Názory k článku Nevložíte, neodešlete, nepřijmete – ani s novou mobilní aplikací Portálu občana

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 4. 2024 8:42

    Filip Jirsák

    To, že je něco k ničemu vám, neznamená, že je to k ničemu pro všechny. Spousta lidí dnes nemá počítač ani notebook, mají jen chytrý mobil. Pro ně je přístup z mobilu podstatný. Ve spoustě oblastí je už přístup z mobilů většinový, dokonce globálně už je větší přístup z mobilů než z počítačů.

  • 22. 4. 2024 7:20

    nitruhir

    Portál občana v mobilu je úplně k ničemu, úplně stačí přístup z PC (NB). A Datovou schránku taktéž využívat z PC, samozřejmě s nastavením notifikací do emailu (pak se člověk dozví odesílatele i předmět zprávy). Možnosti mobilů se celkově moc přeceňují, pochopitelně něco v mobilech dělat lze, ale zdaleka to nemůže nahradit právě možnosti PC a je otázkou, jestli má vůbec význam se o to pokoušet, tj. za každou cenu cpát do mobilů všechno, co lze dělat v PC.

  • 22. 4. 2024 10:25

    Uncaught ReferenceError:

    to se ale pleteš. Vedu kurzy programování a datové analýzy na jedné VŠ, tak třetina studentů prostě nemá počítač pouze telefon a tablet.

    Na základních školách jsme pak ten obrovský nedostatek počítačů v domácnosti viděli při covidu, třídy s více než polovinou dětí, kteří doma nemají osobní počítač byly poměrně časté.

    Data z českých eshopů ukazuje dlouhodý pokles tohoto segmentu (osobní počítače + notebooky), na chlub stejná data prezentuje i Gartner. Naopak prodeje mobilních telefonů pořád rostou.

    Další problém je bezpečnost, dnes nelze v domácích podmínkách zabezpečit počítač a nelze ani udělat bezpečnou webovou aplikaci bez pomoci třeba mobilu. Naproti tomu bezpečnost mobilních aplikací může být velice vysoká.

  • 22. 4. 2024 11:57

    Filip Jirsák

    Já vidím problém v tom, že zase píšete hlouposti. Existence mobilní aplikace vám nijak nebrání používat dál webovou aplikaci na počítači.

    K Androidím telefonům jde klávesnici a myš připojit.

    MMCH, ve zprávách, které mi chodí do mobilu prošla před nějakým měsícem informace o tom, že nějací "géniové" vymysleli i ovládání aut přes citlivý displej, a že už kvůli tomu bylo i dost dopravních nehod.
    To je ovšem problém toho, že vám chodí fakenews.

    Představa, že místo klapnutí páčkou (zlatá Felda) budu muset za deště zastavit a probourávat se do nějakého sub sub menu, kde bude spuštění stěračů, je dost šílená.
    Šílené jsou všechny vaše představy. Naštěstí nijak nesouvisí s realitou.

  • 22. 4. 2024 12:32

    nitruhir

    To já bych od Portálu občana zase očekával, že to bude "all in one" a nikoliv, že kromě této aplikace budu mít ještě extra DS, eDoklady a spoustu dalších appek. Ještě se dá pochopit extra Mobilní klíč, ale jinak měl Portál obsahovat všechno.

  • 22. 4. 2024 9:58

    A. S. Pergill

    Problém vidím v tom, že spoustě lidí šudlení prstem po citlivém displeji docela vadí. Sám sice posílám SMS a WhatsAppové texty, ale chybovost proti klávesnici na počítači je prostě obrovská, písmenka často nejsou pořádně vidět atd. A znám spoustu lidí, kteří právě z těchto důvodů "chytrý" mobil odmítají. I já bych se bál na takovém zařízení vyřizovat nějakou úřední agendu.
    Léta se mluví o možnosti dokování smartphounů do něčeho připojitelného na klávesnici a myš a nic. Maximálně tak jdou připojit některé tablety. A u blueray zařízení (klávesnice či klávesnice s myší) často nejde nastavit čeština.
    A v případě, že je chybový sám státní portál a uživatel ani nemusí mít informaci, zda ta chyba je u něj nebo jinde, je to, pochopitelně problém.

    Stát by měl tyto věci dělat na takové úrovni, na jaké je většina počítačových her, tj. běžný uživatel se tam s chybou nesetká, ovládání je více-méně intuitivní a jeho zdokumentování je kompletní a "pro hloupý".

    MMCH, ve zprávách, které mi chodí do mobilu prošla před nějakým měsícem informace o tom, že nějací "géniové" vymysleli i ovládání aut přes citlivý displej, a že už kvůli tomu bylo i dost dopravních nehod. Představa, že místo klapnutí páčkou (zlatá Felda) budu muset za deště zastavit a probourávat se do nějakého sub sub menu, kde bude spuštění stěračů, je dost šílená. A pak se nelze divit, že o "moderní" auta není zájem. Asi jako o ty digi služby státní správy.

  • 23. 4. 2024 15:23

    Xiao

    95 % lidí žádné z vámi jmenovaných činností nedělá. Ani u nás, ani tam. A těch pár co je dělá na to samozřejmě příslušný nástroj (PC) má. Mně to přijde, že diskutující tady žijí v nějakém paralelním vesmíru, jinak si to nedokážu vysvětlit.

  • 22. 4. 2024 12:09

    Filip Jirsák

    když Portál občana v mobilu nebyl
    Byl, jako repsonsivní webová aplikace.

    Jinak co je na základních školách vesměs nehraje roli, protože žáků do věku 15 let se to stejně nijak netýká.
    Stát má nabízet služby takovými způsoby, jaké používají občané. Takže tady se nebavíme o tom, co se používá pro elektronickou komunikaci se státem, ale co se používá pro elektronickou komunikaci obecně. Z toho plyne, co má podporovat stát.

    Naopak sázet jenom na mobil, který snadno někde rozbiji nebo mně ho ukradnou a nemám nic, je úplně o ničem.
    Sice vás to překvapí, ale jsou lidé, kteří si nemohou dovolit chytrý mobil i počítač.

  • 22. 4. 2024 12:17

    Martin Pištora

    To že se do Portálu občana přidal klient datové schránky byla chyba a přináší to zmatek. Pokud to má nějaké výhody, měly se přidat do ISDS přímo. Třeba jako volba zjednodušeného rozhraní nebo delší archivace.
    Od Portálu občana bych očekával jen, že je oficiální rozcestník a sdílí přihlášení.

  • 22. 4. 2024 16:57

    Michal

    Ale on má pravdu, mobilní segment (třeba v přístupu k webovým aplikacím) prostě roste na úkor počítačům.
    Souhlasím s vámi v tom, že jsou situace, kdy je vhodnější použít počítač (hlavně když něco vytvářím a není to nekolikařadkový text). Asi by se do toho dalo zařadit i vytváření datových zpráv, kdy to sice asi půjde vytvořit na tom mobilu, ale daleko pohodlnější to bude v počítači.

    To se ovšem netýká konzumace obsahu (nahlédnutí, nějaká rychlá akce - archivace / smazání), na to je naopak mobil celkem v pohodě (pokud nejde o prohlížení nějakých obskurních formátů, které otevřete jen v počítači).

  • 22. 4. 2024 12:03

    Filip Jirsák

    Není to pitomost, jsou to tvrdá data. Chytrý telefon je mladší technologie, než PC – ale nikdo dnes nepracuje na PC, které by bylo starší, než technologie chytrých mobilních telefonů. Takže je to nesmyslný argument. Své vlastní chytré telefony dnes dostávají děti na základní škole, svůj počítač jich má daleko méně. To samé u dospělých – pokud doteď nepoužívali chytrý telefon ani počítač, daleko častěji začnou používat nejdřív chytrý telefon.

  • 22. 4. 2024 21:40

    Filip Jirsák

    Když si nepamatujete, o čem jste psal, tak si ten svůj předchozí komentář přečtěte. To, že má dneska spousta lidí přístup na internet jenom z mobilu (nebo převážně z mobilu), nesouvisí vůbec nijak s tím, jak staré jsou počítače.

  • 22. 4. 2024 22:23

    wsh

    Až Vám bude soud posílat vyrozumění, že jednání plánované na zítra (ale i třeba na dnes) je odročeno, budete rád, že si to na mobilu (možná už cestou k tomu soudu) z datovky vyzvednete a přečtete (píšu z vlastní praxe, za poslední rok mám už cca 5 jednání zrušených maximálně 24h předem).

  • 23. 4. 2024 5:45

    Xiao

    Vy se tady pořád jen dohadujete o mobilech. Podívejte se do Asie, tam mobil mají všichni a řeší přes něj VŠECHNO. PC tam naopak má jen pár lidí, kteří ho z nějakého specifického důvodu chtějí nebo potřebují (hráči, streameři, programátoři ...). Je to tím že tady v těch zemích PC éru defacto přeskočili.

  • 22. 4. 2024 15:33

    Rdm

    "A ta třetina těch studentů až doposud komunikovala se státní správou jak, když Portál občana v mobilu nebyl a GOV je takřka nepoužitelný?"

    Téměř nijak, v tomhle věku toho lidé se státní správou moc neřeší a když tak prostřednictvím rodičů nebo školy.

    Dnešní mládež je "odkojená" na mobilech, to je jejich primární komunikační prostředek a s počítačem toho obvykle moc neumí (pokud se o to sami nezajímají).

  • 24. 4. 2024 17:19

    Filip Jirsák

    Pokud jsem vám dal nějaký odkaz, tak jsem ho měl prošlý.
    Ano, to je možné. Já si nemyslím, že by byl problém v tom, že ty informace nevidíte. Podle mne je problém v tom, že je nechápete.

    Pokud se vám nezobrazuje, tak asi máte nastaven filtr na chytání bruselských nesmyslů.
    Já jsem ale nepsal, že se mi něco nezobrazuje.

    Nejsem si vědom, že by cokoli z toho, co píšu byla "ruská propaganda".
    To je samozřejmě pro Rusko ideální, když jejich propagandu šíříte nevědomě a z přesvědčení.

    Nehledě k tomu, že z podstaty věci pravdivé informace dost dobře propagandou být ani nemohou.
    No jo, ale kdy vy jste tu naposledy napsal nějakou pravdivou informaci?

    Víte, podle čeho se dá například poznat, že sem vnášíte propagandu? Že se všude snažíte procpat svoje témata, bez ohledu na to, že to s tématem vůbec nesouvisí. Tématem článku je mobilní aplikace Portálu občana, ale vy už si jedete svou ruskou agendu – zlá EU, Covid, svět ovládaný kýmsi… A už jedete. Že je téma úplně o něčem jiném je vám jedno, prostě musíte jet svou propagandu.

    24. 4. 2024, 17:22 editováno autorem komentáře

  • 22. 4. 2024 15:08

    Arnold Schwanzenegger

    V pohodě, já zase znal lidi, co tvrdili, že WordStar se myší nedá vůbec ovládat a jediná cesta, jak formátovat dokument jsou klávesová makra, myš silně nedoporučovali, jakožto slepou větev vývoje. Takže situaci (s vámi) jsem dodstatečně obeznámen.

  • 22. 4. 2024 16:14

    Filip Jirsák

    nitruhir: Bavíme se o situaci, kdy si někdo může dovolit jen chytrý mobil. Pak se ho komunikace s veřejnou správou přes mobil týká.

  • 22. 4. 2024 16:24

    Filip Jirsák

    Prťavá písmenka se řeší nastavením velikosti písma v systému.

    Informace, že jste něco slyšel, neznamená, že to skutečně někde zaznělo. Nebylo by to poprvé, kdy jste argumentoval tím, že někde něco bylo napsáno – a když jste odkázal zdroj, ukázalo se, že tam nic takového napsané není, nebo že jste něco špatně pochopil.

  • 22. 4. 2024 22:07

    Filip Jirsák

    To, že na něco nepoužíváte mobil, neznamená, že to nemůže dělat nikdo jiný. Jenom upozorňuji na to, že píšete blbosti – to není žádné trollení. Komentářů tu teď máte stejně jako já.

  • 23. 4. 2024 15:08

    Filip Jirsák

    Součástí oné informace bylo i konstatování o mnoha již proběhlých nehodách.
    Jistě, akorát se vám zase někam zatoulal odkaz na tu informaci.

    Řidič k ničemu takovému nucen není. Mimochodem, není zákaz telefonování za jízdy, je zákaz držet telefon za jízdy v ruce. Dotykový displej infotainment systému auta je přidělaný napevno na palubní desce auta, nemusíte ho držet v ruce.

    Jinak hmatová odezva je důležitá a řeší se to už i u těch dotykových displejů. Jenom není potřeba si kolem toho vymýšlet báchorky.

    A, to už je opravdu ode mě: V ekonomice EU zcela jistě existuje riziko, že se tato pitomost zalíbí nějakému úředníkovi a dá ji befélem
    Ve vašem světě, kde nic nedává smysl, to asi možné je. V reálném světě ne.

    Jako jsou lidem vnucovány "bezpečnostní" pásy a podobné problematické technologie.
    U bezpečnostních pásů pozitiva velmi výrazně převažují, problematické nejsou.

    Ale ruští trollové budou klidně kritizovat i to, že má auto brzdy. Protože je potřeba kritizovat naprosto vše, bez ohledu na logiku nebo sebeztrapnění.

  • 23. 4. 2024 17:00

    Filip Jirsák

    Byl uveden konkrétní a srozumitelný příklad, kdy se hodí vyzvednout si zprávu z datové schránky co nejdříve. Dotyčnému, který si tu zprávu vyzvedl, to celkem pomůže – ušetří mu to dost času a zbytečného cestování.

    A vy na to odpovíte, že v tom nevidíte smysl. No tak pokud jste ten příklad nepochopil, pak jste hlupák – akorát nevím, proč to o sobě musíte roztrubovat do světa. Druhá možnost je, že jste troll.

  • 24. 4. 2024 13:13

    Filip Jirsák

    A. S. Pergill: Když se výjimečně v našich diskusích stalo, že jste uvedl odkaz na nějaký zdroj, ukázalo se, že ten zdroj neříká to, co tvrdíte vy. A také už se v našich diskusích stalo, že jste tvrdil, že si něco mám vygooglit – přičemž jste to sám neudělal a když jste to následně zkusil, ukázalo se, že Google nic takového neukazuje na celé první stránce – a to ani vám, který máte personalizované vyhledávání na hledání fakenews a ruské propagandy.

    Na zbytek vašich blábolů nebudu konkrétně reagovat. Je to klasická dezinformační směska lží, polopravd a pravdivých informací, ze kterých jsou odvozovány věci, které z nich neplynou. Jenom vnášíte ruskou propagandu kamkoli, kam napíšete, pod jakoukoli záminkou. Kdyby se tu vymáhala pravidla pro diskutující, dávno máte ban.

  • 22. 4. 2024 10:12

    nitruhir

    To je naprostá pitomost, protože kdo žije v elektronickém světě, ten samozřejmě počítač nebo notebook má, a to nejspíš dávno před nějakým chytrým mobilem, který je mnohem mladší, než právě PC.
    A většinový přístup z mobilů je tak leda u volání, posílání zpráv a tlachání na FB, což ovšem není úřední záležitost.
    A byl bych rád, abys zdejší téma nebral zase jako prostředek k umělému zvýšení svých postů na Lupě, jak je tvým "dobrým" zvykem, dík za pochopení.

  • 22. 4. 2024 11:16

    nitruhir

    A ta třetina těch studentů až doposud komunikovala se státní správou jak, když Portál občana v mobilu nebyl a GOV je takřka nepoužitelný?

    Jinak co je na základních školách vesměs nehraje roli, protože žáků do věku 15 let se to stejně nijak netýká.

    Data z českých eshopů o ničem nevypovídají, jelikož PC i NB může mít člověk klidně 10 let a úplně v pohodě na něm udělá všechno, zatímco mobil je po této době již prakticky na odpis a navíc i riziko poškození nebo ztráty mobilu, stejně jako potřeba uživatelů být tzv. "IN" je u mobilů jasně vyšší, než u PC.

    Zabezpečit PC ve vztahu k Portálu občana je zcela triviální, protože bez dalšího ověření se k údajům prostě nikdo nedostane. Naopak sázet jenom na mobil, který snadno někde rozbiji nebo mně ho ukradnou a nemám nic, je úplně o ničem.

  • 22. 4. 2024 11:16

    Martin P.

    - Celosvětově počítače stárnou stejně jako osobní auta. IDC uvádělo že průměr bylo +7,4 bude stoupat. V prostředí naší země jsou neobvyklé i stroje s Core2duo.

    - BYOD není právně v ČR podchycen / vlastně Schwartz systém

    - za covidu se zjistilo že i několik základních škol nemělo svoje připojení k Internetu.

    -stáří mobilní telefonů je také hrozné / spousta jich nemá data

    -routerů také / věčný problém "WIfikrabiřek" za 20€

    -doma počítač s webkou a internetem pro VoIP (vesnické wifi) taky za karantény neměl kde kdo. A to né jen sociálně slabé rodiny. O scaneru a tiskárně nemluvě....

    Tedy ano nedělal bych si iluze, že představa o eGovernmentu je dostatečně nízko prahová a inkluzivní.

    P.s. programátor nabývá i mnohdy formy imperativu, protože jejich znalosti jako "ajták" jsou mnohdy tragické.

  • 22. 4. 2024 16:22

    Filip Jirsák

    Pracovat na PC z roku 2015 - kdy přišly W10
    Windows 10 jsou desktopový operační systém. To je něco jiného, než chytré mobily. Chytré mobily dnešního typu přišly v roce 2007, kdy byl představen první iPhone. Takže jste se spletl jenom o 8 let.

    O obměně zařízení vůbec není řeč. Bavíme se jenom o tom, jaký je podíl následujících čtyřech skupin lidí na populaci (dohromady to dává 100 %):
    1. lidé, kteří prakticky nepoužívají ani chytrý mobil ani počítač,
    2. lidé, kteří prakticky používají jen chytrý mobil,
    3. lidé, kteří prakticky používají jen počítač,
    4. lidé, kteří prakticky používají chytrý mobil i počítač.

    Tablet si můžete zařadit pod chytrý mobil nebo počítač, pro účely diskuse je to jedno.

    No a pro tuto diskusi je podstatné to, že skupina č. 2 je nezanedbatelná, pořád roste a nevylučoval bych, že to bude (nebo možná už je) z těch 4 skupin největší skupina.

  • 23. 4. 2024 8:39

    FJ

    Ano, vyjít s aplikací nebo webem, když jsou takzvaně good enough je skutečně trend, ale nemusí to být vždy na škodu. U těchto spotřebních záležitostí bych řekl, že to je i lepší způsob. Vyrobím funkční základ s omezenými funkcemi a pak přidávám, co je potřeba i na základě zkušeností z provozu. A samozřejmě opravuji chyby. Lidi jsou nejlevnější testeři.
    Snahy vydat „dokonalý“ produkt většinou skončí ve smyčce nekonečných úprav a doplňování „nezbytných“ funkcí, u kterých se nakonec ukáže, že je nikdo vlastně nepoužívá. Ne úplně vzácně se stane, že produkt zastará dříve, než se jej podaří dokončit a odloží se k ledu...

  • 23. 4. 2024 15:10

    FJ

    Podle te vasi "webarske" divno-logiky...

    Není to moje logika, takhle to dnes prostě běžně funguje, vždyť to tvrdíte Vy sám - ... je ale uz takovy trend dnesni doby...

    Ono kdyz ridite nejakou linku, ...

    O žádné lince není řeč, bavíme se o appce na mobil a výslovně to zmiňuji: U těchto spotřebních záležitostí..

    hezký den přeji

  • 24. 4. 2024 8:14

    Filip Jirsák

    nitruhir: Vy si zjevně myslíte, že jste nadčlověk, že? Pravidla pro diskutující pro vás neplatí. Někoho, kdo má stejný počet komentářů v diskusi, jako vy, kritizujete za počet komentářů. Tvrdíte, že uživatelů používajících nějakou funkci bude méně než procento, a proti tomu stavíte jenom jediného uživatele – ale jste to vy sám, takže vy vydáte za milion uživatelů, že.

    Holt se budete muset smířit s tím, že to, že něco nepoužíváte vy jako nadčlověk, neznamená, že to nepoužívají běžní lidé. A teď můžete jít vysvětlovat třeba výrobcům dámských hygienických vložek, že jsou úplně padlí na hlavu, protože vyrábějí něco, co jste v životě nepoužil, takže je to úplně k ničemu.

  • 22. 4. 2024 12:27

    nitruhir

    Když si někdo nemůže dovolit ani chytrý mobil a ani PC, tak se ho žádný Portál občana netýká a je tedy zbytečné se tím zabývat, takový člověk si prostě zajde na úřad a hotovo.

  • 22. 4. 2024 14:13

    lumík

    Ano, klient datovek v portálu občana být neměl, spíš se měly ty peníze (a nápady) dát do původního portálu ISDS, který trochu stagnuje. Paralelní (ale nekoordinovaný) vývoj dvou státních klientů je poněkud schizofrenní.

  • 23. 4. 2024 15:19

    nitruhir

    Už vidím, jak lidé v mobilech píší dopisy ve Wordu a dělají účetnictví v Excelu, pořizují a editují záznamy TV vysílání v mobilech, provozují grafická studia v mobilech a spoustu dalších věcí. To musí být velmi povedená taškařice :-)

  • 23. 4. 2024 17:37

    Filip Jirsák

    Mr jirsak, ktery vsechno zna, vse vi a vsude byl ... samozrejme naprosto netusi, ze (napriklad) klimatizace/topeni (vcetne vyhrivani sedacek)
    Dojděte se zeptat do nejbližší mateřské školky, tam vám vysvětlí, co jsou stěrače, a co je topení.

  • 23. 4. 2024 19:46

    Filip Jirsák

    Nevidím důvod, proč vám hledat informaci, kterou můžete mít sám.
    Nemůžu, protože neexistuje. Mimochodem, tvrzení předkládané bez důkazu lze bez důkazu zamítnout.

    Pokud řidič nemá jinou možnost spustit stěrače než šudlením dotykového displeje, tak k tomu nucen je.
    Z nepravdy plyne cokoli. Ovládání stěračů dotykovým displejem jste si vymyslel.

    Hmatová odezva není u displeje možná.
    Je. https://www.svetandroida.cz/hmatova-odezva-displeje-vyzkouseli-jsme-si-povedeny-koncept-fujitsu-video/

    Není to tak úplně pravda. Lidí zabitých "bezpečnostním" pásy je spousta.
    Je to pravda a vaše tvrzení to nevyvrací.

    A děsí se momentu, kdy tyto "služby" nepůjde vypnout a budou je ohrožovat po celou dobu jízdy.
    Naštěstí se blíží doba, kdy bude největší nebezpečí v autě eliminováno a přestane ohrožovat ostatní – jedinou úlohou „řidiče“ totiž bude zadat cíl cesty.

  • 26. 4. 2024 17:10

    Filip Jirsák

    Formuloval jste to tak, jako by se vám mnou odkazované weby na Googlu nezobrazovaly.
    Nikoli, formuloval jsem to tak, že jste odkazoval na Google, a pak se ukázalo, že se weby, které by tvrdily to, co vy, nezobrazují ve výsledcích vyhledávání Google ani mně, ani vám. Prostě jste doporučoval něco si najít na Googlu, přitom jste to tam neuměl najít sám.

    To, že jsou občanům vnucovány stejně i jiné pochybné či přímo negativní věci, s tím souvisí, byť jen okrajově.
    Mohl jste to napsat i stručněji: „Nějakou záminku pro svou agendu v zájmu Ruska si vždycky najdu.“

    protože jsou nevzdělaní a hloupí, nejsou s to změnit svůj názor ani v situaci, kdy fakta ukazují něco zcela odlišného
    Tak to byste mohl kandidovat. Perfektně byste tam zapadl.

  • 29. 4. 2024 11:56

    Filip Jirsák

    Jenže pro něj se nic nezmění. Ten stres si si způsobuje sám, když bojuje proti novým možnostem, které nemusí používat.

  • 29. 4. 2024 16:21

    Filip Jirsák

    Takže je třeba být ve střehu a začít bojovat proti nové, naprosto nesmyslné a škodlivé, technologii včas.
    Když o technologii, která je pro někoho užitečná a vás nijak neomezuje, prohlásíte, že je nesmyslná a škodlivá, každý si vás zařadí do kolonky kverulanta, který bojuje proti všemu. Logicky vás pak nikdo nebude brát vážně, když budete protestovat proti tomu, když se z něčeho udělá povinnost.

    Kdybyste nebojoval proti všemu, ale jen proti nové povinnosti, protože to někoho omezí, brali by vás lidi vážně. Takhle naopak komplikujete situaci těm, kteří bojují proti té nové povinnosti, protože se zároveň musí distancovat od vás, že oni nebojují proti všemu novému jako vy.

