Nova konečně odkryla karty v digitalizaci

„TPP je jako svatba. Kde jsou dary?“

Když jsme přemýšleli, k čemu bychom přirovnali Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání (TPP), napadla nás paralela se svatbou, otevřel svou prezentaci na prvním dnu Českokrumlovské mediální konference generální ředitel televize Nova Petr Dvořák. Jenže je to svatba, která se koná bez manželky, za kterou se Nova považuje, bez svatebních darů, což mají být podle Novy kompenzační licence za vrácení analogových kmitočtů, bez „papírů“, protože k této svatbě státu s Novou chyběl legislativní rámec, a v průběhu této svatby si začal stát namlouvat prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) novou milenku, Českou televizi. S takovou svatbou Nova podle Dvořáka nemůže souhlasit a navrhuje proto vlastní řešení.

Tím řešením je projekt nazvaný „TPP 2007“, který vychází ze dvou základních předpokladů: dostatečné penetrace digitálních přijímačů v českých domácnostech a dostatečného pokrytí digitálním signálem. Měli bychom definovat, co to je pokrytí a co to je minimální pokrytí, a potom jaká je penetrace set-top-boxů v jednotlivých oblastech, aby nikdo nebyl ochuzen o sledování oblíbených programů a my abychom nepřišli o své diváky, navrhuje Dvořák. Předtím, než ČTÚ stanoví termíny vypínání analogových kmitočtů a spuštění digitálních multiplexů, by se měla podle Novy stanovit jasná pravidla, za nichž může k tomuto procesu dojít. Pokud bude dodržena nějaká penetrace set-top-boxy a pokrytí signálem, pak nám takový TPP jenom vyhovuje, tvrdí Dvořák.

Garantem by měl být stát

Přednost v celém procesu by měl mít podle Novy divák, aby se z něj nestala oběť, která celý proces zaplatí, a nebude jí jasné, proč vlastně. Zároveň by měla být jasně definovaná připravenost a pravomoc státu. My jsme několikrát volali po tom, že bychom chtěli jakousi centrálu, někoho, s kým bychom mohli jednat, a musím přiznat, že se mi docela líbí návrh pana náměstka Zajíčka o tom, že by při Národní koordinační skupině vznikl jakýsi řídící výbor, který by tvořili náměstci příslušných ministerstev. Přišlo mi to rozumné z toho důvodu, že ti náměstci mají blízko k odborníkům, a zároveň mají blízko do vlády. Myslím, že to je zatím nejlepší nápad, který jsme za celou dobu slyšeli, konstatoval Dvořák. Stát by měl být také garantem dostatečně účinné informační kampaně, která podle šéfa Novy například na Domažlicku zklamala na plné čáře.

Když sleduji, jakým způsobem probíhá informační kampaň v Domažlicích, musím říct, že musím dát za pravdu paní poslankyni Levé (poslankyně za KSČM kritizovala zadavatele kampaně za to, že diváci na Domažlicku nemají potřebné informace, pozn. red.), protože když jsem viděl, jak vypadá expozice s jednou nástěnkou v jedné místnosti městského úřadu v Domažlicích, připomínalo mi to spíš koutek digitální slávy, zkritizoval Dvořák první pokusy realizátora kampaně, společnosti Liberal Consulting, a jeho partnera, vydavatelství Sdělovací technika. Televize Nova je podle Dvořáka připravena se na informační kampani podílet, musí mít ale motivaci, proč by to vůbec měla dělat. Proč bychom jinak měli přesvědčovat diváky, aby přešli na digitální příjem televize? zeptal se šéf Novy.

Nechceme opakovat staré chyby

Návrh Novy také počítá s průběžným měřením a vyhodnocováním procesu přechodu na zemské digitální vysílání tak, aby se v případě, že někde nastanou problémy, nepokračovalo se stejnými potížemi v jiné oblasti. Chceme jasně vyhodnocovat, co se děje v té které oblasti dobře a co špatně, a to, co se dělá špatně, napravit ještě předtím, než půjdeme dál, upřesnil Dvořák. Televize by tak ušetřila zbytečně vynaložené náklady, které v souvislosti s přechodem na DVB-T odhaduje pro letošní a příští rok na 750 milionů korun. Tento objem peněz, který je podle mě na české poměry extrémní, jsme připraveni investovat právě proto, abychom přinesli divákovi přesně to, co čeká – a to je kvalita, pokračoval šéf Novy. Částku, kterou televize až dosud investovala do digitálního vysílání v Praze, Brně, Ostravě a Domažlicích, nechtěl Petr Dvořák zveřejnit s odkazem na obchodní tajemství.

Kvalitou, kterou chce Nova nabídnout v digitálním vysílání, jsou podle ředitele Dvořáka pořady ve vysokém rozlišení obrazu a také nové tematické stanice. Hlavní argument pro přechod na digitální vysílání, tedy že divákovi vzroste programová nabídka a kvůli ní si pořídí set-top-box, je podle Dvořáka od začátku mylný. Když se podíváte na programy na satelitu, které jsou měřené peoplemetrem, tak je jich tam kromě čtyř stanic ČT, Novy a Primy celkem 43. Když se podíváte na průměrnou sledovanost v této zemi za posledních pět let, tak podíl těchto ostatních televizních stanic nikdy nebyl větší než pět až sedm procent. To znamená, že samotná možnost, že lidé dostanou nové programy, je nijak neohromí, míní generální ředitel Novy. Pádným argumentem podle něj není kvantita, ale kvalita vysílání.

HDTV od Novy už příští rok?

