Agentura DIA minulý týden oficiálně spustila novou mobilní aplikaci Portálu občana, ve verzi pro platformu Android i iOS. Nahrazuje dosavadní aplikaci Gov.cz, která měla v popisu práce to samé, co nová aplikace: poskytovat stejné služby jako webová aplikace Portálu občana.
Příchod nové mobilní aplikace, kterému předcházelo i spuštění nové mediální kampaně na podporu Portálu občana, je určitě vhodnou příležitostí jak k prozkoumání nové aplikace, tak i pro prověření toho, zda ona i webová aplikace již podporují novinky zavedené v datových schránkách k počátku letošního roku.
Pro připomenutí: jde o nové formáty příloh datových zpráv (nově i ZIP, ASiC či třeba MP4 a další), a také o tzv. velkoobjemové datové zprávy, jejichž maximální velikost měla být podle původních plánů až 1 GB, ale nakonec mohou mít max. 100 MB.
Jak jsem ale na konci ledna (tohoto roku) psal zde na Lupě, zatímco klientský portál datových schránek již popisované novinky podporoval, Portál občana (ve své vazbě na datové schránky) ještě nikoli. Vyjádření agentury DIA, citované v lednovém článku, tehdy říkalo, že „nasazení velkoobjemových datových zpráv, formátu ZIP a dalších novinek se již plánuje, předpokládaný termín nasazení je únor tohoto roku“.
Už jste si stáhli do mobilu aplikaci Portál občana?
Změny stále ještě nejsou podporovány, ani v nové mobilní aplikaci
Nyní máme duben a na světě je nová mobilní aplikace Portálu občana. Bylo by divné, kdyby tato nová aplikace byla vydána s tím, že ani ona ještě nepodporuje ony „novinky“ (ze samotného počátku roku 2024). Bohužel se tak stalo – nová mobilní aplikace (ale ani ta webová) nové formáty příloh a velkoobjemové zprávy stále nepodporují.
Ukazují to následující obrázky. Na prvním z nich je nová mobilní aplikace a výsledky čtyř pokusů o vložení přílohy do nové datové zprávy: postupně zleva jde o soubor větší než 20 MB, pak o formát MP4, o ASiC kontejner a o ZIP archiv. Že novinky podporovány nejsou, ostatně dokládá i obsah nápovědy.
Druhý obrázek pak ukazuje to samé, jen skrze webovou aplikaci Portálu občana.
Jak zobrazují obě aplikace?
Srovnání dvou předchozích obrázků naznačuje, že mobilní aplikace se zase až tak moc neliší od responzivní webové aplikace, používané na mobilním zařízení, resp. zúžené na velikost mobilního displeje. A je tomu skutečně tak, ve většině případů se obě verze prakticky shodují. Až na „měřítko“: mobilní aplikace toho na stejně velkém displeji zobrazí více než browser z webové aplikace. Dobře vidět je to na následujících dvou obrázcích: vlevo je mobilní aplikace, vpravo webová aplikace skrze mobilní browser, obojí na úzkém displeji mobilního telefonu.
Další obrázek ukazuje obdobné srovnání pro širší displej (na tabletu): zde již toho obě aplikace zobrazí na stejné ploše prakticky stejně.
Chcete voličský průkaz?
Přesto lze mezi mobilní a webovou aplikací najít poměrně významné rozdíly. Jedním z nich je například to, že v době psaní článku webová verze již nabízela možnost požádat o voličský průkaz pro volby do Evropského parlamentu, zatímco v nové mobilní aplikaci (ve verzi 1.0.2) jsem takovouto možnost hledal marně. Jak skrze vyhledávání, tak i systematickým procházením všech nabídek.
Je to ostatně patrné i při samotném „vstupu“ do Portálu občana: když se přihlásíte do jeho webové aplikace, na prvním místě je vám nabízena právě možnost požádat o voličský průkaz (viz pravá část následujícího obrázku). Pokud se ale přihlásíte do nové mobilní aplikace, jako první vidíte to, co je ve webové aplikaci až na druhém místě (viz levá část následujícího obrázku).
To mne vede k domněnce, že mobilní aplikace nezískává svůj obsah nějak dynamicky, ale má jej v sobě pevně „zadrátovaný“. Tudíž případné přírůstky se stávají dostupné až v další verzi a vyžadují aktualizaci aplikace na zařízení uživatele.
