Nová analýza ČTÚ: Mobilní trh v ČR není dostatečně konkurenční. Pomoci mají virtuálové

Minulý týden přinesl dvě zajímavé a důležité události, týkající se našeho telekomunikačního trhu. Jedna z nich byla v médiích i zde na Lupě probírána poměrně podrobně: jde o vstup nového BLESKmobilu na tuzemský trh mobilních služeb, a to v roli virtuálního operátora. 

Příslušného oznámení, formou tiskové konference, jsme se dočkali již v úterý 30. října – prý díky určitému urychlení, které mělo být nutné kvůli úniku informací o nové službě (zdroj) – zatímco ke skutečnému startu (zahájení poskytování služeb) má dojít až 7. listopadu.

Workshop k analýze

Ke druhé události mělo dojít hned následující den: ve středu 31. října měl proběhnout první tzv. workshop k výsledkům analýzy „obnoveného“ relevantního trhu č. 8, s tzv. mobilní originací. Tedy toho relevantního trhu, který s problematikou virtuálních operátorů a jejich vstupu na trh velmi úzce souvisí a jehož analýza by mohla vyústit v nařízení „otevřít virtuálům dveře“.

Nakonec se workshop konal o den později, ve čtvrtek 1. listopadu, a dostupných zpráv o něm je zatím minimum. Přímo z jednání se formou tweetu ozval člen Rady ČTÚ Ondřej Malý:

„Nesouhlasíme, nepřiměřené, nezohledňuje, postrádá důkazy, nepodložená fakty, popisná, málokdy hodnotí vývoj.“ Diskuse je živá.

Odpoledne se tiskovou zprávou prezentoval poslanec (a předseda sněmovního Podvýboru pro elektronické komunikace a ICT průmysl) Jan Husák, který své sdělení uvedl následující větou:

Ač nejsou oficiálně známy podrobnosti, podle poslance Husáka je dnešní prezentace výsledků analýzy ČTÚ důkazem, že ČTÚ několik roků vědomě spal! Poslanec Husák vyjmenovává, co čtyřleté zpoždění způsobilo českým zákazníkům.

V pátek pak sám ČTÚ zveřejňuje aktualizovaný materiál s názvem „Informace o vývoji trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2011 a vybrané ukazatele prvního pololetí 2012“. V něm lze najít řadu faktografických údajů, o které se opírá i samotná analýza, a ze kterých následně vyvozuje své závěry.

Malou ukázkou budiž následující dvě tabulky, ukazující GSM i 3G pokrytí našich mobilních operátorů. Tentokráte ale nikoli jen s přepočtem na obyvatele, kterým nás operátoři obvykle „omračují“, ale i ve vztahu k ploše – kde už uváděná čísla zdaleka tak omračující nejsou. Vše má navíc jeden důležitý dodatek, jde prý o „data od operátorů podle vlastní metodiky operátorů, není vytvořena jednotná metodika“.

Pokrytí území České republiky mobilními sítěmi GSM a UMTS k 30. 6. 2012

Vývoj pokrytí území České republiky mobilní sítí UMTS v období 2010–1. pol. 2012

Co je obsahem analýzy?

Pokud jde o samotnou analýzu, ta dosud existuje jen v pracovní verzi (určené pro čtvrteční seminář) a zveřejněna bude až její verze, určená pro veřejnou diskusi. Nicméně pokud se chcete již dnes seznámit s tím, „o čem“ tato analýza je a v čem spočívá příslovečné jádro pudla, pak doporučuji podívat se do jednoho šest let starého materiálu. 

Jde o připomínky společnosti Unient Communications podané k ČTÚ v rámci diskuse k předchozí analýze téhož relevantního trhu. Tehdy měl ale jiné číslo (byl to trh č. 15, dnes č. 8), a v roce 2006 jeho analýza skončila se závěrem, že jde o trh plně konkurenční.

Zmíněný materiál s připomínkami ale již tehdy obsahoval přesně opačný názor:

Domníváme se, že v daném případě zkoumaného relevantního trhu je na místě hovořit o společné významné tržní pozici (kolektivní dominanci) ve formě tzv. tacitní koluze. Tacitní koluzí je myšlena taková forma kolektivní dominance, kdy příslušné subjekty (oligopolisté) neuzavírají formální či neformální dohodu o společném postupu, ale kdy postupují společně shodně způsobem, který je nevýhodný pro jejich zákazníky. Zúčastněné subjekty jsou si tohoto společného postupu vědomi, přičemž důvody tohoto společného postupu jsou dány existencí společného zájmu.

Jinými slovy je pro zúčastněné subjekty ekonomicky dlouhodobě výhodnější chovat se společně způsobem nevýhodným pro jejich zákazníky, než mezi sebou soutěžit. Podmínkou takovéhoto postupu je vysoká transparentnost daného relevantního trhu umožňující, aby se příslušní oligopolisté mohli navzájem kontrolovat.

Tehdy, v roce 2006, ČTÚ na tyto konkrétní připomínky (v rámci vypořádání) ani nereagoval a svou analýzu uzavřel s konstatováním, že „relevantní trh je efektivně konkurenčním trhem“. A jak asi netřeba zdůrazňovat, právě tímto závěrem ČTÚ sám sebe odzbrojil a na dlouhých šest let se připravil o možnost zasáhnout na příslušném mobilním trhu.