  • 29. 4. 2024 20:23

    Filip Jirsák

    Já vám houby platné, že vidíte 3 tahy dopředu, když jste 50 tahů za realitou. Portál veřejné správy, jehož součástí je Portál občana, je tu od roku 2003. Takže jestli jste teď začal bojovat proti jeho spuštění, jste více než dvacet let pozadu.

    Že občanka v mobilu a Portál občana budou nepovinné do konce vašeho, tedy dvacátého, století, vám mohu garantovat.

  • 29. 4. 2024 20:30

    Filip Jirsák

    Problém vidím v tom, že skutečně existují situace, v nichž je ten e-recept méně výhodný.
    To není problém, to je normální realita života. Neexistuje ideální svět, i sebelepší věc má své nevýhody. Ovšem výhody e-receptu výrazně převažují. Například v tom, že pacienti dostávají ty léky, které jim lékař předepsal, a ne neškodné vitamíny (v lepším případě), protože lékárník nemohl přečíst, co lékař na recept naškrábal.

    bylo by na občanech, aby si vybrali, která z nich je v dané situaci výhodnější.
    V okamžiku výdeje je vždy výhodnější e-recept. Nevýhoda e-receptu se může projevit až v lékárně, kdy z nějakého důvodu nedokáží e-recept zpracovat (třeba jim nefunguje IS).

  • 3. 5. 2024 10:21

    Filip Jirsák

    To, o čem tvrdíte, že to nejde, nejde s vašimi technologiemi. S moderními technologiemi to řešitelné je a technicky není problém, aby se záchranáři dostali ve tři hodiny ráno v noci k té části zdravotní dokumentace, která je relevantní.

  • 22. 4. 2024 8:55

    Martin P.

    ...Katastrofa, hrozí díky tomu fládní krize , Koruna se propadá a kmen z Papua Nová Guinea vyhodil naše honorované konzole a hrozí asi použije nové dalekonosné oštěpy země země a psychologové kromě klimatického žalu, řeší ještě Datovkový žal...

    Dost ironického sarkazmu, že to nějak nebude ok od začátku by se dalo čekat. A zpět nohama na zem. Věřím že postupně to budou opravovat.

    Naštěstí , když si odečtete z voličů množinu kteří to potřebují v mobilu není tak velký byrokratický problém. Kolik občanů tedy nikoliv procent tohle reálně omezuje, nikoliv mohlo by.

    a nedávno na bordu jedné strany, který se také chlubila taky podílem na prosazení, že zaměstnavatel bude stejně chtít papírovou variantu s razítkem....

    Mnohem víc má dopad absence nějaké formy korespondenční volby . Ale to vyjde na prázdno pokud to opět někdo sváže třeba s Datovkou.

  • 22. 4. 2024 9:05

    kubisek78

    Kromě nových formátů Portál občana rovněž nepodporuje ani připojení nových typů datových schránek (u mě např. PFO_AIAT).

  • 22. 4. 2024 9:45

    Martin P.

    Podle všeho Datovka v mobilu nebo na PC není pro všechny občany, ale pro menšinu. Jenže ta se bude hádat mezi sebou, že zrovna ty specifika co potřebuje, který jedinec je středobod světa.

  • 22. 4. 2024 14:22

    A. S. Pergill

    Zkoušel jsem připojení klávesnice a myši, není to triviální problém a nevyřeší se tím prťavá písmenka. Čili raději PC a nejraději nic takového.

    Nepovažuji weby posílané Googlem přes Chrome do mobilů za fake. A slyšel jsem tuto informaci z více stran.

    Prostě jsou lidé, kteří nasazují "nové technologie" hlava nehlava, i tam, kde nepřinášejí nic užitečného. A v řadě případů nadělají více škody než užitku.
    Druhá věc je, že pokud se něco nasadí, mělo by to jet naprosto bezproblémově a neměla by se většina chyb vychytávat a řešit až v ostrém provozu, jak se to při "tikitalkizaci" státu běžně děje. Když se to nedělá, tak ať se "tikitalizátoři" nediví, že z toho budou profitovat strany, mající v portfoliu svého programu tyto nesmysly zrušit. Asi by pomohlo, kdyby tvůrci těchto aplikací za své výplody nesli osobní ekonomickou i trestně právní odpovědnost.
    Aby bylo jasno, nejsem proti digitalizaci jako takové, ale proti tomu jak se konkrétně dělá.
    MMCH, vzpomínám, jak se rozjížděl IS na MUNI: Vkládaly se tam programy předmětů a jeden den šla vkládat česká diakritika, druhý ne, pak zase jo, ale jen jiné kódování, pak to nejelo vůbec. Případně nefungovalo copy - paste. takže se to nedalo nějak předpřipravit off line a muselo se to vypisovat přes internetový prohlížeč. Některá pracoviště MUNI, ještě na připojení přes telefon, platila tisíce za měsíc atd. atd. prostě: nepřipravené, zmatečné, zjevně hloupé.
    Teď už to sice jede, ale po těch zážitcích se mi dělá fyzicky nevolno, kdykoli jsem nucen do toho systému jít.

  • 22. 4. 2024 22:09

    nitruhir

    Problém je jenom v tom, že ty sám uvádíš jakési pseudo-argumenty, jenž vůbec nedávají smysl, např.:

    "Chytrý telefon je mladší technologie, než PC – ale nikdo dnes nepracuje na PC, které by bylo starší, než technologie chytrých mobilních telefonů. Takže je to nesmyslný argument."

    Protože srovnávat stáří nějakého PC se stářím technologie chytrých telefonů, to skutečně může jenom b*b. Takže aspoň souhlas s tou tvoji poslední větou v citaci - opravdu máš nesmyslný argument. Buď srovnávej stáří PC se stářím telefonů nebo stáří jedné technologie vůči technologii jiné, pak to bude dávat smysl (také se nesrovnává stáří technologie PC se stářím konkrétního mobilu, protože by to byla totální kravina).

  • 23. 4. 2024 10:55

    Filip Jirsák

    Tvrzení Euro NCAP, že displeje jsou nebezpečnější než tlačítka je fake news?
    Nikoli. Ale A. S. Pergill napsal jiné tvrzení. Tvrdil, že to způsobilo spoustu nehod. A pak si ještě vymýšlel, že že přes dotykový displej v nějakém submenu ovládají stěrače.

    Přesně takhle fungují fakenews. K jednomu tvrzení, které má pravdivý základ, se připojí spousta lží. A pak se dotyčný tváří, že když je pravdivá část tvrzení, musí být pravda i to všechno okolo.

  • 23. 4. 2024 14:33

    Danny

    Podle te vasi "webarske" divno-logiky by nemohl vzniknout zadny ridici system. Ono kdyz ridite nejakou linku, tak tam moc prostor pro chyby nemate, resp. ty zpusobene skody muzou byt dost znacne. Ano, spousta radoby-pseudo-programatoru by to nezvladla, ze?

  • 23. 4. 2024 15:18

    Danny

    Ze se neco bezne dela opravdu neimplikuje, ze tak je to v poradku. To zrovnatak muzete argumentovat, ze je na silnicich bezne nedodrzovat rychlost nebo odhazovat vajgly po zemi ze, ze? ;-)

  • 23. 4. 2024 16:57

    bez prezdivky ...

    "A pak si ještě vymýšlel, že že přes dotykový displej v nějakém submenu ovládají stěrače."

    Mr jirsak, ktery vsechno zna, vse vi a vsude byl ... samozrejme naprosto netusi, ze (napriklad) klimatizace/topeni (vcetne vyhrivani sedacek) ... ford focus modelova rada 2016 ... lze ovladat patlacim rozhranim. A je to ve 3. urovni. Pricemz se je treba, narozdil od prosteho otoceni mechanickeho regulatoru, na ten display divat.

    Ale je tam samozrejme jeste mnohem horsi varianta ... je to mozne ovladat hlasove. Po 30 pokusech se vam mozna i podari nastavit teplotu.

    A to je jeste porad auto, ve kterem ty mechanicke a tedy i poslepu pouzitelne ovladaci prvky jsou.

    Nastavovat to za jidy je RADOVE nebezpecnejsi, nez pouzivat telefon, tedy tlackatkovy, protoze jeho pouzivani se typicky sklada ze stisknuti tlacitka prijeti prichoziho hovoru. Ackoli znam i lidi, kteri byli schopni poslepu psat sms.

    Stejne tak znam osobne cloveka, ktery mezi nami je jen a vyhradne proto, ze ty bezproblemove bezpecnostni pasy nepouzil, a prave to mu zachranilo zivot.

  • 23. 4. 2024 17:06

    bez prezdivky ...

    Spis v tom neexistujicim vesmiru zijete vy. Stat tady a samozrejme i tam chce po lidech vyplnovani tisicu vsemoznych hlaseni, formularu, zadosti ... a to se v telefonu sice delat da, ale efektivita a chybovost takove prace bude 0 a 100%, ze?

    Jenze tam jeste stale muzete to lejstro odevzdat nadrasane pekne v ruce a na papire. Tady uz spousta lidi musi povine pres PC. Stat tu totiz efektivne treba zivnostniku naridil vlastnictvi PC, s windows a s internetem. Bez toho nemuzou existovat.

  • 23. 4. 2024 20:07

    bez prezdivky ...

    "jedinou úlohou „řidiče“ totiž bude zadat cíl cesty."

    To jiste, a proto tu jiz mame mrtvoly, ktere vznikly prave proto, ze ten vuz neridil ridic ....

    Mimochodem, zatim zadny system automatickeho rizeni neumi rozpoznat ani semafory, pokud nema v mapach zadano, ze na danem miste jsou. A naprosto vsechny vykazi 100% fail na vycepruhovem kruhaci, na kterem se nedokazi rozhodnout, kterym pruhem vlastne pokracovat, a tak se maximalne ozve zapipani, a auto uprostred toho kruhace, a provozu kolem. bezduvodne zastavi === vyvola hromadnou dopravni nehodu.

    Ma to samozrejme spousty dalsi krasny bonusu. Nefunguje to v desti nebo snehu, ze? Za takovych podminek se totiz nejezdi ... Pripadne to prozmenu vidi prekazky tam, kde zadne nejsou. Nebo to ... dodrzuje dopravni predpisy. Cimz to ohrozuje zivoty jak svych pasazeru, tak vsech kolem. Copak ze ma (podle tech predpisu) udelat ridic, kdyz si to uhani po dalnici, a je tam zluta cara vedouci do sousedniho pruhu ... a nic dalsiho? Ano spravne, ma pri tech 130km/h prudce vybocit, protoze prechodne znaceni (nechane tam od 1/2 roku stare akce) ma prednost ze?

  • 23. 4. 2024 20:41

    nitruhir

    Proboha co to zase obhajuješ za nesmysly? Kolik lidí tak asi chodí k soudu a ještě se jim stane, že když tam jdou, tak zrovna soudce líčení těsně před zahájením odročí a jim dojde vyrozumění do DS, aby na jednání nechodili? To nebude ani 1%. Tak se tady zase nedrž jak moucha lejna nějaké pitomosti jenom proto, aby sis vylepšil počet svých postů ve zdejší diskuzi (=honil si vlastní ego) a začni tu kouli, co máš na krku, používat k myšlení.

  • 24. 4. 2024 11:41

    Danny

    To s tim Googlem ale neni nutne o tom, ze druha strana spatne hleda. Ono i uplne stejny dotaz muze dvema lidem vratit naprosto odlisne vysledky. Takze temi s recmi o neschopnosti druhych byste take mohl trosicku pribrzdit. A lepe si nastudovat, jakze dnes vyhledavace vlastne funguji ;-)

  • 24. 4. 2024 13:08

    Danny

    Mluvil jste o Google. A kdyz prijdem k tomu, ze Google se proste chova u ruznych lidi ruzne, tak se vytasite s Duckduckgo. No tak posilejte lidi tam... :-)

  • 26. 4. 2024 22:33

    Danny

    Samozrejme, s odvolanim na chovani algoritmy Googlu muzete vzdy prohlasit, ze to neni vase chyba. Ovsem to take neimplikuje, ze chyba je na strane toho, kdo (stejny) dotaz do tehoz formulare zadava, jak uz jsme si vysvetlili. Stale odmitate akceptovat fakt, ze ruznym lidem vraci Google ruzne vysledky. A to vase chyba je :-)

  • 29. 4. 2024 10:16

    Panzer

    Ježiš už toho handrkování nechte. Dědu prostě štve, že svět postupuje kupředu i když stylem opilce. Rád by měl vše při starým. Já ho chápu, změna je pro něho stress a proto se snaží proti tomu bojovat a vybral si tenhleten styl "proti všemu, všechno špatně a znova".

  • 29. 4. 2024 15:59

    Filip Jirsák

    Je to pokrok. Protože vy popisujete jeden extrémní případ, ne průměrný nebo obvyklý případ. Navíc bych tipoval, že ten problém tak nějak bude souviset s vámi.

    E-recept umožňuje například to, že dítě si dojde dopoledne ke svému praktickému lékaři, pošle e-recept rodiči, ten cestou z práce lék vyzvedne a večer může dítě dostat první dávku léku. S papírovým receptem to vypadá tak, že rodič dostane papírový recept večer doma, druhý den lék vyzvedne a přiveze ho domů až druhý den večer. Takže léčba začne o 24 hodin později. Urychlit začátek léčby o 24 hodin je pokrok. (Nevyužijí to všichni. Pokud ta rodina bydlí ve městě, kde mají lékárnu za rohem, vyzvedne si to dítě lék samo cestou od lékaře i s papírovým receptem. Ale pokrok je právě to, že někomu dáte další možnost.).

  • 1. 5. 2024 7:21

    Danny

    No, to ale resite nasledky a nikoliv priciny. Takova zhroucena sit polikliniky ci nemocnice je pouhy odraz faktu, ze to tam nekdo nekdy odflaknul. Zvlast u nas v Cesku je to bohuzel velmi casty jev, protoze holt mindset spousty Cechu je prave o tom, jak neco udelat rychle, nepredrit se u toho... a hlavne hledat cesticky, jak neco ocurat. Za to digitalizace agend fakt nemuze, ze se podcenuje redundance, bezpecnost a robusnost infrastruktur.

    Ono ten vyber s sebou taky nutne nese nejaky naklady. Protoze holt musite podporovat (a financovat) N ruznorodych reseni. A to samozrejme ubira i zdroje na to udelat tu digitalni infrastrukturu poradne. Protoze jaksi penez nemate neomezene mnozstvi... a ona i takova blbost jako platba hotovosti vicenaklady okolo proste taky generuje a jen blb to nevidi. A proc by vam tu moznost vyberu mel nekdo dotovat? ;-)

  • 1. 5. 2024 16:52

    Filip Jirsák

    To, že se o něčem diskutovalo na Lupě, nedokazuje, že je nějaké vaše tvrzení pravdivé. Když je ošetřující lékař na dovolené nebo neschopence, má zástup.

  • 1. 5. 2024 21:41

    Filip Jirsák

    To je vaše specialita, dozvídat se věci, které nikde napsány nebyly. To je princip náhradních řešení, že jsou náhradní, tudíž nejsou plnohodnotná. Proto jsou také určena jen pro výjimečné situace.

  • 2. 5. 2024 9:10

    Filip Jirsák

    Ne, to jenom vy zase špatně interpretujete něco, čemu nerozumíte.

    A zase si tu jedete svou proruskou propagandu s tématy, která s článkem nijak nesouvisí.

  • 1. 5. 2024 12:20

    Filip Jirsák

    Stačí lékárna v nějaké střediskové vsi. Takové existují.
    Ano, takové lékárny existují a s připojením k internetu tam nemají problém.

    Když se zhroutí síť, tak zpravidla počítače a k nim přímo připojené tiskárny fungují a papírový recept vystavit lze.
    To je pravidlem akorát pro velmi staré systémy, které mají všechna data na tom jednom počítači, takže například když v počítači odejde disk, lékař přijde o všechna data. Protože to samozřejmě nemá nijak zálohované.

    Oni nemohli při tom výpadku ani dělat operace a další léčebné zákroky, jaké se běžně dělaly v době předpočítačové
    Samozřejmě. Ale ty technologie jim umožňují dělat operace, které by dříve nebyly možné. Takže i s takovýmto výpadkem je celková bilance těch systémů kladná, a to tak, že velice. Navíc ty technologie se dají zabezpečit, akorát se do toho musí investovat. Jenže to bychom nesměli předstírat, že máme bezplatné zdravotnictví.

    Takže vyplynulo najevo, jak moc, a mnohdy naprosto zbytečně, je nemocnice na té síti závislá
    To se vědělo dávno. A není to zbytečně, je to proto, aby v běžném provozu ta nemocnice mohla běžně dělat věci, které by dříve byly nemožné.

    hlavně se zjistilo i to, že není vůbec počítáno s průšvihem tohoto druhu
    Hlavně se projevilo to, co se vědělo dávno – že IT je ve zdravotnictví velmi podfinancované a čeká se na průser. Který nastal.

    Zase stavíte strawmanna.
    Jde o to, že pokud zůstane funkční ona starší a v některých případech stále výhodnější varianta, je to přínos i pro ty, co přejdou na tu novou, protože mají možnost řešení nouzových situací typu výpadku elektřiny, internetu, zhroucení PC apod.

    Strašáka stavíte vy. Protože v případě eRecpetu řešení nouzových situací typu výpadek elektřiny, internetu nebo zhroucení PC existuje. A vy lžete, když se tváříte, že to tak není.

    MMCH s dalším budováním "zelených zítřků" v ráimci Green Dealu budou zřejmě výpadky elektřiny velmi časté
    Vzhledem k tomu, že píšete nesmysly i o věcech, které už se staly, jakou váhu asi tak budou mít vaše předpovědi?

  • 1. 5. 2024 15:03

    Filip Jirsák

    To je klasická hláška dezinformátorů. Napíšou tunu nesmyslů, a na závěr napíšou „nemůžete popřít <jeden detail>“, kdy ten jeden detail se skoro blíží k pravdě, a tváří se, že tím dokázali pravdivost všech těch nesmyslů.

    Ale vzhledem k tomu, že píšete o nějakém „celém to“, tak to nemůžu ani popřít ani vyvrátit, protože nevím, co myslíte tím „celé to“. (No, ve skutečnosti to vím – nemyslíte tím nic, jako vždy, jenom máte velmi silný leč mlhavý dojem, že „něco to“.)

    Mimochodem, nemožnost vyzvednout si léky je daleko větší problém pro lidi s akutním onemocněním a ne pro lidi, kteří berou léky dlouhodobě, takže je mají doma, a jestli si dávku, kterou začnou užívat za týden nebo čtrnáct dní, vyzvednou dnes nebo zítra, jim možná překazí nějaké plány, ale nemá to vliv na léčbu. Ani takhle jednoduché věci nejste schopen domyslet.

    1. 5. 2024, 15:05 editováno autorem komentáře

  • 1. 5. 2024 15:15

    Filip Jirsák

    Možná byste si měl nastudovat rozdíl mezi lékařem a lékárnou.

    Pokud zkolabovalo objednávání, ukládání a propouštění pacientů, jejich stravování, vytváření plánů operací atd., tak to jsou všechno věci, které se dělaly i v době, kdy vrcholem výpočetní techniky byl bloček a dvoubarevná inkoustová tužka.
    Akorát se to dělalo dvacetkrát dráž.

    A kdyby ta digitalizace byla rozumně provedená, mohlo se přejít na nějaký nouzový papírový režim.
    Nebo prostě počkat, až se ten problém s IT vyřeší. Což má pořád daleko nižší náklady, než udržovat vedle IT funkční papírový systém, který se použije jednou za dvacet let.

    O hroucení dodávek elektřiny píší odborníci
    Už zase ti vaši anonymní odborníci. Ti píšou i o chemtrails a placaté Zemi.

    zatím je držíme nad vodou my a Poláci elektřinou z uhlí a jádra
    Ne, my je nedržíme nad vodou. Oni od nás chytře kupují levnou elektřinu, když ji potřebují – a když ji nebudou potřebovat, protože jim ji levněji vyrobí větrná farma nebo cokoli jiného, tak se na naše zdroje vykašlou.

    Každopádně tohle je majstrštyk české uhelné a jaderné lobby, že dokázali „kupují od nás elektřinu, protože jim ji dáváme za nejnižší cenu“ přespinovat na „našimi dodávkami elektřiny je zachraňujeme“.

  • 2. 5. 2024 12:50

    Filip Jirsák

    Kolik bylo takových případů kompletní ztráty zdravotnické dokumentace za dobu, kdy nic jiného než papírová agenda ve zdravotnictví nebylo?
    Spousta. A ještě horší byly nálezy takové dokumentace někde u popelnic.

    A, MMCH, když vám shoří nemocnice, tak to zpravidla vezme s sebou i paměťová média.
    Počítačové sítě, po kterých jde data poslat do jiného fyzického umístění, už byly vynalezeny. A před jejich vynálezem se ta paměťová média dala převézt jinam třeba tramvají nebo autem.

  • 2. 5. 2024 20:20

    Danny

    Aha, takze od toho, ze frflate na padajici site na poliklinice jste se posunul k tomu, ze uz vam to je najednou sumafuk :-) Ale znovu si zopakujeme, ze za zpatlane site na poliklinikach i v mnohych nemocnich stat proste nemuze - jednoduse proto, ze je casto ani nezrizuje.

    Samozrejme, ztrata/nedostupnost byt jen dokumentace je podle vas prkotina... ale hadam, ze jen do chvile, nez se takto zastracha neco vaseho. Ale porad plati, ze u zastrachaneho papiru je vic pravdepodobne, ze uz no nikdo nikdy nevystracha.

  • 1. 5. 2024 17:05

    Filip Jirsák

    Bezpočítačová náhrada je počkat, až budou počítače funkční. Stejně jako když se třeba nějaké obchody nemůžou zásobovat autem kvůli ledovce, počká se den, až se vyřeší ledovka, a nemá každý dopravce pro jistotu stáj s koňmi, které by mohl nasadit v případě výpadku aut (a kteří by na té ledovce byli stejně k ničemu).

    Akutní případy v nemocnici se holt přeloží do jiné nemocnice. Stejně jako se to dělá třeba v případě požáru, nedostatku personálu nebo nějaké havárie. Prostě důvodů, proč může být provoz v nemocnici omezen či zastaven je spousta, a havárie IT je jedním z nich. A záleží na tom kolik investujeme v nemocnicích do IT, do požární ochrany, do technologií, do stavby, do personálu, jak často bude k takovým haváriím docházet. Naštěstí nikoho nenapadne to málo peněz, co nemocnice mají, vyhazovat za vaše nesmysly.

    Odborník na Neviditelném psovi. To je dobrý vtip.

    Ty podle vás nepoužitelné obnovitelné zdroje energie mají na výrobě elektřiny v EU už nepatrně větší podíl, než fosilní elektrárny, a významně větší podíl, než jaderné elektrárny.

  • 1. 5. 2024 21:53

    Filip Jirsák

    Je mi líto. To je návrat do pravěku, kdy žádná lékařská služba nebyla.
    Jasně, v pravěku existovalo třeba CT.

    "tikitalizací"
    Není to smutné, když komolení slov je váš nejpádnější argument?

    naprosto zbytné technologie, počítačů
    Jenže ona už je to ve zdravotnictví dávno technologie nezbytná.

    NP navštěvuji téměř od jeho vzniku.
    Hm, a to svědčí o čem?

    Pana Neffa znám osobně.
    A tohle svědčí o čem?

    Je to velmi seriózní člověk.
    To ovšem nevylučuje to, že je Neviditelný pes dávno žumpou plnou nesmyslů.

    Kolem NP se skutečně shromažďují odborníci.
    Jo, odborníci na šíření nepravd a výmyslů.

    Nemají. OZE mají vysoký podíl v instalovaném výkonu
    Mají. Je to podíl na vyrobené elektřině.

  • 2. 5. 2024 6:40

    Danny

    Na ledovce vam zrovnatak zafunguji pneumatiky s hreby. V severskych zemich celkem bezne reseni - jen to ma tu nevyhodu, ze to take nici silnice. Ale fakt bych netvrdil, ze za kone neni nahrada :-)

    Zbytek tech vasich narku k digitalizaci je pouhe TL;DR knuuuuu... a znovu opakuji, ze svuj zaklad to ma v odflaknute infrastrukture. Aneb kdyz tu sit udelate poradne, hroutit se vam nebude. Ale to, ze nejaky tatrman u vas na vesnici tu sit na poliklinice odflaknul fakt neni problem a chyba digitalizace agend.

    A kvalitne vedene zdravotnictvi na papire vam shori... s prvnim pozarem v ordinaci. A nebo jeste banalneji se vam cast te papirove dokumentace... proste nekde ztrati. Tvarit se, ze s papirem problemy nejsou muze jen mamlas, co za kazdou cenu obajuje neco stareho, protoze se holt nerad uci nove veci. Akorat ze tu digitalni dokumentaci muzete treba i zalohovat... uz vidim, jak mate duplikat te se papirove karty v jine lokalite ;-)

  • 3. 5. 2024 10:23

    Filip Jirsák

    A nejvíc ovšem kritizuji jako základní chybu skutečnost, že ta digitalizace je udělaná tak pitomě, že v momentě, kdy se síť sesype, je příslušné zdravotnické zařízení neschopné dělat i úkony, které v době předdigitální hravě zvládalo.
    Už jsem vám vysvětloval, proč to tak je a že je to tak správně. To, že vy něco nechápete, neznamená, že je to pitomé.

    A digitalizace i cíleně znemožňuje lékaři opravit její chyby - viz ten příklad s výsledky laboratoře.
    To vůbec nesouvisí s digitalizací.

  • 2. 5. 2024 15:17

    Danny

    Ale vy tu brecite na tema padajici site na vasi poliklinice a tu stat vysoce pravdepodobne vubec neresi. Tak mozna byste mel vstat a jit dorvat spise toho, kdo tu polikliniku v tom vasem kotehulkove provozuje ;-)

    Ty digitalni zalohy udelate off-site, takze i kdyz shori cela nemocnice, porad tu zalohu mit muzete. Samozrejme pokud se rizika podceni a zalohy jsou ve stejnem miste, pak se opet bavime o odflaknute infrastrukture.

    Dle dat UZIS bylo mezi roky 2018 a 2022 celkem 2015 nezadoucich udalosti tykajicich se dokumentace, to neni zas tak malo. I vzhledem k tomu, ze v pripade nemocnych lidi je prusvih, kdyz tu historickou dokumentaci proste nedohledate. A k tem ztratam dochazi treba v situaci, kdy vyuzijete sveho prava a menite lekare - a tam vam ani ta ohnivzdorna skrin nepomuze.

  • 3. 5. 2024 9:40

    Danny

    A kdyz najdete nekoho lezet na ulici ve tri hodiny rano v nedeli, tak se do te papirove dokumentace fakt nenahlednete, protoze je proste nekde pod zamkem a muze byt klidne desitky kilometru vzdalena. Takze je to jedine horsi varianta, chcete-li se bavit o tom, ze muze nekdo umrit protoze do te dokumentace nejde nahlednout....

    Papiry se ztraci porad, jenom si uz na to vsichni zvykli - a jenom to uz moc neresi. Aneb zkuste si nejaky ten papir poslat nasi Ceskou postou, ze? ;-) To se celkem snadno muze stat, ze odesilatel bude posledni, kdo ten papir uvidi, protoze treba pak skonci v kontejneru. Za domaci ukol si muzete zkusit zamyslet, proc i posta ocekava, ze pocet dorucovanych listovnich zasilek klesne o 20%... inu, vy kverulante a milovniku papiru, on zas tak netahne a lidi viditelne voli spolehlivejsi metody vymeny dokumentu ;-)

  • 4. 5. 2024 12:05

    Danny

    Z toho ale nejde dovozovat, ze chyba nevznikla na strane obsluhy, ale chapu ze resit kdo za to mohl se uz do toho vaseho "srdceryvneho" pribehu uz nehodi, protoze holt by se mohlo ukazat, ze blbcem je ten doktor. To, ze obcas jsou doktori taky tatrmani, co se pocitace dotknou jen z donuceni a jeste s dlouhou tyci v ruce je jiny pribeh. Ano, vstupy by mohl software kontrolovat - ale porad to neznamena, ze kdyz kontrola neni dokonala, tak se ta stupidita obsluhy "hodi" automaticky na pocitac.

  • 4. 5. 2024 12:07

    Filip Jirsák

    Dobře, napíšu vám to po vašem – já už jsem fonendoskop v ruce také držel a žádné delirium tremens jsem s ním nepřeřízl.Takže nevím, proč bych se neměl vyjadřovat ke zdravotnictví.

  • 4. 5. 2024 12:46

    Danny

    Ale ono i ta schopnost vcitovat se a chapat ma urcite hranice :-) Aneb nikdo vam nebrani v tom zit v kamenne sloji, ale to fakt neimplikuje ze okoli se bude tem vasim ujetym predstavam o idealnim lifestyle prizpusobovat. A to same jde aplikovat i na ty papiry, tahle technologie je davno prekonana a vic problemu zpusobuje. Protoze jak znamo, zrovna pri prepisu z papiru na papir vznika nejvic chyb, ze? ;-) Lidsky faktor, co tu chybu udela tam uz nic neopravi.

  • 4. 5. 2024 19:25

    Filip Jirsák

    Vážně by byl pro vás tak nepřekonatelný problém napsat, že tomu nerozumíte? Proč si tady vymýšlíte, co je údajně podle vás zásadní podle teoretiků programování nebo v čem by to napsali profesionálové, když o tom vůbec nic nevíte?

  • 4. 5. 2024 21:14

    Filip Jirsák

    Takže zase píšete úplně o něčem jiném a ještě si vymýšlíte. Buď to děláte nevědomě, pak jste hlupák, protože nechápete, o čem se diskutuje. Nebo to děláte vědomě, protože víte, že nemáte žádné argumenty – a pak jste hlupák, že píšete takové nesmysly a myslíte si, že si nikdo nevšimne, že jste změnil téma.

  • 4. 5. 2024 21:39

    Danny

    Situaci, kdy se prezentuje navenek jina realita, nez jak se veci udaly ve skutecnosti najdete kolem sebe hromadu. Ostatne i ten pribeh s primarem z Motola - jakypak tam asi byl motiv? Ze by upravit tu realitu a podporit argumenty vinika nehody...? ;-)

  • 5. 5. 2024 10:56

    Filip Jirsák

    Uhýbáte od tématu. Od tématu článku jste uhnul hned na začátku, tématem článku je totiž mobilní aplikace Portálu občana, o té jste nenapsal ani čárku. Nicméně posledním tématem tohoto vlákna diskuse bylo to, že se tváříte, jako kdybyste něco věděl o programování, přitom píšete úplné nesmysly.

    Jako člověk výpočetní technikou alespoň políbený mám za to
    Ale vy o výpočetní technice víte kulové. Takže váš názor na programování je irelevantní.

  • 3. 5. 2024 13:14

    Danny

    A ted nam povezte, co teda brani mit zdravotnickou dokumentaci ulozenou tak, ze to prezije i vybuch v jedne lokalite. Geograficky replikovane uloziste neni zadna cerna magie, pane "doktore". Problem jsou spise lide vaseho formatu, co ve jmenu staromilstvi odmitaji cokoliv noveho s poukazem na mozne teoreticke problemy, ktere ale mnohdy reseni proste maji. A u toho obhajuji reseni, ktere naopak ma problemy jine a horsi - v pripade te zdravotnicke dokumentace se bavime prave o tom, ze je casto na jednom miste, na papire, za zamcenymi dvermi... a samozrejme riziko, ze o ty slavne papiry proste prijdete tu je zrovnatak.

    A pokud na te vasi slavne poliklinice neumi postavit sit, co by nepadala... no tak si zaplatte nekoho, kdo to postavit umi. Tak jednoduche to je ;-)

  • 5. 5. 2024 10:59

    Filip Jirsák

    kdyby byl řidič uznalý, tak se mu (dítěti) káplo do krve trošku alkoholu a byl by (alespoň tehdy) "za vodou".
    Nepoužívejte ta pro vás neobvyklá slova jako „uznalý“, když neznáte jejich význam.

  • 5. 5. 2024 11:45

    Danny

    Sam jste podporil nutnost znemoznit lekarum modifikovat nektere udaje :-) Takze software, ktery tu kritizujete vlastne funguje spravne, sam potvrzujete proc. Lekar "po ceste" prave z tehto duvodu nema mit pravo data menit, zdrojem pravdy je tady ten primarni zdroj, tedy laborka a ne "uvedomely" lekar.

  • 5. 5. 2024 13:04

    Filip Jirsák

    Necitujete. Pravděpodobnost, že by ten primář také neznal význam slova „uznalý“, jako ho neznáte vy, je minimální. Ostatně v případech, kdy bylo možné ověřit původní zdroj, se už mnohokrát ukázalo, že tvrdíte něco, co původní zdroj netvrdil. Podle Occamovy břitvy je tomu tak i v tomto případě.

  • 3. 5. 2024 18:15

    Danny

    To nefunguje je vase dojmologie... podeprena tim, ze mate odflaknutou sit na vasi poliklinice. A to ze neumite postavit sit tak, aby byla odolna proti vypadkum take jeste neimplikuje, ze to postavit nejde. Blaboly o obskurdnich formatech a ukladani dat na CD to take moc nevylepsujete.

    A srovnavat amaterske paskove uloziste (ala ty vase kazety) s profesionalnimi, ktere jsou vlastnostmi taky nekde jinde muze je... vesnicky sumar, co na zaklade sve bastlirske zkusenosti ma potrebu posuzovat, jak by asi mohlo fungovat profesionalni reseni, na ktere jste si zda se nesahnul :-)

    Viditelne mate nulovou zkusenost se ztratou byt jen casti te papirove zdravotni dokumentace. Zrovnatak nemate zkusenost s agregaci informaci, ktera se v te papirove zdravotnicke dokumentaci take deje - kdy detaily zustanou ve spitale a k praktikovi se dostane jen nejaka zaverecna zprava, ktera muze byt take osekana v situaci, kdy se pacient stehuje mezi oddelenimi. Jednoduse proto, ze doktor je liny to z toho papiru i cele prepisovat.... neco se mu zda zbytecny a tak to pri prijmu na novem oddeleni uz z te propousteci zpravy ani neprepise. Zrovna to jsou problemy, co by odpadly, kdyby kompletni dokumentace v digitalni podobe byla na jednom miste. Protoze i ten obvodak by se mel sanci podivat na nejake detaily, ktere kvuli necemu jinemu muze treba potrebovat a kterou nekdo pred nim povazoval za zbytecnou.

  • 3. 5. 2024 18:27

    Filip Jirsák

    Technologiím nepotřebujete rozumět, ale pak byste se o nich neměl vyjadřovat. Stejně jako se nevyjadřujete o výrobě porcelánu.

    Výpadek s v drtivé většině případů řeší počkáním na opravu, dočasnou nebo trvalou náhradou. Když se vám rozbije auto, dáte ho do servisu a počkáte na opravu. Nebo když si platíte víc, dostanete na dobu opravy náhradní auto. Když se vám rozbije porcelánový talíř, vezmete si jiný.

    Můžete sice plánovat autem jen takové cesty, abyste v případě poruchy auta došel do cíle pěšky a včas. Akorát tím svůj akční rádius dost omezíte a auto pro vás bude zbytečné.

  • 3. 5. 2024 18:38

    Filip Jirsák

    Opravdu by neměl být problém ji mít nastavenou tak, že když virus (terorista atd.) sežere CMN (centrální mozek nemocnice), nemělo by to aktivně překážet úkonům, které se dají dělat i s papíry.
    To by ovšem znamenalo, že bude nemocnice přijímat třeba jen polovinu (a to vám ještě hodně přidávám) výkonů, aby měla rezervu na výpadek. Nebo by naopak měla třeba dvojnásobek personálu, půlka z něj by ale neměla co dělat a čekala by, jestli náhodou nevypadnou počítače.

    Je to jako kdybyste všechny cesta autem plánoval tak, že v případě poruchy auta půjdete pěšky. Nebo byste si cestu do USA naplánoval tak, že by vám program v USA začínal až týden po plánovaném příletu letadla – abyste v případě, kdy bude mít váš let problém, stihl do USA dojet lodí.

    Jestliže je něco vlastností digitální dokumentace, tak to s digitalizací souvisí, a to tak, že hodně.
    ALe ono to není vlastností digitální dokumentace.

    Jistěže problémem budou v souvislosti s digitalizací i blackouty, způsobené kombinací OZE a "dekarbonizace|"
    Vzhledem k tomu, že netušíte, co se děje teď nebo co se dělo v minulosti, jsou vaše předpovědi budoucnosti akorát k smíchu.

    Ta digitalizace by prostě měla pamatovat i na nejrůznější nouzové situace
    Nebojte, digitalizace na to pamatuje.

  • 5. 5. 2024 13:11

    Filip Jirsák

    Pokud by ten program fungoval stejně, jako diskutujete, tak by se v okamžiku, kdyby v něm došlo k chybě, začal tvářit, že to není žádný program pro lékaře, ale že je to hra pexeso. A až by uživatel otočil všechny kartičky a ukázalo se, že tam nebyly žádné dvě kartičky stejné, začal by ten program předstírat, že je ve skutečnosti výukovým programem pro hru na klavír.

  • 5. 5. 2024 19:32

    Danny

    Jestli se to ma delat tak jak je doktor zvykly, tak se muzeme vratit k dalnopisu... :-) Ten se vcelku psacimu stroji podoba, ze? :D

  • 3. 5. 2024 20:32

    Filip Jirsák

    Nemocnice za "papírové éry" přijímaly přibližně stejný počet pacientů jako nyní. Jen předvádíte, že o zdravotnictví víte houby, možná i s octem.
    Ano, ve vašem světě postupují nemocnice stejně, jako před sto lety. Nedělají žádná nová vyšetření, nepoužívají nové operační postupy. A také úspěšnost medicíny je stejná jako před sto lety. V mém světě je to ovšem jinak.

    Paradoxně nám digitalizace vyrobila problém na RTG odděleních, protože když tam nějaká doktorka otěhotněla, tak ji posadili do temné komory vyvolávat snímky. Dnes, když z mašiny vypadne nějaké jpg na flešce, ji není kam dát, aby dělala něco smysluplného a nerizikového.
    V tom je celý váš postoj. Vy vidíte jako problém to, že máte výsledek rentgenu k dispozici hned a bez práce. Radši byste, aby to trvalo a zaměstnalo to dalšího člověka.

    Cesty autem, ty opravdu důležité, si opravdu plánuji tak, abych měl vhodnou časovou rezervu.
    Abyste byl schopen celou cestu plánovanou autem ujít pěšky? Takže podnikáte cesty autem jen do vzdálenosti 15 kilometrů? Nebo z Prahy do Brna vyrážíte týden předem?

    Jestliže digitální dokumentace neumožňuje lékaři opravit špatný výsledek laboratorního vyšetření (po síti přijde 00,000, na papíře 23,171), tak je zcela jistě ten systém špatně koncipován.
    Jo, a když ten špatný výsledek přijde na papíře, tak je to chyba v používání papíru a je potřeba se vrátit k hliněným tabulkám.

    O blackoutech už v zimě 2024/5 píšou odborníci a energetiku a varují před nimi.
    A už vysvětlili, proč nebyly blackouty v létě 2023, před kterými varovali? A proč nebyly blackouty v roce 2022, před kterými varovali?

  • 5. 5. 2024 21:18

    Filip Jirsák

    Není vám to hloupé, že jsem v posledním odstavci naprosto přesně popsal, co uděláte? Neměl byste mít víc rozumu, než ta holčička z tábora?

  • 3. 5. 2024 22:26

    Danny

    Ale jdete, vy brepto. O spouste sitovych vypadku vlastne ani nevite... prave proto, ze ty site jsou poradne postavene. Je to jen o penezich... samozrejme, ze pokud to chcete levne ojebat, pak holt rychle narazite na to, ze to nefunguje.

    30 let stary zaznam zas tak problematicky nebude. Sam mam "archivalie" z T602 ci treba AmiPRO... a fakt neni problem je nacist. Vetsina problemu z kategorie "nejde to" je spise v rovine "jsem liny to resit".

    Pred triceti lety jsme rozhodne data umeli ukladat lepe, nez na klasicke "audio" kazety. I takovy DDS je z osmdesatych let... tedy mnohem starsi nez tech vasich 30 let. To, ze jste o tech technologiich nevedel vas mistni smelinar fakt neznamena, ze neexistovaly. :-)

    Kopirku (nedejboze cyklostyl) pamatuju. Ale ono jaksi se nejake large-scale kopirovani papiru na tech vasich zarizenich ve zdravotnictvi moc nedeje. Mozna bude problem v tom, ze jste spis doktor-teoretik, protoze o te agregaci informaci z papiru v praxi proste prd vite ;-) Ja s tim jistou zkusenost bohuzel mam... a to tak, ze obvodacka proste nebyla schopna ze spitalu ziskanych papiru zjistit nektere detaily. Protoze tu vasi skvelou technologii jmenem "kopirka" samozrejme nikdo v realu v tom spitale nepouzil, ze? :D

    S argumentem se znepristupnenim dokumentace uz laskave bezte k sipku. V momente kdy vam vyhori to jedno unikatni misto, kde jsou ty vase genialni papiry budete v kotehulkach zrovnatak. Bez ohledu na to, jak se to snazite popirat...

  • 4. 5. 2024 7:50

    Danny

    Tak s tim IQ85/Didaktikem rozhodne kecate, protoze pred temi triceti lety, o kterych mluvite vyse, tedy v roce 1994 tady byly i normalni PCcka. Slusovicke JZD dodavalo PCcka uz na prelomu osmdesatych a devadesatych let. Ano, stalo to na tehdejsi dobu ranec penez a ne kazdy si to mohl dovolit - ale z toho fakt nejde cinit zaver, ze to nebylo.

    Ta kopirka ve spitale se nepouziva proto, ze ono skladovaci kapacity u toho vaseho praktika jaksi nejsou neomezene. Ten vas obvodak tam proste ani nechce mit na kazdeho pacienta knizku citajici stovky stran. Proste na to neni fyzicky prostor. Narozdil od digitalniho uloziste, kde i pripadne navyseni kapacity zas takova cerna magie neni.

    Muzete sva tvrzeni o pravdepodobnosti uhynu dat podlozit nejakym verohodnym zdrojem? :-) Sirite tu jen svou dojmologii - pritom ale i pokud se bavime o datech, ktera stat skladuje uz dnes, tak se o nejakem masovem uhynu fakt bavit nemuzeme. Vy porad sve prapodivne predstavy opirate o to, ze si ty data nekdo uklada na jeden harddisk, co kdyz shori tak data fuc. Akorat ze profesionalni datova uloziste funguji trosku jinak, ze? ;-) Ale vzhledem k tomu, ze jste si na to jako "socka" nesahnul logicky netusite, jak funguji.

  • 4. 5. 2024 9:24

    Filip Jirsák

    spousta nových vyšetření se dělá na úkor těch starých (např. místo sedimentace se dělá CRP).
    No právě.

    Jde o problém, jak smysluplně zaměstnat člověka přijatého na rizikové, pracoviště, což nemůžete pochopit.
    Ano, vskutku nemůžu pochopit, že je vám líto, že nemůžete zaměstnat člověka na rizikovém pracovišti a místo toho pracuje na nerizikovém.

    A ten zlý pokrok takovéhle věci způsobuje pořád. Třeba vynález plachet. Místo aby se veslaři mohli krásně dřít u vesel, stačí jich méně na ovládání plachet – a to jsou ještě potřeba jen při změně konfigurace plachet, jinak se flákají. A co teprve dieselový motor. Jeden chlápek sedí v kabině a jen přidává či ubírá plyn. Takových krásných rizikových pracovišť, co kvůli tomu zaniklo…

    Když ten špatný výsledek přijde na papíře, není problém ho v dokumentaci pacienta opravit. Když přijde v digitální podobě, lze ho vložit do nějakého volného textu, ale nelze správnou hodnotou nahradit ty výsledky s těmi nulami, co přišly po síti z laboratoře, protože je ta digitalizace zbastlená.
    To je ale blbost. Je to taková blbost, že na to musíte přijít sám, proč je to blbost, když se nad tím usilovně zamyslíte.

  • 4. 5. 2024 10:14

    Danny

    Vase krecovita snaha se ohanet CDcky ci disketama je trapna. Ty se mozna pouzivaly na archivaci dat ve vasi garazovce, kde jste se snazil za kazdou cenu usetrit. Ale profesionalni magnetopaskova reseni vypadala fakt jinak. Takove DLT je z roku 1984 a vlastnosti to ma fakt jine, nez kazety do magnetaku, co jste si kupoval nekde na burze a coste zvejkal pak na tom vasem Didaktiku.

    Samozrejme kazde medium ma deklarovanou zivotnost. A to plati beze zbytku i o tom vasem papiru. Dokonce "moderni" papir ze dreva je na tom dokonce hur, nez tiskovina z 18.stoleti. Zivotnost datoveho zaznamu na DLT/LTO je deklarovana na 15-30 let. S touhle informaci se da jednoduse pracovat - proste cas od casu ty ulozne pasky v archivu obnovite a data ze stare pasky prenesete na novou. S resenimi ala toto to fakt zadna cerna magie take neni a tu cinnost neni tezke zautomatizovat.

    Proste tu jen dokazujete, ze problematice nerozumite a na zaklade svych "na kolene" zkusenosit z vysoke skoly zivota dovozujete, jaky to je problem. Jenze on proste neni. Doplnte si mezery ve vzdelani, pan doktor :-)

  • 4. 5. 2024 10:37

    Filip Jirsák

    Ale já to chápu, že vaše neschopnost chápat okolní svět je tak velká, že se zuby nehty držíte starých pořádků, že vám nepřipadá vůbec nic divného na tom tvrdit, že je lepší, aby někdo dělal zbytečnou práci, než aby nedělal nic.

    Prostě ten program byl udělaný tak, že lékař nemohl výsledek, přišlý po síti z laboratoře, změnit, protože "génius", který ho psal vůbec nepočítal s poruchou sítě, kvůli které budou chodit po drátech nesmysly. Je docela možné, že IT odborník, zvyklý pracovat v hexadecimálním formátu dat by z těch nul dokázal udělat na uložených datech nějakým hexaeditorem, třeba z Midnight Commanderu, reálný výsledek, co přišel na papíře, ale přes uživatelský interface programu ta data obsluhujícím taková oprava prostě nejde.
    Zrovna jsem znovu viděl legendární scénu s večeří z filmu Světáci. Váš text je úplně stejný. Myslíte si, že když použijete v textu pár cizích slov, kterým nerozumíte, bude to vypadat učeně. Přitom je to blábol od začátku do konce.

  • 4. 5. 2024 10:40

    Danny

    Porucha bezne site, co vam pozmeni pruchozi data? :-) No vy vazne perlite. Uz na linkove vrstve mate vesmes implementovane mechanismy, co vam chybu prenosoveho media rychle odhali (pokud si to sama neopravi uz vrstva prvni) - a takovy paket se proste nikam nedoruci, zahodi se. A vyssi vrstvy se postaraji o to, ze se takovy paket proste posle znovu. Silne pochybuji o tom, ze by ta "vase" aplikace pouzivala nepotvrzovane UDP. Cokoliv behajiciho po TCP se s timhle stavem organicky vyrovna pri zajisteni integrity dopravovanych dat.

    Jestli ono to neni jinak - chybu udelal clovek, obsluha... a na chybu techniky se to jenom svadi - ciste jen proto, aby dotycny clovek nebyl za blbce. A samozrejme nekteri hlupaci to vezmou za "pravdu", co pak maji potrebu sirit dal, ze? ;-)

  • 4. 5. 2024 12:44

    Danny

    A nebo ta chyba vznikala u obsluhy v te jedne laboratori, ale to uz opet do toho srdceryvneho pribehu nezapada, byt to je varianta prostejsi a vice pravdepodobna :-) Aneb sva tvrzeni opirate o nijak neprokazanou vlastni pochybnost. Vlastne cely ten vas pribeh je vic opreny o nejake vase domenky a dohady spise nez o overena fakta, jak jste tu sam prokazal.

    A on ten chleba ma dve kurky - nemoznost opravy zaznamu muze byt naopak i zadouci funkce, aneb nechcete aby vam tam doktor z nejakeho rozmaru pozmenoval vysledky, kdyz se mu to zrovna k necemu hodi. A ze lekari obcas takove choutky maji ukazal celkem nedavno pripad jedne nehody, kdy se primar z Motola prave asi snazil vyrobit jakesi "alibi", ze? ;-)

  • 4. 5. 2024 15:05

    Filip Jirsák

    Mýlíte se. Hloupý není podle mne ten, kdo má jiný názor nebo odlišnou zkušenost. Hloupý je ten, kdo nedokáže rozlišit mezi faktem a názorem, nebo ten, kdo nevidí rozdíl mezi tím, co zažil, a interpretací toho, co zažil. A lže podle mne ten, kdo tvrdí věci, které jsou v rozporu s fakty.

    Já vaše potřeby a preference chápu. Nerozumíte světu, nedokážete pochopit, jak věci fungují – tak byste chtěl, aby se svět neměnil a zůstal takový, jaký jej znáte a jehož způsob fungování už jste se našprtal nazpaměť. Hloupé je, že se to pokoušíte obhajovat pomocí nesmyslů – a ještě hloupější je, že si myslíte, že nikdo nepozná, že jsou to nesmysly, že té oblasti vůbec nerozumíte. To vy nemáte schopnost vcítit se do myšlení kohokoli jiného – nedokážete si vůbec představit, že by někdo něčemu rozuměl lépe než vy; že dokáže jenom z toho, jaký nesmysl napíšete, odhalit, že o dané věci nic nevíte.

  • 4. 5. 2024 17:31

    Filip Jirsák

    A protože jsem toho byl nucen absolvovat opravdu mnoho, mám alespoň základní přehled o spoustě věcí. I v té oblasti počítačů, byť do značné míry jako samouk.
    Ale skrýváte to tu velmi dovedně. Podle toho, co jste napsal, bych vůbec neřekl, že máte v oblasti počítačů základní přehled – vypadalo to, že jste akorát někde pochytil nějaké termíny, kterým vůbec nerozumíte.

    Pokud jsem přesvědčen, že je nějaký program pro doktory zmrvený, a že by šel napsat líp, pokud by ten, co ho psal,
    měl alespoň základní ponětí o tom, co ten doktor vlastně dělá (a dělat potřebuje), pak si za tím prostě stojím.

    To si zatím klidně stojte. Třeba při tom stání objevíte i to, že programátor nepíše program podle toho, jak ho napadne, ale podle zadání a analýzy.

    Byť občas používám neortodoxní postupy
    Na to, abyste věděl, co je neortodoxní postup, byste nejprve musel vědět, co je postup ortodoxní. Neb-li byste o tom oboru musel aspoň něco vzdáleně tušit.

  • 4. 5. 2024 21:37

    Danny

    To zjevne nekvalitni jste si ale vyfabuloval na zaklade nejakych svych ubran story... na zaklade pseudozkusenosti z nejakych kotehulek, kde se ani nikdo neobtezoval zjistovat skutecne priciny problemu (a pokud ano, vy o nich nevite). Proste vam stacil ten (nedokonceny) pribeh k tomu, abyste novou technologii oznacil za nespolehlivou. Soucasne neposkytujete indicie, na zaklade kterych by se clovek mohl alespon pokusit nejake relevantni informace ziskat. Vite co vy jste? Obycejny dezinformator. Znakem dezinformatoru je prave styl, kterym vy tady pisete - spousta zivotnich pribehu, kde ale skutecnost overit vlastne nikdo nemuze.

    A ano, v tech vasich kotehulkach to muze pusobit jako nuceni. Ono kdyz dlouho neco odmitate, tak se stanete tou mensinou, kvuli ktere se nejake legacy postupy uz vcelku pochopitelne udrzovat pri zivote nevyplati. A vesmes tenhle problem mivaji prave ti, co nove veci apriori odmitaji a argumentuji starymi dobrymi resenimi - pricemz vypichuji problemy tech novych veci, zatimco problemy tech svych muzejnich postupu boharovne prehlizi.

  • 5. 5. 2024 11:42

    Danny

    A tak jisteze, ono odmitani cehokoliv noveho, co v realu znamena nutnost ucit se nove veci je celkem oblibene, ze? :-) Jenze s timhle pristupem byste dodnes bydlel v jeskyni. Ono je snadnejsi nadavat, nez se naucit ty veci (spravne) pouzivat. Ale prave s te neochoty prameni spousta problemu. Asi je dobre, ze takovi lekari konci... ja bych nerad, aby me lecil doktor, co je liny se nove veci ucit a tak zakrnel mentalne ve zdravotnictvi model pred padesati roky.

    Ono to, aby nevznikaly picoviny nutne znamena aktivni participaci. A ne ze pasivne cekate na to, co za picovinu se vam na tom stole objevi (a pak nadavate). Vzhledem k tomu, ze lekari jsou povinne organizovani fakt nevidim problem v tom, aby skrze svou komoru se zasadily o to, aby system fungoval dle jejich potreb. Ale opet - znamena to vykonat nejakou praci, coz je samozrejme pracnejsi nez tupe kverulovani :-) Lekari, se kterimi prijdu ja do styku PC bezne pouzivaji a nejsou to zadne pomstichtive mrchy... no takovy clovek, co se "radobyomylem" netrefi do zily by lecit taky nemel...

    Ne, neni chyba software, ze si na tu svou kotehukovskou polikliniku neumite zajistit redundantni pripojeni k internetu :-) Takovou vec mam ja i pro svou domacnost, neni to zadna cerna magie. U zarizeni, kde je komunikace pres internet potrebna pro jeho bezne fungovani je obycejny diletantismus redundantni pripojku nemit.

  • 5. 5. 2024 13:43

    Filip Jirsák

    To, že vy si přizpůsobujete fakta, jak se vám zlíbí, neznamená, že je to tak správně.

    Za ty naměřené hodnoty je zodpovědná laboratoř. Pokud si někdo myslí, že je v nějaké hodnotě chyba, musí se obrátit zpět na tu laboratoř a ta musí chybnou hodnotu opravit. Nebo, pokud není schopna správnou hodnotu zrekonstruovat, údaj zneplatní a provede měření znovu. On ta chyba klidně může být systematická, a když se na ní neupozorní, bude se opakovat pořád dokola i u dalších výsledků.

    Pořád se tváříte, jaký jste vědec a jak dokážete kriticky přemýšlet – ale když narazíte na chybu, jediné, co umíte, je zfixlovat to a tvářit se, že je vše v pořádku.

  • 5. 5. 2024 14:09

    Filip Jirsák

    U tříletého děcka člověk tak nějak pochopí, když ho přistihne s pusou celou od čokolády, poslední kousek čokolády se mu roztéká v ruce, a málem se udusí, jak se snaží tu čokoládu, co má v puse, polknout – ale tvrdí vám, že tu čokoládu nesnědlo. U tříletého děcka to člověk pochopí. Ale u vás? Jste přistižen při lži, všechny důkazy ukazují na vás, ale vy to stejně budete popírat.

    Kdyby dotyčný primář skutečně řekl to, co jste napsal, a vy byste znal význam slova uznalý, zarazilo by vás především použití toho slova ve špatném významu. Pokud byste si to zapamatoval i s tím použitím slova ve špatném významu, buď byste to tu v citaci opravil, nebo byste to citoval přesně, ale uvedl byste to na pravou míru (např. vysvětlením, že to primář řekl opravdu takhle špatně, nebo alespoň uvedením sic).

    Vzhledem k tomu, že jste to neudělal, znamená to, že sám nechápete význam slova uznalý. No a je dost nepravděpodobné, že byste se sešli dva takoví v jedné situaci.

    Ale už chápu, proč si o sobě myslíte, že jste takový mistr světa. Protože i když jste přistižen při tvrzení nesmyslu, všem okolo je jasné, že jste byl přistižen, vy to stále nechápete a stále si myslíte, že jste to uhrál. No, tomu tříletému děcku to aspoň po chvíli dojde, že to všichni okolo vědí, že tu čokoládu snědlo.

    Tak až vám to dojde, že jste napsal nesmysl, tak zase přehoďte výhybku na jiné téma a myslete si, jak jste to v poslední chvíli vybral a nikdo nic nepoznal.

  • 5. 5. 2024 19:31

    Danny

    Tak znovu, digitalizace neni pitomost. Pitomost je papirova karta zamcena v ordinaci doktora, ke ktery se v pripade nutnosti nedostane treba zachranar - kdyz vas ve tri hodiny rano o vikendu neco skoli.

    To, ze nekteri praktici jsou zabednenci a potrebuji mit pocit nejake sve nenahraditelnosti i tim, ze lpi na te papirove karte, ktere sami vladnou jeste neznamena, ze je digitalizace spatna vec. Spatne je to papirove pojeti - kdy kolikrat ani ten praktik nevi, co vsecko ten jeho pacos polyka za tabletky - protoze jednoduse se nedostane k tomu, co mu predepise nejaky specialista, kdyz mu to ten pacos nepovi.

    Pomineme-li fakt, ze existuji i jine moznosti nez optika... tak chudak doktor ze tak tak vychazi s penezi? :-) No at tyhle bachorky jde vypravet nekomu, kdo je rad ze ma minimalni mzdu. Myslim ze by nasledovala fyzicka inzultace minimalne v podobe facky, aby se dotycny fnukajici dokturek probral.

  • 22. 4. 2024 12:58

    Martin P.

    - jde to vyřešit s podnikovou účetní\hr\právníkem = nepoužije appku
    - je potřeba fyzické tištěné podklady\dokumenty = nepoužije appku

    I když bude mít chytrý mobil, table, notebook a desktop dohromady. Stále bude dost pragmatických důvodů, proč "nepoužít appku". Protože v praktické rovině neušetří čas a nebo to nebude levnější...

    Stále sleduji jak hodně lidí spadá pod … opustit myšlenku... a prostě chodí v kruhu. Té appce lépe řečeno byrokracii , ta aplikace je toho zrcadlem. Chybí ještě hodně posun k user friendly pro řadového občana. A to že občan musí mít nějaké vybavení je jedna z mnoha podmínek které musí být splněny aby to bylo výhodné\lepší\rychlej­ší\jednoduší.

  • 22. 4. 2024 20:13

    nitruhir

    Když si někdo může dovolit jenom chytrý mobil, tak prostě celou řadu věcí bude i nadále vyřizovat osobně na úřadech jako dosud. Mimochodem třeba na těch úřadech velmi často bývá i obecní knihovna s možností připojení k netu přes PC, kde si takový člověk může vyřídit elektronicky co potřebuje (a velmi často je mu v tom i místní pracovník nápomocen, zejména v menších obcích). Mobil opravdu není všespasitelný a nemá smysl z něho dělat nějakou modlu (typicky dopis ve Wordu a jeho vytvoření v PC vs. v mobilu, což je nebe a dudy).

  • 22. 4. 2024 22:01

    nitruhir

    Ne, nevyřídí si je z mobilu, stejně jako si v mobilu neudělá spoustu jiných věcí, tak se s tím smiř. Mobil je zařízení primárně určené pro mobilní komunikaci mezi lidmi a nikoliv jako nástroj ke komunikaci se státní správou ve věcech úředních.
    Jinak jsem to tipl přesně, že si tady zase budeš honit počet postů v diskuzi svým obvyklým trolingem - a nemýlil jsem se, bohužel.

  • 23. 4. 2024 7:05

    Danny

    Tak ono kdyby se honem rychle nespechalo s tim "neco vypustit", tak by to urcite fungovalo lip. Ale holt pani politici potrebuji budovat sve pomnicky a placat se po ramenou, jak to rychle zvladli. To, ze se vypousti polofunkcni zmetky, kde se pak hromada chyb opravuje za provozu je ale uz takovy trend dnesni doby... bohuzel nejen ve statni sprave. A vlastne se vsichni tvari, ze je to normalni.

  • 23. 4. 2024 10:47

    A. S. Pergill

    On se pořád ještě uplatňuje i DOS (na PC) buď jako takový nebo coby "DOSovské okno" z nějakých Windows. Na tom druhém jede celá FN Bohunice v Brně. Manželka hrozně plakala, že co měla na PC Doktorovi na dvě tři kliknutí, to musí dělat deseti. A nefunguje tam ani mazání delšího textu, lze vymazat jen jeden řádek, pak další ... atd. Vedení argumentuje tím, že když brněnské nemocnice napadl virus, tak jedině FN Bohunice to ustály. A byl to ,tehdy dost průšvih, řada pacientů musela být předčasně propuštěna, nebylo možné operovat (např. s podporou zobrazení přes PC), zcela "klekla" databáze pacientů a vykazování úkonů atd.
    Sousedka mého strýce z Německa měla firmu se strojem na výšivky, jedoucím na čistém DOS, mnoho let po zavedení Windows, protože pro ten OS nebyla náhrada za ten DOSovský program, co užívala, a ten ve Windows snad spustit nešel.
    A dlouhá léta si hygienické stanice udržovaly PC s DOS, protože používaly DOS verzi programu Epi Info, protože windowsovská verze toho měla pořád velkou chybovost. Dokonce mi vyšel článek v časopise Česká hygiena o tom, jak tento program spustit pod Windows v DOSBoxu.

  • 23. 4. 2024 15:13

    nitruhir

    Na vyzvednutí z DS mám 10 dnů, takže skutečně nevidím smysl v tom, abych zprávy vyzvedával ihned po doručení. Nedělal jsem to tak nikdy a nikdy to tak ani dělat nebudu, stejně jako v případě, kdy obdržím vyrozumění o uložení zásilky na poště, tak tam také okamžitě neběžím to vyzvednout.

  • 23. 4. 2024 18:59

    A. S. Pergill

    Nevidím důvod, proč vám hledat informaci, kterou můžete mít sám.

    Pokud řidič nemá jinou možnost spustit stěrače než šudlením dotykového displeje, tak k tomu nucen je. To, jestli ho drží v ruce nebo je to někde přidělané je zcela mimo realitu.

    Hmatová odezva není u displeje možná.

    V reálném světě jsou takových možností (viz covid, viz klima) desítky či stovky. Viz celá agenda kolem covid. Viz celá agenda kolem "klimatu" atd.

    Není to tak úplně pravda. Lidí zabitých "bezpečnostním" pásy je spousta. Uvědomte si, že pásy např. pro závodníky F1 mají zcela odlišnou konstrukci. A skutečně jsou vůči připoutané osobě více "friendly".

    Stačí kritizovat to, co je reálně problém. Nejen pásy, ale i např. "dětské sedačky".

    MMCH, v současné EU spousta řidičů stráví před vyjetím spoustu času vypínáním "asistenčních služeb" v autě, které jim vnucuje EU a které jsou totálně ku exkrementu a jen zvyšují riziko nehody. A děsí se momentu, kdy tyto "služby" nepůjde vypnout a budou je ohrožovat po celou dobu jízdy.

  • 23. 4. 2024 20:57

    nitruhir

    Dokumenty ve Wordu a tabulky v Excelu se dneska běžně dělají už na základních školách. A i kdyby ne na nich, tak na středních a samozřejmě vysokých už bez debat ano.
    Jinak kurzy počítačové gramotnosti jsou pak poskytovány i seniorům, nezaměstnaným a lidem bez vzdělání, a to právě proto, aby se tito naučili s PC pracovat a do konce života neznali jenom tužku a papír + tlachy z mobilu na FB.

  • 24. 4. 2024 10:21

    A. S. Pergill

    Opakovaně se v našich diskusích stalo, že to, co jste požadoval, mi Google hodil po prvním pokusu na první stránku. Pokud něčeho takového nejste schopen, váš problém.

    Jestliže zdroj uváděl náhradu ovládání všeho, co se dnes ovládá páčkami a tlačítky (které lze navíc použít po hmatu, aniž bych musel spouštět oči ze sledování silnice), tak se to logicky týkalo i stěračů. A o stěračích se explicitně některé zdroje zmiňují, protože srovnání s jejich standardním ovládáním je zvlášť "výživné".

    Pak si zase budu muset pamatovat ke každé funkci sekvenci "šudlení".

    Příklad: Pan hokejista a poté i trenér národního mužstva Hlinka. Zabily ho bezpečnostní pásy, i když desinformátoři tvrdili, že nebyl připoután, ale pak by měl zranění zcela jiná a jinde po těle.
    Manželka měla v péči rodinu, s jejich autem se čelně srazil jakýsi zmatený Rakušák. Přežila jen paní, které krátce před kolizí cosi vypadlo z kabelky, a protože na to připoutaná nedosáhla, rozepnula si pásy. Byla domlácená, měla otřes mozku a zlomenou ruku, ale jediná přežila. Všechny ostatní zabily pásy.
    A nafukovací vaky jsou ještě problematičtější, protože občas bouchnou za jízdy a způsobí nehodu, zpravidla velmi vážnou.

    Přitom tyhle věci nikdy nebyly nezávisle testovány (stejně jako třeba povinné svícení ve dne, které v řadě států nemají) a o testech výrobci těchto zřízení lze mít mnoho důvodů k pochybám o jejich korektnosti.

    Auta řízená automaty způsobila už větší množství závažných dopravních nehod a občas zabijí i lidi, kteří by v případě auta řízeného člověkem nezahynuli. Známé jsou případy, kdy se automatické auto z neznámých důvodů vyřítilo proti mostnímu sloupu na dálnici a všechny při kolizi s ním zabilo, nebo když uhýbalo cáru starých novin a způsobilo opět kolizi usmrcující posádku.
    Je to opět příklad technologie, která je zaváděna "násilím" a předčasně, ve stádiu naprosté nezralosti.

  • 29. 4. 2024 18:44

    A. S. Pergill

    Problém vidím opravdu v tom, že mám, na rozdíl od vás, strategické uvažování, a tak vidím dopředu více tahů než vy. Takže vidím, že něco, co je nyní zaváděno "pokusně" a "jen pro zájemce" může být zítra naordinováno všem a povinně. A pak je opravdu menší zlo nemít nějakou inovaci, než ji po čase mít i s jejími četnými nevýhodami a dalšími problémy.
    Čili v momentě, kdy bude jistota, že to skutečně nebude za pár let povinné pro všechny, nemám důvod proti některým věcem bojovat. V situaci, kdy toto není vyloučeno (či spíš to vypadá jako silně reálné riziko) je asi lépe být proti včas. Už proto, že velice často je "zavaděči" hlásáno: "To jste se měli ozvat dříve, teď už se s tím nedá nic dělat."
    Bude-li tedy dána záruka, že minimálně do konce století budou takové věci, jako je portál občana, občanka v mobilu apod. opravdu jen pro fandy, není důvod proti tomu protestovat. Pokud taková záruka neexistuje, je to důvod podporovat "zaříznutí" těchto technologií.

  • 30. 4. 2024 17:55

    Filip Jirsák

    Portál veřejné správy mě neobtěžuje, tudíž mi ani nevadí. Opravdu mi vadí riziko, že budu nucen mít jakousi aplikaci v mobilu, nahrazující občanku
    Takže jste si sem prostě jen přišel šířit svou proruskou propagandu. Protože článek je o mobilní aplikaci Portálu občana, o žádné aplikaci nahrazující občanku.

  • 30. 4. 2024 19:49

    Filip Jirsák

    Je pozoruhodné, jak musíte být za každou cenu proti, i když tím popřete svůj předchozí komentář.

    Existuje v tomto státě ještě pořád řada oblastí, byť řidčeji osídlených, kde není spolehlivé a kvalitní připojení na internet ani přes mobilní telefon.
    Ano, lékárny na samotě u lesa, ani elektřina tam nevede.

    A s vydáním e-receptu může mít problémy i lékař (např. zhroucení internetové sítě v poliklinice).
    Vy jste ale psal, že si má vybrat občan (tedy pacient). Teď by si najednou měl vybírat lékař. Jinak když se lékaři zhroutí počítač, nevytiskne vám ani klasický recept, nepodívá se do vaší karty, nepodívá se na rentgen.

    Navíc pokud má lékař technické problémy (např. mu nefunguje internet), může stále vystavit papírový recept.

    Nedávno jsme měli nemocnice zneprovozněné na desítky hodin počítačovým virem - přičemž závislost na "tikitalizaci" se ukázala být tak fatální, že lékaři a sestry nebyli s to dělat ani některé úkony, jaké se běžně dělaly v době, kdy vrcholem výpočetní technologie byl sčot.
    No právě, takže pokud v takovém případě nedokážou vystavit recept, nevadí to, protože nedokážou dělat ani spoustu jiných věcí. A je to v pořádku, protože čas ztracený při tom výpadku systémů je pořád výrazně menší, než čas a náklady ušetřené použitím té techniky.

    Sanitka také může píchnout kolo, což se koni nestane, přesto vozíme pacienty sanitkami a ne na koních, protože i s tím rizikem píchnutí kola to má obrovské výhody.

    To, co popisuji já jako vhodný přístup, je demokracie.
    Ne, demokracie neznamená, že si každý může zvolit, co chce, a ostatní se mu musí přizpůsobit. Nemůžete si vybrat, že k vám přijede ZZS na koni a stejně tak si nemůžete vybrat, že dostanete papírový recept. Navíc by vám ten výběr byl k ničemu, protože když vám lékař vystavuje recept, nemůžete vědět, zda lékárna nebude mít problém s načtením receptu.

  • 3. 5. 2024 9:05

    bez prezdivky ...

    "Spousta? Dovolím si o tom pochybovat."

    Predevsim papir funguje i v situaci, kdy se podelaji henty pocitace ... takze neni treba nechat cloveka umrit, protoze nevime co mu je, jenzto se opet zhrouti nejaky ten statni pseudosystem. Coz je jak se kazdy muze presvedcit na dennim poradku, narozdil od ztraty nejakeho papiru.

  • 6. 5. 2024 10:14

    Filip Jirsák

    Jak souvisí holčička na táboře s mobilní aplikací Portálu občana? Jak souvisí eRecepty nebo eDokladovka s mobilní aplikací Portálu občana? eRecepty byly jako povinné zavedeny v roce 2018, kdy vládlo ANO. Jak to souvisí s Piráty a vašim blábolením o neomarxismu a fašismu?

    Podle vás „držet se tématu“ znamená, že vy napíšete cokoli, co vás metodou volných asociací napadne? A když se dostanete do úzkých, prohlásíte, že se oponent nedrží tématu a metodou volných asociací vygenerujete další nesmysly?

  • 6. 5. 2024 21:39

    Filip Jirsák

    Ne, netušíte. Vždyť ani netušíte, že jste v minulém komentáři psal o zápisu známek při zkoušení na vysoké škole a ne o zdravotnictví. Takže věci, které jste možná v minulosti věděl, jsou vám k ničemu, když se neorientujete v místě a čase.

  • 6. 5. 2024 10:39

    Danny

    On neni zmrseny, on je "jen" trosku poddimenzovany. Ale za to muzou i kverulanti vaseho kalibru, co vedle budou nadavat, ze se do digitalizace dava zbytecne moc penez, ze? :-) No tak se usetri, abyste jinde nemel duvod frflat a ono to holt svoje dopady take ma. Tady se bavime pouze o vykonu, ktery tem komponentam date k dispozici. Ano, muzete to postavit na spickovou zatez, co ustoji deset milionu lidi v jeden okamzik, ale take to bude za jine penize, ze? A 99% casu se ten vykon nevyuzije. A samozrejme pak nastoupi "expert" jako vy a rekne, ze jde o zbytecne vyhozeny penize, ze? :-)

  • 6. 5. 2024 14:38

    Filip Jirsák

    Tu holčičku s čokoládou jste mi asocioval.
    To je ale právě váš problém, že nepíšete k tématu, ale k tomu, co se vám zrovna asociuje.

    e-recepty a e-dokladovka s portálem občana souvisí, když e-dokladovka dokázala ty e-recepty vyřadit asi na den z provozu, a údajně proto, že přetížila portál občana.
    Jo, a taky to souvisí tak, že to obojí používá internet. Takže byste to neměl zapomenout napsat také do diskuse o koňských dostizích, protože i tam je signál mobilních telefonů a přes ten se dá také připojit k internetu, takže to spolu souvisí.

    Navíc je to celé – jak je u vás tradicí – lež. Problém nebyl s Portálem občana, ale se zátěží NIA nebo ROBu. eRecepty nebyly vyřazené na den z provozu, pouze byl nějakou dobu problém s vyzvedáváním receptů na občanský průkaz. (Což je mimochodem funkce, kterou vaše papírové recepty vůbec nemají, takže si těžko můžete stěžovat, když u eReceptu chvíli nefunguje.)

    Informace čerpám ze článků a diskusí pod nimi zde na Lupě
    Problém je v tom, že informace obsažené v těch článcích nechápete. Jak se opakovaně ukazuje. Tvrdil jste, že v zdravotnické ročence byla nějaká tabulka, jenže když jsem ročenku dohledal, ukázalo se, že tam ta tabulka není ; naopak jsou tam úplně jiná čísla, než jste tvrdil vy. Tvrdil jste, že bylo něco ve stanovách Sisyfa v 90. letech – ale i ty stanovy jsem dohledal a nic takového, jako jste tvrdil, tam nebylo.

    Vaše schopnost zpracovávat přicházející informace je velmi omezená, z čehož také plynou ty nesmysly, které tu pořád šíříte.

    Pokud vím, tak od tématu článku k holčičce s čokoládou nebo přeřezávání deliria tremens fonendoskopem, utíkáte vy.
    To byly jenom příklady, abyste si dokázal představit, jak moc jste hloupý.

  • 6. 5. 2024 14:54

    Danny

    Nic by to neresilo - to by zrovnatak nadavali lidi te "nove" aplikace, jako tu nadavate vy na jinou (ne)funkcnost. Adekvatne dimenzovana infrastrutura, co ustoji i bezne spicky je zaklad, to neni zadna cerna dira na penize.

    Navic se bavime o vecech, co tu s nami jsou uz peknou radku let. Zakladni registry v dnesni podobe funguji uz asi 12 let. Ale vam je to zda se malo. Samotna vypocetni technika ve statni sprave je uz desitky let a saha pomerne hluboko do minuleho tisicileti.

    Pokud chcete mluvit o cerne dire na penize, tak to jsou prave urednici nutni pro zpracovani vselimoznych papirovych agend. Pocinaje tim, kdyz treba chcete zmenit trvale bydliste, kdy navstivite hned nekolik instituci jen proto, aby se zmenila jedna blba adresa. A to se nebavime o sofistikovanejsich vecech typu stavebni povoleni, kde tech uredniku produkujici lejstra je nasobne vic.

    Zrovna tady ale cast ukonu zakladni registry precijen usnadnuji, protoze korektne napojene instituce si ten udaj o adrese vytahnou. Takze odpada mj. opruz s navstevou banky, kdyz se prestehujete jen proto, abyste jim ukazal obcanku s novou adresou...

  • 6. 5. 2024 17:01

    Filip Jirsák

    Asi ty e-recepty souvisejí s portálem občana úžeji, právě proto, že se dá přes občanku dostat k tomu, co je předepsáno.
    Nesouvisejí, protože občanka s Portálem občana nijak nesouvisí.

    A spadlo to všechno celé, protože jinak by fungovalo vyzvedávání léků přes kód e-receptu, které by se měl s občankou míjet.
    Jenže ono to nespadlo všechno celé, byl problém jenom s tím vydáváním na občanku. Problém to byl proto, že když někdo neměl ten kód eReceptu, nemohl si lék vyzvednout. Proto to nebylo považováno za velký problém, protože to postihlo jen malou část klientů, ale i takové věci se považují za problém.

    Pokud zde diskutující o nějakých problémech v oblasti digitalizace píšou, tak se nedivte, že to beru jako informační zdroj.
    Já se ničemu takovému nedivím. Jenom jsem konstatoval, že jste příliš hloupý na to, abyste ty informace chápal. Což vy jste vzápětí potvrdil tímto komentářem, ve kterém opět reagujete na něco jiného, než jsem já napsal.

    Jak jsem uvedl, na tom papíře, co se měl ke vstupu podepsat to proste bylo, že to nebyl přímý citát stanov, jak jsem se domníval, za tento svůj omyl jsem se omluvil.
    Ano, máte celou pusu umazanou od čokolády, obě ruce umazané od čokolády, čokoládu máte i na kalhotech, kam jste se pokusil ty ruce utřít. Ale pořád trváte na tom, že jste žádnou čokoládu nesnědl. A myslíte si, jak jste na to vyzrál, protože to přece nikdo nemůže poznat, jestli jste jedl nebo nejedl čokoládu. Fakt sebereflexe na úrovni tříletého děcka.

  • 6. 5. 2024 17:41

    Filip Jirsák

    Pamatuji doby, kdy jsem vyzkoušel (což se průběžně zapisovalo do speciálního sešitu a studentům do indexu), jména studentů a známky jsem poté opsal ze zkoušecího sešitu na papír a podepsal a papír hodil do schránky na studijní oddělení. A tamní úředníci to opsali do nějaké centrální databáze, kterou si vedla fakulta.
    Dnes to do té centrální databáze, elektronické na informačním systému, zapisuji já (a stejně tak jiní zkoušející), nicméně na tom studijním oddělení je snad tři až čtyřikrát víc úředníků než bylo v "době papírové". Takže já (a ostatní zkoušející) děláme práci za úředníky, ale k redukci jejich počtu nedošlo

    Ne, neděláte práci za ně. Vám se práce zjednodušila, a jako bonus není potřeba ani ta zbytečná práce úředníků. To, že jich je víc, s tím pravděpodobně nijak nesouvisí – možná je víc studentů, možná dělají více jiné práce, kterou dříve nedělali, možná poskytují studentům kvalitnější služby.

    Traduje se rovněž (jako urban legend, ale asi s pravdivým jádrem), že za časů profesora Žlábka byl na anatomii saniťák, který uměl napodobit šéfův podpis a pár studentům zkoušku do indexu zapsal a dokázal je připsat i na ten seznam vyzkoušených studentů coby prošlé. Přišlo se na to tak, že se v 6. ročníku kontrolovaly zápisy v indexech se zápisy ve zkoušecích sešitech, k nimž ten pán přístup neměl, ty si pan profesor hlídal. Takže dokonce pár studentů tehdy opustilo fakultu bez promoce.
    Což není zas tak překvapivé, protože zfalšovat něčí podpis tak, aby se na to nepřišlo, když ho nikdo záměrně nezkoumá, není zas tak těžké. A zase to řeší ty zlé počítače, kde se dá poměrně snadno nastavit, že saniťák nemá oprávnění vkládat známky za daného profesora.

  • 6. 5. 2024 20:23

    Danny

    Krasne jste popsal, ze digitalizaci vubec nerozumite :-) Ne, digitalizace opravdu neni o tom, ze vezmete tiskopis zpusobem, kdy pocitac fakticky zdegradujete na psaci stroj. Mimoto, jako inteligentni psaci stroj mohli doktori pouzivat uz tricet let nazpet... takze tu vlastne prokazujete, ze ti doktori, kteri tu hajite vlastne dost zaspali dobu... a proto se dnes pocitace tak boji :-) A samozrejme, pokud se ho boji, pak logicky budou rikat, ze to je horsi... a vselimozne se zmene branit. Aneb doktori maji svou drogu (papir), ktere se nehodlaji jen tak vzdat. Podobnost s alkoholiky ci jinymi narkomany ciste nahodna... ;-)

    Samozrejme, ze agenda i v medicine bude narustat. Medicina rozhodne neni staticky obor, vyviji se, objevuji se nove metody lecby, objevuji se nove leky, resi se i nemoci kdy vas driv system proste nechal chcipnout, protoze nevedel co s vami delat. Spickovym doktorum asistuje technika, ktera dokaze byt na operacnim stole presnejsi, nez lidska ruka. Atd, atd. Co tu prezentujete vy je klasika v podobe "staromilce", co proste jde do diskuze s tim ze odmita vse nove jen proto, ze to je nove. A problemy stareho reseni zamerne vymlcujete, jen proto abyste vytvoril klamny dojem, ze po staru se to delalo lip :-) No manipulativni techniku zkousite pekne, ale vybral jste si blbe misto.

  • 6. 5. 2024 20:27

    Danny

    No, pricinou toho, ze "papirovou" agendu musite delat vedle te nove digitalni jsou prave ti staromilci, co si zachovani papiru nejak vynucuji. Kruh se uzavira... mozna byste si mel ujasnit co chcete, jestli zmenu skokovou... a nebo zmenu postupnou - ktera ale zakonite povede k tomu, ze v omezeny cas bude soubeh obojiho. Tak se zasadte o zkraceni toho soubehu a bude to zas dobry, ze? ;-)

    Hesla bych u lekaru radeji preskocil. Napsane na papiru jsem ho videl v mnoha ordinacich. Aneb neni treba zadnych sofistikovanych metod, k ziskani hesla lekare mnohdy staci mit v poradku zrak :-) Samozrejme to delaji staromilci, co doufaji ze na nastence vedle dalsiho balastu si toho nikdo nevsimne :D

  • 6. 5. 2024 21:27

    Danny

    Pracovnici IT dodali hesla... ehm, pokud si to heslo obratem nezmenite, tak je to diletantismus :-) Aneb neni v poradku, ze pracovnik IT zna heslo lekare. Samozrejme nejakou vychozi hodnotu tam nastavit musi... a jestli nejaky manazer vydal prikas ty hesla na papirek psat, mel by byt za ten diletantismus a amaterismus pranyrovan verejne ;-)

    Duplicitni evidence (papir plus digitalni prostredky) jsou se zeleznou pravidelnosti dusledek neduvery, kterou i vy sam kolem sebe sirite. Ono v tom nejste sam, kdo oplakava stary dobry papir a trva na jeho udrzeni co mozna nejdele a obvykle s argumenty, ze papir je lepsi. Aneb kritizujete neco, co defacto sam zpusobujete... :D

    Zmeny hesel v principu spatne jsou, ale to musite zacit u naseho kyberuradu, ktery tuhle povinnost cpe do zavaznych vyhlasek... a siri informace, ze periodicky menit hesla je nezbytnost, coz samozrejme prebiraji dalsi lide. Aneb demonstraci proti tomuhle nesmyslu muzete svolat do Brna k Mucednicke... :-)

  • 6. 5. 2024 21:31

    Danny

    Samozrejme, ze i mechanicky psaci stroj potrebuje nejaky servis. Tvarit se, ze psaci stroj je bezudrzbovy je prosta lez :-) No a jinak viz vyse... pokud lpite na udrzeni toho "co podle vas funguje", nedivte se tomu ze nektere agendy vedete dvojmo. Jste sam puvodcem svych problemu ;-)

    Na papire nic nefunguje lip, to je blabol ktery systematicky sirite kolem sebe a u toho boharovne prehlizite drobnost, ze papirova karta zamcena v ordinaci lekare je pro zahranare ve tri hodiny rano o vikendu proste nedostupna vec. A to je podle vas skvele fungujici vec, kdyz vy lezite v bezvedomi na ulici a zachranar nema sanci vedet vasi anamnezu? :-) Noooo... to jste skvelej doktor, fajn ze nastesti nelecite.

  • 7. 5. 2024 10:44

    Danny

    Skoro kazdy den nekdo prisel o data v pocitaci... ano, pocitace obsluhuje spousta diletantu, co si mysli, ze s pocitacem umi, asi mezi ne patrite taky, kdyz jen zvanite o problemech a pritom neumite vymyslet reseni :-) A krom jineho je pro ne treba i zalohovani ztrata casu.

    No, kdyz jste hlupak a dulezite data ukladate na jednom disku, tak o ty data driv nebo pozdej prijdete. Mimochodem, ono i Windows umi i SW RAID1 aka mirror, takze neni zas takova cerna magie mit na dulezitem PC (treba u toho doktora) primarni data zdvojena.... ale to by ten PC nesmel stavet nejaky vesnicky smudla, ze? ;-) To je stejne jak s tou siti - stezujete si na vypadky, ale ze tam kde je to provozne dulezite nejsou schopni mit dve konektivity neresite.

    Prekvapive smyslem ochrany pocitace heslem ci dalsimi prostredky je prave to, aby se nepovolana osoba k obsahu nedostala. A pokud jde o veci, ktere maji byt v nejake forme dostupne, logicky se maji pouzivat sdilena uloziste. To, ze grantovou zpravu nekdo smudlal lokalne je v zasade jen organizacni pochybeni, kdy proste nekdo nezvladl spravne nastavit vnitrni procesy. Ale za to nemuze technika, za to muzou lidi...

    Stale dokola jen prokazujete, ze skutecnym problemem neni ani tak technika, ale predevsim prave ten interface mezi zidli a klavesnici :-) Hazite na pocitace obycejnou lidskou blbost.

  • 7. 5. 2024 10:48

    Danny

    Neskonale levny to je jen do chvile, kdy si s tim papirem vystacite v jednom originale a na jednom miste. Argument s vypnutou databazi na disku u lekare je stejne hloupy jako papirova kartoteka. Pochopitelne tyhle veci nemaji byt v miste, ktere na noc kvuli usporam energii vypinate. I kdyz ano, za svou profesni karieru jsem zazil uz i blbce, co mel tendence vypinat mailserver organizace :-) Vubec bych se nedivil, ze budete jako on... to byl taky jakoze ajtak, co tomu "pry" rozumi... a v dobach, kdy vsichni davno uz pouzivali Word a Excel si on datlil sve "tabulky" v T602 :-)

  • 22. 4. 2024 12:14

    Martin P.

    nikdo dnes nepracuje na PC, které by bylo starší, než technologie chytrých mobilních telefonů.... ....absolutně ano. Jsou to technologie přelomu tisíciletí. Ale množství podobných zařízení starších než 5-10 let také pro životaschopnou idu není ideální.

  • 22. 4. 2024 12:23

    nitruhir

    Pracovat na PC z roku 2015 - kdy přišly W10 - není problém ani v dnešní době, zatímco pracovat na mobilu z roku 2015, kdy byl max. Android 6, je utopie. Už z toho je zřejmé, že obměna PC není tak akutní, jako obměna mobilů. A to se nebavit o životnosti baterií (již spoustu let uživatelsky nevyměnitelných) nebo konektivitě, kdy u PC stačí stále stejný LAN, zatímco u mobilů jsou to nová pásma jak pro data přes operátory, tak i přes WiFi, což se nedá řešit jinak, než nákupem mobilu nového. Samozřejmě i upgrade PC, např. výměna SSD nebo grafiky, přikoupení větší paměti, výměna zdroje atd. je zcela běžná a životnost se tak prodlužuje, zatímco u mobilu vyměním leda paměťovou kartu a flip pouzdro. O celkovém opotřebení mobilu nemluvě a naopak v případě PC se koupí nová myš a klávesnice, max. ještě monitor a jede se dál.
    Děti mají obvykle oboje, jak mobil, tak PC. Představit si dítko, které nemá PC a nemůže tak hrát hry, je takřka nemožné. Jistě, hry se dají hrát i na mobilu, ale pochopitelně ten mobil musí být dostatečně výkonný a tudíž je i drahý, což rodiče buď nechtějí kupovat, anebo pokud ano, pak takoví rodiče zcela jistě nemají problém ani s nákupem PC.
    Kdo doteď z dospělých nepoužíval chytrý telefon a ani PC, tak nejspíš už nezačne používat ani jedno z toho. Ten si ve vztahu ke státní správě dál zajde na úřad a vše vyřídí postaru.

  • 22. 4. 2024 15:02

    bez prezdivky ...

    Jenze to by se za to nemohly utracet ty stovky miliard ... takhle si kazdy ourad vyrabi pekne svuj web na sve obskurni domene, o ktere nikde nijak nezjistite, zda je oficielni, a k tomu si dela svoji extra aplikaci, a kazda ta aplikace a kazdy ten web se chova jinak a jako bonus ve 100% pripadech v rozporu s legislativou.

    A v okamziku kdy se obneni korytka, zacne vse pekne nanovo a uplne stejne blbe.

    Ja bych treba chtel videt toho policajta, ktery si v telefonu pomoci frikulinske polonefunkcni appky overuje nejakou e-ovcanku ... a pak z toho ty udaje opisuje do pocitace...

  • 22. 4. 2024 15:46

    A. S. Pergill

    On ten WordStar s myší moc nekamarádil, a podobné editory to samé. I T602 v podstatě myš nijak nevyužila. Až když přišly graficky orientované editory, tak se myš uplatnila.
    Takový joe na linuxu taky myši moc neholduje a vi/vim se daleko jednodušeji ovládá příkazy než myší. Druhá věc je, že příkaz (k formátování textu apod.) je zpravidla jednodušší a spolehlivější než šmidlání myší. Proto taky raději píšu v TeXu než v nějakém kancelářském editoru.

  • 22. 4. 2024 20:19

    nitruhir

    V tomto případě se pleteš ty, a to velmi výrazně, protože osobní počítače zde byly již v dobách, kdy jediné využití telefonu bylo pro volání (PSTN) neboli ten tvůj iPhone z roku 2007 "zaspal" tak o 30 let :-)

    22. 4. 2024, 20:20 editováno autorem komentáře

  • 22. 4. 2024 22:14

    nitruhir

    Klidně můžeš mobil používat i na zatloukání hřebíků nebo místo toaleťáku na WC, to je jasné, fantazii se meze nekladou. Tak hodně štěstí v tom tvém utopistickém snu o tom, jak mobil vše spasí :D

  • 22. 4. 2024 22:17

    TIRO

    Ještě jsem neviděl, že si pan Juda připojil k mobilu klávesnici a myš, aby si zprávu přečetl s lepším komfortem.

  • 23. 4. 2024 10:10

    fish

    https://www.theverge.com/2024/3/5/24091043/euro-ncap-safety-rating-europe-2026-touchscreen-buttons-dials

    Tvrzení Euro NCAP, že displeje jsou nebezpečnější než tlačítka je fake news?

    Stěrače jsou možná přehnané, ale aktuálně mám vyhřívání sedaček na tlačítko na sedačce. Je stejně snadno dostupné i přes dotykový displej?

  • 23. 4. 2024 13:00

    A. S. Pergill

    Součástí oné informace bylo i konstatování o mnoha již proběhlých nehodách.
    A bylo to dáno do kontextu se zákazem mobilování za jízdy, kdy řidič je konstrukcí auta nucen k podobné (pokud ne nebezpečnější) činnosti.

    A, to už je opravdu ode mě: V ekonomice EU zcela jistě existuje riziko, že se tato pitomost zalíbí nějakému úředníkovi a dá ji befélem, bez ohledu na informace o rizicích, počtech dopravních nehod atd. Jako jsou lidem vnucovány "bezpečnostní" pásy a podobné problematické technologie.

  • 24. 4. 2024 13:01

    A. S. Pergill

    Pokud to nemá alespoň jeden z nás individualizované, mělo by to dát výsledky +- stejné. Druhá věc je, že lze použít i vyhledávače typu duckduckgo, které by toto dělat neměly.

  • 24. 4. 2024 14:36

    A. S. Pergill

    Vzhledem k tomu, že se na Google nepřihlašuji pod různými identitami, opravdu nemám přehled, jak moc se jím předkládané výsledky na identický dotaz liší. Proto jsem uvedl ten duckduckgo, který by tímto neduhem trpět neměl. Zlatá doba, kdy fungoval yahoo, který byl mnohonásobně lepší než Google, proto ho asi zařízli.

  • 24. 4. 2024 14:48

    A. S. Pergill

    Pokud jsem vám dal nějaký odkaz, tak jsem ho měl prošlý. Pokud se vám nezobrazuje, tak asi máte nastaven filtr na chytání bruselských nesmyslů.

    Nejsem si vědom, že by cokoli z toho, co píšu byla "ruská propaganda". Nehledě k tomu, že z podstaty věci pravdivé informace dost dobře propagandou být ani nemohou.

    A vy opravdu budíte dojem, že těm propagandistickým nesmyslům, které tu hlásáte, skutečně věříte a ta "ruská propaganda" je jen jakási berlička, která vás má chránit před poznáním, že zastáváte nesmysly. Kdysi jsme před jednou paní řešili problém, jak šachisté provádějí hru čistě na verbálním základě (říkají si střídavě tahy a nemají žádnou šachovnici). Dotyčná paní to komentovala, že tu hru jen předstírají.

  • 26. 4. 2024 15:47

    A. S. Pergill

    Obávám se velice, že nechápání je váš problém.

    Formuloval jste to tak, jako by se vám mnou odkazované weby na Googlu nezobrazovaly.

    Tento článek je o zmršené aplikaci "Portál občana" a já se obávám toho, že do užívání takových polofunkčních zmršenin budou občané časem nuceni, stejně jako je část občanů nucena užívat datové schránky a na ně navazující zmršené další aplikace (jako např. podávání daňového přiznání po internetu těmi, komu byla DS vnucena).
    A, pochopitelně, tyto zmršeniny jsou politický problém, nejen technický. Protože mohou vést občany k volbě antisystémových a protestních stran, majících v portfoliu svých programů jejich zrušení, či alespoň zrušení jejich povinného užívání.

    To, že jsou občanům vnucovány stejně i jiné pochybné či přímo negativní věci, s tím souvisí, byť jen okrajově. Společné to má jen to, že voluntaristé ve vedení státu vnucují lidem to, co ve své nevzdělanosti a hlouposti považují za pozitivní, a protože jsou nevzdělaní a hloupí, nejsou s to změnit svůj názor ani v situaci, kdy fakta ukazují něco zcela odlišného.
    Reakce kvalitní vlády na ten portál občana a potíže, popisované v článku, by mělo být okamžité zrušení toho sajrajtu, sankce proti výrobcům a, pokud to má mít nějaký pozitivní význam, totální překopání nebo napsání příslušných programů zcela znovu.

  • 26. 4. 2024 19:31

    A. S. Pergill

    Kdykoli jsem odkazoval na weby nalezitelné pomocí Google, nejprve jsem je podle odkazovaných klíčových slov nalezl sám. Pokud je nejste s to najít, není to má chyba.

    Pro kritiku výplodů našich, ale i bruselských, úředníků záminky nejsou zapotřebí. Stačí naprosto reálné důvody, podložené fakty.
    MMCH kolik úředníků z EU a klíčových států EU skončilo na dobře placených místech v ruských státních či polostátních firmách? A zcela jistě motivací jejich dobrého bydla, zajištěného Ruskem, nebyla dobročinnost tohoto státu.

    Nevzdělanost, hloupost a neschopnost na bázi zkušeností změnit své postoje charakterizují bojovníky za klima, bojovníky proti covidu plošným očkováním a bojovníky za další nesmysly, prosazované nynějším vedení EU a jeho pomocníky. Já bych mezi tyhle lidi nezapadl. Já už mnohokrát změnil velice výrazně svůj názor na základě jediného výsledku, který byl ovšem relevantní.
    A taky silně nemám rád, když se mi někdo snaží diktovat, co mám vidět, když vidím něco zcela odlišného. MMCH, přesně z tohoto důvodu jsem odmítl členství v sektě Sisyfos.

  • 29. 4. 2024 13:36

    A. S. Pergill

    Opravdu postupuje svět kupředu? Recept na papíře ani ne minuta, e-recept hodiny (zážitek z konce minulého týdne). Je to pokrok?

  • 29. 4. 2024 13:38

    A. S. Pergill

    Mnoho věcí, které se tvářily, že jsou jen pro zájemce, se stalo za pár let povinnými pro všechny. Včetně těch, kdo na to nemají materiální vybavení, ani znalosti a dovednosti. Takže je třeba být ve střehu a začít bojovat proti nové, naprosto nesmyslné a škodlivé, technologii včas.

  • 29. 4. 2024 18:33

    A. S. Pergill

    Budete v šoku, ale nejsme ve sporu. Problém vidím v tom, že skutečně existují situace, v nichž je ten e-recept méně výhodný. V normálním, a ne k totalitě směřujícím, státě by existovaly obě možnosti paralelně a bylo by na občanech, aby si vybrali, která z nich je v dané situaci výhodnější.

  • 30. 4. 2024 10:33

    A. S. Pergill

    Portál veřejné správy mě neobtěžuje, tudíž mi ani nevadí. Opravdu mi vadí riziko, že budu nucen mít jakousi aplikaci v mobilu, nahrazující občanku, takže pokud zapomenu nabít baterku, nebo mi spadne mobil na zem a rozbije se (nebo v něm ta baterka shoří apod.), jsem bez dokladů. Nehledě k tomu, že mobil je potenciálně daleko zneužitelnější a citlivější na kyberútok než plastová kartička, byť s čipem.

  • 1. 5. 2024 13:58

    A. S. Pergill

    Nicméně nemůžete popřít, že to celé po zavedení občanky do mobilu spadlo, a že nějakou dobu nejely ani e-recepty, což může být pro řadu lidí, kteří berou dlouhodobě nějaké léky, dost problém.

  • 30. 4. 2024 10:41

    A. S. Pergill

    Existuje v tomto státě ještě pořád řada oblastí, byť řidčeji osídlených, kde není spolehlivé a kvalitní připojení na internet ani přes mobilní telefon. A s vydáním e-receptu může mít problémy i lékař (např. zhroucení internetové sítě v poliklinice). Nedávno jsme měli nemocnice zneprovozněné na desítky hodin počítačovým virem - přičemž závislost na "tikitalizaci" se ukázala být tak fatální, že lékaři a sestry nebyli s to dělat ani některé úkony, jaké se běžně dělaly v době, kdy vrcholem výpočetní technologie byl sčot. Existuje řada podniků (prodejny apod.), které mají podobné problémy a nefunguje u nich ani placení kartou (nebo ne vždy).
    Občas (tak jednou do roka) se s nemožností placení kartou setkávám i ve velkých městech a ve velkých prodejnách typu obchodních řetězců.
    Takže by bylo vhodné nechat výběr těchto věcí na občanech a ne jim násilím nutit digitální sajrajty i v čase a místě, kdy je to pro ně nevýhodné.

    Z politického hlediska: To, co popisuji já jako vhodný přístup, je demokracie. Násilné vnucování "tikitalizace" i v situacích, kdy je to pro občany nevýhodné, je totalita. Není vůbec náhodou, že tuto agendu mají u nás na starosti prototalitní Piráti.

  • 1. 5. 2024 18:52

    A. S. Pergill

    O tom, že po zavedení občanky v mobilu spadly e-recepty, jsem se dozvěděl tu, na Lupě. Sám jsem v té době léky nevyzvedával.
    V důsledku "tikitalizace" je v současnosti onen zástup ne zcela plnohodnotný, na rozdíl od doby papírové (respektive méně plnohodnotný než tehdy). Manželka je praktická lékařka, takže o tom něco vím.

  • 2. 5. 2024 9:06

    A. S. Pergill

    To, že spadly e-recepty, bylo ve více sdělovacích prostředcích. Diskutovalo se o tom i pod patřičným článkem o občankách v mobilu zde na Lupě.

  • 1. 5. 2024 11:01

    A. S. Pergill

    Stačí lékárna v nějaké střediskové vsi. Takové existují.

    Když se zhroutí síť, tak zpravidla počítače a k nim přímo připojené tiskárny fungují a papírový recept vystavit lze. Je to ale spojeno se stále většími problémy, zejména ze strany pojišťoven.

