Silk? Znovuobjevení kola, které může být zásadním milníkem
Minulý týden Amazon odhalil svůj dlouho očekávaný tablet Kindle Fire. Není to nejvíce nadupané zařízení na trhu. Zákazníky má oslovovat hlavně příznivou cenou (199 dolarů). Hardwarová výbava nikterak neoslní, ale v té softwarové je něco, co přece jen zaznamenalo větší ohlas. Řeč je o integrovaném prohlížeči jménem Silk. Amazon slibuje jeho uživatelům ultra-fast web browsing
.
Tablet Amazon Fire se 7" displejem za 199 dolarů bude zřejmě chtít vydělávat na prémiovém obsahu.
Proč má být Silk ultra rychlý prohlížeč? Spoléhá totiž na sílu cloudu. Už při prvních spekulacích o vlastním tabletu Amazonu se mluvilo o úzkém propojení s cloudovými službami, ale samotný Silk byl překvapením. Surfování s tímto prohlížečem funguje tak, že prohlížený obsah je nejdříve bleskově zpracován na serverech Amazonu.
K uživateli míří až upravený obsah, který se má načítat výrazně rychleji, než kdyby si uživatel načítal obsah přímo od zdroje. V praxi Amazon využívá mj. kompresi grafických prvků, kterou ale uživatelé nemají na 7" displeji tabletu vůbec postřehnout. I když Silk tímto způsobem fungováním zaujal, nejde o nic nového pod sluncem.
Na to dosti hlasitě upozornila norská společnost Opera Software, která chtěla připomenout novinářům i jejich čtenářům, že podobné služby nabízí již řadu let. Její prohlížeč Opera Mini na svých serverech dokonce přeskládává webové stránky pro potřeby malých displejů mobilních telefonů.
Rychlejší načítání díky kompresi na straně serveru, který stojí mezi zdrojem obsahu a koncovým uživatelem, pak díky službě Opera Turbo mohou používat uživatelé desktopového prohlížeče Opera anebo prohlížeče Opera Mobile pro smartphony a tablety. Nějaká forma komprese dat někde po cestě k uživateli byla ale nabízena už v dřevních internetových dobách vytáčeného připojení. Pamětníci si jistě vzpomenou na nejrůznější akcelerátory využívající zrovna třeba kompresi grafiky.
Amazon tento starý koncept lehce oprášil, doplnil jej o módní nálepku cloudu a nyní jej nabízí jako konkurenční výhodu svého tabletu. I když Silk tedy rozhodně není něčím zcela novým a revolučním, jeho význam bych si osobně netroufl podceňovat. Jestli Amazon Fire na trhu zaboduje, je dost možné, že ostatní výrobci budou muset na Silk nějak zareagovat nabídnutím podobného komfortu.
Možná stojíme na prahu nové doby cloudem akcelerovaného mobilního prohlížení webových stránek. Záleží ale na tom, jak si tablet Amazon Fire povede u zákazníků a jak velký bude reálný přínos v rychlosti prohlížeče Silk oproti konkurenčním mobilním prohlížečům.
Pokud se Silk ukáže jako „killer feature“, můžeme cloudově akcelerované surfování velmi brzy vidět u Applu nebo Googlu resp. v prohlížečích z jejich systémů iOS a Android. Bude ale třeba také odpovědět na otázky, které se v souvislosti s prohlížečem Silk opět vynořily.
První z nich je bezpečnost, respektive ochrana soukromí. Poskytovatel cloudově akcelerovaného surfování by o pohybu uživatelů po webu mohl vědět dokonce více než poskytovatel připojení k internetu. Objevila se dokonce spekulace, že právní otázky jsou důvodem, proč Amazon Fire zatím nevstoupí na evropské trhy.
Nicméně Opera Mini či Opera Turbo na evropském trhu funguje již řadu let, aniž by kdokoliv mezi-zpracování obsahu napadl nad rámec úvah glosách a diskusích. Proč tedy nemíří Amazon Fire na evropské trhy? Nabízím jiný důvod: obsah. Amazon zatím zřejmě nemá zcela dořešené licencování poskytování obsahu třetích stran mimo americký trh.
Je důležité si uvědomit, že Kindle Fire je navržen předně pro konzumaci placeného obsahu, který Amazon poskytuje. Ostatně podle některých propočtů Amazon bude samotný tablet prodávat se zhruba padesátidolarovou ztrátou na jednom prodaném kuse. Pokud tato čísla sedí, je nanejvýš zřejmé, že spoléhá na dobrý prodej obsahu, který překlopí tabletovou anabázi do černých čísel.
Zpět však k samotnému prohlížeči Silk. Další nezodpovězenou otázkou kromě ochrany soukromí uživatelů je otázka autorských práv. Má kdokoliv právo zasahovat do autorského díla a servírovat jej koncovému uživateli třeba i v jiné podobě, než autor zamýšlel? Tohle bylo svého času výbušným tématem u prohlížeče Opera Mini, ale dodnes bez nějakého rozuzlení.
Zatím se zdá, že se obě tyto otázky uchytily čistě na úrovni akademické diskuse. Poskytovatelé obsahu se zatím ve velkém nebouří, koncoví uživatelé akcelerované prohlížení používají zcela dobrovolně, což je případ i prohlížeče Silk, kde lze cloudovou akceleraci také vypnout a posléze přistupovat k předem nezpracovanému obsahu přímo od zdroje.
Pokud se však cloudově akcelerované prohlížení webových stránek stane součástí konkurenčního boje výrobců mobilních zařízení, mobilních systémů či mobilních prohlížečů, jistě se tyto otázky dříve či později dostanou na stůl příslušných dozorčích orgánů nebo civilních soudů. Zatím na ně orazítkovanou odpověď k dispozici nemáme.
Vnímali byste cloudově akcelerované surfování jako potenciální hrozbu pro ochranu vašeho soukromí?
Firefox 8 zkrotí rozšíření a doladí uživatelské rozhraní
Minulý týden vyšel Mozilla Firefox 7 a díky zrychlenému vývojovému cyklu již známe datum vydání jeho nástupce. Mozilla Firefox 8 by měl vyjít 8. listopadu 2011, tedy cca za měsíc. Seznam změn již tradičně po zkrácení vývojového cyklu není nějak extrémně dlouhý, ovšem některé úpravy stojí za pozornost.
Hlavním tématem Firefoxu 8 je kontrola rozšíření. Stalo se bohužel běžnou praxí, že řada zejména bezplatných programů instaluje do prohlížeče nějaké to rozšíření bez explicitního souhlasu uživatele. Nezřídka jde přitom o něco problematického. Firefox 8 se proto před instalací rozšíření jinou aplikací nově dotáže, jestli si uživatel skutečně přeje jeho instalaci.
Mozilla zohlednila, že nějaké to potenciálně nežádoucí rozšíření mohlo být do prohlížeče zavlečeno ještě před aktualizací na Firefox 8. Ten tak při svém prvním spuštění nabídne audit v současnosti nainstalovaných rozlišení. Uživatel uvidí jejich soupis, kde bude jasně uvedeno, kdo nebo co rozšíření nainstaloval(o), tj. jestli sám uživatel nebo jiná aplikace. Uživatel pak bude moci nechtěná rozšíření zablokovat.
Další úpravy se týkají grafického uživatelského rozhraní. Tvůrci prohlížeče si pro uživatele připravili nové animace při přetahování „oušek“ otevřených panelů na liště s panely, které mnohem jasně vyjadřují, co se při přetahování vlastně mění, resp. změní.
Mozilla zvolila podobný koncept animací jako třeba Microsoft pro Internet Explorer 9. Pokud si nové animace budete chtít vyzkoušet v nedávno uvolněné první revizi betaverze Firefoxu 8, nesmíte mít aktivní rozšíření Tab Mix Plus. To nové animace blokuje.
Druhou významnější novinkou v uživatelském rozhraní jsou nové ikonky pro záhlaví prohlížeče zobrazující se uživatelům Windows Vista a Windows 7 na poloprůhledném záhlaví na úrovni lišty s panely. Původní tmavé ikony zavedené při generálně přestavbě rozhraní ve Firefoxu 4 nahrazují ve Firefoxu 8 nové kontrastnější barevné ikony s černým lemováním.
Z dalších novinek můžeme zmínit umístění historie stahování do Knihovny stránek, kde je k dispozici spolu s historií navštívených stránek. Je to první úprava vedoucí k nové správě stahování, kterou se snad v následujících měsících po takřka dvou letech slibů povede dotáhnout do zdárného konce.
Historie stahovaných souborů se ve Firefoxu 8 přesunula do Knihovny stránek vedle historie navštívených webů.
V některých médiích se objevila informace, že vestavěná správa hesel umožní pracovat s master heslem, kterým půjde ochránit uložená hesla (uložené heslo se neaplikuje před zadáním hlavního hesla). To Firefox 8 skutečně nabídne nově i v mobilní verzi pro Android. Desktopová verze master heslo podporuje již nyní.
Zajímavě v přehledu novinek může také působit podpora vyhledávání na Twitteru. To ale není nic jiného než předinstalovaný vyhledávací modul, který lze v případě zájmu doplnit do prohlížeče kdykoliv ručně. To budou muset čeští zájemci ve Firefoxu 8 také udělat, protože do české lokalizace se s jeho předinstalováním nepočítá.
Mnohem zajímavější novinkou je předělané obnovování panelů z předchozí relace. Nově bude možné obnovit předchozí relaci tj. soubor otevřených stránek, ovšem nebudou se nutně muset všechny načítat naráz, což na slabších počítačích při větším množství panelů vede k přetížení procesoru. Nově se obsah obnovených panelů z dřívějška může „on-demand“ načíst až v okamžiku, kdy si uživatel na daný panel bude chtít přepnout.