Dnes, v roce 2012, už ČTÚ hovoří jinou řečí: stěžejním závěrem pracovní verze jeho nové analýzy je následující konstatování, které dává plně za pravdu oné šest let staré připomínce:

Úřad konstatuje na základě výše provedené analýzy, že velkoobchodní trh přístupu a původu volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích vykazuje znaky, jež umožňují rozvoj tacitní koluze. Zároveň pozorování vývoje tohoto trhu v posledních letech ve všech zkoumaných aspektech ukazuje na nedostatečnou míru konkurence a uplatnění tacitní koluze. Úřad tak má za prokázané, že na tomto trhu disponují soutěžitelé Telefónica, T-Mobile a Vodafone společnou významnou tržní silou, přičemž Úřad neshledává žádný faktor, který by mohl toto konstatování v době, na kterou je tato analýza činěna, změnit.

Celá analýza je samozřejmě velmi rozsáhlá a probírá celou řadu souvisejících aspektů a otázek. Stručně shrnuto se analýza nejprve zabývá samotným vymezením relevantního trhu (co do něj patří a co ne), a pak tím, kdo na něm působí: Telefónica, T-Mobile a Vodafone. Naopak U:fon byl shledán příliš malým hráčem, než aby něco ovlivnil.

Následně analýza řeší to, zda některý z uvedených tři soutěžitelů (O2, T-M a VF) má na trhu samostatnou významnou tržní sílu. Posuzuje to podle celé řady různých kritérií, s následujícím závěrem:

Úřad neshledal dostatečné důkazy svědčící o existenci podniku se samostatnou významnou tržní silou na maloobchodním trhu volání ve veřejných mobilních telefonních sítích.

Jinými slovy: žádný z uvedených tří soutěžitelů nemá sám o sobě dominantní postavení (samostatnou významnou tržní sílu). Jiné je to ale v případě, kdy se začnou posuzovat společně. Když ČTÚ v analýze hodnotil jejich společnou tržní sílu, a to opět skrze řadu různých kritérií, dospěl k výše citovanému závěru: že společně už významnou tržní sílu mají.

Pokud tento závěr bude v rámci diskuse a připomínkování (i ze strany EU a ÚOHS) potvrzen a nikoli vyvrácen, umožní to regulátorovi ukládat konkrétní nápravná opatření, určená k nápravě nevyhovujícího stavu. Jejich možný rozsah je přitom dán platným zákonem.

Jaká nápravná opatření?

Z „nabídky“ nápravných opatření, která podle platného zákona (č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích) připadají v úvahu. Nejtvrdším možným opatřením by byla tzv. funkční separace (rozdělení soutěžitelů na části provozující síť a služby), a o něco mírnější by bylo přímé stanovení cen. ČTÚ ale navrhuje mírnější opatření.

Pracovní verze analýzy počítá s mírnější formou cenové regulace formou nařízení určitých pravidel pro tvorbu cen. Konkrétně zákaz tzv. stlačování marží (margin squeeze). To v praxi znamená, že se jednající strany musí dohodnout na cenách samy, ale stávající mobilní operátor musí ponechat druhé straně „dostatek životního prostoru“ (dostatečný prostor i pro její marži).

Kromě toho analýza navrhuje i „téměř standardní“ nápravná opatření, zahrnující:

• povinnost přístupu ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům: soutěžitel musí umožnit virtuálním operátorům přístup či propojení se svou sítí, nesmí je apriorně odmítat
• povinnost průhlednosti: soutěžitel bude povinen zveřejnit velkoobchodní nabídku i další nezbytné informace
• povinnost nediskriminace: soutěžitel bude muset aplikovat stejné podmínky na všechny
• povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů: zákaz neodůvodněného křížového financování a možnost kontroly

Jaký bude další postup?

Čtvrteční seminář byl vlastně jen prvním krokem na ještě dlouhé cestě k platné analýze a k uloženým nápravným opatřením. ČTÚ teď bude muset obhájit své závěry jak vůči stávajícím mobilním operátorům, tak obecně vůči všem zainteresovaným stranám, a pak i vůči Evropské komisi a ÚOHS.

Samozřejmě je nutné počítat s tím, že ne všem se budou závěry analýzy líbit. Konkrétně u stávajících mobilních operátorů by naopak bylo s podivem, kdyby se jim vše líbilo, včetně perspektivy ukládaných nápravných opatření, a neměli k ničemu žádné připomínky. Takže to teď bude o tom, jak je kdo silný a jak dokáže své postoje a zájmy prosadit, resp. obhájit.

A i kdyby ČTÚ nakonec prosadil vše tak, jak to nyní navrhuje v pracovní verzi analýzy, stejně nebudou mít zájemci o roli virtuálního operátora vyhráno. Stále se budou muset se skutečnými operátory dohodnout. Přitom mohou vznikat různé spory, které bude ČTÚ muset (a také: bude moci) řešit. 

Ale buďme optimisty: snad se nakonec dočkáme i trochu vyššího počtu virtuálů, než jen jednoho BLESKmobilu. A snad také ještě výhodnějších cen a podmínek – protože jeden nepříliš dravý virtuál zase až tak velké zvýšení konkurence nepřinesl.