    Oni nemohli při tom výpadku ani dělat operace a další léčebné zákroky, jaké se běžně dělaly v době předpočítačové (čili ohrožení pacientů minimálně prodlením). Vázlo i objednávání jídla pro ležící pacienty a mnoho dalších triviálních věcí.
    Takže vyplynulo najevo, jak moc, a mnohdy naprosto zbytečně, je nemocnice na té síti závislá, a hlavně se zjistilo i to, že není vůbec počítáno s průšvihem tohoto druhu. A v řadě případů je počítačová varianta pracnější a časově náročnější než papírová agenda. Bohužel.
    Od koňských spřežení k autům přešli lidé dobrovolně. Protože to je skutečně výhodnější. K přechodu na počítače (a v jejich rámci na "nový lepší" systém, často ve stylu "co bylo dříve na tři kliknutí je nyní na tucet") jsou lidé často nuceni, protože dobrovolně by k něčemu pracnějšímu, složitějšímu a časově náročnějšímu nepřecházeli.

    Zase stavíte strawmanna.
    Jde o to, že pokud zůstane funkční ona starší a v některých případech stále výhodnější varianta, je to přínos i pro ty, co přejdou na tu novou, protože mají možnost řešení nouzových situací typu výpadku elektřiny, internetu, zhroucení PC apod. Nikdo je, pochopitelně, nenutí u té starší varianty zůstat - proto demokracie.

    MMCH s dalším budováním "zelených zítřků" v ráimci Green Dealu budou zřejmě výpadky elektřiny velmi časté a stejně bude proto nutné vrátit se k nějaké formě papírové agendy, která by umožnila v tom zdravotnictví alespoň bazální a život zachraňující úkony bez elektřiny a bez počítačů.

  • 1. 5. 2024 11:15

    A. S. Pergill

    To, co uvádíte, vůbec nerozporuji. Chybí vám tam ovšem jedno "kouzelné slovíčko": socialismus. Ten způsobuje, že o nákupu toho či onoho rozhodují negramotní nebo pologramotní úředníci, kteří se jsou schopni orientovat výlučně podle té ceny. Problém je i v socialismu v právním systému, který umožňuje "řešit" neúspěch u výběrového řízení žalobami (umožněnými těmi socialistickými zákony made in EU).
    Z tohoto hlediska je opravdu lepší řídit stát jako firmu (viz třeba baťovský systém, v němž rozhoduje ten, kdo nese odpovědnost, a nikdo mu do toho nekecá, pokud nepřekročí jasně vymezený rámec svých pravomocí).

    A pokud ta digitální agenda není dělána pořádně (jsem rád, že se v tomto shodneme), tak ať raději není dělána vůbec (v tomto se asi neshodneme).

    MMCH moje banka vyměnila mobilní aplikaci za novou. Ta stará v podstatě jen potvrzovala, že u toho počítače s otevřeným webovým rozhraním na internetové bankovnictví sedím já. Ta nová má "navíc" ještě přímý přístup k tomu internetovému bankovnictví (zcela jistě bezpečnostní riziko, navíc něco, co neužívám a užívat ani nehodlám), ovládá se složitěji a zcela nekompatibilně se starou verzí. Dost uvažuji o migraci k jiné bance.

  • 2. 5. 2024 10:00

    A. S. Pergill

    Portál občana spadl údajně (i podle toho, co se psalo zde na Lupě) kvůli přetížení, způsobeném tím, že si mnoho lidí začalo stahovat občanku do mobilu. Pochopitelně, vina je na tvůrcích a provozovatelech portálu, že na to nebyli nijak připravení a vůbec s něčím podobným nepočítali.

  • 2. 5. 2024 12:27

    bez prezdivky ...

    Copak, dosly argumenty? Zcela zjevne ze Jirsak?

    To ze zbuchne nejaky system proto, ze neco co nekdo propaguje dokonce lide jdou vyzkouset, aby se predvedcili, ze je to knicemu jako vzdy je podle jirsaka vina tech lidi ... neuveritelne. A to tech lidi nebylo ani promile z potencielnich ze?

  • 1. 5. 2024 14:28

    A. S. Pergill

    Já zase vím o lidech, kteří takové problémy s internetem mají. Znám i lékařku, která po ordinování musí sjet do většího města, a tam vykonat na svém ntb. práce on line (přes mobil), které v ordinaci dělat nemůže, nebo alespoň ne každý den (je to moje bývalá studentka).

    "Platí pro velmi staré systémy.."
    Zaplať pánbu za ně. MMCH, manželka zálohovala ve své ordinaci každý den a data ukládala na jiný počítač, ony to dokonce vyžadují některé zdravotní pojišťovny, což zase vy nevíte.

    Jenže řada z těch nových technologií fakticky napojení na internet nepotřebuje a pokud kleknou, tak je to vinou jejich špatné koncepce. Bez internetu se v podstatě neobejdou snad jen operace či konzultace na dálku (třeba i z jiného kontinentu), ale těch se zase tolik nedělá. Při takovém dávání stentu do koronárky po infarktu se skutečně obraz z rentgenu nemusí honit do doktorova počítače přes internet (protože je obojí v jedné místnosti, ani ne metr od sebe). A pokud tohle zdechne při kolapsu sítě, je to vina především špatné koncepce digitalizace.

    Pokud zkolabovalo objednávání, ukládání a propouštění pacientů, jejich stravování, vytváření plánů operací atd., tak to jsou všechno věci, které se dělaly i v době, kdy vrcholem výpočetní techniky byl bloček a dvoubarevná inkoustová tužka. A kdyby ta digitalizace byla rozumně provedená, mohlo se přejít na nějaký nouzový papírový režim.

    Papírová verze receptu je stále více restringovaná (hlavně na tlak pojišťoven) a vůbec si nejsem jist, zda se ještě jako plnohodnotná dá provést.

    O hroucení dodávek elektřiny píší odborníci z ekonomických a energetických informačních zdrojů. U jiného článku máte na jeden takový článek odkaz. Jde o to, že pokud na rozkaz odstavíme uhelné elektrárny, dostaneme se do mínusu v rovnováze výroba - spotřeba (zatímco teď jsme v mírném nadbytku a elektřinu prodáváme). A nebude odkud elektřinu koupit, protože okolní státy, snad s výjimkou Polska, na tom budou ještě hůř (zatím je držíme nad vodou my a Poláci elektřinou z uhlí a jádra)

  • 1. 5. 2024 16:14

    A. S. Pergill

    "Nemůžete popřít",
    protože se o tom diskutovalo i zde na Lupě, a zcela jistě od lidí tikitalizaci více nakloněných než já.
    Jistěže já si nějakou dávku léků na svůj vysoký krevní tlak, arytmii a stařeckou cukrovku udržuji, ale může se stát, že mi obnovení zásob padne do situace, kdy je ošetřující lékař(ka) na dovolené, neschopence či něčem podobném a zbývá mi pár tablet (přestože si to jakožto doktor hlídám).
    Svého času jsem presentoval "roztomilou" myšlenku: Schizofrenik nedostane svůj lék, dekompenzuje se, a pak léky "které mu šíleně škodí" brát přestane (nařídí mu to "dábel"). Nakonec vezme flintu a půjde vystřílet nějakou školu. Inspirace střelbou před loňskými Vánocemi na FF UK tam jistě byla. Protože tak by se to taky mohlo stát.
    Při akutním onemocnění vám mohou aplikovat lék na pohotovosti. Jistěže problém byl "Válkův" nedostatek léků.

  • 1. 5. 2024 16:26

    A. S. Pergill

    Dělalo se to dráž, to nezpochybňuji, ale fungovalo to i bez počítačů. Prostě řečeno, "tikitalizace" měla být konstruována tak, aby umožnila v případě kolapsu počítačů nějakou bezpočítačovou náhradu. Což nebyla.

    Čekání na vyřešení problému se sítí (byly to dny) je u řady pacientů poněkud bezperspektivní. Za tu dobu totiž budou přeloženi na "studenou chirurgii", jejíž chladničky, odborně nazývané "mrtvolníky" naštěstí jely.

    Například články pana Smutného na Neviditelném Psovi, poslední dnes (na Prvního Máje).

    Je možné (se současnou vládou jisté), že to děláme špatně, ale oni elektřinu odjinud nenakoupí a sami si ji nevyrobí (vytrhni chlup ze dlaně).

    A laskavě si uvědomte, že FV elektrárny a větrné farmy jsou primárně zdroj na dotace a teprve sekundárně, když se sejde řada náhod, zdroj energie.

  • 1. 5. 2024 19:23

    A. S. Pergill

    Bezpočítačová náhrada ...
    Je mi líto. To je návrat do pravěku, kdy žádná lékařská služba nebyla. Vynucený "tikitalizací".
    V případě ledovky se provádí posyp solí.
    Paradoxně kůň na ledovce, je-li dobře opodkovovaný, je bezpečnější než auto. Asi jako auto s dnes zakázanými hřeby v pneumatikách. Nebo horolezec s mačkami.

    Ano, v důsledku "tikitalizace" je havárie naprosto zbytné technologie, počítačů, nehodou na úrovni požáru nebo jiné opravdové katastrofy. V kvalitně vedeném zdravotnictví by tomu tak být nemělo.

    NP navštěvuji téměř od jeho vzniku. Pana Neffa znám osobně. Je to velmi seriózní člověk. Kolem NP se skutečně shromažďují odborníci. Občas i naprosté špičky svého oboru. To, že tyto lidi neznáte z "veřejnoprávních" médií, jen potvrzuje jejich ubohost a nevěrohodnost.

    Nemají. OZE mají vysoký podíl v instalovaném výkonu (neplést si s množstvím vyrobené elektřiny, což ekologové rádi dělají) a je pár dní v roce, kdy skutečně fungují. Po většinu roku buď stojí, nebo musí být jejich kolísání vyrovnáváno fosilními zdroji. Hlavně uhlím a paroplynovými elektrárnami. Ostatně sami Němci za velkého kvílení ekologů obnovili těžbu hnědého uhlí v bývalé NDR a postavili i elektrárnu na dřevo, dovážené přes půl zeměkoule z tropických pralesů (velmi "ekologické"). Bez těchto zdrojů by jim po odstavení jádra a ruského plynu energetika nejela.
    Problém je i elektřina záporné hodnoty, vyrobená OZE tehdy, kdy ji nikdo nepotřebuje a musí být za drahé peníze zlikvidována. I tu ekologové rádi započítávají do produkce OZE, byť je to nesmysl.
    Uvědomte si laskavě i to, že OZE nejsou s to produkovat teplárenské teplo, na rozdíl od uhlí nebo jádra, takže přechod na OZE by znamenal další nároky na spotřebu elektřiny (k vytápění domácností, které tč. topí párou z teplárny).
    A v této oblasti se dějí i vyslovené podvody. Např. Rakousko naší elektřinou z uhlí a z Dukovan plní horní nádrže přečerpávaček a pak energii z nich vykazuje jako "nejadernou a neuhelnou". A taky, pochopitelně, tam mají někteří zvlášť opatrní a ekologicky uvědomělí občané speciální vložky do zásuvek, které v nich odrážejí zpět radioaktivní elektrony z Dukovan a pouštějí do spotřebičů v domácnosti jen neškodné elektrony z jiných zdrojů.

  • 2. 5. 2024 9:18

    A. S. Pergill

    Hřeby souhlas. Zrovna jsem dělal autoškolu, když byly u nás ve stádiu zakazování.

    Jenže pokud stát neumí nic jiného než odfláknutou infrastrukturu pro digitalizaci, pak ať se opravdu raději počká na někoho, kdo to udělá pořádně. A ne aby se ad nauseam dělalo pořád něco, co je polofunkční. Pak se nedivte, že stále roste počet lidí, co tyhle věci odmítá a vidí v nich jen "malou domů" privilegovaným firmám.
    A ono se dá říct i třeba o komunismu, že to je dobrá myšlenka, akorát kdekoli na světě se o jeho zavedení pokoušeli, tak to "odflákli" a vznikl zločinný totalitní systém.

    Kolik bylo takových případů kompletní ztráty zdravotnické dokumentace za dobu, kdy nic jiného než papírová agenda ve zdravotnictví nebylo? A, MMCH, když vám shoří nemocnice, tak to zpravidla vezme s sebou i paměťová média.
    A klasické kartotéční skříně byly alespoň částečně ohnivzdorné.

  • 2. 5. 2024 9:51

    A. S. Pergill

    V momentě, kdy to CT z důvodu jeho zbytečné závislosti na síti nejelo, byla situace opravdu stejná. Respektive horší, protože doktoři si tehdy dovedli poradit technikami, které dnes už nikdo neumí. Dokázali např. poklepem najít a přibližně lokalizovat cystu v plicích (nejčastěji TBC) velikosti třešně, což dnešní doktor, spoléhající se na rentgen, nezvládne. Mě ještě učili internu profesoři, kteří tohle z mládí uměli.

    Není to argument, je to jen demonstrace mého postoje k této věci.

    Je mi líto, i složitou amputaci končetiny lze udělat bez počítače. První transplantace srdce se taky dělaly v předpočítačové éře (a ještě dřív se transplantovaly ledviny). To samé platí i pro transplantace jater (u nich by dnešní technologie předávání dat mezi laboratoří a ošetřujícím lékařem po síti byla spíš překážkou) a mnoho dalšího.
    Počítač je IMHO dosti zbytná technologie a digitalizace se měla zavádět tak, aby jeho znefunkčnění neznamenalo stop pro výkony, které se úspěšně dělaly už v 19. století. A právě o tohle při tom kolapsu počítačů v nemocnicích šlo: Že po něm nebylo možné dělat ani to, co se běžně o nějakých 20 let dříve dělalo bez nich, a dobře. A chybou bylo jednoznačně dizajnlování té "tikitalizace" (zde si ten opovržlivý neologismus neodpustím), které prostě zablokovalo funkčnost všech ostatních řešení. A vyvolalo na těch počítačích naprosto zbytečnou a nesmyslnou závislost.

    ad NP a Neff: Prostě ten projekt a jeho tvůrce znám velice dobře a dlouho a vím, že se nejedná o nějaký ruský projekt či něco podobného, co mu podsouváte. Je to poctivá novinařina a kdyby takovou dělala veřejnoprávní média, nedocházelo by k poklesu jejich sledovanosti a důvěryhodnosti.

    Neffovi tam píší i ministři, senátoři, ombudsman a další podobné osobnosti.

    Jen několik dní v Německu pokryjí OZE naprostou většinu spotřeby, ale i tak za ně musí jet "horká záloha". A, už jsem uvedl, že kdyby to bylo tak optimistické, jak uvádíte, neobnovili a nerozšířili by v Německu těžbu energetického uhlí (i za cenu likvidace dříve přísně chráněného Hambašského pralesa) a neprovozovali by elektrárnu na pelety ze dřeva tropických pralesů.
    OZE jsou jednoznačně slepá ulička, držící se jen v důsledku silného křivení trhu ekologickými zločinci, kteří na ně vysosávají peníze z našich kapes. V okamžiku, kdy EU konečně zcepení (nebo projde drastickou reformou), nebo se nám podaří ji opustit, budou OZE prodělečné (s výjimkou vodních elektráren) a přirozeně zaniknou. A nastane obrovský problém, protože fotovoltaika i větrná turbína se likvidují hůř a dráž než jaderný reaktor.

  • 2. 5. 2024 14:38

    A. S. Pergill

    Spousta? Dovolím si o tom pochybovat.
    Nehledě k tomu, že je zde i další problém: Papír lze přečíst ještě po mnoha letech (i staletích), zatímco digitální záznam může být daleko dřív nečitelný.
    Pracovní sešity prof. Halačky a jeho týmu o DDT v tuku obyvatel ČR a v mateřském mléce žen jsou dodnes čitelné. Záznamy týmu, který na jeho práci navázal v 90. letech, v Calc 602, už asi nikdo nepřečte, pokud se mu vůbec podaří najít PC schopné číst diskety. Takže ať žije digitalizace!

    Není to tak jednoduché, existují nejrůznější, i právní, překážky, proč není úplně vhodné dávat data o pacientech někam na "cloud" či jinam.
    A když jsme u toho, nejlepší jsou hlíněné destičky. Ty v palácích krétskomykénské kultury přetrvaly tisíce let (jsou starší než Homérovy básně i události v nich popsané) a protože jsou psány starořecky, jsou dodnes čitelné i srozumitelné. Dokonce je požáry paláců této kultury vypálily, a tím zvedly jejich trvanlivost. Viz "lineální písmo B", pokud to chcete hledat. A v Mezpotámii i v Malé Asii najdete hlíněné destičky (klínové písmo) ještě starší a čitelné.

  • 2. 5. 2024 18:52

    A. S. Pergill

    Stát zavádí digitalizaci a jako občanovi je mi šumafu konkrétní postup u nemocnic.

    Digitální zálohy - souhlas, ale musí to být zvládnutelné. Jak jsem uvedl, manželka zálohovala každý pracovní den na "čudlík", který si nosila domů (a zálohovala na domácí PC, kterým komunikovala s pojišťovnami). Paradoxně některé velké síťové systémy to mohou mít tak uživatelsky nepřátelské, že to pracovníky od zálohování spíš odrazuje.
    MMCH, manželka zažila i to, že jí z laboratoře chodily (dny) výsledky 0,000 (počet nul a pozice desetinné čárky v závislosti na fyziologické hodnotě). Papír se správnými výsledky sice dostala, ale systém vůbec nepočítal s tím, že by k něčemu podobnému mohlo dojít a ta čísla do karty (digitální) pacienta nešla vložit. Opět jednoznačná chyba systému.
    A zažila taky opakovaně změnu webového interface pojišťovny, kdy nový postup musela dělat step by step s pracovnicí pojišťovny na mobilu (a trvalo to i přes hodinu). Případně jí to předvedl někdo z kolegů, který toto martýrium už zažil. Opět něco, co se v papírové agendě nedělo.

    "Nežádoucí události" plynou z toho, že se hlásí (povinně) každá prkotina. Při změně lékaře je problém jakákoli dokumentace a je šumafu, jestli je na papíru nebo digitální. Zažil jsem obojí.

  • 3. 5. 2024 9:56

    A. S. Pergill

    Stát za padající sítě může, a to ze dvou důvodů:
    1. Podporuje digitalizaci "hlava nehlava", i tam, kde je to kontraproduktivní
    2. Buduje EUrosocialismus, antitržní prostředí, v němž se k tvorbě těch sítí dostanou jen "hatlámo patlámo" firmy a jednotlivci.

    Ztráta dokumentace spíš nastane na její digitální podobě než u papírů.

    A nejvíc ovšem kritizuji jako základní chybu skutečnost, že ta digitalizace je udělaná tak pitomě, že v momentě, kdy se síť sesype, je příslušné zdravotnické zařízení neschopné dělat i úkony, které v době předdigitální hravě zvládalo. A digitalizace i cíleně znemožňuje lékaři opravit její chyby - viz ten příklad s výsledky laboratoře.

  • 3. 5. 2024 10:14

    A. S. Pergill

    Když někoho najdete ve tři hodiny ráno v neděli, tak se prostě k jeho zdravotní dokumentaci dřív než v pondělí po sedmé hodině raní stejně nedostanete.
    Leda by byl již dříve léčen v nemocnici, do níž ho záchranáři zavezou, a tam se dostali k dokumentaci o jeho dřívějších hospitalizacích. A pak je ovšem úplně jedno, zda je ta dokumentace na papíru nebo na nějakém digitálním médiu. Respektive v době papírové hupsla sestra do archivu a ty staré chorobopisy donesla, zatímco dnes se může stát, že v tu neděli nebude v té nemocnici nikdo s přístupovými právy k digitálnímu archivu, a ta dokumentace bude tím pádem nedostupná.
    A pokud je to člověk neznámý, s nímž nemocnice žádné techtle či mechtle neměla, opět dřív než v pondělí ani nezjistíte, u kterého lékaře ta dokumentace je, patrně ho ani nebudete s to kontaktovat (protože nebude v ordinaci, na niž se dá někde najít číslo). A získání digitální dokumentace bude spíš (kvůli nejrůznějším zabezpečením, GDPR apod.) složitější než v době papírové (osobní zkušenost, takže mě o opaku těžko přesvědčíte).

    A to, že se dnes to, co se běžně dříve řešilo poštou, řeší přes SMS, WhatsApp, sociální sítě či e-mail nemění nic na ceně papírové dokumentace, Fakt, že když jsem někde, tam to vyfotím a pošlu tu fotku do rodinné skupiny na WhatsAppu, zatímco dřív jsem poslal třeba 5 nebo 6 pohlednic, se opravdu míjí s úřední dokumentací apod.

  • 3. 5. 2024 11:55

    A. S. Pergill

    Problém to, pochopitelně, je. O tom se mezi zdravotníky mluví (a stěžuje) dost a dost. A z toho, že by nějaký IT pracovníkem nevalných kvalit automat blokoval zachraňujícímu lékaři přístup k "irelevantní" části zdravotnické dokumentace se mi jako doktorovi (byť ne z praxe) dělá husí kůže jak rašple. Protože bych si v případě nějakého náhle vzniklého závažného zdravotního problému rozhodně netroufl dokumentaci o pacientovi na relevantní a irelevantní rozdělit bez jejího kompletního prohledání. A z vlastní praxe, byť nevelké, vím, že jakákoli informace o pacientovi se může stát znenadání zatraceně důležitou.

  • 3. 5. 2024 12:12

    A. S. Pergill

    Správné to rozhodně není, právě proto, že kvalita digitalizace je nevalná a ta je zatížená četnými chybami a výpadky. Opravdu by neměl být problém ji mít nastavenou tak, že když virus (terorista atd.) sežere CMN (centrální mozek nemocnice), nemělo by to aktivně překážet úkonům, které se dají dělat i s papíry. A neměl by být problém ty úkony (a další fakta) do té digitální dokumentace zanést, až bude CMN odežrán a zprovozněn.

    Jestliže je něco vlastností digitální dokumentace, tak to s digitalizací souvisí, a to tak, že hodně.

    MMCH, doporučuji vám knížku Williama R. Forstchena: Vteřinu poté. Je to sice SF, ale napsaná člověkem pracujícím v oblasti bezpečnosti a zabezpečení počítačových technologií a bylo to napsáno jako varování před zcela reálnou hrozbou.

    Jistěže problémem budou v souvislosti s digitalizací i blackouty, způsobené kombinací OZE a "dekarbonizace|", kdy počítačové sítě prostě nepojedou, ale zdravotnictví nějak jet bude muset Ono se dá operovat i při petrolejce, když přijde na věc. A alespoň část starších lékařů pořád ještě pamatuje vojenský lékařský výcvik, v jehož rámci bylo na různé výpadky a další průšvihy pamatováno.
    Ta digitalizace by prostě měla pamatovat i na nejrůznější nouzové situace a nepřekážet jejich řešení, což se tč. děje v takové míře, že to až vyvolává dojem zlého úmyslu.

  • 3. 5. 2024 12:21

    A. S. Pergill

    Technologiím nepotřebuji rozumět, jako nepotřebuji rozumět spoustě dalších věcí, které běžně používám (mám jen matné ponětí o výrobě porcelánu, a přitom jím z porcelánových talířů, neuměl bych vykovat třikrát zalomenou hřídel, ale v autě, jehož je ta hřídel součástí, jezdím, neuměl bych vyrobit počítač nebo mobil, přesto tato zařízení používám, atd. Od technologií potřebuji jen to, aby fungovaly, a to takovým způsobem, aby byl řešitelný i jejich výpadek. Pochopitelně tam, kde to má smysl.

  • 3. 5. 2024 15:04

    A. S. Pergill

    Problém vidím v tom, že ta digitální forma prostě v praxi nefunguje. Zatímco ta papírová fungovala a funguje líp. Píše se mi to škaredě, ale podle Marxe je kritérium pravdivosti praxe (ale možná by se dal najít i nějaký nemarxistický filosof, od něhož to Marx opsal, on ve skutečnosti moc originálních myšlenek neměl).
    A jsem prostě toho názoru, že by ten digitální systém ve své podstatě měl být koncipován tak, aby byly řešitelné nouzové situace, kdy z nějakého důvodu klekne.
    Ani to úložiště někde na druhém konci planety mi nepomůže, když zdechne místní síť, protože se k němu nedostanu.

    A síť, která by stoprocentně fungovala, jsem neviděl. Snad jen někdy v začátcích počítačů, kdy se spojilo pár Specter a Commodorů nějakými dráty. A měli jsme kdysi na našem pracovišti spojené IQ-85 se sálovým počítačem na VUT (vzdálenost pár set metrů) a taky to vcelku jelo.

    Prostě, berte to tak, že jsem po gymplu vystudoval medicínu, a že, ač teoretik, jakési zkušenosti z medicínské praxe mám, včetně vojny a několikaletého doktorování na dětských táborech. A u počítačů jsem "od píky", tj. v práci IQ-85, doma Didaktik gama, později v práci Sord s CP/M pak v obou destinacích PC s DOS, pak k tomu v rámci DOS Monkey Linux na DOSovském disku a pak double boot doma i v práci Windows / Linux, dnes v obou destinacích Linux..
    Nepovažuji se za žádného experta, ale o o tom, co všechno se může na počítači podělat, to mě tahle praxe vyškolila dokonale.
    A už jsem to tu zmiňoval, ale budiž: Když prof Halačka se svým týmem, na který jsme v práci navazovali, dělal DDT v tuku našich občanů (tuk nebožtíků, tuk vyřezaný peroperačně a tuk z mateřského mléka), tak se to psalo na papíry a ty snad ještě někde jsou. Když se jeho výzkumy na začátku 90. let navázalo, tak jsem hrozně zvědav, kdo diskety s výsledky otevře a kdo přečte soubory formátu Calc 602. Pokud se tedy někde nenajdou sešity, z nichž se to do toho Calcu ládovalo.
    A magnetofonové pásky (IQ-85 a Didaktik gama) a 8 palcové diskety (Sord s CP/M) se svými soubory z raných 90. let už asi taky asi v životě nepřečtu, byť záznamy na nich jsou necelých 30 let staré. Maximálně přečtu to, co jsem z nich vytiskl na papír.
    Já se už asi nedostanu ani do některých souborů, komprimovaných v ARJ, byť jsou na CD, která ještě jsou čitelná. A za pár let nebude možné ta CD přečíst, protože na to nebudou mechaniky. Před pár lety jsem daroval dceři audioknihu na CD a ona se mi přiznala, že v jejich domácnosti (zeť je od IT) nemají jediné zařízení schopné tato média číst.
    Takže se mi, prosím, nedivte, že po takových zkušenostech a v kontrastu s papírovými dokumenty po rodičích (které pořád existují a jsou čitelné) někdy z 50. let minulého století, nemám k té digitalizaci zase až tak velkou důvěru.

  • 5. 5. 2024 12:34

    A. S. Pergill

    Mobilní portál občana je součástí digitalizace. Má všechny ctnosti a nectnosti jako ostatní kroky státu na tomto poli.

    User friendly GUI jsem už pár napsal, byť jistě jednodušších. A pro studenty medicíny. Takže mám představu, jak by takový program pro doktory měl vypadat a chovat se.

  • 3. 5. 2024 19:08

    A. S. Pergill

    "To neimplikuje..."
    Zcela jistě máte pravdu. Problém je, že v praxi takovou síť nikdo neviděl. A nevypadla jen jedna poliklinika, i když ta jindy taky, ale vypadly všechny nemocnice v Brně vyjma FN Bohunice, která jede ještě na MS DOS, s nímž si virus, konstruovaný pro modernější systémy, neporadil.

    "Obskurní formáty..."
    V době, kdy se do nich ukládalo, to byly ty nejmodernější a nejvíce používané formáty na ukládání dat.
    Tím jsem vám jen chtěl decentně naznačit, že přečtu i středověký rukopis, ale počítačový záznam starý 30 let bude daleko problematičtější. A za třicet let není z třicátníka ani důchodce.

    "Amatérská pásková úložiště ..."
    Opět něco, co bylo před nějakými 30 lety vrcholem technologie (digitální). A "bastlili" na nich tenkrát všichni, kdo měli nějaký 8 bitový počítač.

    Tyhle všechny zkušenosti (s papírovou dokumentací) mám, buď přímo nebo zprostředkovaně. Vám zase unikl pravěký vynález jménem kopírka, jímž mohu do své dokumentace tu starší předat. Takže ji nemusím "osekávat". A ta tu byla ještě před počítači. A obvoďák má zase některé možnosti omezené, takže např. i preskripci některých léků musí dnes udělat doktor z nemocnice, nebo ambulantní specialista, takže ho za ním musí obvoďák poslat.

    "Zrovna to by odpadlo, kdyby byla ta digitální dokumentace na jednom místě ..."
    Jo, a v momentě, kdy to místo bude znedostupněné, máte po žížalkách.

  • 5. 5. 2024 13:45

    A. S. Pergill

    Je mi líto, citoval jsem. Dobře jsem si to zapamatoval i proto, že mé první dítě v té době už "bylo na cestě", takže mě to šoklo podobně jako toho kolegu, a takové věci si člověk zapamatuje.

  • 3. 5. 2024 19:26

    A. S. Pergill

    Jenže když mi klekne auto, tak mi ani neupadnou nohy, ani mi z peněženky nezmizí lístky či průkazka na MHD. A když se mi rozbije porcelánový talíř, jistě si mohu vzít jiný (a nejsem vázán jen na ten porcelán, mám i kameninu, plast a jiné materiály). Jenže když spadne, dle mého mínění zcela koncepčně špatně udělaná síť, tak opravdu nemohu dělat nic jiného než čekat na jejím opravu, protože v důsledku její špatné koncepce nejsem schopen ani ekvivalentu chůze, ani ekvivalentu jízdy MHD nebo nouzově fungovat jinak, a to je ten problém.
    Jistěže si mohu plánovat cesty autem s kontextem, abych měl nějaké řešení, když se něco po... Kdysi jsme učili ve zdravovědě budoucí učitele, aby měli přehled o trase, kde je v dosahu výletu s dětmi hájenka nebo jiný objekt, odkud by v případě problému (úraz, náhlé zhoršení zdravotního stavu apod.) zavolali sanitku, případně kudy by se ze které části trasy výletu dostali k nějaké frekventované komunikaci. Dnes jistě stačí rada, aby si nezapomenuli nabít mobil. A něco ekvivalentního u těch sítí v případě jejich zhroucení prostě není k dispozici.

  • 3. 5. 2024 19:55

    A. S. Pergill

    Nemocnice za "papírové éry" přijímaly přibližně stejný počet pacientů jako nyní. Jen předvádíte, že o zdravotnictví víte houby, možná i s octem. Dokonce byla obložnost (počet pacientů na oddělení) mnohdy i vyšší než teď.
    A buďte ujištěn, že personál má opravdu naprosto jiné starosti než je dokumentace. Krmí, utírá zadky, dává injekce, tabletky, převazuje, vypouští výpotky z tělesných dutin atd. Takže digitalizace se do jeho počtu prakticky nepromítne.
    Paradoxně nám digitalizace vyrobila problém na RTG odděleních, protože když tam nějaká doktorka otěhotněla, tak ji posadili do temné komory vyvolávat snímky. Dnes, když z mašiny vypadne nějaké jpg na flešce, ji není kam dát, aby dělala něco smysluplného a nerizikového.

    Cesty autem, ty opravdu důležité, si opravdu plánuji tak, abych měl vhodnou časovou rezervu.

    Jestliže digitální dokumentace neumožňuje lékaři opravit špatný výsledek laboratorního vyšetření (po síti přijde 00,000, na papíře 23,171), tak je zcela jistě ten systém špatně koncipován.

    O blackoutech už v zimě 2024/5 píšou odborníci a energetiku a varují před nimi. Nějaké odkazy jsem vám dával. Navíc je to fyzika, mohu spotřebovávat jen tu elektřinu, která jde aktuálně do sítě.

    V praxi se jednoznačně ukazuje, že digitalizační projekty na výpadky, poruchy atd. naprosto nepamatují. Naopak, takovéto výpadky znamenají totální zástavu činnosti. V hypermarketu je to jen obtěžující (zažil jsem vícekrát), ve zdravotnictví může jít o kejhák.

  • 5. 5. 2024 20:38

    A. S. Pergill

    Váženosti, já dokonce zažil holčičku (na táboře), která sežrala "na ex" 15 deka čokolády a měla z toho "zauzlení střev", ale nic nepřiznala. Zachránilo ji to, že jsme zvratky přibalili do sanitky s ní a v laboratoři zjistili, že to není krev, protože to, co blinkala, vypadalo úplně jako krev z prasklého dvanáctníkového nebo žaludečního vředu, ale byla to natrávená čokoláda.

    Nezarazilo, tak to prostě bylo řečeno.

  • 3. 5. 2024 23:35

    A. S. Pergill

    Je mi líto, spousta nových vyšetření se dělá na úkor těch starých (např. místo sedimentace se dělá CRP).

    Jde o problém, jak smysluplně zaměstnat člověka přijatého na rizikové, pracoviště, což nemůžete pochopit.

    Abych dokázal využít např. hromadnou dopravu nebo taxi.

    Když ten špatný výsledek přijde na papíře, není problém ho v dokumentaci pacienta opravit. Když přijde v digitální podobě, lze ho vložit do nějakého volného textu, ale nelze správnou hodnotou nahradit ty výsledky s těmi nulami, co přišly po síti z laboratoře, protože je ta digitalizace zbastlená.
    Což je problém, pokud chcete generovat přehled pacientových laboratorních výsledků.

    Zcela jistě vysvětlili: Zůstaly v činnosti některé uhelné elektrárny. Zatím.

  • 3. 5. 2024 23:39

    A. S. Pergill

    Nemám s vašimi údaji problém, pouze mi tam chybí ono kouzelné slovíčko, zodpovídající za rozdíl mezi kvalitními a nekvalitními projekty.

    Je mi líto, nejde to, resp. ne tak jednoduše jako čtení papírového dokumentu. Ami Pro bych asi načetl v Epi Info DOSovské verze spuštěném v DOSBoxovém oknu třeba Linuxu.

    Kromě kazet k IQ 85 nebo Didaktikovi gama nic jiného prostě nebylo. A 8 palcové diskety ze Sordu s CP/M už taky nepřečtu. A jiné k dispozici nebyly.

    To, že ve vašem špitále nikdo kopírku nepoužil, neznamená, že to nešlo, a že se to tam, kde se pracovalo pořádně, nedělo.

    Ano, jistě mi může vyhořet dokumentace v Dolních Kotěhůlkách, a zcela jistě i v Horních, ale je to méně pravděpodobné než její úhyn v nějakém digitálním úložišti.

  • 6. 5. 2024 19:45

    A. S. Pergill

    Mě se práce spíš zesložitila a narostla, protože tu papírovou agendu jsem stejně nucen dělat dál
    "Víc jiné práce" a jsme u toho. viz: "počítač nám velice usnadňuje provádění prací, kterém bychom, nebýt jeho, vůbec nedělali"

    Nakonec se na to při papírování přišlo, zatímco pokud by se někdo dostal, třeba přes keylogger, k heslu toho profesora, tak by se na zfalšované známky nemohlo přijít.

  • 4. 5. 2024 9:55

    A. S. Pergill

    Dobře, bylo to o něco dříve, ještě na sklonku socíku. Což ovšem nemění nic na skutečnosti, že kazety s daty z té doby prostě nepřečtu, on byl dokonce problém i v tom, že běžný kazetový magnetofon si "hranatý" signál z IQ nebo didaktika "zaobloval", a tím jej znehodnotil coby zdroj informace. Vysvětlil mi to tak kolega, vystudovaný elektroinženýr a počítačář, když jsem si stěžoval že "lepší" kazetové zařízení (skoro HiFi) mi programy do Didaktika nenačte. Obávám se, že dnešní zařízení tohoto typu budou po této stránce ještě míň použitelná.
    Nicméně, pak jsem měl ten Sord s CP/M s osmipalcovými disketami a co jsem si z něj nevytiskl, to prostě není. Pak mi přistály na stole Slušovice, ale to už (ale i ten Sord) bylo po "velké sametové", protože během ní jsem měl v práci jen to IQ s malým televizorem a výše zmíněný kolega mi ho připojil tak, že ukazovala výstup z počítače, ale současně hrála zvuk z TV, takže když bylo něco zajímavého, mohl jsem přepnout na obrázky z TV vysílání.
    A ty Slušovice nebyly plnohodnotné PC.
    A, MMCH, po roce 1989 se u nás zaváděly nové studijní obory a pro jeden z nich jsem využíval na testy to IQ-85. Takže mi jelo ještě po roce 1989.
    Ten obvoďák má, pochopitelně na každého pacienta složku s desítkami listů a mnozí si ji, pro nespolehlivost digi řešení, vedou dodnes, aby měli jistotu, že se k ní dostanou. Dělala to tak manželka až do doby, kdy prodala ordinaci. A znám ze své generace doktory, kteří to dělají dodnes.
    Jo, a taky ještě jedna roztomilost: Ještě před rokem 1989 jsme s kamarády jeli do Prahy na turnaj go, který pořádali matfyzáci a měli to na počítači, aby to bylo stylové. Jejich hláška byla: "Ještěže jste z toho Brna přijeli včas. Máme to na počítači a tak bychom vás nemohli dodatečně nabrat". Na "papírově" behandlovaných turnajích se to dělalo tak, že pokud někdo zmeškal první kolo, tak se ještě vzal do stavu, jakože v tom prvním kole prohrál a měl nula bodů. Což u šestikolového turnaje ještě nevylučovalo vítězství.

    Jaký věrohodný zdroj? Jasně jsem vám uvedl, že se k řadě dat z 90. let prostě nedá dostat (včetně toho, že se diskety nejspíš odebraly do křemíkového nebe spolu s částí CD a jiná média tehdy nebyla). Přitom to není tak dlouho na to, aby dnes žijící pacient nemohl z té doby mít dokumentaci.
    Osobně si dovoluji vyslovit předpoklad, že v roce 2054, kdy dnešním třicátníkům bude šedesát, budou jejich současné digi záznamy na houby, možná i s octem, protože média z naší doby budou zdechlá a na těch, které přežijí, budou data ve formátech, které v tom roce 2054 nikdo nenačte. Protože budou nějaké Q-bity, elektroencefa­logramy AI a podobné věci, o nichž se píše v SF románech.

    Možná přípodotek: On se k nám dere US styl "Na co jsi nesáhl pět let, to vyhoď". V praxi to ovšem znamená, že soudruzi z USA občas publikují jako "naprostou novinku" věci, které u nás byly (se stejným výsledkem) vybádány za socíku a publikovány v některém českém časopise.

  • 7. 5. 2024 18:05

    A. S. Pergill

    Zlatá děrná páska, na niž se dá i dnes vyrobit čtečka, která to převede na dálnopisné znaky (třeba v ASCII kódu), nad nimiž se dá zkoušet, co to znamená. Ovšem, papír.

  • 4. 5. 2024 10:31

    A. S. Pergill

    Asi před rokem a něco (možná už je to i déle, starcům léta ubíhají rychleji) umřela jedna zpěvačka na prošvihnutý zánět. Shodli jsme se s více kolegy na tom, že prostě CRP to nezachytil, zatímco sedimentace, která má širší záběr, by to s vysokou pravděpodobností chytla a její stav by nebyl podceněn.

    A vy zase nemůžete pochopit, že s tou doktorkou nemohu jako vedoucí nebo ředitel špitálu dělat moc kejklí, protože není kvalifikovaná na to, aby šla třeba na internu a na tom RTG být nemůže, protože tam zmizel post, na němž by nepřišla do kontaktu se zářením.
    Další věcí je, že většinou zdravotnice (doktorky i sestry) na rizikových pracovištích (nejčastěji infekční oddělení) těhotenství tají, dokud to není na odchod na mateřskou. Má to svou logiku: Má zavedenou rutinu i rizikových úkonů a paradoxně, když přejde na pracoviště papírově nerizikové, kde ale není zaběhlá a nedělá některé věci automaticky, tak má vyšší riziko, že něco chytne, než na tom rizikovém infekčním oddělení, kde zapracovaná je. Ví se to a více-méně z výše uvedených důvodů se to i neoficiálně toleruje.
    Prostě o tom zdravotnictví houby víte.

    Pro obsluhu plachet potřebujete pomalu víc lidí než na veslování. Zvolil jste ne moc vhodný příklad.

    Prostě ten program byl udělaný tak, že lékař nemohl výsledek, přišlý po síti z laboratoře, změnit, protože "génius", který ho psal vůbec nepočítal s poruchou sítě, kvůli které budou chodit po drátech nesmysly. Je docela možné, že IT odborník, zvyklý pracovat v hexadecimálním formátu dat by z těch nul dokázal udělat na uložených datech nějakým hexaeditorem, třeba z Midnight Commanderu, reálný výsledek, co přišel na papíře, ale přes uživatelský interface programu ta data obsluhujícím taková oprava prostě nejde.
    Doktoři si to sice někam do polí s volným textem zapsali, to je jasné, ale při automatickém generování výpisu z dokumentace se tam objevily ty nuly, které byly v patřičné položce pacientových dat. A muselo se to opravovat ručně na výtisku toho výpisu.
    A ono se klidně může stát, že do laborky přijde špatná šarže nějakého činidla a než se na to přijde, jsou výsledky třeba o 20 % vyšší nebo nižší než mají být (opravdu se to občas stane), a je třeba dodatečně už dodané výsledky opravit.

    Problém je prostě v tom, že lidé, co ty programy píšou, nemají ánung o práci doktora a zdravotnického zařízení obecně, a ten program od nich spíš odpovídá jejich fantasmagoriím o zdravotnictví než reálným potřebám.

  • 4. 5. 2024 11:50

    A. S. Pergill

    Obávám se, že kdykoli přijde řeč na zdravotnictví, tak ty zedníky převlečené za světáky připomínáte spíš vy.
    Já pár jednoduchých operací takto provedl, např. když ještě R neuměl česká nabodeníčka, tak jsem titulky na grafech v postscrioptu opatřoval českými znaky (asi dva roky poté vyšla verze tohoto programu, která už češtinu umí), nicméně do nějaké databáze a ještě třeba v binárním tvaru bych si lézt netroufl, ale věřím, že jsou odborníci, co by to zvládli.
    A s MC běžně pracuji, momentálně mám otevřeny tři emulátory konzoly s tímto programem. Mívám i víc, když třeba píšu nějaké obrázky v POVRay nebo Metapostu.

    A vůbec tu nejde o nějaké striktní odmítání nového. Jde o to, že pokud to nové není výrazně lepší než to staré, nemá cenu to zavádět. A je věcí šlendriánu programátorů, že tomu tak dost často je, případně, že je nová verze horší, než ta stará. Velice často je to přitom vinou skutečnosti, že se ti programátoři většinou neseznámí s reálnými potřebami lidí, kteří budou jejich programy používat. Což je v podstatě z jejich strany onen šlendrián.
    Jeden příklad za mnoho: Když v papírové době manželka přijala pacienta, vyšetřila ho a poslala ke specialistovi (specialistům) na poliklinice, případně na odběry apod., tak prostě štos papírů ze stroje vyndala a mezi tím dělala další pacienty. A až přišel, tak ty papíry zase dala do stroje a pokračovala tam, kde s tím pacientem před jeho odesláním skončila. Když dostala PC doktora (či co za program) tak musela toho pacienta virtuálně propustit z ordinace, aby mohla pracovat s dalšími, protože nějaké odložení prostě ten program neumožňuje. A až se vrátil, tak musela provést (naprosto zbytečně) ten samý sled úkonů, jako když přišel před chvílí poprvé. Čili naprosto zbytečná práce navíc, jen proto, že programátor nechápe, co ten doktor dělá a jak to dělá.
    A pokud je tedy inovace změna k horšímu, nemůžete očekávat od uživatelů, že budou po jejím zavedení hýkat blažeností.
    Pokud bych takovou věc programoval já, zcela jistě bych před prvním #!/usr/bin/perl velmi bedlivě bádal nad tím, co ten doktor dělá, co by mu šlo usnadnit a v čem mu nepřekážet. Já jsem ovšem jen "hloupej doktor", co neumí céčko.

  • 4. 5. 2024 12:00

    A. S. Pergill

    Stav byl takový, že ze stroje v laboratoři vylezla správná čísla (a dala se i vytisknout a doktorovi poslat po sestře nebo laborantce), ale po síti do doktorova PC přišly ony samé nuly. Čili muselo se to stát někde mezi počítačem v laboratoři a PC doktora. A zpravovalo se to v té laboratoři a na síti, takže někde tam byla chyba.
    A je mi úplně jedno, kde ta chyba vznikla, prostě byla a trvala snad týden. Dle mého mínění se mělo při tvorbě doktorova programu počítat s tím, že se něco takového může stát a umožnit nápravu, tj. opravu dat v doktorově databázi, do níž se ty nuly automaticky uložily a pak tam dělaly nepořádek. To samé, pokud by z laboratoře lezly nesprávné a později korigované výsledky, což se taky může stát, a bylo by v takovém případě potřeba tu korekci u pacientů provést.
    Čili je to šlendrián programátorů, že s něčím takovým nepočítali.

  • 4. 5. 2024 12:16

    A. S. Pergill

    Protože se ta chyba děla u všech lékařských ambulancí na poliklinice, museli by všichni doktoři začít dělat tu samou chybu a ještě zcela synchronně. Pochybuji o tom, že by tu chybu udělala obsluha v laboratoři, protože pokud by v den D a hodinu H změnila nějaký postup a začaly jí následně chodit stížnosti, tak by se asi rychle vrátila k předchozí verzi své práce.
    A jde prostě hlavně o to, že ta chyba nešla u lékaře opravit, a nikomu a všichni byli jistě celí rozjásaní, když zjistili, že mají za drahé peníze programy (dělalo to i jiným programům pro lékaře), které neumožňují ta vadná data v počítači opravit.

  • 4. 5. 2024 12:28

    A. S. Pergill

    Pokud se vám opravdu nepodařilo přeříznout delirium tremens fonendoskopem, pak raději žádné IT práce pro zdravotníky nedělejte.

    A teď vážně:
    Naprosto vám chybí schopnost vcítit se do myšlení kohokoli jiného (není to naše první diskuse). Případně pochopit jeho potřeby a preference. A každý, kdo má na věc jiný názor, případně má s něčím odlišnou zkušenost, je podle vás hloupý, případně lže. S tímto přístupem ovšem děláte tomu, co propagujete, spíš medvědí službu.

  • 4. 5. 2024 13:28

    A. S. Pergill

    Pokud by ta chyba vznikla u obsluhy v laboratoři, přišlo by se na to mnohem rychleji a nemusela se opravovat síť (alespoň to tak bylo presentováno zdravotníkům).
    O určité problematičnosti té opravy máte jistě pravdu, ale to by bylo řešitelné záznamem, že tehdy a tehdy bylo opraveno to a to (případně u programů, užívaných více lidmi ještě s identitou opravujícího). Nicméně, pokud by někdo hodlal páchat nějakou trestnou činnost, asi by do toho záznamu pacienta vlezl jinak než oficiální cestou.

  • 4. 5. 2024 13:46

    A. S. Pergill

    Myslím si, že odmítnutí zjevně nekvalitní nové technologie není ekvivalentní "žití ve sloji".
    Prostě buď bude ta nová technologie kvalitnější, a pak na ni lidé budou spontánně přecházet, jako přešli z koňských či volských potahů na vlaky a posléze i automobily, nebo nebude kvalitní, a pak přechod na ni lidé (a právem) budou odmítat, případně sabotovat.
    Znám např, spoustu lidí, kteří odmítají "chytrý" telefon, protože pro něj nemají využití a odmítají dotykový displej. Já je docela chápu, protože se mi tak jednou za několik týdnů stane, že nedokážu přijmout hovor, protože mám mastné, mokré nebo jinak znečištěné ruce a displej na moje prsty nereaguje. A než si je očistím, volání skončí. Na tlačítkovém mobilu se mi to, pochopitelně, nestávalo. A je mi jasné, že někdo, kdo nevaří, nemyje nádobí, nesází kvítka na zahradě (a nevykonává mnohé další, pro mě běžné, činnosti) tenhle problém mít nebude.

    Problém vidím rovněž v tom, že jsou lidé v poslední době k přechodu na "nové lepší" velice často donucováni, byť je to zpravidla naopak horší (proto na to nepřecházejí spontánně). A po pár takových zkušenostech už mají k čemukoli, co je takto presentováno, averzi a vůči lidem kolem těch "pokrokových prvků" taky.

  • 4. 5. 2024 17:15

    A. S. Pergill

    Zcela jistě znám spoustu lidí, o nichž vím, že něčemu rozumí lépe než já, a pokud se v oblasti jejich kompetence pohybuji, tak je jistě konzultuji.
    Jak věci fungují vím často velice dobře. Proto, na rozdíl od řady kolegů, chápu převod na počítače a obtíže s ním spojené nikoli jako něco na způsob živelné pohromy, ale jako něco, co bylo totálně zmrvené, a to i na úrovni mých skromných znalostí počítačů a programování.
    A protože jsem toho byl nucen absolvovat opravdu mnoho, mám alespoň základní přehled o spoustě věcí. I v té oblasti počítačů, byť do značné míry jako samouk.

    Pokud jsem přesvědčen, že je nějaký program pro doktory zmrvený, a že by šel napsat líp, pokud by ten, co ho psal,
    měl alespoň základní ponětí o tom, co ten doktor vlastně dělá (a dělat potřebuje), pak si za tím prostě stojím. Už proto, že jsem sám, pro svou potřebu a potřebu laboratorního výzkumu, ledacos napsal, co fungovalo či funguje. Byť občas používám neortodoxní postupy na způsob: napíšu program v perlu, který mi vygeneruje text jiného programu, opět v perlu, a ten vygeneruje kód (v podstatě taky program) pro Image Magick (a ten udělá to, co chci). Jistěže by to expert asi celé napsal ve shellu a z něj rovnou dával povely tomu IM, ale to bych opravoval a ladil podstatně déle. Nehledě k tomu, že syntaxi shellu nemám moc zažitou.

