NIX.CZ - překotné změny

2. 6. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Poslední vývoj v peeringovém centru NIX.CZ se sice nedá svojí mediální zajímavostí srovnávat s časy bojů s SPT Telecomem či momentálním vývojem decentralizovaného systému CZ.NIC, nicméně NIX.CZ je bezesporu významný. Protože na konci dubna proběhla další členská schůze, je vhodná doba popsat vývoj za poslední půlrok.

NIX.CZ, stejně jako ostatní propojovací uzly, rozšiřuje členskou základnu. V celé Evropě totiž i přes konsolidaci a krachy v oboru počet národních ISP roste. Množství členů NIX.CZ dosáhlo k 1. červnu čísla 38. Jsou jimi prakticky všichni celostátní pevní telekomunikační operátoři, všichni GSM operátoři (jedním z posledních přijatých členů byl Eurotel) a ISP s celonárodní infrastrukturou. Stejně jako v ostatních propojovacích bodech patří nově přistupující členové ke dvěma skupinám. První skupinou jsou malí ISP, kteří do členství v NIX.CZ „dorostli“, zatímco druhou představují nadnárodní společnosti, které v České republice založily svou pobočku.

Zákazníci

Aby NIX.CZ zpřístupnil možnost využívat služeb propojení i subjektům, které nechtějí či nemohou být členy, umožňuje připojení zákazníků. Technické požadavky na takový subjekt jsou stejné jako na členy (musí mít „vlastní“ IP adresy, autonomní systém a tranzit jeho konektivity nesmí jít přes infrastrukturu NIX.CZ). Původní motivace směřovala především na zahraniční ISP, nicméně prvním zákazníkem se stalo sdružení CZ.NIC. Možnosti využití služeb infrastruktury NIX.CZ jsou pro zákazníky stejné jako pro člena a i cena odpovídá členským příspěvkům. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že se zákazník nemůže podílet na rozhodování sdružení NIX.CZ.

To, že české propojovací centrum umožňuje jak institut členství, tak připojuje zákazníky, je jev v Evropě unikátní. Propojovací centra v Evropě se dělí na tři skupiny – buď jde o čistě komerční subjekty nebo akademické sítě či sdružení členů – a jejich vztah k připojovaným subjektům je homogenní.

Nárůst provozu

S ohledem na změnu propojovací politiky došlo k nárůstu provozu přes infrastrukturu NIX.CZ, a to o třetinu (což představuje cca 500 Mbit/s). Tento nárůst byl způsoben jednak přesunem propojení CESNET2 – GTS z privátního spoje na společnou infrastrukturu a jednak změnou politiky společnosti Tiscali, která začala v NIX.CZ propagovat celou svoji tranzitní síť. Nárůst běžného provozu byl dle mého názoru menší než 200 Mbit/s. Rozvoj širokopásmového připojení formou ADSL se projevil zatím neznatelně (podle mne je zatím v České republice příliš málo aktivních přípojek a nedostatek atraktivního multimediálního obsahu).

Do budoucna můžeme čekat, že nárůst provozu bude řízen především dvěma faktory. Jednak rozvojem trhu se širokopásmovým připojením a jednak vstupem dalších tranzitních operátorů na český trh (a jejich propojení v České republice). Je nutné si uvědomit, že ucházením se o tranzitní operátory NIX.CZ konkuruje dalším propojovacím centrům. S příchodem dalších tranzitních operátorů se zvyšuje potenciál, že cena za tranzitní konektivitu bude nadále klesat.

Nová propojovací infrastruktura

Na předposlední členské schůzi bylo schváleno rozšíření PoPů o lokality Sitel (Na Bohdalci) a Pragonet (KCP). Mezi členskými schůzemi došlo k jejich otevření, přičemž se dá konstatovat, že to splnilo svůj účel (nabídnout nové příležitosti a zlepšit dostupnost stávajících lokalit).

Především otevření uzlu Sitel se setkalo s velkým zájmem ISP a v současné době se počtem členů prakticky srovnal s uzlem v Českých radiokomunikací.

IPv6

Jak již Lupa informovala, NIX.CZ umožnil propojení protokolem IPv6, přičemž toto propojení je realizováno na stejné infrastruktuře (včetně VLAN), jako je tomu u protokolu IP. Tento způsob volí většina propojovacích center, která rozšiřují své služby o IPv6 propojení. Důvodem je přesun řady operátorů na dual-stack infrastrukturu.

V NIX.CZ jsou na IPv6 propojeny zatím sítě CESNET2, IPEX (GIN) a Tiscali. V budoucnu můžeme čekat připojení společností GTS a Pragonet (T-Systems). S mírnou nadsázkou lze konstatovat, že právě tyto firmy mají nejvíce „technologicky našlápnuto“.

Změna stanov

Důležitým bodem na poslední členské schůzi byla změna stanov sdružení. Základním motivem změn bylo přiblížení stanov a charakteru sdružení akciové společnosti, zejména proto, že většina členů má s touto právní formou zkušenosti.

S přiblížením k akciové společnosti souvisí i změna názvů orgánů sdružení. Členská schůze se nově jmenuje valná hromada a výkonný výbor bude pro příště zván představenstvem.

Změna také postihla usnášeníschopnost valné hromady, která se snížila ze dvou třetin na jednu polovinu (resp. více než jednu polovinu). Důvodem je fakt, že se zvyšujícím se počtem členů jakéhokoliv sdružení klesá pravděpodobnost se sejít v potřebném počtu (například schůze provozovatele londýnského propojovacího centra LINX, který má více než 100 členů, připomínají i při 50procentním kvóru čekání na Godota).

Mírně byl pozměněn také jednací řád, který nově umožňuje lepší možnost uplatnění protinávrhů.

Změnou, kterou avizoval výkonný výbor, projdou také členské poplatky. V současné době platí všichni členové prakticky stejně i v případě, že využívají různé služby. Cílem nového systému je více přiblížit platby čerpaným službám. Nicméně i tak nelze očekávat nějaké významné výkyvy.

S tím, jak se rozšiřuje členská základna, byly upraveny podmínky členství, kdy nově sdružení požaduje potvrzení, že uchazeč není v konkursu a nemá závazky po splatnosti vůči státu a systému zdravotního pojištění.

Dozorčí rada

Kompletně novým orgánem je dozorčí rada, která disponuje především kontrolními pravomocemi.


Dozorčí rada byla na členské schůzi zvolena ve složení: Karel Taft (SkyNet), Michael Macek (GTS) a Radek Majer (TransgasNet). Ta po členské schůzi zvolila za svého předsedu Karla Tafta.

Změna provozního řádu

Na členské schůzi byl také schválen nový provozní řád, který především zpřesňuje některé doposud nejasné pojmy a lépe reflektuje stav, kdy sdružení provozuje nové propojovací body. Provozní řád nově počítá například i s IPv6 propojením a je také transparentní vůči rozšíření infrastruktury NIX.CZ do dalších propojovacích uzlů.

Je možné konstatovat, že NIX.CZ v posledním půlroce prošel více změnami než za posledních několik let. Tyto změny nejsou ovšem žádnou revolucí, ale spíše logickým vyústěním procesů, které byly nastartovány vývojem trhu.

Považuji za vhodné používat pro české propojovací centrum celý název NIX.CZ, neboť názvem NIX (bez přípony) se označuje norské propojovací centrum v Oslo.

Autor je členem představenstva NIX.CZ, z.s.p.o.

Jak vnímáte aktivity NIX.CZ?

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).