Pokud by běžní Češi seděli ve sněmovně a hlasovali o zrušení České televize nebo Českého rozhlasu, dopadl by hůř rozhlas. Naznačily to výsledky průzkumu, který minulý týden představila Marína Urbániková z Masarykovy univerzity. První závěry zveřejnila shodou okolností právě ve sněmovně, při semináři o médiích veřejné služby.
Výsledky průzkumu odrážejí postoje veřejnosti v listopadu a prosinci 2023, jde tedy o velmi čerstvá data. Na otázky výzkumníků odpovídalo osobně a přes internet 1700 lidí, struktura výzkumného souboru odpovídá složení české populace z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu, velikosti obce a také používání internetu.
Otázky v průzkumu připraveném ve spolupráci s agenturou Focus se týkaly jen České televize a Českého rozhlasu. Třetí veřejnoprávní médium, Česká tisková kancelář, tentokrát zůstalo stranou kvůli tomu, že se veřejnost nepodílí na jeho financování.
Jeden z dotazů zněl takto: „Představte si, že jste poslancem nebo poslankyní a hlasuje se o tom, zda se ČT a ČRo zachová, nebo se zruší. Jak byste hlasoval/a?“ V případě Českého rozhlasu by 48 % lidí hlasovalo pro zachování, 33 % pro zrušení a 19 % se jednoznačně nepřiklonilo ani k jedné z variant. U České televize by 51 % lidí hlasovalo pro zachování, 25 % pro zrušení a 17 % nemá jednoznačný postoj.
Nižší podpora Českého rozhlasu nutně nesouvisí s nespokojeností, ale s obecně nižší oblibou tohoto typu média v populaci. „Jak víme z jiných zemí, zejména u mladé generace není rozhlas jako médium příliš oblíbený,“ poznamenala Marína Urbániková.
Zároveň však 51 % lidí souhlasí s tím, že naše společnost jako celek potřebuje média veřejné služby. Čtvrtina respondentů v tom nemá úplně jasno, dalších 24 % s myšlenkou médií veřejné služby nesouhlasí.
„Když se podíváme na podíl nespokojených, tedy lidí, kteří nevidí smysl v samotném konceptu médií veřejné služby a neměli by problém, kdyby se Česká televize nebo Český rozhlas zrušily, tak se jedná zhruba o čtvrtinu až třetinu populace. To není nijak zvlášť vysoké číslo, ale rozhodně není zanedbatelné,“ řekla Urbániková.
Nespokojení respondenti měli zpravidla nižší vzdělání, byli v horší finanční situaci, nebyli spokojení se stavem politiky, ekonomiky ani demokracie v Česku. Politicky se podle vlastních vyjádření klonili spíše k ANO, SPD, Trikoloře, případně Svobodným.
Co (ne)chceme od televize a rozhlasu
Autory průzkumu zajímalo, co lidé vlastně od médií veřejné služby očekávají. Na prvním místě je to přinášení přesných a nestranných informací o domácím dění (za rozhodně nebo spíše důležité to považuje 83 % lidí). V těsném závěsu je informování o dění v zahraničí nebo regionální zpravodajství.
Do značné míry panuje shoda na tom, že by média veřejné služby měla vzdělávat publikum, například o historii, přírodě nebo vědě. Na takové úloze se shodly více než tři čtvrtiny dotázaných (76 %).
Za důležitou roli České televize a Českého rozhlasu považují Češi také boj proti dezinformacím (74 %) nebo uchovávání a rozvíjení národních tradic a kultury (73 %). Většina lidí rovněž očekává vysvětlování složitého dění, kvalitní programy pro děti, prostor pro širokou veřejnou diskusi a názory obyčejných lidí nebo kontrolu politických a ekonomických elit.
„Starší generace považuje za důležitější podporovat kulturu a umění a také dávat prostor národní kultuře a zábavě. Naopak mladší generace považuje za důležitější, aby média veřejné služby přispívala k boji proti dezinformacím a podporovala zájem o veřejné dění,“ všimla si Marína Urbániková.
Dvě třetiny respondentů dále očekávají kvalitní zábavu. Relativně nejméně chtějí Češi od veřejné služby sport, pořád ho však očekává většina dotázaných, konkrétně 54 %. Za rozhodně nebo spíše nedůležité považuje vysílání sportu 18 % účastníků průzkumu. Zároveň 28 % řeklo, že to není ani důležité, ani nedůležité.