Posun o dvě hodiny
Další odlišnost, na kterou jsem narazil, je spíše technickou chybou: mobilní aplikace zřejmě nekoriguje časové údaje podle časového pásma, a tak konkrétní časy uvádí s posunem o dvě hodiny (zpět), zatímco webová aplikace je uvádí správně. Příklad ukazuje následující obrázek.
K větším datovým zprávám se portál stále nedostane
Co je naopak pro webovou a mobilní aplikaci stejné, je neschopnost pracovat s velkoobjemovými datovými zprávami, pokud jste je přeci jen buď odeslali (jinak, než přes Portál občana), nebo vám byly dodány do vaší datové schránky.
Skrze klientský portál datových schránek se k takovýmto „velkým“ datovým zprávám normálně dostanete. Příklad ukazuje následující obrázek.
Skrze Portál občana se ale k takovýmto „větším“ datovým zprávám (větším jak 20 MB) nedostanete. A při pokusu o jejich načtení si vyslechnete kuriózní chybové hlášky, byť shodné pro webovou i novou mobilní aplikaci (ale různé pro různé zprávy).
Je to důvodem, proč nefunguje automatická archivace?
To, že Portál občana není připraven na velkoobjemové datové zprávy a neumí s nimi pracovat, by mohlo být i důvodem toho, proč (alespoň v mém případě) přestaly fungovat některé další funkce Portálu občana. Konkrétně automatická archivace datových zpráv, kterou mám u svého účtu (pro svou datovou schránku) trvale zapnutou.
Příklad ukazuje následující obrázek s datovou zprávou z 15. února (doručenou přihlášením 24. února), která měla být po 3 týdnech od doručení již dávno automaticky archivována. Leč stále není. Jako možné vysvětlení mne napadá, že když příslušný proces postupně prochází datové zprávy (aby zjistil, zda je má archivovat) a narazí na velkoobjemovou zprávu, se kterou neumí pracovat, zhavaruje a už dále nepokračuje.
Naproti tomu „ruční“ archivace (na popud uživatele) v mém případě stále funguje (viz zpráva z 24. 2. na předchozím obrázku).
Portál občana v tom není sám
Portál občana ale není sám, kdo stále není připraven na velkoobjemové datové zprávy zavedené v datových schránkách k 1. lednu letošního roku. Pokud už máte nějakou „větší“ datovou zprávu ve formátu ZFO (například staženou z klientského portálu datových schránek) a šli byste s ní do úschovny Czech POINTu se záměrem nechat si autorizovaně konvertovat některou z příloh této zprávy, dopadnete nejspíše tak, jak ukazuje následující obrázek: úschovna soubor ZFO načte, ale když kliknete na „Ověřit datovou zprávu“, nějakou chvíli bezvýsledně kroutí svým kolečkem, aby se posléze vrátila do výchozího stavu.
Řešením je rozbalit soubor ZFO s datovou zprávou, vyjmout příslušnou přílohu a nechat si konvertovat rovnou ji. Jenže třeba s pokusem o rozbalení větší datové zprávy v programu Form Filler jsem také nebyl úspěšný.
Pomoci může opět klientský portál datových schránek a v něm zabudovaná utilita pro práci se soubory ZFO (i pro jejich přerazítkovávání, za účelem udržování jejich digitální kontinuity). Stačí do ní načíst dříve staženou datovou zprávu (ve formátu ZFO, viz obrázek) a můžete s ní pracovat, včetně stahování jednotlivých příloh.
Co je na Portálu občana jinak?
Na závěr tohoto článku si ještě připomeňme, v čem se práce s datovými schránkami skrze jejich klientský portál liší od toho, když s nimi pracujete skrze Portál občana – ať již skrze jeho webovou aplikaci, či skrze novou mobilní aplikaci.
Asi nejvýznamnější rozdíl je v „datování“ jednotlivých zpráv při jejich výpisu: zatímco klientský portál datových schránek zde uvádí datum a čas, kdy byla zpráva podle jeho názoru doručena, Portál občana ve stejné situaci zobrazuje datum a čas dodání zprávy do datové schránky.
Že se oba údaje mohou i docela významně lišit, ukazuje následující obrázek: jde v něm o datovou zprávu, která byla dodána do mé datové schránky 1. 3. 2024 těsně po půlnoci. Z notifikací jsem věděl, o co jde, a tak jsem neměl potřebu se do datové schránky ihned přihlásit. To jsem udělal až 18. 4., čímž teprve došlo k doručení datové zprávy (u které nebyla nastavena fikce doručení po 10 dnech).
