Včerejší den opět ukázal, jak zranitelný vlastně Internet je. Viry se sice šíří už spoustu let a nikoho to příliš nepřekvapuje, Internet je však kvůli své globálnosti médiem, které jim dokáže poskytnout křídla. Podle dostupných zpráv se začal virus šířit včera v noci původně z Filipín, ale velmi záhy se popracoval i do dalších zemí a pěkně si zařádil i u nás. Podrobně celou situaci sledoval Svět namodro, podle něhož byla virem zaplavena většina českých firem, připojených k Internetu, dokonce včetně Internetových společností (např. právě M.I.A.), u kterých by bylo možné na první pohled očekávat větší míru internetové gramotnosti a z ní vyplývající opatrnosti.
Princip fungování viru je poměrně jednoduchý a využívá toho, že drtivá většina uživatelů používá programové vybavení na platformě Microsoftu. Adresát dostane e-mail, který se tváří jako milostný dopis, uložený v příloze. Zpravidla mu přijde od člověka, kterého zná (ten je v tom ovšem nevinně), takže se na něj nedočkavě podívá – a je ztracen. Namísto liebesbriefu se totiž v příloze ukrývá skript ve Visual Basicu, který nakazí počítač sám sebou a především rozešle další dopisy stejného ražení na všechny adresy, které má dotyčný uživatel ve svých kontaktech, což funguje zejména v MS Outlooku. Samotný virus je poměrně neškodný a s nakaženým počítačem neprovádí nic fatálního (přestože by mohl), jeho klíčovou složkou je právě šíření po Internetu.
Obávám se, že se s viry obdobného ražení budeme na Internetu setkávat stále častěji. Jejich tvůrci využívají toho, že jim tvůrci programového vybavení nechali pootevřená dvířka, jejich největším spojencem je však lidská důvěřivost: každý by si měl dát pozor, co vlastně spouští. Stačí přitom jediné zaváhání a virus se okamžitě rozšíří do desítek a stovek dalších mailboxů. To je také příčinou, proč se tento virus rozšířil tak lavinovitým způsobem: troufám si tvrdit, že v množství zasažených počítačů do jednoho dne od svého zrodu se stal světovým rekordmanem.
Zatím jsme však stále svědky poměrně nevinných hrátek, které sice zaměstnaly desítky tisíc správců IT po celém světě, kteří celý den nedělali nic jiného, než že odstraňovali virus z firemních počítačů, ale stále nejde o nic tak zásadního. Příští úder však může být mnohem ničivější. K tvorbě podobného viru navíc nejsou potřeba žádné velké znalosti.
Jedinou skutečně účinnou obranou je zvýšená opatrnost lidí a jejich vzdělávání v přístupu k Internetu a věcem, které z něj přicházejí. Nemohu si však v této souvislosti odpustit, abych se znovu nezmínil o problému regulace Internetu, o kterém jsem psal na Lupě tento týden. Rozhodně nechci tvrdit, že zrovna nějaký odposlech by v tomto případě mohl nějak pomoci. Tento příklad však názorně ukazuje, že možností zneužití Internetu je celá řada a pokud by se k němu nepřistupovalo podobným způsobem jako k jiným komunikačním prostředkům, obrátilo by se to záhy proti němu. Působnost regulace a práva je nutná i na Internetu – a je samozřejmě výzvou pro všechny státy světa a jejich úředníky, aby s ním dokázali pracovat na potřebné úrovni. Skutečnost, že dnes mnohým úředníkům nedochází základí principy Internetu a snaží se uplatňovat nesmyslné páky neznamená, že je špatná celá snaha o zavedení nějakých pravidel.
ČLÁNKY DO MAILU