu? To je stále nevyjasněná otázka. Čeští operátoři se v tomto směru drží zpátky a raději nabízejí data pro veškerý provoz.
Aktuální pokyny BEREC naznačují, že je možné vytvářet nabídky a tarify pro specifický druh datových služeb, jako je streaming, nebo je kombinovat se datovými tarify. Vždy ale bude zapotřebí pečlivě nastavit podmínky jednotlivých služeb a tarifů. Za obecně přijatelné jsou považovány nabídky, které nejsou spojeny s konkrétními datovými aplikacemi či obsahovými službami, a uživatel má neomezený přístup k internetu po určitou omezenou dobu (např. v noci nebo o víkendu). Dále jsou přípustné nabídky s omezeným množstvím dat, pokud si uživatel může dodatečná data dokoupit.
Nově se regulátor kladně vyjadřuje k tzv. otevřeným zero-ratingovým programům. Za otevřené programy považuje takové aplikace, do nichž mohou se svými obsahovými službami (video, hudba, sociální media) volně vstupovat poskytovatelé contentu. V takovém případě nedochází k omezení výběru koncového uživatele ani není narušen rozvoj internetu. Regulátor u těchto druhů nabídek podtrhuje soutěžněprávní aspekt. Při tvorbě těchto tarifních programů musí operátor vycházet z požadavků transparentnosti, nediskriminace, spravedlivosti a přiměřenosti.
Z dosavadní rozhodovací praxe i pokynů na druhou stranu plyne, že v rozporu s požadavky síťové neutrality budou i nadále považovány nulové tarify, které umožní provoz určité aplikace (streaming) v případě, kdy jsou jinak všechny ostatní aplikace blokovány nebo zpomaleny z důvodu dosaženého datového omezení.
ČLÁNKY DO MAILU