  • 4. 5. 2024 18:40

    A. S. Pergill

    Psal jsem, že jsem začínal na osmibitech ještě za minulého režimu a postupně přešel na PC. A programoval jsem v různých verzích BASICu. Pak jsem zkoušel Javu a Python, ale nejvíc se mi líbí Perl. A umím napsat obrázek v POVRay (jazyk se syntaxí podobnou jazyku C) nebo v Metapostu (syntaxe blízká TeXu a jeho odvozeninám) a v samotném TeXu jsem pár maker už taky stvořil (když mi nic jiného nezbylo). Ostatně TeX používám mnoho let a Perl jsem se v základech naučil na Monkey Linuxu, který fungoval ještě na FAT16.

    Omlouvám se, pokud jsem dal s programováním dohromady onu analýzu a zadání, protože tyhle věci si dělám pro své programy sám. Včetně oné, podle teoretiků programování zásadní, analýzy, v čem se to napíše.

    Jsem přesvědčen, že by to expert napsal v shellu s četnými podmínkami atd., v nichž bych si nedokázal udržet pořádek. Jenže já ten bastl měl hotový za necelou hodinu a jel mi napoprvé tak, jak jsem chtěl, což bych jinak, "profesionálněji", tak snadno a rychle nedal.

  • 4. 5. 2024 20:01

    A. S. Pergill

    Jsem doktor, a nějakou praxi s papírováním v době jak před tak i po absolutoriu mám. Z tohoto důvodu mám docela jasnou představu, jak by měl fungovat program, který by byl lepší co do funkčnosti a co do práce s ním, než práce na psacím stroji. A mám i představu, jaké vlastnosti by takový program mít neměl.. A z toho, co vím od manželky, ale i dalších doktorů počítačové programy, které jsou k dispozici, takové nejsou.
    A jsem toho názoru, že je chybou digitalizace (a zcela jistě ne jen ve zdravotnictví), že její výtvory lidi spíš odrazují.
    Prostě, nesdílím váš zřejmý názor, že sebepitomější digitalizace je lepší než psací stroj.

  • 5. 5. 2024 10:04

    A. S. Pergill

    Neuhýbám od tématu. Tématem jsou zmršeniny v oblasti digitalizace, což popisuje článek a na což narážím i já.
    A, je mi líto, na povinný převod medicínské agendy na počítače a internet reagovala spousta doktorů (snad až kolem deseti procent praktiků) ukončením své činnosti. A v řadě oblastí státu, především periferních, za ně dosud není náhrada. I moje známá, kterou jsem tu v diskusi zmiňoval, obsluhuje tři obvody, protože v dané lokalitě dva praktičtí lékaři chybí. Na všech platí zdravotní sestru a v jakémsi rozvrhu je objíždí s tím, že je na mobilu, kdyby se někde vynořil akutní případ vyžadující její přítomnost. A některé obvody jsou neobsazené dodnes, ani takto nouzově. A další lékaři odešli do zařízení, kde za ně tuto agendu dělá někdo jiný.
    Na programy pro lékaře jsou konkrétní stížnosti jejich uživatelů, které nikdy nebyly respektovány a zohledněny při vývoji nových verzí. A jistěže řada problémů je akcentována nebo vzniká v lokalitách, v nichž je pomalé a nespolehlivé připojení k internetu (s čímž jejich nekvalitní tvůrci nepočítali).

    Jako člověk výpočetní technikou alespoň políbený mám za to, že pokud ty programy nejsou napsány totálně zpraseným kódem a bez dokumentace nebo s mizernou dokumentací, byla by oprava / úprava toho, na co si doktoři stěžují, záležitostí dopsání pár řádků kódu.
    A zase, to, jak se má psát přehledný kód (případně takový, který usnadňuje pozdější úpravy a doplňky), jak se má program dokumentovat, aby se v tom programátor vyznal, najdete v kdejaké knížce o programování.

  • 5. 5. 2024 10:23

    A. S. Pergill

    Psal jsem to v odpovědi panu Jirsákovi: Reakce na povinné zavádění počítačů byla mezi lékaři prakticky unisono negativní a řada z nich to řešila ukončením své činnosti. Vím to, protože ve svém příbuzenstvu i mezi kamarády a spolužáky řadu lékařů mám. Opravdu jsem nikdy a od nikoho z lékařů a sester neslyšel digitalizaci zdravotnictví chválit.
    A už jsem tu konstatoval, že nové řešení by mělo být lepší, než to staré, a pak se k němu lidé nutit nemusejí, přejdou na to spontánně. V situaci, kdy několikrát do roka jde poliklinikou hlas "zase tam udělali nějakou 3,14ovinu a nic nefunguje" a trvá dny, než se podaří zjistit, jak to obejít, je jasné, že by na takovou zmršeninu přešlo jen pár nadšenců a z nich by se většina po prvních zkušenostech s počítači vrátila ke psacímu stroji a papíru. Nicméně, v takovém případě by asi nějaký ouřada a nějaký programátor přišli o prémie.
    Blekotání, že masové negativní zkušenosti lékařů s počítači jsou "desinformace", vám může sežrat leda nějaká pologramotná opice z úřadu pro digitalizaci. Běžte s tím za doktorem - no, přes ústa vám asi nedá, ale třeba se netrefí do žíly, když vám bude píchat vitamín C, jak se to dělalo neoblíbeným důstojníkům na vojně.

    A je opravdu jasné, že v těch Kotěhůlkách se nešvary programů, komunikujících po internetu, projeví víc než v centru Prahy. Nicméně je jednoznačně chybou programátorů a lidí kolem nich, že ty programy psali jen pro tu Prahu, a ještě mizerně i pro ni.

  • 5. 5. 2024 10:31

    A. S. Pergill

    Jedna z prvních zkušeností mého spolužáka, který dělal patologa, coby mladého lékaře, byla, že když jim dovezli (na pitvu) malé dítě, sražené autem, tak se primář vyjádřil, že kdyby byl řidič uznalý, tak se mu (dítěti) káplo do krve trošku alkoholu a byl by (alespoň tehdy) "za vodou". Z čehož byl spolužák špatný ještě dlouho, protože dvě děti podobného stáří měl doma a představoval si, jak by se v rodině podezírali, kdo některému z nich dal alkohol.

    Čili takové věci se, bohužel, děly, dějí a, obávám se, že se i budou dít. A dřív nebo později někdo přijde na to, jak zkorumpovat i AI, takže ani její zavedení nám asi na tomto poli nepomůže.

  • 5. 5. 2024 12:49

    A. S. Pergill

    Z jeskyní lidé odešli dobrovolně a dokonce s nějakým mezičlánkem, kdy si v těch jeskyních stavěli boudičky. Nicméně ještě za prusko - rakouských válek se vesničané v některých oblastech šli schovat i se zásobami a domácími zvířaty do jeskyní.
    Může se vám stát, že vás bude léčit mladej, omezeného myšlení, který sice perfektně bude pracovat s počítačem, ale zadlachní vás špatnou léčbou, prošvihne vám začínající nádor, nebo provede něco jiného. Ale vše bude v počítači OK.
    Zcela vážně: Zkušenost starého praktika, který prostě to, s čím jste k němu přišel, viděl před deseti lety, předtím před 25 lety a předtím před 40 lety, je nepřenosná a může vás vytáhnout hrobníkovi z lopaty spíš než počítač.
    A doktor by neměl plýtvat svým drahocenným časem na nějaké pitomosti typu digitalizace a zejména by se jeho časem nemělo plýtvat na řešení jejích zmrvenin. Prostě to zavádět tehdy, až to bude lepší varianta než psací stroj.

    LK je dost na houby. Spíš odborné společnosti. Nicméně pokud na druhé straně není nejmenší snaha s nimi komunikovat...

    A nemůžete po doktorovi, který tak tak vychází s penězi, aby si platil desítky km optiky. Tento servis by měl jednoznačně prosazovat stát. A nebo do toho nevrtat, když to není s to zajistit, a nechat doktory, ať používají co chtějí.

  • 5. 5. 2024 13:01

    A. S. Pergill

    Mno, když vám někdo bude manipulovat přímo s laboratorními vzorky, tak s tím počítač nic neudělá.
    A, jak se ukázalo, potřeba změnit špatná data přišlá kvůli chybě přenosu či laboratoře, existuje.
    Takže když vám laboratoř pošle po síti, že pacient má (např.) v krvi 00,0 µmol/l bilirubinu, tak je vše v pořádku a v pořádku je i to, že se to nijak nedá opravit na správně naměřenou hodnotu 15,0 µmol/l, kterou síť (či co) zmrvila na ty nuly, a že ty nuly budou pak až do konce života pacienta lézt z výpisu jeho dokumentace, přestože doktor bude mít někde v textu poznačenou správnou hodnotu, která přišla na papíře? A navíc to bude nějaká automatika z toho programu hlásit jako chorobnou hodnotu, přestože ve skutečnosti byl pacient v normě. To je asi opravdu lepší a pro doktora i pacienta bezpečnější psací stroj a opravný lak na překlepy, sorry.
    Dost se děsím toho, že budou pacienti umírat jak mouchy, když to celé bude zautomatizované a propojené se stanovením diagnózy a terapií.

  • 5. 5. 2024 13:53

    A. S. Pergill

    Je mi líto, dá se prostě udělat interface, které bude kompatibilní s tím, co ten doktor potřebuje a na co je zvyklý. A dá se to udělat tak, aby to pokrylo potřeby toho doktora, včetně nějakých mimořádných jevů a událostí.
    A jistě by se dalo udělat i to, aby si mohl doktor často používané fráze a slovní obraty uložit a vyvolávat nějakou klávesovou zkratkou (což by opravdu dost pomohlo). Umělo to už to IQ-85 (alespoň do vypnutí). Umí to vi/vim a snad i emacs.
    A jistě by se dala naprogramovat i nějaká inteligentní kontrola překlepů, mající v databázi medicínskou terminologii. Pochopitelně, mnoho a mnoho dalšího.

  • 6. 5. 2024 10:00

    A. S. Pergill

    Uhýbáte od tématu.

    Tématem článku je zmršený portál veřejné správy. Což souvisí i s e-recepty, jejichž fungování se podařilo "občance v mobilu" paralyzovat (což považuji jako lékař za problém, byť vy třeba ne).

    Tématem mých příspěvků bylo:
    1. Že to není jediná zmršenina v oblasti digitalizace státu a uvedl jsem jasné a jednoznačné příklady z oblasti digitalizace zdravotnictví, která je mi jednak jako lékaři blízká, jednak mám jako lékař, který jakousi klinickou praxí taky prošel, byť je kmenově na teoretických ústavech, vcelku jasnou představu (minimálně na úrovni, jak by to mělo fungovat), co by digitalizace měla přinést, aby výsledek byl atraktivnější než papírová agenda a lékaři na něj spontánně přecházeli.
    2. Že neatraktivita a zmršenost prvků digitální správy se neřeší nápravou kvality té digitalizace a jejích komponent, ale nucením lidí, aby ty sajrajty, vesměs horší než papírová agenda, používali pod hrozbou sankcí. Z čehož plyne velká nespokojenost (včetně onoho "hlasování nohama" řady lékařů, z něhož se naše zdravotnictví dodnes nevzpamatovalo) a potenciální podpora politiků, kteří slibují digitalizaci zrušit. Konkrétně pod jiným článkem na podobné téma bylo připomenuto vyjádření pana Okamury o povinných datových schránkách.

    Jistěže by se dalo konstatovat i to, že bylo poněkud nešťastným svěřit tuto agendu Pirátům, tedy straně antidemokratické, jejíž ideologie má blízko k neomarxismu a fašismu.

  • 6. 5. 2024 13:10

    A. S. Pergill

    Tu holčičku s čokoládou jste mi asocioval.
    Omlouvám se za to, nicméně by to mohlo poučit některého ze čtenářů, jednak o tom, že čokoláda takovou věc udělat může, jednak, že je vhodné vzorek zvratků (nejlépe první porce) přibalit k pacientovi, protože má vyšší výpovědní hodnotu, než to, co mu ve špitále vypumpují ze žaludku.

    e-recepty a e-dokladovka s portálem občana souvisí, když e-dokladovka dokázala ty e-recepty vyřadit asi na den z provozu, a údajně proto, že přetížila portál občana. Což se stalo už za gesce státní digitalizace Piráty. Příčetný člověk, tedy ne Pirát, by nejprve ten portál občana posílil, nebo k němu omezil pro tu e-dokladovku přístup, aby ho tisíce zvrhlíků, potřebujících mít občanku v mobilu, nepřetížily. Informace čerpám ze článků a diskusí pod nimi zde na Lupě, vlastní zkušenost, jak jsou tyto věci programovány a řízeny, nemám. Dívám se na to pouze z pozice uživatele, co se mu líbí, a co naopak nechce (a zejména nechce mít povinně pod hrozbou sankcí).
    Piráti se projevují jako totalitníci, o tom nemůže být sebemenší pochybnost. Už jejich projekty typu "budeme kontrolovat byty, jsou-li využívané" odpovídají komunistům z 50. let.
    Pokud vím, tak od tématu článku k holčičce s čokoládou nebo přeřezávání deliria tremens fonendoskopem, utíkáte vy.

  • 6. 5. 2024 14:26

    A. S. Pergill

    Zcela reálně: Ono je těch černých děr, kam se sypou peníze a nic z toho není, v našem státě (a celé EU) moc a moc. Digitalizace je jen jedna položka z tohoto seznamu a zdaleka ne ta nejhorší.
    Spíš jde o to, že někteří diskutující v době, kdy se to probíralo, konstatovali v diskusích i zde na Lupě, že stačilo omezit k tomu portálu občana přístup z e-dokladů tak, aby nebyl přetížen a aktivity zvrhlíků, co se chtějí prokazovat mobilem místo občankou, se rozložily na delší čas.
    A, musím se chtě nechtě opakovat, digitalizace má smysl tehdy, když ušetří výrazně práci, takže se vyplatí na ni člověku přejít. A "géniové", kteří to prosazují, by měli zohlednit i skutečnost, že různí lidé mohou mít tu výhodnost nastavenou různě. Ostatně, když se přecházelo od koňských potahů na auta, trvalo to celá desetiletí a ten proces dodnes v podstatě není u konce, protože pořád existují aktivity, kde ten kůň je výhodnější než nějaká mašina na benzín nebo naftu. Takže pořád na silnici občas potkávám vozy nebo něco jiného tažené koňmi. A, obávám se, že pokud by nějaký totalitní diktátor nařídil třeba v roce 1900 pozabíjet koně a přejít na auta, že by docela těžce narazil.

  • 6. 5. 2024 16:45

    A. S. Pergill

    Asi ty e-recepty souvisejí s portálem občana úžeji, právě proto, že se dá přes občanku dostat k tomu, co je předepsáno. A spadlo to všechno celé, protože jinak by fungovalo vyzvedávání léků přes kód e-receptu, které by se měl s občankou míjet. A nebylo by proč to považovat za problém.

    Pokud zde diskutující o nějakých problémech v oblasti digitalizace píšou, tak se nedivte, že to beru jako informační zdroj. Navíc i některé z jejich hlediska pozitivní informace mohou být normálními lidmi hodnocena jako cosi se znaménkem mínus.

    Jak jsem uvedl, na tom papíře, co se měl ke vstupu podepsat to proste bylo, že to nebyl přímý citát stanov, jak jsem se domníval, za tento svůj omyl jsem se omluvil.

  • 6. 5. 2024 17:19

    A. S. Pergill

    Lidé nadávají na nové aplikace tehdy, jsou.li horší než staré. Asi správné by bylo nechat doktory nějaký čas používat počítače jako inteligentní psací stroj, jak to zvládal i můj 80+ let starý tatínek, a na Linuxu (akorát když potřeboval přetáhnout soubor z HDD na disketu nebo flešku, tak si mě na to volal), a postupně jim dávat jednoduché a spolehlivé specializované programy, zaměřené na práci s pacientem a komunikaci s pojišťovnami (apod.). A posléze to obalit vrstvou, která by to integrovala. Jenže se jim dodal, a s prvky násilí, moloch, který je nutil zcela a náhle změnit postup práce a navíc eliminoval řadu osvědčených úkonů, které nahradil něčím mnohem složitějším, nepřehlednějším, méně intuitivním a pracnějším.

    To, co uvádíte o té státní správě, se dost míjí s realitou. V zásadě agenda jen roste a spíš nutí uživatele aby dělali věci, které dříve dělali úředníci.

    Příklad: Pamatuji doby, kdy jsem vyzkoušel (což se průběžně zapisovalo do speciálního sešitu a studentům do indexu), jména studentů a známky jsem poté opsal ze zkoušecího sešitu na papír a podepsal a papír hodil do schránky na studijní oddělení. A tamní úředníci to opsali do nějaké centrální databáze, kterou si vedla fakulta.
    Dnes to do té centrální databáze, elektronické na informačním systému, zapisuji já (a stejně tak jiní zkoušející), nicméně na tom studijním oddělení je snad tři až čtyřikrát víc úředníků než bylo v "době papírové". Takže já (a ostatní zkoušející) děláme práci za úředníky, ale k redukci jejich počtu nedošlo. A faktem je, že se ta papírová databáze konfrontovala s indexy a ještě zde byly pro případ jakýchsi nejasností či pochybností ony zkoušecí sešity, které se nějakou stanovenou dobu povinně na ústavech archivovaly.
    Traduje se rovněž (jako urban legend, ale asi s pravdivým jádrem), že za časů profesora Žlábka byl na anatomii saniťák, který uměl napodobit šéfův podpis a pár studentům zkoušku do indexu zapsal a dokázal je připsat i na ten seznam vyzkoušených studentů coby prošlé. Přišlo se na to tak, že se v 6. ročníku kontrolovaly zápisy v indexech se zápisy ve zkoušecích sešitech, k nimž ten pán přístup neměl, ty si pan profesor hlídal. Takže dokonce pár studentů tehdy opustilo fakultu bez promoce.

  • 6. 5. 2024 20:50

    A. S. Pergill

    Teď si představte, že za servismana pro počítač platíte jakýsi roční paušál a v případě jeho zásahu 1000 Kč za každou hodinu, i započatou, a k tomu cestovní náklady. A za psací stroj neplatíte nic. A papír není droga. Ten je cosi, co funguje, na rozdíl od digi agendy.

    Ano, vliv počítačů jistě narůstat bude, ale jen v některých oborech, v řadě oborů to bude jen zbytečný přívažek k něčemu, co by zvládla ta papírová agenda stejně, nebo líp. A spíš chcípnete v počítačem řízeném zdravotnictví, bohužel, ale je to tak.
    A nejde o staromilství, jde o to, aby to fungovalo, a pokud možno spolehlivě. Což počítače nejsou s to zajistit.

  • 6. 5. 2024 21:05

    A. S. Pergill

    Jenže tu papírovou agendu pořád dlouhodobě vyžadovaly některé instituce. I např. sešity na zkoušení se musely vést (a archivovat) ještě léta poté, co se známky zapisovaly do informačního systému. Takže práce neubylo - ten počítač byl práce navíc.

    Klasika: "IT pracovníci nám dodali stoprocentně neuhádnutelná hesla. Protože jsou taky naprosto nezapamatovatelná, máme každý heslo napsané na papírku, přilepeném na monitor" (ze seriálu Moby Dick, který kdysi vycházel na Neviditelném Psovi). V práci jsme to tak měli jeden čas povinně. Na příkaz vedení ústavu.
    A znám pracoviště, kde museli každého půl roku měnit heslo. Takže to vyřešili tím, že po tom půl roce dali poslední písmeno ze starého hesla jako první, a zbylá se o jednu pozici posunula. A měli pořád stejný sled znaků Když byste si to představil jako kruh - pak stačilo si pamatovat, ve kterém místě je momentálně rozseknutý.

  • 7. 5. 2024 10:10

    A. S. Pergill

    Dobře, Moby Dick je trochu nadsázka (to plyne ze zaměření celého toho seriálu), nicméně kvil, jak naprostá většina uživatelů má slabá a příslušnými programy snadno prolomitelná, hesla je slyšet skoro denně.

    Duplicitní evidence... Skoro každý z těch, kteří to prosazují, přišel někdy o data v počítači. Takže je to spíš reakce na nevyzrálost a nespolehlivost výpočetní techniky.

    1. Pokud je periodická změna hesel součástí podmínek od dodavatele, třeba pro reklamaci, tak vyžadována bude, bez ohledu na nesmyslnost.
    2. Onen vedoucí se po náhlé smrti pracovníka těžce prolamoval (za pomoci pracovníků z IT) do jeho zaheslovaného počítače, kde byla prakticky hotová grantová zpráva, která se pod hrozbou placení penále musela k určitému (blízkému) datu odeslat.

    A snad ještě jedna "veselá historka z natáčení, s těmi hesly související. Stálo několik pracovníků firmy (mezi nimi zdroj této historky) u otevřeného auta a potřebovali zapsat VIN a neměli nic na psaní. Šla kolem účetní, kterou o papír a pisátko prosili, ona na ten VIN koukla a řekla "Stavte se u mě, já vám to dám napsané". A dala. Poslání: Většina lidí si nesmyslný sled písmen a číslic nezapamatuje a jsou lidé, kteří to dají na první skouknutí. A ti první patří mezi odmítače silných hesel, případně je někde mají zapsaná.

  • 7. 5. 2024 10:16

    A. S. Pergill

    Jistěže potřebuje, ale většinu úkonů si dokáže udělat člověk sám a zbytek je neskonale levný. Navíc se podle mé zkušenosti (a nejen mé) psací stroj nějak pokazí tak jednou za deset let či déle. Za stejnou dobu proběhne na počítačovém systému servisních úkonů spousta.

    Pokud budete v neděli ve tři ráno ležet na ulici, tak počítačová databáze lékaře bude na vypnutém počítači, který se dříve než v pondělí ráno nezapne. A pokud si při pádu rozbijete mobil s e-dokladovkou, tak stejně nebudou vědět, kdo jste.

  • 7. 5. 2024 13:10

    A. S. Pergill

    Jistěže zálohuji, minimálně na dvě média od různých výrobců. A důležité věci ještě na flešku.

    Když se podělá počítač, tak ta data nejsou k dispozici, i kdyby byla třeba na deseti discích. A čeká se, až ten počítač smluvní firma spraví, případně sežene nový a disky do něj zamontuje.

    Mít dvoje připojení k netu v lokalitě, kde je k dispozici jen jedno, které, sice s výpadky ale přece jen jakž takž, funguje, je nesmysl.

    Závěrečnou zprávu píše řešitel grantu a on je za ni také odpovědný. Nicméně ústav na ten grant fasuje peníze (to řešitel v naší eurosocialistické ekonomice nemůže, to šlo v 90. letech), takže ekonomické sankce z nedodání zprávy jdou na něj a může se to dotknout i úspěšnosti v získávání grantů v dalších letech. Dotyčný zemřel zcela nečekaně, jinak by se asi řešila nějaká záloha mimo jeho počítač.

  • 7. 5. 2024 13:27

    A. S. Pergill

    Pán asi nepamatuje průklepové papíry?

    "Tyhle věci nemají být v místě" ... Tyhle věci jsou v místě, protože legislativa. O tom, že bude nějaká centrální databáze pacientů ("zdravotní knížka" či jak se to mělo jmenovat), se už mluví a píše mnoho let (jako o spoustě jiných věcí). Ale skutek utek.
    Nehledě k tomu, že je dost šílené, aby měla blíže nedefinovaná skupina záchranářů přístup k dokumentaci jednotlivých pacientů.

    Z T-602 jsem poměrně rychle emigroval na MAT a potom Klasik. Po jeho smrti jsem přešel na TeX a LaTeX, editovaný v joe nebo vim, posléze v gedit (tč. gedit s občasnou výpomocí vim). Libreoffice (formáty Wordu a Excelu) používám prakticky jen pro čtení přišlých dokumentů. Obrázky dělám v Metapostu nebo POVRay, už jsem tak dělal i animovaný film do výuky. A za covidu jsem slajdy (.pdf generované Beamerem) z přednášek převedl na png a ffmpegem spojil s namluveným komentářem.

  • 7. 5. 2024 14:59

    bez prezdivky ...

    "30 let stary zaznam zas tak problematicky nebude"

    Heh, tak to urcite ... takovy krasny priklad na tema jak neni zadny problem jsou archivy ... treba ubermoderni nemecke stasi. Ta totiz narozdil treba od nasi stb pracovala moderne ... a pouzivala pocitace. A ono se jiz po par letech zjistilo, ze ty hromady medii na kterych ty veci jsou nejen ze neni na cem fyzicky cist, ale uz nejsou ani lide, kteri by vedeli, co a jakym zpusobem je na tom vlastne ulozeno.

    Kdyz vam dnes vrazim do ruky 8" disketu, chci vas videt. Nebo nemusime chodit ani zdaleka tak daleko ... staci PATA disk ze? A to se bavime o vecech, ktere se bezne a ve velkem pouzivaly, o stovkach dalsich technologiich netreba ani mluvit ... chci videt jak budete cist MFM disk ...

    Jak napsal predrecnik, klinove pismo stare tisice let bez problemu prectu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).