Jak vidíte z obrázku, klientský portál datových schránek (nahoře) u této zprávy uvádí datum doručení, tedy 18. 4. 2024. Naproti tomu Portál občana u stejné zprávy (dole) uvádí datum dodání, a tedy 1. 3. 2024, 00:37. Teprve po rozkliknutí „více informací“ ukáže i datum doručení 18. 4. 2024.
A jen pro úplnost: mobilní aplikace Portálu občana u téže zprávy uvádí datum 29. 2. 2024 23:37 (místo 1. 3. 20204 00:37, jako webová aplikace), a tedy s posunem jedné hodiny (ještě v době zimního času).
Portál občana vám neřekne, kdo vám zprávu poslal
Celkově je práce s datovými schránkami a jednotlivými zprávami skrze Portál občana více omezená, oproti klientskému portálu datových schránek a nejspíše i oproti dalším aplikacím pro práci s datovými schránkami. Nedostanete se například k doručenkám a nedozvíte se ani některé další údaje, které by vás mohly zajímat.
Jde například o informaci o tom, kdo vám konkrétní datovou zprávu poslal. Zde jen připomínám, že datové schránky za odesilatele považují samotnou datovou schránku, ze které byla datová zpráva odeslána. Ovšem z jedné a téže datové schránky může mít možnost odesílat zprávy více různých uživatelů (ať již v rolích oprávněných osob, pověřených osob, administrátorů, či elektronických aplikací). Tito uživatelé jsou v terminologii datových schránek označováni jako tzv. odesílající osoby.
Jinými slovy: odesilatelem je datová schránka, odesílající osobou je uživatel datové schránky. U datových schránek fyzických osob to může být uživatel, který je současně i držitelem datové schránky, ale také to může být někdo úplně jiný. A nemusí to být ani lidský uživatel, ale i nějaký program (např. podatelna či spisová služba).
Tato konvence (že odesilatelem je datová schránka jako taková, nikoli odesílající osoba) je v praxi důsledně naplňována: u jednotlivých zpráv je jako odesilatel systematicky uváděna datová schránka, skrze její identifikátor a typ, a také s údajem o držiteli schránky. To navozuje dojem, že odesílající osobou je právě tento držitel – ale tak tomu vůbec nemusí být. U datových schránek právnických osob a orgánů veřejné moci ani nemůže. Odesílající osobou mohl být (a často je) někdo úplně jiný než držitel příslušné datové schránky.
Datové schránky sice identitu odesílající osoby vždy znají, ale standardně si ji nechávají jen pro sebe. Což v kombinaci s fikcí podpisu zadělává na možné problémy. Ale to je na jiné povídání (a bylo to již mnohokrát diskutováno, i zde na Lupě).
Dnes ale již existuje možnost, aby odesílající osoba vystoupila z takto vytvářené anonymity a nechala připojit k datové zprávě své identifikační údaje. Pokud tak učiní, v doručence (viz výše) i v klientském portálu datových schránek se dozvíte, o koho jde. Na Portálu občana (v jeho webové i mobilní aplikaci) se ale dozvíte jen ANO/NE: zda odesílající osoba požádala o připojení svých identifikačních údajů, či nikoli. Nic víc. O koho jde, resp. jaký je obsah připojených údajů, se nedozvíte.
Příklad ukazuje následující obrázek: jde o (poštovní) datovou zprávu, kterou jsem odeslal jako pověřená osoba z datové schránky jiného držitele. Odesílající osobou jsem tedy byl já, ale držitelem datové schránky je někdo jiný. Jak ukazuje obrázek, z údajů v klientském portálu (nahoře) je patrné, že odesílající osobou je někdo jiný než držitel schránky i kdo to je.
Naproti tomu na Portálu občana (na obrázku dole) se dozvíte jen to, že odesílající osoba požádala o připojení svých identifikačních údajů (o svou identifikaci). Ale už se nedozvíte, o koho jde, resp. kdo je odesílající osobou. Zda je to sám držitel datové schránky, nebo někdo jiný. Ani v jaké roli (oprávněná osoba, pověřená osoba atd.) při odesílání datové zprávy vystupoval.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU