Nizozemská vláda prohrála: soukromí lidí je důležitější než hlad po datech

Klasická snaha o co nejsnazší přístup policie k datům, která telekomunikační operátoři musí uchovávat o hovorech či internetové aktivitě uživatelů, se u nizozemského soudu setkala s neúspěchem.

Soud ve středu zrušil povinnost data uchovávat. Zákon, který ochránci soukromí označovali za neústavní, prohlásil za porušování práv na ochranu soukromí občanů a práva na ochranu osobních dat.

Nizozemská vláda v tomto případě klasicky argumentovala bojem s terorismem a organizovaným zločinem, ale nesetkala se s pochopením soudu, který nepovažuje tamní rozsah tzv. data retention za skutečně nutný. Soud kritizoval také fakt, že přístup k údajům podle zákona nemusel schvalovat soud nebo jiný nezávislý orgán. Zákon navíc podle verdiktu umožňoval použít data i v případě malých přečinů jako je třeba krádež kola.

Podle soudce sice uchovávání dat pomáhá řešit zločiny, ale také narušuje soukromí uživatelů telefonních i internetových služeb. Nizozemští operátoři museli uchovávat informace o pevných i mobilních voláních jeden rok, poskytovatelé internetových služeb pak po dobu šesti měsíců.

Nizozemské ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti po verdiktu prohlásilo, že rozhodnutí soudu lituje a je „vážně znepokojeno dopady, které bude mít na boj proti zločinu“. Lze očekávat, že se odvolá. Rozhodnutí soudu je okamžitě platné, ale operátoři nedostali žádnou lhůtu ohledně odstranění shromážděných dat.

Česko je mrtvý brouk

Snaha o uchovávání informací o aktivitách zákazníků a uživatelů telekomunikačními operátory má dlouholetou historii. Do Evropské unie se dostala nařízením v roce 2006 a týká se jak mobilních telefonů, tak internetových aktivit v různorodém rozsahu – jak časovém (může jít až o dva roky), tak datovém.

S odporem se nakonec data retention setkala u Soudního dvora Evropské unie, který loni na jaře samotnou direktivu nařizující její zavedení napříč členskými státy zrušil. S odůvodněním, že neposkytuje dostatečnou záruku individuálních práv na ochranu soukromí a navíc je příliš obecná.

Řada evropských zemí od té doby své zákony o data retention zrušila. Česko ale i rok po zrušení směrnice hraje mrtvého brouka – viz Uchovávat provozní a lokalizační údaje už EU nenařizuje. My v tom ale pokračujeme. Změnilo se jediné – každý může operátory požádat o zaslání dat, která o něm mají uložena. Není to ale zadarmo: na kolik vás přijdou vaše provozní a lokalizační údaje?