„Relativně nižší vnímaná důležitost některých rolí a funkcí neznamená, že by pro média veřejné služby nebyly relevantní nebo že by měly být omezeny. Stručně řečeno, projevuje se zde skutečnost, že zatímco na základních funkcích, jako je informování a vzdělávání, se téměř všichni shodnou, u ostatních funkcí mají různé skupiny obyvatelstva různé potřeby. A tedy i různé preference,“ podotkla Marína Urbániková.
„V každém případě tyto výsledky ukazují, že česká veřejnost přijala spíše toto široké pojetí veřejné služby než minimalistické. Pokud se tedy někdy objevují návrhy, že by se média veřejné služby měla omezit na informace, pořady pro menšiny a pak vysokou kulturu, tedy něco, co by šlo na ČT2 po 22. hodině, česká veřejnost tento názor rozhodně nepodporuje,“ dodala.
Hudební stanice ne, StarDance ano
Výše citovaným výsledkům pak odpovídají také názory na to, co by Česká televize a Český rozhlas měly dělat a co už je za hranicí veřejné služby. Naprostá většina lidí souhlasí s udržováním vlastní sítě zahraničních zpravodajů (79 %), stejně jako s udržováním studií a redaktorů v regionech (78 %).
Shodně 72 % lidí vidí jako úkol pro Českou televizi provozování samostatné zpravodajské stanice ČT24 a přenosy z velkých mezinárodních sportovních akcí typu olympijských her. Podporu má také vzdělávací webový portál pro rodiče, učitele a žáky, jejž Česká televize provozuje pod názvem ČT Edu.
U dalších otázek už narůstal počet lidí, kteří měli jasno, že tudy ne. Proti podpoře české filmové tvorby je rozhodně nebo spíše pětina lidí, 67 % s ní souhlasí a 13 % nemá jasný názor. S provozováním samostatné televizní kulturní stanice nesouhlasí 23 % dotázaných. 24 % lidí si myslí, že do vysílání nepatří přenosy populárních sportů typu ligového fotbalu. Existence stanice pro seniory, jako je ČT3, se nelíbí dokonce 29 % respondentů.
Internetové aktivity České televize a Českého rozhlasu se ukázaly jako oblast, kde má veřejnost nejméně jasno. Plných 20 % lidí nemá žádný názor na to, jestli mají mít média veřejné služby své weby a aplikace s obsahem na vyžádání. A 22 % lidí krčilo rameny, když se jich výzkumníci zeptali, zda má pod veřejnou službu patřit i samostatný zpravodajský web s vlastní redakcí, jako je iRozhlas.cz.
Většina ale působení na internetu podpořila a také zde se postoje měnily s věkem. Mladší generace statisticky významněji chtěla, ať mají média veřejné služby své weby a aplikace.
Jednoznačné „ne“ zaznělo na otázku, jestli je úkolem médií veřejné služby provozovat profily na sociálních sítích. 51 % si myslí, že to Česká televize ani Český rozhlas nemají dělat, a jen 32 % je pro. I tady ale byla poměrně velká skupina lidí, kteří na tuto oblast nemají žádný názor (17 %). A stejně jako u dalších internetových témat i tady záviselo na věku.
Většina lidí souhlasí s tím, aby Česká televize a Český rozhlas vysílaly zábavné pořady, jako je StarDance anebo rozhlasový Tobogan. Také zde je relativně výrazná skupina těch, co jsou proti (36 %). Vysílání zábavy obecně podporují spíše ženy. Těsná většina podpořila také vysílání méně populárních sportů typu ragby nebo jezdectví.
Účastníci průzkumu příliš neocenili provozování samostatných rozhlasových stanic se zaměřením na různé hudební žánry. Český rozhlas má například digitální okruh pro fanoušky jazzu anebo klasické hudby. 46 % dotázaných řeklo, že to mezi úkoly veřejné služby patří, 35 % bylo proti a 19 % nemělo názor. Lidem by moc nechyběl ani Symfonický orchestr Českého rozhlasu, existence vlastního hudebního tělesa má ještě nižší podporu než hudební stanice (37 %).
Výzkumníci se kvůli širšímu kontextu zajímali o politické názory anebo spokojenost respondentů s jejich osobní situací. „Je tu kategorie lidí, kterou se médiím veřejné služby méně daří oslovovat. Jsou to lidé, kteří se sami přiklánějí spíše k levicové politické orientaci, mají nižší vzdělání a jsou nespokojeni se současnou politickou a ekonomickou situací. A ti na rozdíl od zbytku výzkumného souboru považují statisticky významně častěji za důležitou kontrolu politických a ekonomických elit, tedy roli hlídacího psa. Zároveň považují za důležité, aby média umožňovala vyjádřit názor obyčejným lidem,“ postřehla Marína Urbániková.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU