Novinky v pásmu 2,4 a 5 GHz – stávající radiosítě do ilegality

Zřejmě nejzajímavější v tomto pásmu jsou požadavky na maximální střední spektrální hustotu, EIRP (Equivalent Isotopically Radiated Power) a také to, že některá pásma budou nadále volná pouze k použití v budově.

Podle návrhu zůstává v pásmu 2,4 GHz vyzářený výkon 100 mW, k očekávanému uvolnění podmínek dochází v pásmu 5,47 až 5,725 MHz, kde bude limitován vyzářený výkon až 1W (po 50 mW na úsek 1 MHz, tedy pro systémy založené na WiFi o šířce 20 MHz jde právě o zmíněný 1 W).

Z této tabulky je zřejmé, proč je nově uvolněné pásmo označované jako D tolik atraktivní. Zatímco oproti původním 5GHz pásmům B a C je určeno také pro venkovní použití, oproti klasickému WiFi pásmu 2,4 GHz (označenému jako A) má celých jedenáct nepřekrývajících se kanálů – klasické WiFi nabízelo pouze tři kanály.

V pásmech C a D se vyžaduje automatická volba kanálu a vysílacího výkonu, jak ostatně předpokládají i patřičné standardy 802.11h.

Až potud v podstatě samé dobré zprávy. Na oficiálním diskusním místě ČTÚ se ale rozhořel bohatý připomínkový boj k bodu návrhu, kde se praví, že rádiové zařízení může být vybaveno pouze anténou schválenou či předepsanou výrobcem. Návrh přímo říká: „Stanice mohou být vybaveny pouze vestavěnou anténou nebo druhem / typem antény, který stanoví výrobce v návodu k obsluze.“

Problémy s anténami

Problém ovšem je, že lidé, kteří nečekali na schválení pásma regulátorem a nakoupili 5GHz techniku, nemají v manuálech zpravidla žádné schválené antény doporučeny. Tento požadavek regulátora ale není nijak nový, existoval dříve ve světě i v pásmu 2,4 GHz a vychází z prostého předpokladu, že pouze výrobce (a těžko koncový zákazník) bude mít příležitost změřit, která anténa odpovídá požadavkům na vyzářený výkon. Ten se neměří na konektoru zařízení, ale na anténě.

Jenže výrobci v manuálech externí antény nedoporučují, proč také, když je většinou nevyrábějí, doporučené externí antény mají jen drahé výrobky nejdražších výrobců. A samozřejmě zase jen vlastní antény výrobce.

Pro uživatele z toho plyne několik ponaučení. Většina externích spojů se tak rázem stane nelegálních a jejich provozování může regulátor sankcionovat dle platných sazebníků. Pro sítě jako CzFree.net to v znamená likvidaci nebo přechod do ilegality. K nejoblíbenějším a v Čechách nejprodávanějším WiFi kartám totiž výrobce specifikuje pouze malé pendrekové antény se ziskem 2 dBI nebo maličké panelové-interiérové antény. Oblíbená 24 dBI síta ve specifikacích výrobce najdete stěží.

Jak se tato situace vyřeší, není vůbec jasné. V diskusi na webu ČTÚ je poukazováno na nesmyslnost tohoto opatření vůči současnému stavu a je samozřejmě možné, že regulátor se rozhodne tento bod vyškrtnout, je ale také možné, že výrobci budou hromadně vydávat jednostránková prohlášení, kde budou vyjmenovávat další „doporučené antény“. Nakonec je také možná klasická česká cesta, kdy sporný bod v podmínkách zůstane, pouze se nebude příliš důsledně kontrolovat a uživatelé jej budou ignorovat.

Podobně sporný a nepříjemný odstavec ostatně obsahuje i povolení našich slovenských sousedů, kde se uvádí: „Anténa: integrovaná alebo meraná spolu so zariadením a definovaná v rozhodnutí schválení technickej spôsobilosti, alebo vyhlásením výrobcu o zhodě.“ Na Slovensku ale měli to štěstí, že místní regulátor toto povolení vydal zhruba o rok dříve než regulátor český.

Kde český a také slovenský regulátor k tomuto požadavku přišel, je těžko říci. Původní celoevropský dokument ECC/DEC/(04)08 žádný takový požadavek neobsahuje, protože ECC logicky usoudila, že vyzářený výkon by měl být vždy dodržen bez ohledu na použitou anténu. Jenže na co bychom měli vlastní úředníky, kdyby nevěděli nejlépe, jak nás ochránit…

Publikovaný návrh po zapracování kritky vstupí v platnost den po otištění v Telekomunikačním věstníku. Uvidíme, jak se s kritizovaným problémem předepsaných antén regulátor vypořádá. Snad ku prospěchu těch, jimž by měl úřad sloužit.