Zrušení výpovědních lhůt při převodu čísla od jednoho operátora k druhému, povinnost uvádět ve smlouvě, jak může operátor jednostranně měnit podmínky, a posílení postavení uživatele, pokud operátor změní smlouvu. To jsou tři hlavní body senátní novely zákona o elektronických komunikacích, které navrhovala skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou (bezpartijní).
Horní komora ji ale na svém včerejším hlasování odmítla podpořit. Proti hlasovali přítomní senátoři ČSSD (s třemi výjimkami) a ODS. Jak hlasovali konkrétní zákonodárci, se můžete podívat na webu Senátu.
Senátní návrh obsahoval tři změny: dával operátorům povinnost uvádět ve smlouvách rozsah možných jednostranných změn ve smlouvách, včetně způsobu, jak o nich dají vědět dotčeným zákazníkům. Podle Dernerové měl návrh změnit stav po novele zákona 127/2005 Sb. z roku 2014 (pamatujete si na tzv. „kauzu okleštění“?), díky které se zákazníci stali rukojmími operátorů:
„Novela má proto za cíl zajistit, aby bylo předem jasné, z jakých důvodů a v jakém rozsahu se bude moci smlouva měnit, protože pokud s vámi operátor uzavírá smlouvu na dva roky, k čemuž ho nikdo nenutil, musí být připraven tyto podmínky dodržet. Dva roky, s výjimkou naprosto neočekávaných a nepředpokládaných událostí,“ vysvětlovala senátorka na plénu.
Novela měla změnit i praxi, kdy operátor musí dát zákazníkovi možnost odstoupit od smlouvy bez sankce jen v případě, „…pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka.“ Senátoři navrhovali, aby byl postup opačný: operátor by musel dát možnost v případě změn, „…které nevedou ke zjevnému zlepšení postavení účastníka.“
Třetí změnou mělo být zrychlení přenosu čísel od jednoho operátora ke druhému. Od roku 2013 sice platí nařízení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), podle kterého nesmí přenos trvat déle než čtyři pracovní dny, v praxi ale operátoři lhůtu často prodlužují až na desítky dnů tím, že k ní připočítávají výpovědní lhůtu. A tomu měla novela zamezit.
Návrh v horní komoře ovšem nakonec neprošel. Při jednání Senátu proti novele hlasoval například senátor Karel Kratochvíle (ČSSD):
Největším problémem tohoto zákona je pro mě ustanovení bodu 3 v článku I, tedy jednoduše řečeno, aby bylo možné ze strany uživatelské služby v podstatě nikoli nerespektovat uzavřenou smlouvu a tuto bez následků zrušit jednoduchým požadavkem na odchod k jinému operátorovi. Myslím si, že při tom, jak známe naše spotřebitele, může se to stát i čtyřikrát do měsíce, aniž by tento zákazník někomu zaplatil, vyrovnal se s operátorem apod. Je to velké nebezpečí.
Kratochvíle pak argumentoval také tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu chystá vlastní novelu zákona o elektronických komunikacích, takže není potřeba se teď zabývat senátním návrhem.
Na pomoc operátorům v rozpravě přispěchal také senátor Jiří Oberfalzer (ODS), podle kterého by je čtyřdenní lhůta na přenesení čísla mohla příliš zatížit:
Čtyřdenní lhůta na převedení čísla asi technicky možná je, ale já myslím, že bychom si měli uvědomit, že operátoři mají statisíce zákazníků a že to není tak jednoduché, aby tu administrativu s tím spojenou a zejména vyúčtování, tak, aby nedošlo k výpadku poskytovaných služeb tomu klientovi, prostě za 4 dny je skutečně nerozumný požadavek.
A proti novele vystoupil i senátor Petr Bratský (ODS):
Tady jsme u ochrany spotřebitele v jedné sekci. Tu sekci zastupuje jeden úřad. ČTÚ. Prostě tady je. Co ty dva roky dělal, jestli ten zákon je tak špatný? Co udělá ČTÚ a jeho rada? Najde si senátora nebo poslance a bude hledat zkrácenou cestu, aby nemusel projít Legislativní radou vlády, aby nemuseli prostřednictvím svého ministerstva, aby tady neseděl pan ministr Mládek. Já jsem s ním hovořil. Já vás nebudu přesvědčovat, jestli pan ministr podporuje, nebo nepodporuje. On mi něco řekl a já vám to nebudu říkat, protože to nemohu dokázat.
Kompletní stenozáznam debaty najdete na webu Senátu.
ČLÁNKY DO MAILU