Rozhodne to, jak kvalitní programy budeme schopni pro diváky připravit. HDTV představuje takovou revoluci v rámci televizního vysílání, jako například představoval přechod z černobílého na barevné vysílání, míní Dvořák. Nova se na tento trend postupně připravuje, a už v příštím roce by chtěla začít vysílat některé pořady v HD verzi. Jedná se o zpravodajství, ale půjde také o naše seriály, protože například Pojišťovna štěstí je celá natočená v HDTV, zopakoval Dvořák v poslední době stále častěji zmiňovaný fakt. Vysílání ve vysokém rozlišení obrazu si ale vyžádá novější kompresní standard MPEG-4. Česká republika by se podle Novy měla rozhodnout, zda by nebylo vhodnější nové digitální sítě spustit právě v MPEG-4 a nepokračovat v MPEG-2, v němž vysílají současné multiplexy.

V řadě zemí, které odsunuly přechod na zemské digitální vysílání na pozdější dobu, je MPEG-4 základním standardem, upozornil Dvořák. Nynější digitální vysílání v České republice začínalo v roce 2000 a od té doby se technologie vyvinuly mnohem dál. V dnešní době bychom proto měli uvažovat, jestli bychom neměli divákům předložit možnost přijímat multiplexy, které by využívaly kompresní standard MPEG-4. Což si myslím, že už v roce 2009 bude naprosto jednoznačná věc. Tato komprese nám navíc umožní vysílat 12 až 14 programů ve standardní kvalitě v jednom multiplexu, popsal svůj plán Petr Dvořák. To, že řada států západní Evropy stále používá MPEG-2, je podle ředitele Novy způsobeno dřívějším přechodem na digitální vysílání a značnými náklady, které by provázely výměnu kompresního standardu.

Obsazení multiplexů podle Novy

A jak by podle Novy mělo vypadat obsazení prvních čtyř definitivních digitálních sítí? Multiplex 1 by zůstal České televizi a Českému rozhlasu. Multiplex 2 (nynější přechodný multiplex A, pozn. red.) si představujeme tak, že bychom v něm mohli vysílat stávající Novu plus dva tematické kanály, jejichž licence bychom dostali jako kompenzaci ze zákona za to, že se zbavíme analogových kmitočtů. Navíc bychom tam mohli vysílat ještě nějaký program, který bychom mohli získat na základě licenčního řízení, protože všichni víme, že toto řízení neskončilo, a já nevím o tom, že by si členové RRTV chtěli sednout a říct, že licence udělí znovu těm samým společnostem, řekl Dvořák. Rada by podle něj měla při opakovaném výběru projektů brát v potaz změny, kterými prošel televizní trh a vybírat ze všech původních projektů.

Multiplex 3 by podle Dvořáka obsadila jedním programem televize Prima: Další prostor by mohly zabrat její kompenzace, ale to, jak budou vypadat, záleží na Primě a její schopnosti vyjednávat. To není naše věc. Do multiplexu 4, který provozuje společnost Telefónica O2, by ředitel Novy naskládal všechny nové provozovatele digitálních programů. Aby se tam vešli, použil by u této sítě hned od začátku kódování MPEG-4, zatímco ostatní multiplexy by mohly dočasně vysílat v MPEG-2. To by byla přechodná fáze, a pak ve finále, po přechodu všech sítí do MPEG-4, což by mohlo nastat v roce 2010, by multiplex 1 zůstal celý ČT a záleželo by čistě na ní, kolik by v něm provozovala programů a zda by byly ve standardní kvalitě nebo v HD. Do multiplexu 2 bychom byli schopni umístit náš HD program, všechny tematické stanice plus případně další zájemce. Stejně by vypadal multiplex 3 a samozřejmě pak multiplex 4 osazený těmi novými provozovateli, vylíčil Petr Dvořák.

Všichni by prý byli happy. Tedy skoro.

Po takovém řešení by prý byli všichni „happy“, což se ale ukázalo v diskusi po Dvořákově příspěvku jako dost nereálné. Podle předsedy Asociace digitálních televizí (ADT) Jiřího Balvína je totiž představa Novy doslova utopická: Jak je vidět, současný ředitel Novy se dostatečně přiučil od svého předchůdce. Za takovou prezentaci by se nemusel stydět ani Vladimír Železný. Martin Mrnka ze zpravodajské digitální televize Z1 zase míní, že digitalizace podle Novy by znamenala stažení „digitální železné opony“. Bylo by to stejné, jako když jsme za komunismu mohli jezdit jenom do NDR nebo do Bulharska. Jediným, kdo návrh Novy přivítal, byl předseda RRTV Václav Žák, byť jej výslovně nechválil: Je dobře, že televize Nova konečně přišla s nějakým návrhem, o kterém je možné jednat.

Žák ale zároveň nepřímo vyloučil, že by Nova mohla počítat s udělením digitální licence. Pokud se vrátím k jejím projektům v licenčním řízení, tak například u filmového kanálu Nova upozornila, že by pro něj využila filmy, které nakupuje v jednom velkém balíku a nemůže je umístit na současný program. Tam by dávala ty lepší filmy a ty horší by šly na digitální kanál, vysvětlil Žák důvod, proč se rada rozhodla Nově neudělit licenci pro speciální filmovou stanici. Představu Novy o postupu digitalizace odmítl rovněž výkonný ředitel Primy Petr Chajda, podle něhož je ale z předpokladů Petra Dvořáka, že Prima získá od státu alespoň jednu kompenzační licenci za vrácení analogových kmitočtů vidět, jak si Nova není jistá svým neotřesitelným postavením na trhu.